Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
460 otázku odeslal(a) Ljuba Axmannová v Sobotu 4.Listopadu 2000 22:43:58
Dobrý večer.
Do zdejšího Slovníku pojmů někdo zadal Černou Lunu:
Takže například v manuálu Johannes 2.0 je Černá Luna uvedena jako druhé ohnisko měsíční dráhy (první je Země), které se nachází přibližně v měsíčním apogeu. Tento bod není stálý, posunuje se asi o 40st. ročně…
….Na konci knížky L. Livaldi-Launové (Lilit-setkání s bolestí/astrologie Černé Luny) jsem našla EXKURS DO ASTRONOMIE, napsaný spolu s Reinhardtem Stiehlem.
Po přečtení se mi nabízí závěr, že ASTROLOGICKÝ VÝKLAD POJMU ČERNÁ LUNA ODEDÁVNA ŽIJE BEZ OHLEDU NA TO, ČÍM A JESTLI VŮBEC JE PODLOŽENÝ.
Opsala jsem to sem celé, budu moc ráda, když napíšete svoje názory. LA
:
V astrologii existují tři různé kosmické faktory označované jako Lilit, a právě z toho vznikají četná nedorozumění. Předně existuje asteroid jménem Lilit (čís.1181), který byl objeven 11.února 1927 v Alžíru a pohybuje se na dráze mezi Martem a Jupiterem. Oběžná doba tohoto asteroidu je asi čtyři roky, jinak však astronomové vědí o jeho fysikálních vlastnostech jen velmi málo.
Nedorozumění kolem Lilit vzniká v důsledku toho, že v souvislosti s Měsícem existují dva objekty, které se oba označují jako „Lilit“ a které se neustále vzájemně zaměňují. Anglicky psaná literatura se snaží vyhnout této nejasnosti tím, že hovoří na jedné straně o THE DARK MOON LILITH (Temná Luna) a na druhé o BLACK MOON LILITH (černá Luna); Toto rozlišení bychom zde chtěli podržet.
Pod pojmem TEMNÉ LUNY jde o domnělý druhý satelit obíhající kolem Země, který je údajně asi třikrát vzdálenější než Měsíc a je již téměř čtyři sta let předmětem diskuzí. Italský astrolog Federico Capone píše ve své brožuře věnované původu Temné Luny:
“Pravděpodobně již v egyptské civilizaci byl znám údajný satelit Země nazývaný Nefytis. Někdy v letech 1618 nebo 1630 – není známo přesné datum – objevil jezuitský páter a astrolog z Ferrary, Giovanni Battista Riccoli, na nebi temnou hvězdu. Tato hvězda, kterou vzhledem kjejímu temnému zabarvení označil jako Černou Lunu, se podle jeho názoru posunuje denně o tři stupně. Později byl tento malý satelit pozorován jen zřídka: soudilo se, že se během svého oběhu stává neviditelným a je možno jej spatřit jen při úplňku, když se jako malý bod odráží od měsíčního povrchu. Tento jev bylo možno údajně pozorovat každých osm let.”
Riccioli prý svůj objev o několik let později odvolal a vysvětlil jej chybou na čočce dalekohledu. Koncem minulého století byla TEMNÁ LUNA – LILITH znovu objevena Dr. Watlhematem ve Wiesbadenu (4.února 1898 v 8hod.15min.) Watlemath udává jako oběžnou dobu kolem země 119dnů, čili zhruba 10dnů v každém znamení zvěrokruhu, což odpovídá dennímu pohybu 3stupně a 1minuta. Walter Gornold, známý spíše pod svým spisovatelským pseudonymem Sepharial, dal tomuto objektu popisovanému nejčastěji jako temný mrak prachu, název Lilit.
Přesto, že výsledky těchto výzkumů jsou vesměs nejisté, byly v padesátých letech vypracovány efemeridy pro tento druhý malý satelit Země, přičemž zájem o něj projevovali hlavně angloameričtí badatelé. Kontroverze se vyostřila, když se nedávno dospělo k poznání, že předpokládaná dráha hypotetické TEMNÉ LUNY LILIT není z matematických důvodů vůbec možná.
Ve starověkých textech se uvádí, že Lilit, satelit Země, se po své oběžné dráze posune za 27 dnů (měsíčních dnů) o tři stupně. Jejím symbolem byly dva zkřížené půlměsíce s otvorem uprostřed jako názorné zobrazení ženského pohlaví. Dnes je najčastěji používaným symbolem kruh, který je úhlopříčně rozdělen na dvě poloviny. Tím se chce názorně vyjádřit, že proud živita je narušen a že člověk je nucen volit mezi dvěma stránkami života.
Kromě toho, že se pátralo po reálném nebeském tělese, které by mohlo být identifikováno jako Lilit, se v průběhu let prosadila tendence stanovit určité astronomické body, v nichž se koncentruje kosmická energie. V případě LILIT-ČERNÉ LUNY, kterou jsme se zabývali v této knize, nejde tedy o hypotetického zemského trabanta, nýbrž o SENSITIVNÍ BOD.
Domu Neromanovi patří zásluha, že na počátku třicátých let definoval Černou Lunu astronomicky jako druhé ohnisko eliptické dráhy Měsíce. V prvním ohnisku se nachází sama Země. Neroman se domnívá, eliptickí oběžná dráha indukuje určitý vitální rytmus, jaký by kruhová dráha nedokázala vyvolat. Měsíc se pohybuje po své dráze kolem země nestejnoměrnou rychlostí: jeho pohyb je rychlejší, když se nachází blíže Zemi, a zpomaluje se s narůstající vzdáleností od Země. Největší vzdálenost Měsíce od Země se nazývá apogeum, místo nejmenší vzdálenosti perigeum.
Turínská astroložka Grazia Mirtiová to na svém semináři vyjádřila takto:
“ Z astronomie víme, že oběžné dráhy Země kolem Slunce a Měsíce kolem Země nemají kruhový, nýbrž eliptický tvar. To znamená, že jejich rychlost je relativní, nestejnoměrná a je možné ji měřit jen vcelku.”
Pro kruh a elipsu uvádí Grazia Mirtiová paktický příklad:
“Jestliže například zakládáte kruhový záhon, zvolíte si určitý střed a kolem něj uděláte kruh. Potřebujete k tomu jen kousek provázku. Jestliže však forma záhonu má být eliptická, potřebujete k tomu dva kolíky, kolem nichž musíte udělat kruh – tak to dělají zahradníci.”
Oba kolíky odpovídají analogicky dvěma ohniskům měsíční elipsy. V případě Lilit jde o prázdný, myšlený bod nacházející se na ose mezi Zemí a apogeem (nejvzdálenějším místem od Země), tedy na velké ose elipsy. Toto ohnisko slouží k tomu, aby elipsu polarizovalo a propůjčilo jí ve vesmíru orientaci. Oběžná doba Lilit-Černé Luny je 3232 dnů, tj. zhruba 8,9let, což odpovídá 6-7 minutám za den.
Tím však diskuze o astronomickém určení Lilit ještě nekončí. Mnozí badatelé používají k definici Černé Luny nikoli druhé ohnisko měsíční elipsy, nýbrž apogeum Měsíce. Podle toho by Lilit byla částí osy, kterou lze vypočítat z měsíčních apsid. Pro praktické účely se však toto rozlišování nehodí, neboť z geocentrického hlediska mají obě stejnou délku i šířku.
Podle jiného pojetí představuje Lilit střed elipsy měsíční dráhy. Nejnovější verze je projekcí všech tří bodů, a to jako střední hodnota Černé Luny, takzvaná LILITH MEDIA (střední Lilit). Francouký vědec Max Duval vypracoval velmi přesné efemeridy Lilit, které uvádějí jak postavení druhého ohniska,, tak i střední hodnotu Černé Luny.
Na chematech na str. 135 jsou uvedeny všechny tři varianty Lilit:
1. Lilit jako druhé apogeum eliptické měsíční dráhy.
2. Lilit jako apogeum eliptické měsíční dráhy.
3. Střední Lilit (lilit media)) jako střední hodnota tří bodů: středu eliptické dráhy Měsíce, druhého ohniska a nejvzdálenějšího bodu měsíční dráhy od Země.
Chtěli bychom ještě jednou zdůraznit, že mezi těmito body existují jen nepatrné odchylky, to znamená, že eliptická délka a šířka jsou pro všechny tři body téměř totožné. Efemeridy, jichž se používá, pracují zpravidla nikoli s momentální hodnotou, nýbrž s časově lineárně probíhající střední hodnotou na základě dlouhodobých pozorování.
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) Navratil v Neděli 5.Listopadu 2000 23:57:32
Na nechutne dlouhy prispevek tezko odpovidat
Navratil
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) Ljuba Axmannová v Pondělí 6.Listopadu 2000 09:16:11
Díky panu Navrátilovi za upřímnost.
Celý „Exkurs do astronomie“ jsem opsala pro toho, kdo to nečetl a chtěl by – v souvislosti s mojí otázkou. A jinak - pohybují se tu přece astrologové s vědomostmi a praxí. Prosím o názor nebo vysvětlení – možná špatně chápu. LA
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) Ljuba Axmannová v Neděli 12.Listopadu 2000 10:45:49
Díky všem, kdo jste mi neodpověděli,aspoň mi konečně došlo, že z geocentrického (a tady astrologického) hlediska zbytečně kutám ve vodě. Přeju krásnou neděli. LA