Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
4191 otázku odeslal(a) Feli v Úterý 12.Června 2007 00:25:23
http://Astronomove nasli velice zvlastni planetu
Astronomové našli velice zvláštní planetu
12.6.2007 - Americkým vědcům se podařil unikátní objev nezvyklé planetární soustavy, která se vymyká našim dosavadním představám o formování planet.
Astronomové Texaské univerzity William Cochran a Michael Endl pozorovali hvězdu HD 155358 pomocí dalekohledu HET (Hobby-Eberly Telescope) o průměru 9,2 metru již od roku 2001. Díky spektrografu s vysokým rozlišením, kterým teleskop disponuje, mohli při svém průzkumu využít všech předností metody měření radiálních rychlostí (více viz Grün: Lidstvo hledá nové světy). Touto metodou byla objevena valná většina dosud známých extrasolárních planet.
Zdánlivě obyčejná hvězda
Na první pohled hvězda HD 155358 není ničím výjimečná, základními charakteristikami se podobá našemu Slunci, je jen nepatrně teplejší a také o trochu lehčí. Z toho, co je nám o ní zatím známo, tvoří její soustavu kromě ní ještě dvě exoplanety. První z nich, o hmotnosti 0,9 hmotnosti Jupiteru, krouží ve vzdálenosti 0,6 AU (AU = astronomická jednotka, vzdálenost Země od Slunce, 150 milionů km) s periodou 195 dní, druhá, jejíž minimální hmotnost je stanovena na 0,5 hmotnosti Jupiteru, oběhne svou mateřskou hvězdu jednou za 530 dní ve dvojnásobné vzdálenosti.
Robert Wittenmyer, další člen výzkumného týmu, se pokusil vývoj celého systému v příštích 100 milionech letech simulovat na univerzitním superpočítači Lonestar. Dospěl přitom k velmi zajímavým výsledkům. V současnosti se jedna z exoplanet pohybuje po téměř kruhové dráze, zatímco druhá po elipse, přičemž se stále vzájemně gravitačně ovlivňují. Na tom by nebylo nic zvláštního, avšak z provedených výpočtů vyplývá, že si exoplanety každých 3000 let tvar svých trajektorií prohodí! Přesto je podle Endla celý systém stabilní. "Připomíná to tanec," říká tak trochu s nadsázkou. Podle Wittenmyera "si planety spolu vyměňují výstřednosti svých drah".
Chybí „kovy“
Skutečným překvapením však pro astronomy byly výsledky analýzy chemického složení hvězdy. Ze všech hvězd, u kterých kdy byla prokázána přítomnost exoplanet, vykazuje HD 155358 (ještě spolu s HD 47536) nejnižší metalicitu – ve srovnání se Sluncem obsahuje totiž pouze 20 % "kovů". (Jako "kovy" přitom označují astronomové ve své hantýrce všechny prvky těžší než vodík nebo helium.) Zmíněný fakt může významně ovlivnit naše chápání toho, jak vlastně planetární systémy okolo hvězd vznikají. V tomto případě by ke vzniku planet snad ani nemělo dojít!
Prozatím "máme dva navzájem si konkurující modely vzniku planet," říká Endl, a sice tzv. jádrový akreční model a model s nestabilním diskem. Oba dva na počátku počítají s rotujícím mračnem se vznikající hvězdou uprostřed. Postupem času se oblak prachu a plynu zplošťuje, až se z něj nakonec vytvoří disk. Až potud jsou obě teorie zajedno. Zásadně se ale rozcházejí v popisu toho, co následuje.
Správné vysvětlení asi teprve přijde
Podle první teorie by planeta jako Jupiter měla vzniknout ve dvou krocích. Nejprve se zformuje protoplanetární jádro o hmotnosti několikrát převyšující hmotnost Země a to pak dál svou vlastní gravitací na sebe nabalí materiál z okolí, až se z něj stane obří planeta. Celý proces zabere řádově několik milionů let a aby k němu došlo, musí se v disku a ve hvězdě vyskytovat "kovy". Ve prospěch tohoto modelu hovoří skutečnost, že většina planet nalezených metodou měření radiální rychlosti se nalézá právě kolem hvězd bohatých na kovy. Ovšem objev planety s tak malým obsahem pevného materiálu je přinejmenším zarážející.
Podle druhé teorie se disk rotující kolem vznikající hvězdy stane velice záhy nestabilním, což má za následek jeho rozpad. Výsledkem jsou obrovské shluky hmoty, ze kterých se pak dále vlivem gravitace formují obří planety, což podle modelu nestabilního disku trvá jen stovky let. "Obří plynné planety vzniklé tímto způsobem by vůbec žádné tuhé jádro mít nemohly," tvrdí Endl.
Která z obou teorií se tedy víc blíží pravdě? To bude s největší pravděpodobností předmětem dalšího výzkumu. "Hlavní přínos našeho objevu spočívá v tom, že tyto planety ke svému vzniku potřebují mnohem větší disk, několikrát hmotnější, než si myslíme, že byl ten kolem našeho Slunce," říká Endl. "To ukazuje, že hmotnost disku se může významně měnit a dokonce může hrát rozhodující roli v průběhu formování planet."
Zdá se, že naše stávající poznatky o vzniku obřích planet se ještě dočkají významných změn, což může mít v budoucnu dopad nejen na samotné astrofyzikální teorie, ale i na pátrání po obyvatelných zónách za hranicemi naší sluneční soustavy.
Zdroje: austral.as.utexas.edu
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 12.Června 2007 08:33:45
Děkuju za vlepení téhle zprávy, Feli! Je to klasická ukázka toho, jak se naše poznání neustále rozvíjí, jak každý nový objev přináší rozšiřování obzorů a mnohdy i nutnost modifikovat nebo reformovat staré teorie a představy. Což je v diametrálním protikladu k tomu, co stále ještě někteří lidé s oblibou tvrdí – jak je věda oficielní, zkostnatělá a dogmatická, a jak vědci pořád něco „tají“, aby nemuseli měnit své zavedené „školské“ představy. Jak ukazuje tahle zpráva, pravý opak je pravdou!
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 12.Června 2007 08:38:32
Velmi se těším na den, Petře, kdy konečně zreformují staré představy o historii Země příslušní vědečtí pracovníci!
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 12.Června 2007 14:36:14
Milý Jiří, jestli se těšíš, že je budou reformovat podle výmyslů všelijakých pochybných pisálků a záhadologů ala Velikovsky nebo Wiesner, tak se asi těšíš zbytečně.
-
Re: (no subject)
4 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 12.Června 2007 14:38:30
Uvidíme, Petře...
-
Re: (no subject)
5 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 12.Června 2007 17:19:42
http://www.legendarytimes.com/index.php?menu=bilder&op=bilder&func=show&id=304&backstart=21&cat=02
-
Re: (no subject)
6 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 12.Června 2007 19:02:01
Osobně považuji za velice vzrušující každý poznatek, který může přinést zásadní změnu v nazírání na "neotřesitelné pravdy". Příběh o tom, jak profesor fyziky varoval studenta, aby se nespecializoval na fyziku, neboť v ní je prakticky vše hotovo, je dnes už anedokdotický, protože tím studentem byl Max Planck (pokud se nemýlím), tvůrce kvantové teorie.
Stále znovu mne fascinuje astrofyzika tím, jak těží informace ze záření, které k nám z vesmíru přichází.
Budeme určitě opravovat mnohé teorie, což je jen dobře - aspoň nám věda neumře!
Avšak k věci samé: ono možná ani pořadí planet v naší soustavě nebylo vždy takové, jak je známe.
-
Re: (no subject)
7 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 12.Června 2007 20:45:12
„Ono možná ani pořadí planet v naší soustavě nebylo vždy takové, jak je známe.“ Proč myslíš, Falcone?
-
Re: (no subject)
8 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 12.Června 2007 23:43:08
..ano Falcone- svet Quantu je tajemny a protikladny kazde vsednosti. Male castice mohou projit zdi a pres oceany- spolecne komunikovat.Vyvoj Quantove teorie ,patri k nejvetsimu vysledku ,lidskeho ducha a zaroven zakladnim kamenem obrovske hospodarske masinerie.V zapadnich zemich ,je 50% obratu vnitrniho obchodu ziskano na bazi Quantenteorie.
Tato je absolutne korektnim matemetickym popisem
naseho univerza. Mnoho fyziku ma s tim sve tezkosti v obrazne predstavitosti- tak jako Einstein si stale myslel ,ze jeho teorie ma chybu i kdyz se vzdy potvrdila.Bohuzel nikdo do dnes nedovede vysvetlit jaky vyznem tato teorie pro svet znamena...
zdravi Blanka
-
Re: (no subject)
9 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 13.Června 2007 05:44:42
K tomu pořadí, Petře - někde jsem zakopnul o citaci práce, kterou kdosi publikoval na podkladu počítačového modelu. Podle ní mohlo být pořadí těžkých planet jiné než je teď - asi jako kdyby si ta těžká tělesa vzájemně dělala gravitační prak.
Bohužel už si nevzpomínám, kde jsem to četl - snad s tím kdosi přišel v té někdejší ujeté debatě o Nibiru.
Velmi zvláštní je také sklon rotační osy Urana.