Zobrazení otázky a odpovědí
-
smrt...a narození
4356 otázku odeslal(a) jimmy v Pondělí 24.Září 2007 01:29:20
Je možné vyčíst z radixu úmrtí podmínky a dobu opětovného narození jedince?
-
Re: smrt...a narození
1 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Pondělí 24.Září 2007 08:09:26
Postupem „Lists“ – „Transits“ a zaškrtnutím „Transit To Transit Hits“ a „Given Month“. Pokud se následně nechci probírat dlouhým seznamem aspektů všech planet k sobě navzájem, zruším si předem pomocí „Settings“ – „Object Selections“ a „Settings“ – „Transit Selections“ zobrazení všech planet kromě Slunce. Ostatně, viz můj manuál, který je volně ke stažení na Astrology Pacific a na webu paní Axmannové.
-
Re: smrt...a narození
2 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Pondělí 24.Září 2007 08:15:10
Omlouvám se za překlep, to patřilo do vedlejšího vlákna.
-
Re: smrt...a narození
3 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 24.Září 2007 13:54:20
Jeden čas jsem se otázkami smrti v radixu více zabýval. Přitom jsem zjistil, že patrně neexistuje žádná "přestřihovačka života", jak ji popisuje Kefer a že se mi asi nepodaří najít nějaký shodný úkaz v těch horoskopech, které jsem mohl zkoumat.
Na základě toho si netroufám trdit, že okamžik smrti zjistit nelze. Protože je pravděpodobné, že jsem to tam prostě neviděl. Avšak ta věc sama o sobě - předurčenost okamžiku smrti, je mi velice proti mysli (z toho neplyne, že tomu tak být nemůže..).
Co se týče nového zrození, je to ještě problematičtější. Tady lze vytvářet pouze hypotézy, které jsou jen ztěží ověřitelné.
-
Re: smrt...a narození
4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 24.Září 2007 14:38:20
Takovéhle ztěží ověřitelné hypotézy jsou pro reinkarnační teorie úplně běžné, Falcone. Když nějaký astrolog nebo regresní terapeut vykládá nějakému klientovi, čím byl v „minulých životech“, nelze to ověřit vůbec nijak, a už několikrát jsem se porůznu setkal s tím, že takový klient dostal od několika podobných „terapeutů“ nebo „astrologů“ pokaždé několik zcela odlišných odpovědí. Takže takovéhle „teorie“, kterými se dneska tolik lidí ohání, pro mě nemají cenu ani co by se za nehet vešlo.
-
Re: smrt...a narození
5 odpověď odeslal(a) jimmy v Pondělí 24.Září 2007 20:25:38
Máte pravdu. Člověk může do jisté míry ovlivnit chod svého života a tak nelze předem říci co bude.
Nakonec i astrologickým vlivům je lépe čelit než se jim poddat:)
Asi nejlépe to vystihuje D.Rudhyar:
"Konstelace neříkají nic o tom, co nastane, pokud ovšem k nějaké události dojde, pak tato událost mívá analogický charakter.
-
Re: smrt...a narození
6 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Pondělí 24.Září 2007 20:42:23
Astra inclinant, non necessitant, říkávali staří astrologové. Že?
"Konstelace neříkají nic o tom, co nastane, pokud ovšem k nějaké události dojde, pak tato událost mívá analogický charakter.“ Naprostý souhlas! Nejsem sice Rudhyarovec, ale tahle věta vystihuje podstatu astrologického předvídání naprosto přesně! A přesně taky vystihuje známý fakt, že pokud už nějaká událost proběhla, není většinou žádný problém pro ni najít odpovídající astrologické souvislosti. Zatímco obráceně už je to vždycky sázka do loterie, a většina takových „předvídačů“ obvykle šlápne vedle. (A pak se hrozně diví a rozčilují se, když jim sisyfovci udělí Zlatého BLBa…)
-
Re: smrt...a narození
7 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 24.Září 2007 21:48:13
Myslím rovněž, že představa o naprostém předurčení čehokoli, není správná a neodpovídá realitě. Determinizmus beru v tom smyslu, že jsme sice všichni do jisté míry determinováni, avšak vždy je možnost tak či onak toto překročit. A to nejen jako projev svobodné volby, ale třeba i z donucení.
Velice se mi líbí Faynmanova teorie možných historií, z nichž posléze nastane ta, která je nejpravděpodobnější. Jenže to už jsme u kvantové fyziky. Ale docela mne baví představa, že i přes princip neurčitosti, mohl by někdo od astrologie chtít, aby mu předem řekla, jak dopadne nějaký fyzikální pokus...
-
Re: smrt...a narození
8 odpověď odeslal(a) kennaz v Pondělí 24.Září 2007 21:57:49
Předem se omlouvám za další mimoňský, ne zcela vážný příspěvek, ale pobavilo mě to tak, že si nemohu pomoci.
Původně jsem chtěla napsat:
Milý PeTrnko, vidím, že nás spousta má stejné oblíbené rčení, skoro už taková astroekuména (to o těch inklinujících Astrách)
Pak jsem se chtěla ujistit, zda se česky kytka Astra řekne taky Astra, i našla jsem neuvěřitelně půvabnou "astrální" definici:
---
POPIS KATEGORIE - Astra
Vzpřímeně rostoucí větvená letnička určená zejména k řezu a k záhonovým výsadbám. Listy jsou vejčité, zubaté. Vyžaduje slunné stanoviště. Nedoporučujeme přímé organické hnojení. Každoroční střídání stanoviště zabrání rozšíření fuzariózy (tzv. padání aster). V průběhu vegetace ošetřujeme proti mšicím, mimo přímého poškození sáním rozšiřují virová onemocnění.
---
Kromě pojmů vejčité a zubaté a požadavku na slunné stanoviště se mi extrémně líbí nedoporučení přímého organického hnojení. Střídání stanovišť, zabraňující upadání, to se mi líbí jakbysmet!
Vlastně ten popis ke mně mluví v alegoriích od prvního do posledního písmenka.
Což je - navráceno k řádkům předřečníků - zároveň pěkný příklad toho, že události již projevené se v lecčem snadno najdou.
Známá to věc - che-li někdo něco v něčem mocí mermo vidět, jen stěží to v tom nenajde...
P.S. Petře, toho astrolga, co vykládá klientům "čím byli v minulých životech" - toho jste vážně potkal? (inu, někdy néjní nad organické hnojení ;-)
-
Re: smrt...a narození
9 odpověď odeslal(a) kennaz v Pondělí 24.Září 2007 22:02:29
Falcony, psali jsme naráz, tož mi promiň, že su zasejc u toho hnoje ;-)
Ale mimochodem, po astrologii se lecky chtějí troufalejší "zaručené" odpovědi, nežli výsledek fyzikálního pokusu, takže nakonec proč ne... ;-)
-
Re: smrt...a narození
10 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 24.Září 2007 22:16:52
Kennaz, tos mne přivedla na myšlenku, co je vlastně ještě zodpověditelné nebo určitelné. Myslelo se, za starých časů, že fšecko. Jenže právě kvantová fyzika ukázala, že tak leda fíkus, pokud se začneme pohybovat v prostředí velice nepatrných časových nebo energetických rozměrů. Myslím tedy zcela vážně, ža tam, kde pozorovatel dík Heisenbergovu principu neurčitosti nemůže předpovědět dráhu částice, nebude asi fungovat ani astrologie. Kvantovou astrologii sice asi ještě nikdo nevymyslel, tak jako už prý existuje kvantová psychologie, ale kdo ví, jestli už to někde "nedřímá" (k potěše Sisyfovců). To si taky dělám srandu, tak prozměnu vážněji:
Astrologie je v jistém smyslu kvanována časem - když budeme zjemńovat časomíru, přestane to brzy mít smysl. Nepříklad nemá cenu znát okamžik přesné konjunkce na tisíciny sekundy přesně.
Ale to mne jen tak napadlo....
-
Re: smrt...a narození
11 odpověď odeslal(a) kennaz v Pondělí 24.Září 2007 22:43:14
z člověčího hlediska jistě nemá význam znát okamžik konjunkce na tisícinu sekundy přesně (leckdy máme problém se znalostí dne, natož hodiny či snad přímo okamžiku narození - nebo snad prvního nádechu, či jakéhokoli jiného "startu nativity" - ale to už bych moc odbočila...). Ovšem druhá věc je, zda astrologie funguje pouze z hlediska člověčího. Domnívám se, že nikoli. Jestliže "ve velkém" "astrologicky chodí" historické cykly (viz PeTrnkou často inspirativně zmiňovaná špůrkovská astrochronologie), proč by astrologie nemohla "chodit v malém"? Mně se stále ještě honí hlavou Ondřejovy myšlenky o signaturách na buněčné úrovni, ale ono už i pro takovou jepici je den velmi dlouhý, taková tisícina sekundy může být pro ni nejkrásnějším životním okamžikem... A propos, jak dlouho trvá "okamžik" coby standardní lidská časoměrná jednotka? ;-)
-
Re: smrt...a narození
12 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 25.Září 2007 07:33:10
Uvedu příklad, abych lépe ilustroval, co jsem měl na mysli: Laserový záblesk. Jeho výkon souvisí s jeho délkou v čase. Čím kratší, tím výkonnější. Když budeme chtít laserem vrtat třeba kámen, musíme dát jednotlivým pulsům takový výkon, aby to stačilo. Jsou dvě možnosti, buď zvyšovat energii, anebo zkracovat délku pulsu. Problém je, že se může (při snaze o co nejkratší záblesk) ukázat, že existuje nějaké časové kvantum, které už nelze překročit - cosi jako minimální možná délka záblesku.
-
Re: smrt...a narození
13 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Úterý 25.Září 2007 08:49:22
„P.S. Petře, toho astrologa, co vykládá klientům "čím byli v minulých životech" - toho jste vážně potkal? (inu, někdy néjní nad organické hnojení ;-)“
No, jedna taková „čarodějnice“ se mi tady s něčím podobným před pár lety producírovala, že prý to umí určit, a že lidi „vrací do minulých životů“. Tak jsem jí po krátké debatě oznámil, že je podvodnice, a ona se smrtelně urazila. Ale jinak to znám spíš z různých debat v časopisech a na internetu – kolikrát už jsem někde četl něco ve smyslu „to si sebou nesete z minulých životů“, nebo „v minulém životě jste spolu měli to a to“, to bych už ani nespočítal. Nebo že o „minulých životech“ vypovídá v horoskopu tohle nebo zase támhleto. S tím kolem sebe mává kdejaký reinkarnát, ale jak to ví, nebo jak by to mohl dokázat, o tom už samozřejmě ani slovo.
-
Re: smrt...a narození
14 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 25.Září 2007 13:12:22
No ale, milý PeTrnko, přeci jemom se Vás pokusím přesvědčit o tom, že pokud zbavíme teorii o reinkarnacích toho folklórního nánosu nebo náhledu, a vystavíme-li ji jinak, na základě jiných předpokladů, může se stát přijatelnou pro kohokoliv, i zarytého materialistu.
Když si vezmeme na pomoc genetiku, a připustíme, že se dědí po předcích na biologické úrovni kdeco a pomíchaně kdovíjak všelijak od rodičů, prarodičů, prapra... na základě Mendelových principů, nemůžeme vyloučit, že se totéž děje v oblasti neuronální - až -až potažmo psychické. Že se prostě jedná o "dědění již zažitých zkušeností".
Dokonce by to mohlo korespondovat s teorií Jungových archetypů a s oblastí nevědomí.
Přeci, zjeví-li se mi obraz naprosto neznámé "zkušenosti", o níž nemohu nic vědět, nemusí to být nutně obraz mé předchozí vlastní reinkarnace, ale může to být "silný otisk v mém nevědomí" z předchozí zkušenosti jakéhokoli mého praprapředka. A předává se to čistě geneticky. Třeba.
A začíná se nám to rýsovat dost přijatelně, nebo né?
-
Re: smrt...a narození
15 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Úterý 25.Září 2007 13:35:11
To máte pravdu, Hanko, tak to skutečně je, a můžeme to nazvat všelijak: kolektivní paměť, druhová paměť, kolektivní nevědomí, možná i akaša nebo protonace, ale to přece s nějakou reinkarnací nemá nic společného! Tady přece nemohu použít běžné rčení všelijakých reinkarnologů „Já jsem byl v minulém životě…“ – bůhví čím, třeba Eliškou Krásnohorskou. To je přece něco úplně jiného! Právě třeba takové to zjevení se obrazu naprosto neznámé zkušenosti, jak píšete, mívá zcela běžný původ v protonaci, i když to reinkarnologové rádi vydávají za důkaz „minulých životů“. Jó, prd a vořech! :-))
-
Re: smrt...a narození
16 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 25.Září 2007 13:47:04
To je celkem asi jedno, jak to nazveme. Rozdíl hlavní, který asi oba máme na mysli, je v tom, že reinkarnace se myslí do mrtě otrocky. Že v ní jde o jednoho jediného jedince, toho samého od A do Z - který jen jednoduše přechází z jedné formy do druhé, tedy z jednoho těla do druhého, asi tak, jako v utopeném doktoru Mráčkovi bylo možno dušičku utopeného profesora Ikebary "vlít" do jiného těla nebo "vypustit do nebíčka".
Zatímco já - možná obdobně s Vámi - máme na mysli to, že jak je jedinec poskládán na biologické úrovni náhodnou nebo nenáhodnou mixáží vybraných vlastností, pak je též poskládán na psychické úrovni obdobným výběrem náhodných či nenáhodných zkušeností svých prapředků, a přidává dalším generacím svoje vlastní, z nichž zvláště vypečené si potomci "vyďobnou".
Já bych ty zastánce reinkarnací tak nezatracovala.
-
Re: smrt...a narození
17 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 25.Září 2007 14:36:02
Také bych ctitele reinkarnačního folkloru nezatracoval. Kdyby reinkarnace byla psychickým fenomenem, který se člověku na první pohled jako minulé životy jeví, nebylo by možno se divit, že se taková myšlenka ujala a byla během tisíciletí rozpracována do neobyčejných podrobností. Rád bych jen upozornil na velice pěknou knížku Maškarní bál duše, kterou napsal spolupracovník Torwalda Detlevsena (jméno si nepamatuji). Tam se lze z hodnověrného pramene dočíst, co vlastně se lidem vybavuje při regresích.
-
Re: smrt...a narození
18 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Úterý 25.Září 2007 14:45:36
Máme asi opravdu na mysli jedno a totéž, Hanko, a s tím, co píšete, souhlasím. Leč, jak píšete, že byste ty zastánce reinkarnací tak nezatracovala – víte, ono je to těžké. Já už jsem si přečetl tolik všelijakých naprosto vážně myšlených tvrzení, že ten nebo onen si prožil nevím kolik inkarnací na jiných planetách, nebo že byl tím či oním v Atlantidě, nebo že v jedné ze svých minulých inkarnací před 30 tisíci lety byl pilotem nadzvukové stíhačky v Indii a byl sestřelen raketou, a všelijakých podobných blábolů, že se snad nebudete divit, že jsem na takovéhle blafy už docela alergický, a nebo že si z toho dělám srandu (to v lepším případě). On je to sice asi opravdu jenom takový folklór, jenomže když všude kolem vidíte, jak vážně to mnozí lidé berou a jak tomu věří, tak nevíte, jestli se máte smát nebo jestli máte naopak nad lidskou hloupostí a naivitou zaplakat.
Spousta takových reinkarnologů se sice bude ohánět tím, že nauka o reinkarnaci je běžná v hinduismu a v buddhismu, ale to je právě ten kámen úrazu – mechanické vytrhávání jedné věci z celkového kontextu úplně jiného kulturního okruhu, a její otrocké a doslovné roubování na kulturu úplně jinou, přičemž se rádo operuje tím, že všechno indické je mnohem vyspělejší než všechno naše. A pak se ještě taky hned tvrdí, aby se tomu dodal punc legality, že už přece Ježíš…, aniž by se přitom vzalo v úvahu, že Ježíš byl především Žid, a reinkarnace součástí judaismu nikdy nebyla. A tak to jde pořád dokolečka.
No, ale když tomu chce někdo věřit, ať si tomu věří. Dokud mi svou víru nebude vnucovat násilím, budu z něj mít tak nanejvýš tu srandu a budu si myslet svoje.
-
Re: smrt...a narození
19 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 25.Září 2007 17:04:58
Nemusíme chodit tak moc do Indie nebo Atlantidy. Stačí, že je v blázincích dost Napoleonů, Kleopater nebo Nefertiiti. Když tohle narazíte na tu moji teorii, tak to tam ničemu neodporuje. Kdekdo může být Napoleon - díky rozmnožování, vojenským tažením. Ty jeho geny má v sobě lidí!
Domnívám se, že je dost důvodů v reinkarnace věřit, stejně tak je dost důvodů v ně nevěřit. To je jako s Bohem.
Ono to regresni "prožívání minulých životů" není tak vysmíváníhodné, jak by se na první pohled zdálo. Je to opravdu silný niterný zážitek, který nelze nevzít v úvahu. Ono, ostatně - kdo odpoví, jak je to s bludy u duševně chorých, a co vlastně nezpracovali? Na tohle se těžko odpovídá.
Samozřejmě opomíjím nyní opravdové šarlatány, kteří si sprostě vymýšlejí, ale mám na mysli autentické zážitky "snového typu" nevyvolané stimulancii.
-
Re: smrt...a narození
20 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Úterý 25.Září 2007 18:38:32
Jó, ty geny! Co tady v minulých staletích prošlo armád! A pak tady bude někdo pokřikovat něco o národu – vždyť kdo z nás je opravdu stoprocentní Čech, že? Kdo skutečně ví, koho má mezi svými předky? Tatary, Turky, Maďary, Němce, Rusy, Francouze, Švédy…
Ale k věci. Já se ani tak nevysmívám tomu prožívání, Hanko, věřím tomu, že to je zřejmě dost silný zážitek, ale velikou otázkou pro mě zůstává, CO vlastně takový člověk prožívá, obzvláště je-li pod vlivem a vedením nějakého takového rychlokvašeného „regresního terapeuta“, který se to naučil v nějakém víkendovém kursu. Uvést člověka do hladiny alfa není až tak velké umění – ale co dál? Víte, já jsem se svého času, před nějakými 30 lety, dost intenzivně zabýval hypnózou, leccos jsem k tomu nastudoval, a v praxi jsem experimentálně zopakoval leckteré pokusy Břetislava Kafky z jeho Experimentální psychologie. Dovedu si proto docela dobře představit, že člověk ve změněném stavu vědomí, ať už se do něho dostal jakkoliv, se může docela snadno napojit na protonaci, a má-li nějaký nevyřešený problém, může si odtamtud snadno stáhnout informaci, která s tím jeho problémem nějak koresponduje. A pak už je zřejmě jenom krůček k tomu uvěřit, že nahlížel do svých „minulých životů“. Jenomže tomu tak být vůbec nemusí. No a ty bludy u duševně chorých, ty mohou mít v některých případech možná podobný původ. Ale k tomu by se mohl zřejmě vyjádřit jenom fundovaný psychiatr.
-
Re: smrt...a narození
21 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 25.Září 2007 19:43:12
http://www.rezonance.cz/skola.htm
před časem tu vyšla taková rozkošná knížečka, podle níž si člověk mohl vypočítat, kým byl v minulém životě. Bylo to úžasné a jednoduché. Mělo to však jednu drobnou vadu na kráse. těch možností tam bylo asi 80,to znamená, že se podle té knížky všichni lidé na zeměkouli dají roztřídit do 80 postav.No na drhou stranu je to podstatně víc než jungovských archetypů
-
Re: smrt...a narození
22 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 25.Září 2007 22:08:58
Omluvte prosím mou momentální slabost pro fyziku, asi je to tím, že si znovu čtu Faynmana, což je velice osvěžující. Ale k naší věci - napadá mne, že problém s možností určit smrt z nativity, nemusí nutně souviset pouze s tím, zda jsme nebo nejsme determinováni. Kvantová fyzika zaskočila svého času vědecký svět tím, že najednou nebylo možno spoléhat na to, co se zdálo být až dosud naprosto jasné - je-li v pořádku teorie, pak platí to, co předpovídá.
Někdy mám pocit, že tento styl uvažování zasáhl i astrologii - ta snaha o předpověď. Asi se rouhám, anebo neznám historické souvislosti, ale zdá se mi, že astrologie začala být svými stoupenci chápána jako universální nástroj - teorie, která je ze své podstaty schopna předpovědět cokoli.
Řekl bych, že není, a že tato víra k astrologii vlastně nepatří.
Ukázalo se přesvědčivě, že filosofie zaostala za teoretickou fyzikou. Moderní fyzika odhalila existenci pravidel či zákonitostí, které filosofie nebyla s to ihned přijmout, natož předvídat (pokud vím). Charakteristickým příkladem je pojem času, stejného kdekoli ve vesmíru. Dalším příkladem je Heisenbergův princip neurčitosti a třeba i známý myšlenkový pokus, nazývaný Schrödingerova kočka.
Rád bych věděl, zda astrologie je závislá na našem newtonovském pojetí času, anebo zda na něm může být nezávislá.
Omlouvám se za ten poněkud abstraktní závěr, ale:
naše neschopnost předpovědi nemusí souviset pouze s tím, že to buď neumíme, anebo jsme nevzali v úvahu naprosto všechny okolnosti. Může to souviset jednoduše s tím, že máme co do činění s jevy, které předpověditelné nejsou, alespoň ne v tom smyslu, jak předpověditelnost chápeme (předpokládáme přitom existenci nepřerušitelného času, který plyne stále stejně rychle a pro všechny). Pokusím se to poněkud rozvést: patrně existují časové proudy, kde čas neplyne stejně rychle. Může být, že v jednom z nich ten nositel horoskopu zemře tehdy a tehdy, avšak viděno z jiného časového proudu, nemůže ten okamžik být stejný, jak byl stanoven.
Předpokládám, že kdo si bude myslet, že jsem cvok, zachová se podle toho a nebude reagovat. Koho to cvrnkne do nosu, určitě s něčím přijde....
-
Re: smrt...a narození
23 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 25.Září 2007 22:27:58
Odpoved pro p.PeTrnka mi sklouzla do 5349
-
Re: smrt...a narození
24 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 25.Září 2007 22:31:50
..ne 4359
-
Re: smrt...a narození
25 odpověď odeslal(a) PeTrnka ve Středu 26.Září 2007 08:31:51
A nenapsal to náhodou jakýsi Karvay, Pavle? Ten kdysi ještě v Astru inzeroval, že když mu někdo pošle pět stovek, že mu obratem vypočítá, čím byl v minulém životě... :-))
-
Re: smrt...a narození
26 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 26.Září 2007 08:53:07
http://www.rezonance.cz/skola.htm
Karvay? Toho rozhodně nepodezírám, že by uměl psát. Napsala to myslím nějaká bába
-
Re: smrt...a narození
27 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 26.Září 2007 09:50:31
Petře, na "v minulem životě jste byl henten oný" - mám stejný názor jako Vy. Ba ostřejší - prd a tři vořechy!
A to z jednoduchého důvodu:
mám za to, že z uzavřeného cyklu lze vidět jeho výsledk a na ten lze (nebo je vhodné, nebo je nutno, jak komu libo) navázat. Ale už nelze do uzavřeného cyklu vstupovat, cokoli v něm měnit, ba ani "zjistit", jak přesně se k jeho výsledku došlo.
(Podobně jako direkce ukazují na rok, nikoli na konkrétní datum v něm - pokud se nepletu ;-)
Snad se shodneme i na tom, že přinejmenším z nějakého úhlu pohledu dá se na jeden konkrétní lidský život dívat jako na uzavřený cyklus, není-liž pravda?
Narozdíl od Vás ale vnímám zásadní rozdíl mezi vyjádřením "to si nesete z minula" vs. "v minulém životě jste byl královna ze Sáby".
První z těch formulací bych se v některých případech nezdráhala použít, o té druhé si myslím tototéž, co Vy.
Nemyslím si, že mysl/vědomí/já/duše (opět jak komu libo) je v okamžiku příchodu na svět tabula rasa. Spíš má ta tabule nový nátěr (nového) zrození, pod ním je ale popsána zkušeností z prenatálního období, zkušeností rodu, rasy a druhu (ve smyslu, který tu zmínila Hanka) - i posud se snad můžeme shodnout. Dále nevylučuji (a tady už předpokládám Váš nesouhlas), že tam mohou být i zkušenosti části bytosti, které se znovuvmasili jako tým, který už společně někdy vmasen hrál ;-)
S tím souvisí otázka, co vlastně je vnímáno jako "já" a zda se to kryje s oním jádrem, které by se event. mohlu znovu a znovu vmasovat. A nakolik je to jádro individuální, neopakovatelné a jedinečné. Osobně se domnívám, že "já" s mými současnými názory, potřebami, preferencemi, problémy jsem to neopakovatelné a jedinečné, existující zrovna tady a zrovna teď a žádné "minulé" tohoto "já jako celku" není, tedy vylučuji královnu ze Sáby ;-)
Ovšem ono "já" nemám za dále nedělitelné - ve smyslu třeba systemických konstelací.
Další součást tématu naznačuje falcon - relativita času. Obvykle měříme čas v rámci našich jednotlivých uzavřených cyklů tak, jak se dlouho považovalo za univerzálně platné. Ale ono opět: jak kde, jak kdy, jak komu. Mnohé záleží na stanovišti pozorovatele ;-)
Nekonečnost a věčnost se našemu vě-do-my (není to hrubka, je to úmysl) ve své nesmírnosti ztrácejí, sem tam zahlédnuty třeba jako "mlha byla nad propastí a duch se vznášel nad vodami"...
I na to se dá dívat jako na start nového cyklu, ovšem zachovávajícím kontinuitu s cyklem minulým, již uzavřeným a dlícím někde v hloubce těch vod, nad kterými se vznáší duch...
Když si představíme "uzavřený cyklus" jako kruh, pak by klidně ta spirála vývoje mohla být ne z rovné línie, ale z menší spirálky (či šroubovice ;-), ta z menší a menší a základní jednotkou mohl by být kruh. Ovšem dále dělitelný na části, opět nesoucí analogii celku.
Pro ilustraci odkazuji na obrázky, které jsme s Ondřejem připíchli do vlákna se signaturami na buněčné úrovni a doporučuji porovnat s teorií mikrovln, palců, věků...
Připadá mi to celkem kompatibilní ;-)
Už jen stručně:
jak nahoře, tak dole (a jak dole, tak nahoře)
malé ve velkém (a velké v malém)
všechno už tu jednou bylo (růže jinak zvána voněla by stejně)
vše je jedno ;-))
No a vlastně ještě (konečně!) v souvislosti s původním tématem tohoto vlákna:
Budu-li se dívat na jeden lidský život jako na uzavřený cyklus (kruh), těžko stanovit počátek a konec, že? Ale počátek (čas nula) života známe, dokonce jej umíme rektifikovat. A to pomocí metody, která pracuje se (zvěro)kruhem, jehož počátek je stanoven arbitrážně ;-)
-
Re: smrt...a narození
28 odpověď odeslal(a) Jan Skopeček ve Středu 26.Září 2007 16:33:55
Možná Vám bude připadat, že můj dotaz s tématem příliš nesouvisí, ale já si to nemyslím.
Jaký máte názor na Sri Chinmoye?
Já osobně jsem vůči němu negativně zaujatý. Je to podle mě sektář a Bůh ví co ještě. V současné době jsem se dozvěděl, že jedna velice fajn holka je z něj unešená, učí se od něj osobně a jím vedené aktivity jí naplňují značnou část života.
On též, myslím, učí o převtělování. Vím, že se jedná o velice chytlavou myšlenku. Např. nedávno jsem dočetl od S. Rampy knihu Třetí oko, kde hovoří o astrálním cestování. Nicméně více přirozená mi připadá teorie říkající, že se geneticky dědí psychické vlastnosti. V této souvislosti, možná nepatřičně, mě napadají tzv. rodinné konstelace, které nabízejí jistou alternativu pozápadněným reinkarnačním teoriím.
Honza Skopeček.
-
Re: smrt...a narození
29 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 26.Září 2007 16:41:56
na toho pána názor nemám, ale rodinné konstelace jsou formou systemických konstelací, kt. jsem zmiňovala v minulém příspěvku. Asi byl příliš dlouhý :-)
mimochodem, rodinné (či systemické) konstelace podle Hellingera či Nellese nejsou nóvum, akorát ten název ano
-
Re: smrt...a narození
30 odpověď odeslal(a) Karel Tichý ve Středu 26.Září 2007 18:22:26
Omlouvám se, že jsem se vmísil do vaší učené debaty.
Pane Trnko píšete:
... že už přece Ježíš…, aniž by se přitom vzalo v úvahu, že Ježíš byl především Žid...
Tenhle omyl se už víckrát objevil i v jiných vláknech tohoto fora.
Ano Ježíš byl rodem Žid. Když měl 30 let, tak ho vodou řeky Jordán osobně pokřtil Jan Křitel. Ve 33 letech ukřižován už zemřel jako křesťan.
-
Re: smrt...a narození
31 odpověď odeslal(a) Karel Tichý ve Středu 26.Září 2007 18:24:24
Omlouvám se za překlep - Jan Křtitel
-
Re: smrt...a narození
32 odpověď odeslal(a) jimmy ve Středu 26.Září 2007 19:49:40
Judaismus je asi skoro to samé jako Chasidismus(Ochrana pravověrného židovství).
Četl jsem devět bran-chasídů tajemství od Jířího Langera, který v tomto prostředí žil a pak to sepsal. Z knihy vyplývá že v reinkarnaci věřili.
-
Re: smrt...a narození
33 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 26.Září 2007 21:32:04
V každém případě trávili židé nějaký ten pátek v Egyptě, kde se smrt těla za konec existence bytosti rozhodně nepovažovala. Ať už Ježíš zemřel jako křesťan, nebo jako pokřtěný žid (a ať v 33 nebo 39 nebo v kolika vlastně letech), pokud křesťanství nemá a nikdy nemělo nic spooečného s reinkarnačním konstruktem - mohl by mi někdo z vás, co jste ve vírách a náboženstvích kovaní, objasnit, proč třeba operuje "dědičným hříchem" a proč má institut "očistce"?
Ptám se absolutně bez ironie a přeji všem pěkný večer :-)
-
Re: smrt...a narození
34 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 26.Září 2007 21:37:29
http://www.rezonance.cz/skola.htm
kennaz, rodinné konstelace jsou vpodstatě Morenovo psychodrama ze 40. let
dědičným hříchem se vysvětluje sklon člověka ke zlu. Očistec je jakési nápravné zařízení pro ty, kteří nespáchali smrtelný hřích a nejsou tedy zavrženi, ale po nápravě dostane se jim účasti na ekonomii království božího.
pane Tichý, připomínám jen, že sám Ježíš o sobě nikde neprohlásil, že je křesťan. Váš pohled je ahistorický, ale to není Vaše vina, je to názor asi 99% lidí. Ostatně to co se nazývá křesťanstvím je interpretace učení rabbiho Ješuy sv. Pavlem. Jinak opět doporučuju pozoruhodnou knihu Jamese Tabora Ježíšova dynastie, v níž je úloha Jana Křtitele velmi dobře zhodnocena. Křest - čili smývání hříchů bylov té době rozšířeno ezi řadou tehdejších apokalyptických hnutí, z nichž žádné se nesalo postupem doby tak rozšířeným jako to, které vyvolali v život Jan Velekněz a Ježíš Král, přesně v intencích židovských představ o spravedlivé vládě, která má nahradit usurpátorskou a kolaborantskou dynastii Herodovu, kterou držely u moci římské legie, podobně jako stalinisty u nás po roce 1969 sovětská armáda.
Ostatně o tom křestu jje dokonce židovská anekdota na téma: "Jedinej syn a dal se pokřtít!" "Mě to povídaj!"
-
Re: smrt...a narození
35 odpověď odeslal(a) kennaz v Pátek 28.Září 2007 23:46:25
Morenovo psychodrama...dík za další střípek. Dost podobné mi připadaly i "astrohry", jak je popisoval Ivan Maňásek. Nestavěla se konstelace rodinná, ale astrologická :-)
Dědičný hřích - no ale jestliže člověk nemá pranic společného s tím, co se událo kdysi, jak může mít jeho sklon ke zlu původ právě v tom?
Očistec - takže kdo se jednou po očistci účastní ekonomie království božího, bude tam spočívat v milosti Páně jak lilie na věky věkův amen? A ten očistec má být kde - nemůže jím být lidské tělo?
P.S. jo, tenhle vtip je dost dobrý.