Zobrazení otázky a odpovědí
-
Fyzika a Vědomí
380 otázku odeslal(a) Roman Votruba v Sobotu 5.Srpna 2000 16:35:20
Přátelé,
ma stránce www.natura.eridan.cz/narura/1999/10/9910-7.html
je mimo řady jiných velmi zajímavých článků v tomto časopise zpracovaná Jiřím Svrškem úvaha fyzika Adriana Kenta o potřebě zkoumání vědomí v souvislosti s fyzikou a jeho velké pochybnosti o smyslu a využití či platnosti některých fyzikálních teorií, které mi lehce připomínají výhrady "vědců" vůči astrologii.
Namátkou vybírám:
Nikdo dnes není spolehlivě schopen říci, zda plně rozumíme kvantové teorii pole a zda tyto teorie jsou zcela komzistentní. Většina teoretiků věří, že hlubší vysvětlení vyžaduje lepší teorii.
Nikdo nenalezl uspokojivý koncepční rámec, který by vysvětlil, proč kvantová teorie vůbec funguje. Dodnes neexistuje uspokojivé vysvětlení, co přesně nám kvantová teorie říká o přírodě.
Podle Adriana Kenta hrozí fyzikům nebezpečí, že kvůli pozornosti některým hlubokým problémům se pominou problémy jiné, ať už kvůli určitým konvencím, nebo redukcí jejich počtu. Podobně jako všechny oblasti lidského myšlení, také teoretická fyzika je schopna vytvářet intelektuální tabu: oblasti fyziky, jimž se většina rozumných fyziků opatrně vyhýbá.Většina těchto tabu nevzniká vědomě. Mentální bloky mohou vzniknout u otázek, které mohou vést k revoluci, které naznačují, že naše současné chápání zásadních otázek je nesprávné. Jde tedy o podvědomou obranu proti příliš velké nejistotě. Je však zřejmé, že budoucí revoluce ve fyzice se skrývají v otázkách, kterým se současné teorie vyhýbají.
Jednou z nich je i otázka vědomí. V této oblasti panuje velké tápání na všech úrovních a Kent obrací svůj zájem tímto směrem, protože naše poznání bez určitého spojení fyziky a vědomí nemůže být zcela kompletní.
Protože i my nejen v běžném životě, ale i na těchto stránkách se samozřejmostí šermujeme pojmy vědomí a dokonce nevědomí, bylo by zajímavé, právě proto, že o tom nevíme nic, co si alespoň každý z nás pod pojmem vědomí představuje, co tím vlastně myslí, ale bez citace Junga apod.?
A nejen to, když už jsme u toho, tak co je to "já", co je to "identita", jak je spojena mysl s mozkem a mnoho dalších, pole je otevřené.
Zdraví Vás Roman
-
Re: Fyzika a Vědomí
1 odpověď odeslal(a) Martin Šmíd v Neděli 6.Srpna 2000 12:14:21
Podle mne
Vědomí = vše co si v dané chvíli uvědomuji
Nevědomí = vše ostatní
Otázka je, co to znamená uvědomovat. V dané chvíli je pozornost soustředěna na jednu dvě tři věci, s takovým vědomím bychom moc psychologie neudělali. Možná by se uvědomění dalo definovat jako shopnost obsáhnout (ob-sáhnout=o-hmatat, ale současně na všech místech).
Pokud by bylo vědomí vše, co jsem schopen obsáhnout, pak by do něj patřilo moje bezprostřední okolí (můžu ho obsáhnout smysly) a moje pocity. Tohle by bylo vědomí první úrovně.
Vědomí druhé úrovně je dle mne schopné obsáhnout představy (moje vzpomínky na to, co jsem obsahoval smysly a ociťoval - i když ty jsou většinou "zašuměné", tj. méně ostré - případně představy, které si vytvářím), dále pak znalosti zákonitostí a anaklogií.
Vědomí třetí úrovně je vědomí mentálního procesu (že člověk "vidí" svoje myšlenky, vidí, že abstrahuje atd).
Určitě jsem toho spoustu zapomněl a také jsem nechal nedořešenou otázku, zda zahrnout do vědomí i ty věci, které nejsme schopni obsáhnout vůlí.
Chtěl bych upozornit, že nerozlišuji mezi vnitřním a vnějším světem.
Martin
-
Re: Fyzika a Vědomí
2 odpověď odeslal(a) Ljuba v Neděli 6.Srpna 2000 22:29:53
Vědomí je sýpka na obilí. Svědomí je řád sýpky. Já je myš.
Třeba.
Ahoj Romane,
Není hledáním obsahu právě tady to naše forum? Ty citace nezdají se mi na škodu, vybíráme si každý právě jen některé, ty nejbližší a možná předchozí našim budoucím formulacím.
Jestli něčím šermuju (tady těmi pojmy), pak to držím, ovládám (hůř-líp), jsem za tím vidět, dokonce jdu s kůží na trh, totiž vybízím ke spoluhledání, až si žadoním. Proč potit definici, nedere-li se sama?
Měj se překrásně. Ljuba
-
Re: Fyzika a Vědomí
3 odpověď odeslal(a) Roman Votruba v Pondělí 7.Srpna 2000 20:38:21
Milí přátelé,
vůbec mi nejde o to, abychom zde nalezli nějakou definici, definice nemám rád a myslím, že v těchto případech to ani nejde, jen mě zajímalo, do jaké míry jsme schopni obout do jazyka to, co se můžeme jen dohadovat a o čem tak často mluvíme a do jaké míry se naše představy setkávají. Což ostatně na těchto stránkách děláme se vším.
Dovolím si nabídnout svou představu:
Začal bych od momentu inkarnace. V okamžiku zrození nové existence je "aurické vejce", do kterého byl vtažen nový lidský organismus, aktivováno kosmickým impulsem, možná Duchem. Aurické vejce si představuji jako energetické pole, které je jakousi trestí všech myšlenek, činů, úspěchů a chyb všech osob, které toto pole obývali před námi.Zároveň si přinášíme i určité genetické dispozice a snad i jakousi tresť paměti lidstva. Domnívám se, že kosmický impuls, Duch je k nám milosrdný, protože není aktivováno, uvedeno do pohybu, vše najednou, jinak by sme se zbláznili. Ale myslím, že takto vzniká vědomí, ten počáteční vibrační vzorec, který je vyjádřen nativitou. Je to probuzení paměti karmy a vědomí dharmy. To, co nebylo rovnou aktivováno, nazýváme z nedostatku jiných výrazů nevědomím.
A teď tu mám problém, protože si vůbec neumím představit, co je to mysl a jak vznikla. Snad jenom to, že je to jakýsi dar k tomu, abychom mohli všechny prožitky, vnímání, city,což jsou vibrační reakce celého organismu, pojmout do nějaké formy, zpracovat je a pokusit se je převést do jazyka. Zde je skryto největší úskalí, protože nic nemůžeme sdělit tak, aby to odpovídalo přesně skutečnosti. Neboť jak pravil Alfred Korzybski: Mapa není území.
A co je to potom "já"? Domnívám se, že já je závislé na existenci "ty". Samo o sobě není nic. Je to stále se měnící výslednice, uzlík na síti vztahů a zároveň to může být vše výše popsáno dohromady.
Nic z toho se nedá tzv. vědecky dokázat, ale to se nedá celá astrologie, filosofie, psychologie atd. Možná, že je to dohromady taková jedná obrovská hra, která nemá konce a je zároveň zábavná, co říkáte?
Nuže, kdo si zahraje další?
Všechny moc zdraví Roman
-
Druhý tah
4 odpověď odeslal(a) Martin Šmíd v Úterý 8.Srpna 2000 02:06:25
Romane,
já auru nevidím, kyvadýlko mi funguje tak, jak si přeju, a tudíž nic objektivního neříká, k inkarnaci se moje církev staví zdrženlivě (až na Ježíše). Ani Dalajláma si nepamatuje své minulé životy.
Nic proti různým teoriím, ale myslím si, že čím méně spekulativní jsou, tím jsou lepší. Kdysi mně velmi oslovila jedna myšlenka z učebice filozofie: Filozofie musí zpochybnit úplně vše, a na tom pak stavět. Ale zpochybnit se dá všechno. Takže z nějakých postulátů vycházet musíme. Ale myslím si, že (také proto, aby byla teorie sdělná a přijatelná pro ostatní), měla by jich mít co nejméně.
Děláte si to složitější, než to je. Evidentně jsme si sami sebe vědomi a to je vědomí. Evidentně nevíme, co dělá Tran Le Nguyen ve Vietnamu, pokud vůbec existuje, nevíme, proč tu jsme, nevíme, co bude, nevíme jaký je Bůh, a jestli vůbec je atd. To je nevědomí. Evidentně toho víme více a více tak, jak čas narůstá (elespoň já). To je rozšiřování vědomí. I tohle jde asi zpochybnit, ale já jsem si s tím celkem jistý. S aurou a reinkarnací si nejsem jistý vůbec.
Martin
-
Re: Fyzika a Vědomí
5 odpověď odeslal(a) Anonymous v Úterý 8.Srpna 2000 15:56:02
Druhý tah je chybný.
-
Re: Fyzika a Vědomí
6 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 8.Srpna 2000 16:43:48
Přátelé,
zkusím přidat pokus o vyjádření, jak to vidím já, i když asi budu - alespoň na Romanův vkus - příliš kontaminován psychologií, Jungem a dalšími odporně nudnými klasiky.
Za vědomí sice můžeme považovat to, co si právě uvědomujeme. Prakticky tím ale často myslíme i vše, čím se sice momentálně nezabýváme, ale mohli bychom se tím zabývat, zabývali jsme se tím zabývali v minulosti nebo budeme v blízké budoucnosti. Tj. oblasti přístupné vědomí. Freud tuto oblast popisoval jako předvědomí a vědomí pak bylo něco jako prasátko baterky, které může osvětlit libovolný úsek tohoto skladiště, nemá ale dost energie na osvětlení celého prostoru najednou.
Nevědomí jsou pak ty oblasti, které světlu baterky nejsou přímo přístupné. Na jejich nalezení musíme vynaložit nějakou práci, něco obětovat (třeba kousek svého sebehodnocení), nebo do nich přijdeme tím, že se něco mimořádného stane. Pochopitelně některé skutečnosti leží těsně pod prahem vědomí, takže stačí se pořádně zamyslet a mohu zjistit, že můj pocit nepohody je vyvolám např. tím, že jsem šéfovi zapoměl dát zprávu, kterou po mě chtěl ap. Jiné věci leží tak hluboko, že jim nebudeme věřit ani když nám je někdo řekne (např. psychoanalytik) a připustíme je třeba po letech.
Toto rozdělení není teoreticky příliš „čisté“, nedají se vlastně najít přesně definované hranice. Takto pojaté nevědomí je ale - pro mě alespoň - velmi vzrušující a dobrodružný prostor a objevy v něm učiněné jsou pro mě často osobně hodně důležité.
Pracovat s nevědomím je pro člověka prospěšné, protože tam žijí různí duchové, příšery, ale i pomocníci, jsou tam důležité zdroje síly a inspirace. Některé jsou spíše individuální, některé zase hodně společné. Astrologie, podle mých zkušeností aspoň, je pro poznávání něvědomí užitečným nástrojem. Může ale zprostředkovat jen vědění „o věcech“, ne setkání s nimi, jejich přímé prožití (i když jsem slyšel, že jsou programy, které se tím zabývají - ale sám s nimi nemám žádnou zkušenost).
Myslím si, že hranice mezi vědomím a nevědomím v horoskopu vede „napříč“ všemi prvky. Tj. ne že by nevědomí patřilo (např.) dvanáctému domu a vše ostatní bylo vědomé, ale že ze své Venuše např. si uvědomuji něco a něco jiného ne.
Tak takhle to vidím já.
Honza
-
Re: Fyzika a Vědomí
7 odpověď odeslal(a) Roman Votruba ve Středu 9.Srpna 2000 11:33:43
Honzo, Martine,
já se omlouvám, že jsem na začátku snad naznačil kladení jakýchsi podmínek, aby nebyl citován Jung apod. Včas jsem si však uvědomil, že každý z nás, protože rezonuje z pohledem na svět s někým s velikánů, cituje z jejich děl, protože to cítí stejně, ale nedovedl by to třeba lépe vyjádřit. Já to pochopitelně dělám také, především s Rudhyarem, kde to propojení je neuvěřitelně silné.
Vrátím se k tématu:
Martine, pokud jde o reinkarnaci, tak abych se tu neopakoval, je na této stránce pod Transformotorem dole s názvem Astrologie - věčné putování. Samozřejmě, že vychází resp. rezonuje s pohledem Rudhyara. Nikomu to necpu a je to zase jenom taková pomůcka v orientaci, přičemž jsem si vědom, že existuje spousta jiných pohledů na tuto záležitost.
Teď bych nám ale položil spíše otázku: je vůbec nutné se pídit po tom, co je vědomí, nebo spíše po tom, jak funguje?
Postupně se myslím protlačíme až k problému postmodernismu, mimochodem nemám rád slova končící na -ismus,neboť to již dopředu zavání jakýmsi všeosvobozujícím poznáním pro všechny, což je vždy nebezpečné.
Nicméně: představme si nějakou událost, jíž je přítomna řada lidí. Vzhledem k omezenosti vnímání skutečnosti každého z nás, různému stupni podmíněnosti, různým interpretačním a jazykovým schopnostem, bude každý sdělovat dále tuto situaci verbálně nebo písemně jinak. Nakonec můžete při srovnání mít i pocit, že každý z účastníků prožil něco úplně jiného. A to prosím mluvím o konkrétní události. Což teprve vyjadřování věcí abstraktních, toho, co se odehrává v našem vědomí, co zpracováváme tu více rozumem, tu intuicí.
Pokud jde o některé názory postmodernistů, domníváme se, že nejde o žádný úplně nový pohled na skutečnost. Nejde o to, že se dá všechno zpochybnit. Jde spíše o to, že žádný pohled na skutečnost by neměl být universalizován.
Ještě mnohem větší nebezpečí je však v institucionalizaci různých -ismů.
Historie nám předestírá především směry myšlení, které byly většinou institucionalisovány, aby podporovaly vládnoucí elitu. Resp. o vyjímečných myslitelích té které doby většina lidí nevěděla. Je tomu tak dodnes. Dnes vládnou akademici mající patent na vědění a slouží tak ideologii trhu a především podtrhu.
Moc jsem se rozkecal, omlouvám se,
ale co o tom soudíte vy?
Na další reakce se těší Roman
-
Re: Fyzika a Vědomí
8 odpověď odeslal(a) Martin Šmíd ve Středu 9.Srpna 2000 12:14:39
Honzo, můj souhlas.
Anonyme, proč je chybný?
Romane taky souhlas, jen bych to nepřeháněl s tou nebezpečností - o nebezpečí má smysl hovořit jen tehdy, když je možnost nějaké újmy. Pokud jsme všichni určeni ke spáse, pak něco jako definitivní újma neexistuje. Co se týče "dočasných" újm (to je divné slovo!), pak nebezpečí nespočívá v -ismech samotných, ale v lidech, kteří je vnucují ostatním násilím (i když ani to není přesné, protože dítěti také vnucujeme demokrat-ismus místo jeho ego-ismu a myslím, že to ani jinak nejde, i když kdo ví - sám děti nemám).
A teď proč se zabývat psychologií? Každý k tomu může mít jiný důvod, ale za sebe si myslím, že nás k tomu vede jakási touha po dostatečnosti. Znám celkem dost studentů psychologie, a zdá se mi, že hlavní důvod, proč tam šli je jejich vlastní léčení - doufají (doufáme), že pomocí psychologie získají/me prostředek k řešení nějaké konkrétní nedostatečnosti (čili po Jungovsku: že jim/nám psychologie pomůže v individuaci).
Myslím, že je těžké přiznat si to a kdybych to těm dvacítkám takhle řekl, tak mně zasypou řečmi o pomoci druhým. Společnost totiž vyžaduje jedince bezchybné (výkonné, atraktivní, nesobecké, co já vím) a my se jí snažíme vyhovět tím, že na sobě usilovně pracujeme, a když to nejde, své chyby (nebo přesněji odchylky od normálu, jakože nic takového neexistuje) před nimi i před sebou zakrýváme.
Ten příběh má ještě snad nekonečně mnoho pokračování - pak se totiž dozvíme, že nás z velké většiny formovali rodiče, a svalíme vinu na ně, pak si uvědomíme, že dělali je to, co mohli, a začneme dolovot nevědomí atd.
Martin
-
Re: Fyzika a Vědomí
9 odpověď odeslal(a) Roman Votruba ve Středu 9.Srpna 2000 15:21:44
Martine,
i já souhlasím, přičemž nepatrné nedorozumění kolem nebezpečnosti -ismů vyplývá z toho, že jsem pochopitelně nemyslel, že by mohly být nebezpečné samy o sobě. Jsou v tom pochopitelně lidé a jde především o uchopení a udržení moci. Újmu bych tu viděl, protože je-li společnost bombardována z médií jedinou "pravdou", je to evidentní újma, neboť ne každý se sám pídí a jedna soustavně předkládaná "pravda" se mu stává skutečností.
Mimochodem slovíčko "újm" ve mě vyvolává pocit rozkoše z jazyka jako mnoho jiných podobných slovíček.
Martine, zajímalo by mě, co myslíš nebo co si představuješ pod pojmem spása.
Pokud jde o odstavec o psychologii, já s tím souhlasím, totiž pokud jsem měl možnost poznat blíže řadu lidí, kteří se věnují astrologii, téměř všichni prošli nějakým soukromým peklíčkem
a hledají opěrné soustavy jako psychologie nebo astrologie k pochopení trablů svých i bližních.
Zatím zdraví Roman
-
Re: Fyzika a Vědomí
10 odpověď odeslal(a) Martin Šmíd ve Středu 9.Srpna 2000 16:28:32
Hele, nevymlouvej se na společnost, já například mám zkušenost, že kdykoli jsem potřeboval nějakou informaci, dost rychle se odněkud objevila. Kdo však chce žít v ohrádce "kolektivity", budiž mu to přáno. Představ si, že by ve společenských týdenících jako Spy byly články od Rudhyarda - nikdo by to nečetl. Prostě lidi to chtějí tak, jak to je. Řekni kuřákovi, aby nekouřil, že dostane rakovinu. Ani ho nehne, touží po tom opojném pocitu. A když mu řekneš, že ten a lepší pocit může získat jinak, například meditací, pošle tě s meditací do p. a zapálí si.
Pod spásou si představuju absolutní naplnění, vysněný cíl, absolutní svobodu. Zcela jistě si to představuju nějak naivně, nepřesně (kdybych si to dovedl představit, už bych tam byl).
Ještě k těm nebezpečím: Z astrologie a psychologie si může kdokoli udělat dost dobrou mocenskou živnost. Všimli jste si někdy, že někteří, zejména chlapi, neustále straší své ženy, že když budou dělat to, co dělají, špatně skončí? Někteří to možná dělají z lásky, ale často tím své ženy znejistí a ony pak si z nich udělají svou morální autoritu, tj. dostanou se do závislosti, a to je energie. A takový astrolog, psycholog nebo vůdce sekty může strašit stovky a tisíce lidí.
Martin
-
Re: Fyzika a Vědomí
11 odpověď odeslal(a) Anonymous ve Středu 9.Srpna 2000 18:48:04
Svoboda je stav mysli.
-
Re: Fyzika a Vědomí
12 odpověď odeslal(a) Vanda Milošová ve Středu 9.Srpna 2000 19:15:22
U poslední odpovědi Martina Šmída mě velice zaujal termín ,, mocenská živnost",. Není to první příspěvek, ve kterém se na těchto stránkách objevuje obava a odsouzení moci jako takové a zaměňuje se velice s pojmem zneužití moci. Myslím, že je důležité uvědomit si, co moc vlastně je, jakou má v našem životě úlohu, kdy a jak potom vystupujeme mocensky a především, že moc sama o sobě je přirozenou součástí života každého z nás a apriori ještě není ničím špatným.
Moc bych definovala jako schopnost nebo i možnost ovlivňovat nebo ovládat jednání, chování, myšlení nebo cítění jiných lidí.
Protože při jakémkoli kontaktu dvou lidí dochází ve větší nebo menší míře k jejich vzájemnému ovlivňování, zjistíte, když se zamyslíte nad touto definicí, že mocenské prvky v sobě nese v různé míře téměř každé lidské konání, některé víc a nepokrytě (např. instituce za účelem uplatňování moci zřízené - vláda, vojsko,různé vedoucí funkce ) některé méně zjevně (učitel, kněz, rodič), některé na první pohled netvářící se vůbec jako mocenské působení ( média, kopírování populárních osobností, novinář pletoucí si zprávu s komentářem ), a potom i takové, u kterých mocenský vliv vůbec nepředpokládáme ( když se na vás usměje vaše dítě a dá vám tím najevo: ,,tohle se mi líbí, takhle se ke mě chovej častěji ", uvědomujete si v jeho chování mocenský prvek?).
Jakékoli poradenství, ať už je to astrologie, psychologie nebo třeba realitní kancelář, má v sobě obsaženo vždycky silný mocenský prvek, vždyť proto se lidé obrací na někoho jiného s žádostí o pomoc nebo radu v oblasti, kde mají problém nebo které nerozumí. Za tím je skryta jejich potřeba nechat se nějakým způsobem navést a tím i ovlivnit. Problém vidím především v tom, že na rozdíl od realitní kanceláře, kam většinou nechodí lidé v úzkých a je od nich možno očekávat, že jsou schopni zhodnotit a posoudit pravdivost předaných informací, u astrologie nebo psychologie tomu tak nebývá.
To, co tady opakovaně zaznívá, by ale neměla být obava z moci jako takové, ale z jejího zneužití. Ať klientovi poradíte v případě obtížného tranzitu, aby pro jistotu nevystrčil nos z domu, aby probůh nepřišel k nějaké úhoně, nebo se ho budete snažit navést k hledání smyslu té situace a k pochopení kořenů jeho jednání, vždycky ho tím ovlivníte a tím na něj i mocensky působíte. S tím by se měl myslím vyrovnat každý astrolog i psycholog a není-li ochoten unést svěřenou moc a s ní i spojenou odpovědnost, bylo by vhodnější přejít na chování akvarijních rybiček. Každý, kdo se pohybuje v této oblasti, by si měl být vědom svého mocenského postavení, měl by mít ujasněno jakým způsobem svou moc používá a co a proč považuje za zneužití moci, hranici, za kterou není ochoten jít. Ale toho je schopen jenom člověk, který si je vědom přítomnosti moci ve svém chování a s tím pocitem se vyrovnal.
Vanda Milošová
-
Re: Fyzika a Vědomí
13 odpověď odeslal(a) Roman Votruba ve Středu 9.Srpna 2000 20:32:54
Milá Vando,
v diskusích na těchto stránkách se stále potvrzuje jedna základní věc. Totiž, že každý si, dokonce pod běžně používanými pojmy, když se nad nimi hlouběji zamyslíme, představuje něco trochu jiného. Vy jste krásně přenesla těžiště diskuse na význam slova "MOC".
Jako každé slovo, které představuje určitý druh využití aktivní energie, může být k tomuto slovu připojeno množství přívlastků podle toho, jak jedinec, skupina, instituce, národ atd., s touto energií, silou zacházejí. Ať již je však použita k dobrému či zlému, chápu ji jako sílu, která nenechává druhému nebo druhým buď žádný prostor pro vlastní rozhodování anebo velmi malý. Neboli moc představuje jangovou energii.
Naopak bych vyzdvihl význam pojmu "VLIV", který ve mě vyvolává představu demonstrace Jinové energie. Představitelé vlivu jsou pro mne třeba Rabbi Ješua, Buddha, mistr Lao´C. Jejich vliv spočívá především v tom, že nic nevnucují, ale s láskou a pochopením pro tíhu a rozmanitost našich životů a osudů, citlivě stahují závoje ze skrytých znamení a rozkrývají jejich šifry, které by nám jinak zůstaly utajeny a přesto nechávají i potom na nás, zda pochopíme a půjdeme odvážně nově odhalenou cestou, anebo dáme přednost pohodlí svého "jistého".
To je zatím asi vše co mně k tomuto problému napadá.
Hezký večer přeje Roman
-
Re: Fyzika a Vědomí
14 odpověď odeslal(a) Martan Fridrich ve Čtvrtek 10.Srpna 2000 00:07:27
Ozveny za nimiz hledame smysl a to co by vedomi vlastne mohlo byt.
Ke studentum psychologie. Samozrejme, ani psychoterapeuticky proces neni jednostranny, jak si nekteri lide stale mysli. To je rozdil mezi moci a vlivem. To je vztah zalozeny na vzajemne pomoci pri integraci. Zdravi MF
-
Re: Fyzika a Vědomí
15 odpověď odeslal(a) Martin Šmíd v Sobotu 12.Srpna 2000 00:05:27
No jasně, Vando, máte pravdu, nic není ani nulové ani jedničkové. Otázkou je, jestli při terapii proudí energie ke kleintovi, oběma směry nebo k "terapeutovi" (podobný problém je třeba veřejné vystupování, někteří "umělci" člověka vycucnou, ti opravdu dobří jen dávají.)
Řekl bych jednu kaciřskou myšlenku: Pokud se někdo těší, že bude někomu vykládat horoskop, je to v nepořádku. Proč? Protože to, že se na něco těšíme, znamená, že nám bude líp než nám je, tj. že dostaneme. A co říká Svěrák Formanovi v Akumulátorovi? "Za žádných okolností neber energii z lidí!" A já mám bohužel zkušenost, že mnozí duchaři a guruové berou ve velkém. Slyšel jsem, že jedna řádová sestra měla sen, v němž viděla cestu do pekla dlážděnou lebkami kněží. Viz také Evangelia, když mluví o farizejích, viz také mnozí současní duchovní.
Anonyme, Svoboda se podle mne nedá definovat, mimo jiné proto, že ať jí máme sebevíce, můžeme mít ještě větší svobodu.
Martin