Zobrazení otázky a odpovědí
-
Pohyb slunce
3623 otázku odeslal(a) Radek Jirků v Úterý 25.Dubna 2006 20:19:20
Dobrý den,
prosím Vás, existuje nějaká funkce( F(x)= xxx ) denního pohynu slunce po obloze? Našel jsem různé věci ohledně ročního pohybu (např. sinusovka deklinace atd.), ale potřeboval bych, jak to funguje přes den...
mockrát všem děkuji za každou radu.
Hezký den.
Radek
-
Re: Pohyb slunce
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 25.Dubna 2006 21:01:41
Jakou funkci máte Radku na mysli?
Závislost čeho na čem?
-
Re: Pohyb slunce
2 odpověď odeslal(a) Radek Jirků ve Středu 26.Dubna 2006 14:29:32
Dobrý den Jiří,
stavím si doma kolektor a chtěl bych si udělat natáčení za sluncem (řízení pomocí mikroprocesoru). Potreboval bych tedy funkce v zavyslosti na case. Myslim, ze bude zapotrebi dvou rovnic - jedna, ktera by urcovala vysku slunce nad obzorem (uhel nad vodorovnou rovinou) a druha, ktera by urcovala uhel od nejakeho smeru (sever) smerem na jednu nebo na druhou stranu - tzn. ve 12 hodin = 180 stupnu. Tahle druha rovnice by se mozna nechala napsat podle jednotkove kruznice, ktera se otaci + otaceni cele jednotkove kruznice kolem urciteho bodu (Slunce)...
Budu rád za každou radu, kterou mi poskytnete, abych se dobral k nějakému výsledku.
Předem děkuji
Radek
-
Re: Pohyb slunce
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Středu 26.Dubna 2006 18:49:35
Radku, problém, který Vás zajímá, nelze řešit nějakou jednoduchou funkcí nebo dvěma rovnicemi. K tomu je zapotřebí k danému datu a času vypočítat polohu Slunce v rektascenzi a v deklinaci (tedy v rovníkových astronomických souřadnicích), a tuto polohu pak následně převést na obzorníkové souřadnice (výšku nad obzorem a azimut) k dané zeměpisné poloze. Není to sice problém nějak mimořádně složitý, dvě rovnice Vám však na to nestačí. Řešení najdete v lecjaké lepší a podrobnější astronomické literatuře, tady na Fóru se bohužel uvést nedá (výpočet polohy Slunce například jsou dost dlouhé numerické rozvoje, transformace rovníkových souřadnic na obzorníkové zase představuje šest rovnic sférické trigonometrie).
-
Re: Pohyb slunce
4 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Dubna 2006 18:59:22
Radku, sám jsem se tímto problémem před několika lety zabýval. Hlavní potíž není ve složitosti rovnic, pro daný účel vystačí jednoduchá tabulka.
Zásadním problémem je vyřešit pružný přívod chladicí kapaliny, který musí odolat celoročním povětrnostním podmínkám.
Jak hodláte řešit tuto záležitost?
-
Re: Pohyb slunce
5 odpověď odeslal(a) Honza ve Středu 26.Dubna 2006 19:32:43
Zeptám se možná naivně - nedal by se ten pohyb řešit obyč montáží pro dalekohled? (myslím polární - dvě osy, motorek...)
-
Re: Pohyb slunce
6 odpověď odeslal(a) V.Maxa ve Středu 26.Dubna 2006 19:52:13
S využitím solární energie v našem podnebí to není jednoduché. Radím spočítat si ekonomickou návratnost. Procento slunečního osvitu v naší republice je velmi nízké, takže i energie získaná osvitem není valná. Problémy s návratností jsou už při montáži statických panelů, natož s nějakým přesným mechanickým zařízením.
-
Re: Pohyb slunce
7 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Středu 26.Dubna 2006 21:26:39
Jistě, i to by šlo, Honzo. Má to ale háček. Když se podíváte na některou hvězdárnu, většinou tam v kopuli najdete hodiny jdoucí podle okamžitého místního hvězdného času, a na montáži dalekohledu najdete dva kruhy, hodinový a deklinační. Takže demonstrátor se podívá třeba do Hvězdářské ročenky na rektascenzi a deklinaci hledaného objektu, mrkne na hodiny, a podle toho dalekohled nastaví. Motorek už ho pak žene dál. Pokud by ale měl nějaký sluneční panel automaticky stavět procesor, musí umět tyhle věci vypočítat sám – jak už jsem napsal nahoře, rektascenzi a deklinaci, v tomto případě Slunce, okamžitý místní hvězdný čas, a podle toho pak panely spojitě nastavovat. Nebo alespoň ráno, a dál už by to během dne mohl hnát motorek na polární ose.
-
Re: Pohyb slunce
8 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 27.Dubna 2006 07:38:56
Ono hodně záleží na lokalitě. Já provozuju solární kolektory v nadmořské výšce cca 230 metrů poblíž hanácké metropole.
A musím potvrdit, že při zvýšené oblačnosti je energetická výtěžnost nulová.
Nicméně i tak je dlouhodobě z těchto stacionárních kolektorů dosahováno průměrného výkonu 450 wattů na metr čtverečný ozářené plochy.
-
Re: Pohyb slunce
9 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 27.Dubna 2006 07:47:50
V praxi to znamená, že zhruba od května do září ohříváme teplou užitkovou vodu čtyřiceti watty, které spotřebuje oběhové čerpadlo.
Ještě bych rád řekl něco na téma ekonomické návratnosti.
Kdekdo s tímto pojmem operuje u solárních systémů a u tepelných čerpadel, tedy u zařízení, která prokazatelně energii šetří a tím pádem jsou přirozeně ekologická, neboli šetrná k přírodě.
Ale ještě nikdo mi nedokázal odpovědět na otázku, jaká je ekonomická návratnost osobního auta...
-
Re: Pohyb slunce
10 odpověď odeslal(a) V.Maxa v Pátek 28.Dubna 2006 13:23:03
Všechny alternativní zdroje energií jsou velké +. Jen je důležité si rozmyslet, kde a za jakých podmínek je využít. Stavět tepelné čerpadlo na skále není vhodné, naopak tam, kde jsou spodní proudy vody, nebo kde majitel vlastní studnu je zřízení tepelného čerpadla ideální. Znám případ, kdy se majitel vzhlédl v tepelném čerpadle a provedl vrt hluboký 80m(!!!) ve skále a celé pořízení čerpadla stálo víc než 850 tis. korun. Návratnost cca 25let. Už vidím, jak zařízení funguje bez oprav 25let. Kde funí, tam je dobré si udělat větrnou elektrárnu. Kde pere slunce, kolektory. Kde je možná výměna teplot, tepelné čerpadlo. Nápadů na úsporu je vždy fůra, jen jde o to vyhmátnout to nejvhodnější řešení. Dobré nové trendy jsou i ve využití dešťové vody apod.
Ještě k návratnosti osobního auta: pro někoho je auto jen luxus na vození zadku do práce a zpět, pro jiného je to nevyhnutelný výrobní prostředek. Osobně si nedovedu představit, že bych jezdil veřejnou dopravou na místa staveb, kam je zavedena veřejná doprava sporadicky.
Příspěvěk sice není zrovna astrologický, ale měl by navést na to, abychom používali nástroje a přístroje na to k čemu jsou vymyšleny. Podle pořekadla: každý nástroj se po čase stává kladivem, není nutné zatloukat hřebíky kombinačkami, i když to lze.
-
Re: Pohyb slunce
11 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 28.Dubna 2006 13:59:17
Stejné je to, pane Maxo, s výrobou tepla. Prostě kamna v domě nejsou luxus, ale nezbytnost, pokud nevlastníte pasívní dům...
Takže proč hledat jakási, při naprosté absenci energetické politiky státu, podle mne nesmyslná ekonomická kritéria?
Kupříkladu tepelné čerpadlo "vyrobí" trojnásobek tepelné energie, než je jeho příkon.
Tepelné elektrárny, pokud pracují optimálně, vyrobí z primárních zdrojů maximálně jednu třetinu dodané energie ve formě elektřiny.
Takže nasazením tepelných čerpadel se tento deficit alespoň srovná.
No a naše vláda tuhle komparativní výhodu zohlednila tím, že od 1.1.2006 podražila elektřinu pro tepelná čerpadla víc než o padesát procent...
Pak se počítejte s nějakou ekonomickou návratností, když energetická politika našeho státu de fakto neexistuje.
S tepelnými čerpadly pracujeme od roku 1998.
Loni jsme instalovali tepelné čerpadlo v Lošově u Olomouce, na skále, kde si majitel nechal udělat 128 metrový vrt. Celá akce proběhla během jednoho dne a jeden metr vrtu přišel na necelých tisíc korun. Tepelné čerpadlo odpovídajících parametrů od ostravské firmy Tepcer přišlo i s montáží na cca 130 tisíc.
Ať počítám jak počítám, i s inteligentním řízením vytápění celá akce nepřišla na víc než je cena řekněme nové Octavie...
-
Re: Pohyb slunce
12 odpověď odeslal(a) V.Maxa v Sobotu 29.Dubna 2006 12:01:31
http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html
Nechtěl bych čtenáře fóra unavovat neastrologickou debatou, ale ještě uvedu jednoduchou úvahu. U plně elektrifikovaného rodinného domku vychází náklady cca 45.000,-Kč/rok (??). Při úspoře 2/3 nákladů (nová Octavie 600.000,-Kč (???) se Vám investice srovná oproti normálnímu kotli za 20let, pokud dobře počítám. Po 20 letech lze počítat s úsporou. Mám ještě dotaz, na kolik by vyšlo tepelné čerpadlo, kdyby se „výparník“ umístil do studny cca 10 metrů hluboké? Samozřejmě s dostatečným průtokem spodní vody. Kouknul jsem se také na mapu osvitu pro Českou republiku http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html , je vidět, že na Hané jsou zřejmě sluneční kolektory výhodné, zejména při orientaci sklonu střechy na jih. Oproti tomu západní Čechy mají osvit minimální, za to je tam vody všude dost. Tím jsem chtěl říct, že při výběru alternativního využívání energií je nutno přihlédnout k tomu, co se nabízí k využití. Například majiteli pily bych doporučoval vytápění na dřevoplyn, než cokoliv jiného. Vzhledem k tomu, že se živím řízením projektů a kompletním servisem pro investory ve stavebnictví, rád se klidně pobavím o tomto tématu pobavím přes e-mail, nebo ICQ 264-799-897.
-
Re: Pohyb slunce
13 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 29.Dubna 2006 13:24:23
Jak už jsem byl pravil, pane Maxo, pokládám debatu o takzvané ekonomické návratnosti za ztrátu času. Cena Vámi vyslovená, pokud není vztáhnuta k příslušnému domku, je zavádějící. Mám přítele, který se nechal nalákat někdejší dotační!!! politikou státu na přímotopy a dnes platí asi sto tisíc ročně...
Znovu opakuji, že v prostředí, kde stát není dlouhodobě schopen nastavit smysluplné energetické zákony, je debata o finanční návratnosti pseudodebatou a marnost nad marnost.
Ale ochotně se s Vámi pobavím o energetické náročnosti domu. A také o způsobech, jak spotřebu snižovat aktivními i pasivními opatřeními.
Mám k dispozici příklad rodinného domku, 122 metrů čtverečných otopné plochy.
Domek je patrový s nezateplenou sedlovou střechou, postavený v roce 1956 z plných cihel, zdi 45 cm.
Stojí na konci řadové zástavby a tedy je ochlazován ze tří stran.
Původní otevřený gravitační otopný systém obsahoval kotel na tuhá paliva, roční spotřeba 80q briket a cca 5 kubíků dřeva.
V přepočtu to činí cca 40 000 kWh za rok. To dělá nějakých 327 kWh na metr čtverečný a rok.
V roce 1998 byla provedena oprava domku, snesen škvárobeton s půdy, prostor mezi podbitím a záklopem byl vysypán drceným polystyrénem na celou výšku trámů a opět zakryt záklopem.
Bylo zrekonstruováno ústřední topení, gravitační oběh byl nahrazen nuceným oběhem, otevřený systém tlakovým. Jako zdroj tepla byl použit elektrokotel.
Radiátory byly navrženy na nízkoteplotní spád 55/45 a celý systém byl osazen počítačem řízenou inteligentní regulací vytápění, kdy v každé místnosti je teplotní čidlo a každý radiátor resp. každý ventil je osazen akčním členem.
Tato inteligentní regulace vytápění přináší sama o sobě velkou úsporu (minimálně jednu třetinu provozních nákladů) protože nepřetápí, nepodtápí, vyrábí pouze tolik tepla, kolik je potřeba a posílá ho přesně do těch míst, která si o to řeknou.
Pro každou místnost je možné nastavit její individuální teplotní režim tak, aby vždy byla zaručena tepelná pohoda.
Po roce provozu byla spotřeba enegie pro vytápění a ohřev TUV nižší než 25 000 kWh.
To činilo 204 kWh na metr čtverečný a rok.
25000 děleno 230-ti dny topné sezony děleno 24 hodinami dává průměrný výkon kotle necelých 5 kW.
Takže bylo rozhodnuto o instalaci tepelného čerpadla s čerpaným výkonem 6kW. Vzhledem k přítomnosti vydatné studny byl zvolen typ voda-voda.
Na střechu bylo instalováno 6,2 metru čtverečného vakuových termokolektorů.
Z pasivních úprav bylo realizováno vysklení vnějších kastlových oken a do stávajících rámů byla vsazena dvojskla opatřena vnitřní fólií technologie Heat Mirror.
Souhrnem těchto opatření do loňského roku nevzrostla roční spotřeba nad 7500 kWh.
Což v přepočtu dělá necelých 62 kWh na metr čtverečný a rok.
Tedy z původní 327 kWh poklesla reálná spotřeba (to je ta spotřeba, kterou musíme reálně zaplatit) na 62 kWh na metr čtverečný a rok.
To znamená, že energetická náročnost domku poklesla na méně než jednu pětinu původní energetické spotřeby pro topení a ohřev TUV.
Podotýkám, že v domku žije pět dospělých děvčat, která mají vyšší spotřebu teplé vody, než chlapi, bo jsou čistotnější...
-
Re: Pohyb slunce
14 odpověď odeslal(a) V.Maxa v Sobotu 29.Dubna 2006 13:31:11
Ano, nelze jinak než souhlasit. To je řešení přímo na míru.