Zobrazení otázky a odpovědí
-
Výpisky z nesubstančně ontologické četby
679 otázku odeslal(a) Turnovský v Neděli 10.Června 2001 12:25:46
Chtěl bych tu semo tamo uveřejňovat drobné citace z díla českého filosofa Egona Bondyho, které ač ateisticko a racionalistického vychodiska, v podobě nesubstanční ontologie, pozoruhodným způsobem podporuje filosofii dana Rudhyara:
"Theodicea v podstatě znamená, řečeno lidovým úslovím, že všechno špatné je k něčemu dobrému a dodává navíc jen to, že jelikož je zaručeno, že všecko nakonec dopadne dobře, tak tím je všecko špatné nejen vyváženo, ale i povýšeno na něco kladného. Takovou koncepci ovšem sdílet nemohu. Je však i jiný pohled na věc: za předpokladu, že nejsem omezen ani determinací, ani předurčením a mohu tedy jednat svobodně a zodpovědně, byť s rizikem, nemůže být apriori vyloučena možnost, že něčeho kloudného, co bude nakonec pro mne mít cenu, dosáhnu. A to je situace, v níž je nesubstanční ontologická realita, situace, v níž je universum i lidstvo i jednotliví lidé i jednotlivé jednotliviny vůbec. To, že jejich pohyb v čase má charakter nikoli chaosu, ale sebestrukturace, není zbožné přání, není pověra, není theodicea, ale je to velmi značná logická pravděpodobnost, kterou lze i matematicky modelovat, aspoň a počítačích desáté generace. Že tento proces sebetrukturace můžeme nazvat vývojem, je běžně užívaná terminologická konvence. Nehodlám tuto sebestrukturaci však nazvat pokrokem, neboť to je tenrmín nejen značně pošramocený , ale hlavně příliš zatížený jednoznačným axiologickým významem, významem, který jako ateista nejen nechci, ale nemohu brát ontologicky v úvahu. Už tímto prostým faktem zde nějakou eventuální theo- či ontodiceu notně omezuji. Je však nutné jít dále. Hybným motorem nesubstanční sebestrukturace je a může být pouze nahodilost, a to nejen jako ontologický , ale přímo i jako fyzikální faktor. V procesu, v němž dominuje nahodilost, není možno počítat ani s „předzvěděním“ zla, ani s „účelností“ zla, neboť zde není „předzvědění“ ani „účelnost“ ničeho vůbec. Jestliže se prostě v procesu sebestrukturace projevují momenty funkčnosti, nelze je zaměňovat s účelem či cílem procesu. Kdyby procesy přestaly produkovat alespoň některé funkční - funkčně uplatnitelné - výsledky, došlo by bez dlouhých tahanic ke stavu entropie jako nejpohodlnějšího stavu vůbec. Nedošlo-li k němu za circa osmnáct miliard let, ukazuje se a legitimuje se proces sebestrukturace vedený nahodilostí jako po čertech dobře fungující a dává nám to zcela oprávněné vyhlídky na to, že bude fungovat ještě pořádně dlouho. Není v tom ostatně o nic víc tajemství než princip zpětných vazeb a zkoušky a omylu, jež nejsou tak náročné, aby nefungovaly už na nejelementárnějších úrovních a v nejzárodečnějších stadiích procesu sebestrukturace. Žádné další kategorie nepotřebujeme zavádět. Ani pánaboha, ani věčnou hmotu tu nepotřebujeme. Současná fyzika vážně konstatuje, že celé universum podle tzv. standardní kosmologické teorie mohlo vzniknout ze srážky dvou elementárních částic (za specifických fyzikálních podmínek ovšem). A to je rovina fyziky. Rovina ontologie je ještě pěkně daleko za a pod ní." Doslov, Filosofické eseje sv. 2, str. 132
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
1 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Neděli 10.Června 2001 16:35:13
"Současná fyzika vážně konstatuje, že celé universum podle tzv. standardní kosmologické teorie mohlo vzniknout ze srážky dvou elementárních částic (za specifických fyzikálních podmínek ovšem). A to je rovina fyziky. "
A jak prosím vznikly ony dvě elementární částice ?
Přeju krásný den
Jiří Nitsche
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
2 odpověď odeslal(a) V.Milošová v Neděli 10.Června 2001 17:20:56
.... Je však i jiný pohled na věc: za předpokladu, že nejsem omezen ani determinací, ani předurčením a mohu tedy jednat svobodně a zodpovědně...
My jsme omezeni determinací, ať se nám to líbí nebo ne. A v tom případě je úvaha, postavená na opačném tvrzení, od základu chybná.
Zdravím Vás, V.Milošová
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
3 odpověď odeslal(a) Jiří Kubík v Neděli 10.Června 2001 18:18:54
Paní Milošová,
souhlasím s Vámi, jen bych prosil vysvětlit, co míníte svobodnou vůlí?
Dost dobře Vám nerozumím.
Jiří Kubík
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
4 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 10.Června 2001 19:04:45
Omlouvám se, že reaguji na přeskáčku, ale potřebuji si někde modelovat postup jak začít zpřístupňovat zastáncům HTA konečně i Rudhyarovu filosofii a tak to dělám na Bondym, jehož ontologické pole mi náramně připomíná Rudhyarovu Operativní Celistvost. Rudhar mluví o tom, že bůh je nejsubjektivnější fází celistvosti (inistence, pól jin, půlnoc) a Bondy o samovzniku. Oba nepotřebují bytí obhajovat (tím že bytí je, má samo o sobě smysl a není třeba o tomto smyslu pochybovat), čili tím odpadá vnější stvořitel. Rudhyar boha vykazuje dovnitř cyklokosmu. Bondy jako ateista boha nepotřebuje vůbec, i když předpokládá, že na poli nesubstanční ontologie vznikne i hodnotný antiateistický koncept. Zajímavé je, že oba Bondy i Rudhyar uvádějí jaké své předchůdce v tomto způsobu myšlení taoisty a buddhisty.
Bondy dále píše: „Mám určitou matnou představu o tom, proč je něco a není nic. „Jenže to lze s obtíží přesně poznat“ ( H. Reeves, jehož citací jsem si už posloužil výše). Mám ,jak známo, tezi o samovzniku (na nějž mj. poukazuje i to, že existuje samopohyb). Nemohu tuto tezi verifikovat. „Před“ samovznikem ovšem chybějí jakákoli fyzikální určení (tedy i čas). Doslov str.135
„…padla mi pak do rukou kniha francouzsko-kanadského astronoma H. Reevese (francouzský originál 1981, doplněný anglický překlad v Massachusetts Institute of Technology – tedy v instituci věru nepřející fantazírování – v roce 1984 s málo říkajícím titulem Atoms of Silence (francouzský originál ještě básnivější: patience dans l´azur), kde v závěru při rozboru tzv. „paradoxu Einstein-Podolsky-Rosenova“ píše: „v jistém smyslu vše v universu je vždy a všude „přítomno“ v každé částici universa…Zdá se, že tu jsou dvě roviny kontaktu mezi věcmi. První by byla rovina tradiční kauzality. Druhá by byla rovina, která se netýká ani působení síly jednoho tělesa na druhé, ani jakékoli výměny energie. Spíše jak se zdá, se imanentního a všudypřítomného vlivu, který lze s obtíží přesně popsat,“ a autor uvádí dál v poznámce přímo termín „synchronnosti“. Je to to, co jsem nazval v roce 1975 z nedostatku vhodného termínu (Reeves: lze to s obtíží přesně popsat“) ontologickým polem s „rychlostí“, jež se rovná absolutní synchronnosti ve všech bodech universa.“ Doslov str. 129
Bude ovšem zajímavé, jak Bondy domyslí svoji věc v současné situaci (viz jeho rozhovor z února 2000 v Literárních novinách):
Aktivní samozánik je jeden z mála mých omylů, který ale je vysvětlitelný tím, že v té době nebyly vědy tak vyvinuté. Teprve v polovině 90. let se např. zjistilo, že není potřeba uvažovat o teorii "velkého třesku", o tom, že tam jsou všechny parametry rovné nule (prapůvodní verze), což by skutečně bylo creatio ex nihilo. U mne logicky po škrtnutí substance nastoupil samovznik a ten zase implikuje možnost samozániku. Dnešní fyzika dokazuje že v momentě velkého třesku jsou zachovány Planckovy konstanty, fyzikálně prakticky neměřitelné, ale jsou. Ve velkém třesku je – podle dnešní fyzikální teorie - zbytek předcházejícího vesmíru. Tím je zaručená nepřetržitost, samovznik stricto sensu odpadá, ačkoliv funguje, ale jenom jako jeden z projevů chování ontologického pole, a teď jde, podle mého názoru, o ontologický status informace.
A ještě jedno anekdotické popíchnutí. Ian Anderson říká: Většina zákonů podle mě platí ve vesmíru stejně, ale do hry vstupuje ještě prvek chaosu, který jejich fungování ztěžuje. Věci se nám pak zdají komplikované. Myslím, že tu platí jakási přímá úměra: čím jsou pro nás některé jevy komplikovanější, tím mají lidé větší potřebu věřit v Boha. Jednou možná vyjde najevo, že tím chaosem je Bůh.“
Jo jak je to s tou svobodnou vůlí? Pozor, věta začíná Za předpokladu...
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
5 odpověď odeslal(a) Axmannová v Neděli 10.Června 2001 19:15:18
No to mě mrzí:proč všechno pitváte? Dokud se řečené nese, dokud to nestáhnete na zem,i Vás nadnáší, resp. umožňuje podívat se z výšky, nebo se prostě potkat s úvahou, která jedině jako celek má smysl, nebo nemá, určitě ale slova tam použitá najdete běžně, nebo jednotlivě sebraná cupujte, ale tu to patří dohromady, co pořád máte? Je to moc pěkný, jen tak si to užít,doporučuju.LA
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
6 odpověď odeslal(a) LA v Neděli 10.Června 2001 19:19:52
trocha chaosu při neděli - psala jsem prve Jiřímu i Jiřímu i Vandě a poslala to nevhod.Tak, tak. LA
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
7 odpověď odeslal(a) V.Milošová v Neděli 10.Června 2001 19:47:35
Pro pana Turnovského.
To ,,za předpokladu " jsem registrovala, a právě proto, že tento předpoklad je v podstatě nesplnitelný,( každý z nás je determinovaný, biologicky, rodinou, kulturou atd... ), proto si myslím, že úvaha postavená na tak silném a nesplnitelném požadavku je chybná.
Pro pana Kubíka
přiznám se, že jsem čekala, zda po tomto špeku skočíte a mile jste mě nepřekvapil, stalo se. Vůlí, ( s tou svobodou bych raději nespěchala, jeden nikdy neví, co s ním cvičí v daném okamžiku ) bych definovala jako možnost rozhodovat se v rámci daných omezení. My jsme determinovaní a jsme i závislí na okolním prostředí, a v tom příliš svobody nevidím. Narodili jsme se do určité rodiny, společnosti s nějakou kulturou a preferencí hodnot, máme určité vlohy a tělesné předpoklady a to je dané. (Ahojky Zerdo) Co ale udělat můžeme, můžeme se ptát po tom, jaké máme vlohy, jak se dají využít, jaké jsou kulturní kořeny a požadavky společnosti, ze které jsme vyšli, kdy, kde a jak vznikly a co mají zajišťovat, zda jsou platné ještě dnes a jak nás ovlivňují, jak se promítají do našeho hodnotového systému a našeho chování a interakce s vnějším světem a s tímto uvědoměním se můžeme rozhodovat o něco ,,svobodněji ", můžem se rozhodovat, zda se budeme nebo nebudeme podle těchto norem dál chovat. Ale samozřejmě s tím, že nesem odpovědnost za následky takových rozhodnutí.
Zdravím Vás, V. Milošová
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
8 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 10.Června 2001 21:33:46
Myslím, že nám všem je jasné, v jaké setrvačnosti žijeme, myslíme, cítíme, vnímáme atd. Proto je třeba tuto setrvačnost podminovávat různými pohledy na svět, pohledy zcela nezvyklými a jinými. Kršnamúrti se o to také pokouší a měl to možná ještě složitější, vychován v naprosto rigidním brahmánském prostředí a pak manipulován Teosofickou společností. Aurobindo na tom nebyl o mnoho líp, jen my jsme na tom o něco líp, málokdo z nás má za sebou ortodoxii náboženskou a ortodoxii filosofickou. Turnovský
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
9 odpověď odeslal(a) Jiří Kubík v Neděli 10.Června 2001 21:36:50
http://mujweb.cz/www/ptolemy/pas.htm
Paní Milošová,
po tomhle špeku nešlo neskočit, navíc tahle otázka zůstala v poslední diskusi nedořešená,
byť jste ten pocit možná neměla.
Svobodná vůle, představuji si pod tím absolutní svobodu, která nepodléhá žádnému omezení.
Pokud by se někdo rozhodoval na základě své vlastní svobodné vůle, nesmělo by existovat žádné omezení, které by na jeho rozhodnutí mělo vliv, protože pak už by nebylo záležitostí jeho svobodné vůle. Jsem rád, že jste opatrně přešla k výrazu vůle, Vaše definice v minulé otázce mě uváděla do rozpaků.
Mám dojem, že v druhé části jinými slovy říkám totéž.
Tohle považuji za důležité.
Kefer říká, že vše fyzické a duševní je determinováno.
Člověk je svobodný, žije-li duchem. Projevem ducha je kázeň a řád. Člověk zatížený předsudky módními, spoutaný citem, sklonem nebo vášní, není svobodný, a čím více těmto
pudům duševna a fyzična povoluje, tím více klesá do sféry hmotné a citové, tam ovšem svobody není a býti nemůže.
A touto společnou věcí každému, ať je to král či žebrák, primitiv či kultivovaný člověk, je možnost svobodně voliti mezi dobrem a zlem.
Jiří Kubík
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
10 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 10.Června 2001 22:17:10
Bondy pro slovenský časopis Fénix (nepřekládám, předpokládám, že každý z nás rozumí natolik slovensky, že to není třeba)
Univerzum sa riadi princípom tvorivosti
Predstava, že univerzum je živá bytosť, ako hovoril Platón, tá predstava je nám dnes veľmi blízka, a pre čínsku filozofiu je priam základná. To univerzum žije, žije svojím špecifickým životom. Čo je najfrapantnejší prejav jeho života? To, že je to antientropický pohyb, pohyb tvorivý. Momentálne sa na našej planéte najviac tvorí ľudskými rukami, ľudskou činnosťou. Univerzum sa riadi podľa toho, ako konkrétne v jeho jednotlivých častiach monády postupujú, ako sa správajú. Má určité pravidlá. To pravidlo, ktoré vyplýva úplne normálne a prirodzene z toho, že je neentropické, je neopakovanie identického (to vedel už Leibnitz, budhisti aj taoisti). A akonáhle je spôsobom tvorby neopakovanie identického, potom samozrejme všetko a každý, čo niečo koná, či už je to tvorba dobrá, alebo zlá, ovplyvňuje smer tej cesty, ale nemôže ju zvrátiť naspäť k opakovaniu identického. Takže úplne prirodzene z toho princípu neopakovania identického plynie ďalšia vec, ktorá je pomerne menej známa v európskej filozofii než v čínskej, ale u Hegla ju máme tiež - tá via universi akoby fandila tomu, čo je začínajúce, nové, slabé, detské, iba na počiatku. Naopak, čo je ustrnuté, príliš silné, mocné, tvrdé, to skôr nepodporuje.
Tvorivosťou vzniká nová kvalita
Ak nám chýba vedecký popis tvorivosti, ponúka sa nám filozofický - ide o klasický prípad vzniku novej kvality, zdanlivo z ničoho (hlbinná psychológia pátra po zdroji), - empiricky každý z nás môže prichytiť základné zákonitosti univerza v akcii. Toto privilégium nepatrí len umelcom, je prístupné každému (napríklad čajový obrad). Spôsob prípravy čaju si volí učenec, lebo si je vedomý, že podporuje cestu univerza. Potencuje to jeho sebakultiváciu. Pre ateistov je to najvyšší majetok - skoro dosiahnutie Nirvány - dokážu to len vysokoetickí ľudia. Kto o sebakultiváciu nezakopol, je taký Američan, ktorý denne 8 hodín pozerá televíziu.Sebakultiváciou človek speje k tomu, že dosiahne kvalitatívnu zmenu saba samého. Nemôže znamenať úplný zánik fyzického Ja, je len potrebné prestať mu venovať primárnu pozornosť. Úplne prísť o JA je možné len po fyzickej smrti.Existencia JA nás musí znepokojovať len pokiaľ jeho chúťkam podliehame. Základný omyl je násilne ho potláčať - vtedy chce od nás veľkú pozornosť, posilňujeme ho.
Tvorivosť versus zisk
V súčasnosti sa prejavuje vysoký záujem ľudí o mimoracionálne formy poznania, zatiaľ na detinskej úrovni. Hľadanie cesty k šamanskému tranzu v USA je jedna z možností, z ktorej by mohlo vzísť významné hnutie.
Ľudstvo sa buď zbaví západného systému života s jeho uprednostňovaním fyzikálneho rádu, alebo zahynie.
Tvorivosť neslúži svojmu cieľu, využíva sa na zábavu a zisk, dochádza tak k jej blokáde. Zisk ju vedie k falošným cieľom.
Takou zvrátenou tvorivosťou je napríklad vojna - jej úlohou je ukončenie hospodárskej krízy, ale všetko, čo sa robí bez etiky, možno obrátiť a zvrátiť.
V súčasnosti je komunikácia s etickou rovinou veľmi slabá, často absentuje.
Keď hľadáme východisko, musíme si uvedomiť, že cesta univerza "nie je humánna", nie je "etická". Je komplexnejšia!
Obsah života sa po smrti hodnotí, robí sa účet, príde hostinský. A ako sa účtuje? - Ak nás napríklad intuícia vedie k sebakultivácii (čajový obrad a pod.) a niečo sa nám na nej nevydarí (vylejeme čaj) - je to malér, ale nie hriech.
Aj keď tvorivosť obohacuje všetky rády - fyzický, estetický a etický, hlavne jej priraďujeme estetický, ale stačí ju realizovať aspoň v jednom - len nie nikde. Pozeranie televízie je síce eticky bezchybné, ale človek, ktorý v prevažnej miere robí len to, vypadáva z prúdu bytia.
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
11 odpověď odeslal(a) Martin Fridrich v Pondělí 11.Června 2001 01:24:07
poznamka:
p.Kutak na jedne prednasce rikal: "determinismus je tehdy, kdyz je to pouze toto a uz nic jineho". V tomto smyslu tento termin pouzivam, nemluve uz o svobode, ale radeji o svobodnem vztahu, ktery me vice pripomina omezeny soubor moznosti, coz nejsou neomezene moznosti jak je kriticky uvedeno v one ucebnici p.Myslikovjana, neznaje na ci adresu. Mf
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
12 odpověď odeslal(a) Martin Fridrich v Pondělí 11.Června 2001 05:50:01
Jeste me napada, ze tento VZTAH muze byt v podstate stejne tak svobodny, jako mocensky /obsedantni, nutkavy/.
Bezicimu hrebci se muzeme stavet do cesty, zbesile pred nim utikat, ukryvat se pred nim, navadet jej do vybudovanych labyrintu mysli, v nichz se ztraci, nebo beziciho prijmeme, krotime ho, ucime se poznavat jeho vlastnosti a schopnosti, osedlavame jej a vyhoupavame se do sedla. Je to vlastne onen rozdil mezi karmou a dharmou, myslim si.
Krestane jsou pro me temi, kteri ho privedli do staje. A tvrdi, ze jim patri, jak uz tady kdysi padlo. Neni to nijak superslozite, ale da se s tim zit. Mf
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
13 odpověď odeslal(a) V.Milošová v Pondělí 11.Června 2001 07:21:22
Pro pana Kubíka
Termín ,,svobodná vůle" nebyla moje definice, citovala jsem Váš výraz, pane Kubíku. To Vy jste
minule napsal, že princip svobodné vůle popírat nechcete. Jinak se nedomnívám, že jsem řekla totéž.
Kázeň a řád není samospasitelná a spoutaná city - alespoň některými, jsem docela ráda. Abyste mohl
být nezatížený předsudky, nejdřív potřebujete rozpoznat, co vlastně je ve Vašem hodnotovém
systému předsudkem. Abyste mohl volit mezi dobrem a zlem, je potřeba uvědomit si, co je
považováno za dobro a proč a co za zlo a proč a je -li taková definice stále platná. A to Vám teprve
dává jistou šanci volit svobodněji.
Pro pana Turnovského
K odpovědi 8: Nemyslím si, že bychom na tom byli líp. Naopak. Ortodoxie náboženská nebo
filozofická má tu výhodu, že je jasně definovaná, je uvědoměná. My pocházíme z evropského
kulturního prostoru s jeho židovsko - křestanskou tradicí a vyrostli jsme ve společnosti, která
navenek tyto principy odsuzovala, přestože se jimi potichu, i když značně pokřivenými, řídila. Byly
tady, předávané mimoděk, potlačené, neuvědoměné, nedefinované. To Vám připadá jednodušší ?
Ljubě: No právě. Krásné a vznešené myšlenky postavené na nesprávných předpokladech - nic to to neříká ?
Zdravím, V.Milošová
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
14 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 11.Června 2001 09:11:22
Vandě: Ano, připadá mi to jednodušší. Kdo z nás je křesťan, žid, muslim? Ostatně jakýpak západ. Tato tři monoteistická náboženství jsou orientální, vznikla na předním východě. Kdo z nás něco o křesťanství opravdu ví? A není to naše vina. Viz situace na katolické teologické fakultě. Kdo z nás je marxista? Kdo z nás něco ví o marxismu? Až na šedesátá léta tu nikc pořádného marxistického nevyšlo. Nemusíme se vůbec zabývat náboženskou nebo filosofickou politickou ortodoxií. Můžeme to co víme ohodnoti jako naprosto nedostatečné a zmatené, klidně to hodit za hlavu a jít si po svých. Turnovský
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
15 odpověď odeslal(a) Jiří Kubík v Pondělí 11.Června 2001 09:27:58
Abyste mohl
být nezatížený předsudky, nejdřív potřebujete rozpoznat, co vlastně je ve Vašem hodnotovém
systému předsudkem. Abyste mohl volit mezi dobrem a zlem, je potřeba uvědomit si, co je
považováno za dobro a proč a co za zlo a proč a je -li taková definice stále platná. A to Vám teprve
dává jistou šanci volit svobodněji.
Tak s tímhle nejde než souhlasit, jen mám dojem,
že to je Kefer řečený jinými slovy.
J.K.
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
16 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 11.Června 2001 09:35:20
Myslím, že jsme příliš zatíženi určitým způsobem myšlení, které má sice skvělé výsledky, ale nneí schopné připustit, že to od počátu může býtúplně jinak (tím myslím od počátku všehomíra. A byl vůbec nějaký počátek?
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
17 odpověď odeslal(a) Roman Votruba v Pondělí 11.Června 2001 15:17:02
Přesně tak Pavle, co je v našem hodnotovém systému předsudkem? Nejspíše všechno. A to, co víme, nebo lépe řečeno, co si myslíme, že víme, ohodnotit jako naprosto nedostatečné a hodit to za hlavu a jít si po svých. Tak to je přesně to, k čemu nás vyzývají všichni ti, kteří si po svých šli a zjistili svou vlastní duchovní zkušeností, že jediná cesta pro každého z nás je jít si po svých, neboli svou cestou. Jinak je to jen přejímání myšlenek druhých, jejich hodnotových systémů, jejich vzorců a zaměstnávání vlastní povrchní mysli porovnáváním těchto se vzorci svými, které ale byly námi vytvořeny zase ze vzorců jiných. Takže je to nějak moc zamotaný. Asi nám chybí odvaha ke skutečnému projevu svobodné vůle, totiž zhluboka se nadechnout a ponořit se pod povrch věcí smyslového světa k nejniternější mysli a navázat svůj osobní kontakt se skutečnými duchovními principy. Snažíme se prostředky a pomůckami relativního světa uchopit absolutní otázky, ale zdá se, že tudy cesta nevede.
s pozdravem vzhůru dolů Roman
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
18 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 12.Června 2001 00:52:10
Nanejvýš milý Romane, proti tomu co píšeš nelze nic namítat, ale pokusme se jít i za to co píšeš. Zatím jsem oba (zejména já) na polovině? cesty. Pojďme hloub a vykašlejme se na duchovno. Stejně je to stejná opičárna jako neduchovno. Pojďme na hlubinu. Pavel
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
19 odpověď odeslal(a) Nesmělý dotaz v Pondělí 11.Června 2001 17:03:54
Je tedy možné, že by nejvyšší "duchovno" bylo zároveň nejvyšší "racionálností" ?
(Myslím v rámci "lidsko-opičího" chápání) ? ? ? A.Y.M.
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
20 odpověď odeslal(a) Roman v Pondělí 11.Června 2001 17:09:32
Mluvíš mi ze srdce Pavle, některá slova už mi pěkně lezou na nervy mezi něž duchovno a neduchovno dozajista patří, jen nevím, čím to nahradit, abych co nejpřesněji vyjádřil, co myslím. Ano, vyrazit na hlubiny, nevím jak, ale asi bude nejlépe začít tím, že se zanoříme, pak se uvidí, nevím jak jinak.
no a už slyším kdesi uvnitř jak se mi něco nebo jakási moje část hrozně chechtá, tak to bude asi ono. Máš alespoň přibližnou představu JAK ptá se čím dál tím bližší Roman
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
21 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 11.Června 2001 18:38:03
Nesmělému tazateli. Myslím, že pojmy duchovní, racionalistický, jsou posvátná telata, která neříkají nic zvláštního ani zajímavého. Jsou to spíš parodie. Co je duchovního na barokním tmářství, službě modlám a halucinacím, (např. poslední Rampův spisek je opět na čele žebříčku nejprodávanějších knih) co je racionálního na iracionálním setrvávání na mechanickém materialismu 19. století? (celý spolek Sisyfos i s komisí pro studium sekt). Mluvme raději a mysleme raději o totalitě bytí, kde některé antinomie (jednota-mnohost, prázdnota+plnost, potenciální+aktuální) představují pouhé(?) póly mezi nimiž dochází k oscilaci. Díky za dotaz, turnovský
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
22 odpověď odeslal(a) V.Milošová v Pondělí 11.Června 2001 18:44:54
Takže pokud Vám rozumím dobře, pánové, Vy jste v oné bájné hlubině zatím nebyli, ve jste to jen vyčetli, což ? V.M.
Zdravím Vaše svobodné myšlení
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
23 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 11.Června 2001 21:28:06
Nejde o to vyrazit do hlubiny, tam jsem dost často, ale na hlubinu, do kosmického poledne, odkud snad je nejblíž ke kosmické půlnoci...
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
24 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 12.Června 2001 00:33:50
Omlouvám se, ale jde na mne hrůza z toho, že Zadrobílek musí vydávat takový škvár jako je Rampa, aby mohl vydat nějakou slušnou knihu. A když se podíváme jaké nejapnosti v časopisech musí opravovat pan Tichý, protožemu to prostě nedá nereagovat!? viz jeho poslednější aktualita.
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
25 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Úterý 12.Června 2001 07:09:26
Dovoluji si na tomto místě poznamenat, že knihy pana profesora Karla Makoně stojí za pozornost tohoto pléna.
Přeju krásný den
Jiří Nitsche
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
26 odpověď odeslal(a) Roman v Úterý 12.Června 2001 08:25:15
Je to tak, pane Nitsche, Makoně jsem četl, jestli si dobře pamatuji, narodil se 12.12.1912 v Plzni, no nejsou to pěkná čísla. Makoň, právě tak jako Sv. Augustin ve svém Vyznání nebo Sv. Jan od Kříže ve Výstupu na horu Karmel, tak to jsou ti pánové, kteří na hlubiny vyrazili. Skoro každá debata, odehrávající se na bázi intelektu, vědomostí a vnějších zkušeností, se podle mého pozorování fraktálně větví a obvykle končí kdesi v nedohlednu. Ale vnitřní zkušenost, viz výše uvedení, se spojuje a jakkoliv žil Augustin někdy ve 3. století, sv. Jan teď honem nevím, snad 17. stol. a třeba Makoň v minulém století, tak pochopili, že je třeba následovat Krista. Jistě, že je takových mnohem více. Jen se mi zdá, že tito pánové by si nemuseli vůbec nic vysvětlovat. Tato cesta se nedá intelktuálně uchopit.
Dobré ráno Roman
-
Re: Výpisky z nesubstančně ontologické četby
27 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 12.Června 2001 10:31:54
No právě. Kristus je podle teorie Operativní celostnosti tím, kdo zaujmul polední kosmickou pozici a spojil se s proudem vyslaným Univerzální bytostí. proto je některými považován za Syna Božího, jinými za Avatara a dalšími za praktického filosofa. PT