Zobrazení otázky a odpovědí
-
Způsoby myšlení
4095 otázku odeslal(a) Ondřej v Pondělí 2.Dubna 2007 07:56:44
Tuto otázka jsem zavěsil jako volné pokračování otázky "Sarvamangalam".
Její poněkud obecný název se vztahuje ke způsobům myšlení různých kultur.
Toto téma navazuje na diskuzi o kontrastu hyletického (látkového, na obrazech založeného, původem řeckého) a eremiálního (textového, fonetického, původem semitského) způsobu myšlení (dle Neubauera).
Tím toto téma i na otázku substanční a nesubstanční ontologie na jedné straně a případné astrologické korespondence (různých způsobů myšlení) na straně druhé.
Vzpomínám si, jak se kdysi Pavel zmínil o tom, že myšlení u Indů koresponduje s Lunou, nikoli s Merkurem jako u nás (pokud jsem to už po letech příliš nezjednodušil).
-
Re: Způsoby myšlení
1 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 2.Dubna 2007 10:09:55
Přidávám zajímavou poznámku jednoho z posledních velkých hermetiků křesťanství Tomberga:
Pojetí světa jsou vlastně 4:
Pohansko-přírodní:
Svět je dokonalý tak jak je, není třeba cokoliv měnit. Nemocného není třeba léčit, protože nemoc je sama o sobě součástí dokonalosti.
Duchovně-přírodní:
Svět je založen na cyklicitě a vše je její součástí. Je tedy třeba jan počkat, až nemoc přejde, protože po pádu následuje vždy vzestup, po vzestupu pád. Nemoc nebo úmrtí je tedy jen vyjádřením přirozeného stavu věcí.
Duchovně-humanistické:
Je možné se ze zajetí cyklicity vymanit vlastním úsilím. Lze ji přesáhnout. Nemoc se mohu pokusit léčit, znalosti mi dovolí odstranit ji, mohu meditovat, abych nebyl součástí koloběhu.
Transpersonální:
Ja v mých silách pomoci světu přesáhnout sebe sama, pomoci dozrávání neplodného v plodné. Mohu dát nemocnému třeba svoji krev nebo se jinak obětovat, aby dosáhl jiné a nové kvality přístupu k nemoci a světu, svou vlastní cyklicitu mohu použít k dovršování konkrétního, k inkarnaci.
-
Re: Způsoby myšlení
2 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 2.Dubna 2007 10:43:15
Onehdá jsem slyšel názor, který mne rozesmál, protože přesně vystihl moje pocity k Bondymu. Jeden člověk o něm řekl, že je "tak trochu toxickej". :o)
Pro mne osobně neleží otázka v substanci nebo v nesubstanci, ale ve smyslu nebo nesmyslu. Substanci totiž sám na sobě ověřit nemůžu, smysl jo.
Vlastně všechny východní školy pojímají svět jako chybu. Bondy dobře dodává, že nechápe pocity tuzemšťanů, kteří mají z buddhismu nihilistické deprese. Vždyť buddhismus je neopak příležitostí, a velkou.
Hm, no jo, jenže, celé učení je založeno na předpokladu, že všechno co vidíme nestojí za zlámanou grešli. Máme se zbavovat tužeb, v případě třeba takového dzogčenu se s nimi máme seznamovat tak, že je naplno prožijeme (stejně jako v zenu), abychom viděli, jak prázdná je jejich podstata.
Hm, no jo, ale západní myšlení je založeno na něčem jiném - na bohatosti tvarů. Celá naše historie operuje s pojmy moudrosti a smyslu. Neustále nás přesvědčuje, naopak od východu, že cokoli potkáváme, má svoje určení v mozaice. Počínaje Egyptem, konče Jungem.
A proto si spíš kladu otázku, v jakém vztahu jsem ke světu. Nominalismus a realismus - má svět smysl sám o sobě, je mu dán, nebo ho tvoříme a dáváme mu ho my? To je otázka, kterou si můžu klást ve spojení s každodenními problémy.
Zatímco východní mysticismus tkví ve snaze pochopit, že "tohle nejsem Já", že jsem vlastně jen átman zachycený ve hmotě, tedy rozpomínání se na božství a zbavování se individuality; západní mysticismus hledá naopak maximální pochopení oddělených témat, entit, se společným jmenovatelem. Ne odtažení se od světa, ale maximální účast na něm - zatímco jógín se tak trochu touží exkarnovat, zbavit se jha existence, my se snažíme o maximální inkarnaci.
Hrubé zjednodušení...samozřejmě.
-
Re: Způsoby myšlení
3 odpověď odeslal(a) Jana v Úterý 3.Dubna 2007 00:38:12
Ondřeji, mám ve shodě s Dr. M. Kyzourem dojem, že obrazné myšlení fylogeneticky i otogeneticky předchází myšlení jazykovému. Čím hlubší vrstvy psyché ( hovořím v intencích jungovského modelu), tím více obrazivosti (sny, imaginace, obrazy...)Myslím, že krásnou studijní látku zde skýtají mandaly, ať již se jedná o definované obrazce(jantry...) anebo o vysoce individualizované artefakty. A čím jiným je astrologické myšlení, než prací s mandalou, ať již se jedná o jakýkoli ze zvolených přístupů?
Co se týče mystiky - nikoli mysticismu, kteréžto označení vnímám jako poněkud neuctivou bagatelizaci věci, o které její kritici nemají většinou ponětí z vlastní zkušenosti - mám zato, že v tradici evropského myšlení existuje také tradice intelektuální mystiky (například Mistr Eckhart)Intelekt je svou povahou intuitivní, na rozdíl od pozitivistické, pragmaticky založené a morálně indiferentní racionality. Ta je možná dokonce hlavním nepřítelem intelektu.( loni na toto téma vyšel krásný článek v časopise Teologie a společnost - CDK Brno)Když porovnáme koncept takto pojatého intuitivního intelektu se sánkhjovým náhledem, dostaneme se zřejmě nějak do psychické anebo spíše psychospirituální kvality, kterou nazývají vidžňánamaja kóša, na rozdíl od manómaja kóša, která představuje nižší, praktickou racionalitu.
Ještě Honzovi:
Jeden z hlavních axiomů védanty zní : Tat twam asi.
Aniž bych se Vás chtěla jakkoli dotknout či znevážit Vaše názory ( Váš záběr je evidentně široký a argumentace zajímavá),myslím, že Vám uniká obsah a dosah pojmů, kterými operujete. Soudím tak ze způsobu, jakým s nimi zacházíte, protože ten poskytuje nejlepší ilustraci toho, jak naprosto nedostatečně jim zatím rozumíte. Jen tak totiž můžete napsat,volně cituji - jen nějaký átman.
Možná je problém v tom, že k východním konceptům přistupujete moc po západním způsobu ( v tom nedobrém smyslu). Nezapomínejte, že zde filozofie, (která často vznikla až druhotně)tvoří oporu empirii , ta je primární a klíčová pro porozumění.
Na závěr dovolte malou otázku, je-li vhodné ptát se v rámci dotazu někoho jiného: Jak je to s tou Lunou a Merkurem v indické astrologii? Ráda bych se dověděla více..
-
Re: Způsoby myšlení
4 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 3.Dubna 2007 09:05:33
Nepíšu "jen nějaký átman", ale "jen átman". To je rozdíl, když už chceme slovíčkařit. V tomhle případě mi upřímně můhou být detaily jedno - slovo JEN jsem použil ve vztahu k člověku. Pokud to vyznělo jako nedoceněnost indického přístupu, asi jsem to napsal špatně. Indické pojetí je našemu mnohem blíž, než čínské, nic to ale nemění na diametrální odlišnosti pojetí, kdy se za lidskou individualitou snažíme zachytit božství - narozdíl od přístupu západního, které hledá s božstvím především kontakt a dialog, při plné snaze završení individuality.
Já se prozměnu zastanu Mistra Eckharta, protože spojovat jeho naprosto ryzí gnostické promluvy s intelektuální mystikou mi připomíná občas znak, který tu vídávám. Mystika nemůže být jakkoli intelektuální. Jediné, co můžeme udělat, je intelektuálně se snažit zachytit mystický zážitek (a to věru není jednoduché). Tím se taky liší filozof od gnostika.
-
Re: Způsoby myšlení
5 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 3.Dubna 2007 12:42:06
Původně jsem si říkala, že se nenechám vytáhnout až do těchto výšin, ale nakonec jsem se dala vyprovokovat tím připomenutím nominalismu a realismu. Snesu se zase na zem a budu si tady něco naivňoučce kreslit do písečku od prvopočátku:
Otázka by mohla taky znít, jestli existuje něco proto, že to vidíme (nejen zrakem, ale jakkoli smyslově, hapticky třeba), anebo proto, že to pojmenujeme - lásku nikdo neviděl, ale jméno má, asi celkem připustíme její existenci - tedy existuje to všechno, co má jméno? Tedy i Bůh?
(Známý ontologický důkaz Boha).
Tedy jestliže např. zvířata nějak uvažují, pak i na jejich jednání - např. při lovu - je vidět logika. Zvířata uvažují tedy taky logicky, ale bezpojmově. Aspoň se to na první pohled tak jeví, protože neumějí mluvit. Tedy svět se dá pochopit i bez pojmenování.
Může se tedy z toho odvodit, že pojmové uvažování je pro přežití nadbytečné (chtělo by se mi říci redundantní, ale nechám toho)?
Proč tedy vůbec uvažujeme v pojmech?
-
Re: Způsoby myšlení
6 odpověď odeslal(a) O. v Úterý 3.Dubna 2007 12:52:55
Asi že dávají větší svobodu než "termíny".
Se všemi riziky (nedorozumění, hledání,bloudění, překrucování aj.) z toho plynoucími.
Ale stojí to za to.
-
Re: Způsoby myšlení
7 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 3.Dubna 2007 13:28:54
Hanko, ale všimněte si - ono v důsledku nejde o doklad čehokoli, ale o obhájení subjektivního stanoviska. Bůh, stejně jako láska jsou ty nejsubjektivnější "věci", se kterými se snad lze setkat. Vůbec otázka, zda existuje cokoli subjektivního hapruje, protože jakmile chcete de-monstrovat, okamžitě rušíte osobní zkušenost.
Je spíš na každém, čemu dá přednost. Jakmile jste si jistá, nic Vás nezlomí. Tudíž láska neexistuje objektivně, ale zevnitř hezky hýbe světem. No a jakmile máte smysl čehokoli, uvažujete spíš jak a co než jestli vůbec. To už pak není relevantní.
-
Re: Způsoby myšlení
8 odpověď odeslal(a) Jana v Úterý 3.Dubna 2007 13:58:09
Já jsem se také asi nevyjádřila zcela přesně, omlouvám se. Měla jsem na mysli, že intelektuální spekulace se může v určitém momentu dobrat rozhraní, za kterým začíná oblast čistého nazírání.A mám zato, že nebývá příliš šťastným pokoušet se zpětně tyto vrcholné zkušenosti pitvat rozumem a snažit se je vtěsnat do nějakého apriorně (filosoficky anebo gnosticky )vytvořeného rámce.
Stejně dobře se však onoho rozhraní můžeme dobrat jinými cestami, jak o tom svědčí(pokud chceme zůstat v Evropě)například tradice mystiky velkých karmelitánů Terezie z Avilly, Jana od Kříže, Terezie od dítěte Ježíše. Příznačné je, že všichni tito se vlastně pohybovali na hraně ortodoxie,neboť bývali velmi obtížně chápáni okolím, které bylo nepochybně vzdělané, ale duchovně poněkud nevidomé. Jsem přesvědčena, že v těchto otázkách je přímá zkušenost podmínkou, bez které nelze. I když, pokud zůstaneme u metafory nevidomých, i ti se samozřejmě mohou s úspěchem zpaměti naučit chemická složení barevných pigmentů, kterými jsou malovány duchovní obrazy,jejich fyzikální vlastnosti a vzájemné interakce, reakce s ředidly a podklady a pak o tom dlouze a učeně diskutovat...
-
Re: Způsoby myšlení
9 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 3.Dubna 2007 14:06:08
Mnou zmíněný Tomberg to pojímá takto, a souvisí to s prvními dvěma arkány tarotu - je nutné absolutní ticho a prázdno, aby bylo kde zjevovat. Je-li zjeveno, je zjeveno maximálně nesrozumitelně - Mág. Zjevení, aby bylo uvědomněno, musí dojít reflexe - zpětného odrazu a úvah, a převedení do myšlenek, slov, později do textu nebo učení. To lze pojímat jako gnózi - citlivě interpretované zjevení (Velekněžka držící knihu).
-
Re: Způsoby myšlení
10 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 3.Dubna 2007 15:11:40
Jestliže se ovšem na poli čistého nazírání odehrává něco, co je pojmově neuchopitelné, a nemá smysl to vtěsnat do žádného předem přichystaného rámce zpětným rozumováním, pak je tato vrcholná a subjektivní zkušenost nejenže nepřenosná, ale ani nesdělitelná. Jak se pak tedy stane, že nějak prosákne, a osloví jiného jedince?
-
Re: Způsoby myšlení
11 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 3.Dubna 2007 16:08:24
Od toho máme poezii a astrologii třeba. Pojmově neuchopitelné lze předat přeci analogií, tedy slovní metaforou - jen vzpomeňte na kopy "podobenství" v naší kultuře. Takže si nemyslím, že je to nepřenositelné - ale myslím si, že nemá smysl to verifikovat, nebo abych to upřesnil snažit se to "objektivně", předmětně dokázat a popsat, to je holý nesmysl od začátku.
Abych ještě přidal - občas panuje dojem, že řeč se skládá z POJMŮ. Ale ona se přeci skládá ze slov. Stejně jako nemá žádnou racionální funkci poezie, ještě to neznamená, že k ničemu není. :o)
-
Re: Způsoby myšlení
12 odpověď odeslal(a) Martin Fridrich v Úterý 3.Dubna 2007 17:57:50
Pár postřehů z knihy Jóga, nesmrtelnost a svoboda, Mircea Eliade
Mandala
...Průnik do mandaly se podobá "cestě ke středu". (Rituální obcházení stúpy nebo chrámu,pradakšina, stejně jako výstup na jednotlivé terasy velkých náboženských monumentů, jak je známo, také označují "cestu ke středu").Protože mandala je imago mundi,odpovídá její střed nepatrnému bodu, jímž kolmo prochází axis mundi, když se k němu žák přibližuje, dostává se do "středu světa". Ostatně jakmile zasvěcovaný vstoupil do mandaly, ocitá se v posvátném prostoru mimo čas, bohové už "sestoupili" do nádob a znaků. Řada meditací, jimiž se žák připravoval, mu pomáhá, aby tyto bohy nalezl ve svém vlastním srdci. Představuje si, jak se všichni bohové vynořují z jeho srdce, zaplňují kosmický prostor a znovu se do něj vstřebávají...
...Tato stránka zasvěcení vykazuje jisté podobnosti mandaly s labyrintem.Mnohé mandaly mají ostatně zjevnou podobu labyrintu...Z tohoto hlediska je poslání mandaly- stejně jako labyrintu -dvojí.Na jedné straně je vstup do mandaly nakresléné na zemi zasvěcením, na straně druhé mandala "chrání" žáka proti všem ničivým silám a současně mu pomáhá se soustředit a najít svůj vlastní "střed".Mandala "soustřeďuje", činí meditujícího odolným vůči vnějším podnětům,tím se podobá labyrintu, který chrání proti "zlým duchům" a "nepřátelům".
STRUKTURA PSYCHICKÉ ZKUŠENOSTI
...Mohli bychom uvést mnoho podobných textů, všechny kladou důraz na nutnost přímé zkušenosti, pochopení, praxe. Patandžali a po něm mnoho učitelů jógy a tantry vědí, že čittavrtti "víry vědomí", se nedají kontrolovat a nakonec odstranit, nebyli-li předem "prožity".
Jinými slovy, od této existence (sansáry) se nelze osvobodit, není-li život poznán konkrétně.
...Vjása tyto modality vědomí(či "duševní úrovně", čittabhúmi)třídí takto: 1.nestálé (kšipta),2.zmatené, nejasné(múdha), 3.stálé a nestálé(vikšipta), 4.upnuté do jednoho bodu(ékágrata), 5.zcela zastavené(nirrudha).První dvě modality jsou společné všem lidem, protože z indického hlediska je psychomentální život obyčejně neuspořádaný. Třetí modality vědomí,vikšipta, se dosahuje "příležitostným a dočasným" soustředěním mysli, ale je pomíjivá a není oporou k osvobození(mukti).Jedině poslední dvě výše uvedené modality jsou "stavy" jógy, tj, stavy vyvolanými askezí a meditací.
Vjása dále přihlíží k tomu, že každé normální vědomí se projevuje třemi odlišnými způsoby podle toho, která ze tří gun v něm převládá.
1.převládá-li ve vědomí sattva (čistota,osvícení prostřednictvím pochopení), vědomí se projevuje jako prakhja (bystrost,osvícení, v každém případě stav duševní jasnosti a vyrovnanosti)
2.je-li to radžas(energie), je vědomí ve stavu pravrtti, je aktivní a plné energie, soustředěné a průbojné.
3.je-li to tamas (zatemnění, těžkopádnost), je vědomí ve stavu sthiti, je netečné, oddává se odpočinku a propadá malátnosti.
PODVĚDOMÍ
Když patandžali analyzuje "psychickou individualitu", nachází pět kategorií či spíše "matric" vytvářejících psychometální stavy (čittavrti): nevědomost(avidja), pocit individuality(asmita "persona"), vášeň a lpění(rága), nechuť(dvéša) a lásku k životu "vůli žít"(abhinivéša).
Nejde o pět samostatných funkcí, psychický organismus tvoří jeden celek, ale jeho projevy jsou nespočetné.Jogín s těmito vrtti, jež tvoří psychomentální tok, musí "pracovat" a "ovládat je". Život je neustálým zbavováním vásan, jež se projevují jako vrrti. Překážky, jež tyto podprahové síly staví cestě vedoucí k osvobození, jsou dvojího druhu: na jedné straně vásany neustále zásobují psychomentální tok nekonečnou řadou čittavrtti, které však mohou tvořit překážku, jsou totiž nezachytitelné, obtížně kontrolovatelné a ovladatelné. Právě následkem toho, že ontologický status vásan je "potenciálnost", jejich dynamika je nutí, aby se v podobě všdomé činnosti projevily "zpřítomnily". Vásany podmiňují specifickou povahu každého jedince, a tato podmíněnost souhlasí jak s dědičností, tak s karmickým stavem člověka. Vše, co určuje nepřenosnou jedinečnost individua, ale i strukturu lidských instinktů, je ve skutečnosti vytvářeno vásanami, podvědomím.
Spalování podprahových stavů, o nichž hovoří jóga, znamená, že se nadosobní já(puruša), odpoutává od toku psychického života. Jak uvidíme dále, úloha podvědomí (vásan) je pro psychologii a techniku jógy významná, protože podmiňuje nejen současnou zkušenost, ale i vrozené předpoklady, stejně jako budoucí dobrovolné rozhodnutí. Pokud tedy psychomentální latence (vásany) nejsou kontrolovány a ovládnuty, je zbytečné se snažit stavy vědomí (čittavrtti) měnit.Chceme-li, aby se podařilo čittavrtti "odstranit", je nutné, aby byl koloběh podvědomí-vědomí zastaven. Jóga se toho snaží dosáhnout prováděním technik, jež mají všechny za účel přerušit psychomentální tok a podpořit jeho "zastavení".
Jóga už před psychoanalýzou poukázala na to, jak důležitou úlohu hraje podvědomí.Ve zvláštní dynamice nevědomí vidí nejvážnější překážku, kterou musí jogín překonat.Odpor, jímž se podvědomí staví proti každému projevu odříkání a askeze, proti každé činnosti, jež by mohla mít za následek osvobození duše, je znakem strachu, který podvědomí cítí při pouhé představě, že by ještě mnoho neprojevených latencí mohlo svůj úděl propást a být zničeno, než by měli čas se projevit a zpřítomnit. Touha po zpřítomnění vásan je skrznaskrz prostoupena touhou vyhasnout, touhou po "klidu", s níž se setkáváme na všech úrovních kosmu.
Na rozdíl od psychoanalýzy nevidí jóga v nevědomí jen libido. Ukazuje totiž cestu, jež vědomí spojuje s podvědomím a domnívá se, že podvědomí lze ukrotit askezí a prostřednictvím techniky ujednocení stavů vědomí, o níž záhy pohovoříme.
SOUSTŘEDĚNÍ DO JEDNOHO BODU
Výchozím bodem jógické meditace je soustředění na jediný předmět, který může být hmotný (bod uprostřed obočí,špička nosu,plamen svíčky atd.), představa (matafyzická pravda) nebo bůh (Íšvara).Toto důsledné a stálé soustředění se nazývá ékágrata ("do jediného bodu"). Dosahuje se jím přerušení psychomentálního toku (sarvárthata, mnohostranná pozornost, nesouvislá a rozptýlená pozornost).
Ékágrata, soustředění do jediného bodu, má za bezprostřední výsledek rychlé a jasnozřivé odstranění toho, co rozptyluje, a bezděčného duševního jednání, které vládnou profánnímu vědomí a po pravdě řečeno ho utvářejí.Obyčejný člověk se poddává těmto volným asociacím a nechává se celý den zaplavovat nekonečným množstvím nesourodých a jakoby mimo něho vznikajících podnětů.tyto volné asociace vědomí rozptylují, vášně ho znásilňují, "žízeň po životě" ho zrazuje a vrhá mimo sebe.
-
Re: Způsoby myšlení
13 odpověď odeslal(a) Martin Fridrich v Úterý 3.Dubna 2007 18:47:09
Když si teď tak soukromě něco nakreslím do písku, tak v tom vidím určitou souvislost s humanistickou a transpersonální astrologií.
Vycházím z toho, že osvobodit se lze pouze uskutečněním. Humanistická astrologie není orientovaná na události, ale na člověka. Obrací tak pozornost k "mandale", "labyrintu" člověka, který se snaží individualizovat, najít svoje určení. To je dlouhý proces, který se odehrává na vnitřních i vnějších rovinách, v živoucím celku osobnosti.
Dále vycházím z toho, že "cesta do středu", pro mě znamená prožití klidu, ze kterého vyvěrá pohyb (spojení těchto protikladů). Taky ochranu před rozptylujícími vlivy, které jsou každodenními vrtochy a v nichž se ztrácí celostnost základního přístupu ke světu, popř. jasnost mysli a síla vůle. Člověk je jimi doslova roztříštěn a neumožňuje mu to klidnou a soustředěnou práci a prožívání.
Bohužel ani přispívání na fórum mně v tomto moc nedává, spíš naopak. Takže se na rozdíl od Jany loučím. Podléhám tomu jak moc toho nevím, občas zapanikářím z toho, co všechno bych měl znát a přitom si z nabízených střípků nedokážu sestavit smysluplný celek. Zbytečně se tak rozrušuju, navíc svůj přínos nepovažuju za natolik důležitý, aby bylo třeba v něm pokračovat. Zůstanu poctivým čtenářem a budu vám fandit. Mějte se fajn.
-
Re: Způsoby myšlení
14 odpověď odeslal(a) Jana v Úterý 3.Dubna 2007 22:23:42
Martine, promluvil jste mi k srdci.
Teprve jsem na půdu fóra vstoupila a už váhám, má-li smysl takto jít dále, zvláště, pokud se diskuse změní v ucelené přednášky či citace ať již sebevíce úctyhodných zdrojů.
Vaše váhání je měrou Vaší opravdovosti a tím máte mnoho mých sympatií. Podobně jako Vy zažívám(pokolikáté v životě už?)únavu z přemíry informací, zatímco stále uchovávám naději na transformaci.
Jóga a její filozofie je jedním z mých velkých zdrojů, Eliadeho knihu mám tady na stole - zrovna tento týden jsem se k ní chtěla po čase trochu vrátit.
Ale k osobní zkušenosti, měla jsem velké štěstí, že jsem před pár lety potkala vynikajícího učitele jógy.Teprve tehdy mi v plném rozsahu došlo, proč je tak důležitý osobní kontakt s učitelem. Jde právě o to předávání nesdělitelného, učení mezi řádky, kdy Vám najednou svitne AHA! Myslím, že my Evropané ( jako celek) jsme bohužel pro toto ztratili smysl, možná proto se mnoho duchovně hledajících obrací na východ. Dobrým příkladem je sám prof. Halík, který pro tento jev vynalezl termín mnohočetná duchovní/náboženská identita. Snad je legitimní hledat u jiných zdrojů, když ty naše vyschly, jak dobře předpověděl již C.G. Jung, ovšem, stejně se každý z nás musí s tímto dědictvím téměř vyschlých studní vyrovnávat. Už Jung se vyrovnával, a nelehce. Což teprve my. Tak si ty diskuse vykládám také jako touhu každého z nás dospět k nějakému smysluplnému celku (syntetickému, ne synkretickému, jak řekl pan Turnovský), uspořádat svůj kosmos a pomoci případně jiným, má-li tomu tak být.
-
Re: Způsoby myšlení
15 odpověď odeslal(a) Turnovsky v Úterý 3.Dubna 2007 23:09:45
http://www.rezonance.cz
když už jste zmínili Eliade-ho, vyšla právě jeho autobiografie. Kdo by se chtěl věnovat této pozoruhodné postavě (je protikladem Claude Lévy-Strausse) necht si poznamená data nativity:
13.03.1907 5:00 Bukurestského času/3:15 UT, Bukurest 44N25, 26E27
-
Re: Způsoby myšlení
16 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 4.Dubna 2007 08:15:08
V tom učiteli to dost vězí, taky bych řekla. Problém naší tradice nebo naší duchovní základny není ani tak v její vyschlosti nebo zkostnatělosti, jako spíš v tom, že se s ní zkostnatěle nakládá. Chybí tam něco, čemu divadelníci říkají "temporytmus". Proto není - a ani nemůže být - autenticky žita. I když nemnohými přesto je takto žita.
Zas na druhou stranu, chybí-li učitel, začíná být tím více zřetelno, že učitel je v nás, a to předznačuje blížící se přímou zkušenost, která je tím, co je na tom celém nejvíce žádoucí, a která je koneckonců dříve či později zde pro každého.
Pročpak je synkretismus špatný nebo nevhodný? Zvláště pokud smysluplně vyplní část cesty?
-
Specielně pro Martina
17 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 4.Dubna 2007 08:44:28
Martine, však ono Vám to nedá.
Čím více toho víme a ten kruh našeho vědění se zvětšuje, tím větší je ta styčná kružnice s tím, co nevíme. To je úplně normální, že z toho máme depky. A taky je to tak správné. Protože jeden z nejslavnějších a nejznámějších výroků filozofa je ten, že na konci své cesty praví: "Vím že nic nevím".
Takže, Martine, máte do rozdané naopak dost dobře!
-
Re: Způsoby myšlení
18 odpověď odeslal(a) Honza ve Středu 4.Dubna 2007 09:10:59
Když tak hezky zmiňujete učitele - nemyslím, že je to nezbytné. Hezky mi to objasnil Campbell v knize Proměny mýtu v čase - vlastně to souvisí i s tím hyletickým myšlením. Zatímco východní stezka je ryze tradiční, lineární, západní mýty zas a znovu předkládají ideu "lesa bez pěšiny". Pro nás "není evidentní cesty". Toho se dost možná bojíme nejvíc.
-
(no subject)
19 odpověď odeslal(a) Honza ve Středu 4.Dubna 2007 09:16:31
...s naším nutkavě konkretizujícím myšlením. Jóga je proto chytlavá, protože zdánlivě přesně a dokonale nazývá cokoliv, na co přijdeme.
-
Re: Způsoby myšlení
20 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 4.Dubna 2007 11:02:52
http://www.rezonance.cz/skola.htm
"Pročpak je synkretismus špatný nebo nevhodný? Zvláště pokud smysluplně vyplní část cesty?"
protože je neorganickým, mechanickým spojováním prvků či myšlenek rozlišných systémů do nestrukturovaného slepence. Typické pro newagery, nebo tvrzení typu: Bůh, tao, brahman jsou vlastně jedno..." To samo o sobě bylo by zábavné, kdyby nás to neučilo návyku ledabylosti a nenáročnosti v myšlení, uspokojování povrchními odpověďmi na naše otázky. Pravdou ovšem je, že v jsme současnosti (zejména v oblasti tzv. esoteriky přinejmenším od poloviny 19. století) do určité míry synkretisty nejspíš všichni
-
Re: Způsoby myšlení
21 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 4.Dubna 2007 11:18:35
Na ten synkretismus se ptám proto, že sama tvrdím, nebo se mi vidí, že Bůh, Tao, atd. jsou vlastně jedno.
A Vy tedy, PT, říkáte, že synkretismus není úplně to ono, protože to vede k určité pohodlnosti, povrchnosti a zjednodušení si námahy v myšlení.
Tedy naopak, já to mám špatně rozdané.
Ne, jasně, že to neberu osobně, to nebezpečí tam samozřejmě je, přesně tak, jak říkáte.
Jen chci jemně upozornit na to, že nejde o to S ČÍM se zachází, ale JAK se s tím zachází. To je právě taky onen problém zdánlivě vyčpělého křesťanství, na který už jsme zde narazili.
-
Re: Způsoby myšlení
22 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 4.Dubna 2007 11:33:37
http://www.rezonance.cz/skola.htm
píšete hanko, že "nejde o to S ČÍM se zachází, ale JAK se s tím zachází". Tvrdím, že nejen to, ale i KDO s čím zachází a PROČ s tím zachází.
Problém zdánlivě vyčpělého křesťanství. Jsou různá křesťanství a pokud se všimneme katolické církve tak zjišťujeme, že je to instituce příliš lidská, trpící všemi neduhy institucí. U nás mohlo dojít k udržení zájmu o křesťanství kdyby například nebylo ze strany církve tak ostudně nakládáno s členy církve podzemní. Ještě, že křesťanství má institut božího odpuštění, milosrdentví božího
-
Re: Způsoby myšlení
23 odpověď odeslal(a) Jana ve Středu 4.Dubna 2007 13:09:34
Ano, Hanko, vy jste to výborně vystihla. V křesťanských studních asi je voda, ovšem hluboko a my jsme už ( až na výjimky) poztráceli nástroje k jejímu čerpání.(krásný obraz zde poskytuje výrok 48. hexagramu Knihy proměn v překladu O. Krále) Z církevního (katolického) zde a nyní je mi dlouhodobě smutno. Vytrvat osamoceně vyžaduje vskutku ctnost v heroické míře, zvláště, když jsme svědky, jak ti nejlepší jsou touto institucí tak vytrvale trestáni, že se buď zlomí anebo odejdou.
-
Re: Způsoby myšlení
24 odpověď odeslal(a) Jana ve Středu 4.Dubna 2007 13:27:59
Honzovi:
"Pú", řekl Králíček vlídně, "ty nemáš kouska rozumu."
"Já vím,"řekl Pú zkroušeně.
A.A. Milne, Medvídek Pú
-
Re: Způsoby myšlení
25 odpověď odeslal(a) Honza ve Středu 4.Dubna 2007 14:01:48
Jano, ano :o) Ale je dobré, tak obecně, připomenout, že církev by něměla cokoliv nabízet - tvoří jí lidi, a jako všude je "náležení" spíš aktivní myšlenkou, než pasivním přijetím vyzvání. Zkuste se zamyslet, nakolik je dnes těžké (paradoxně) přihlásit se k čemukoli.
-
Re: Způsoby myšlení
26 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 6.Dubna 2007 09:45:21
"Jen chci jemně upozornit na to, že nejde o to S ČÍM se zachází, ale JAK se s tím zachází."
To je ono, Hanko!
Vždyť i takový Fulcanelli se v Tajemství katedrál odkazuje tu na řecké mýty a fonetickou kabalu, jinde na kabalu židovskou, dále na křesťanství i gnosi a o pár stránek dál dokonce na hinduistické tradice.
Patří tak k živoucím důkazům toho, že pohybujeme-li se mezi různými kulturně-náboženskými okruhy, nemusí to být nutně synkretický slepenec.
Neboť v opačném případě by mu jeho alchymie - nejen dešifrovaná ale podle všeho i autenticky prožitá - prostě nefungovala.
-
Re: Způsoby myšlení
27 odpověď odeslal(a) upřesnění v Pátek 6.Dubna 2007 09:59:12
...alchymie dešifrovaná právě s pomocí nábožensky a kulturně různorodých mýtů, filosofických systémů, výtvarných i literárních děl a...mnoha desítek let úsilí.
O.
-
Re: Způsoby myšlení
28 odpověď odeslal(a) O. v Pátek 6.Dubna 2007 15:21:24
Když čtu od Eliadeho zde citované:
"Jóga už před psychoanalýzou poukázala na to, jak důležitou úlohu hraje podvědomí.Ve zvláštní dynamice nevědomí vidí nejvážnější překážku, kterou musí jogín překonat.Odpor, jímž se podvědomí staví proti každému projevu odříkání a askeze, proti každé činnosti, jež by mohla mít za následek osvobození duše, je znakem strachu, který podvědomí cítí při pouhé představě, že by ještě mnoho neprojevených latencí mohlo svůj úděl propást a být zničeno, než by měli čas se projevit a zpřítomnit."
...vidím v tom v podobný popis obsahu, fenoménu, ale opačný postoj k němu ve srovnání s Rudhyarem a jeho naplňováním potencialit.
Zaplaťpánbu tedy za Rudhyara.
Osho - i když ne všichni zde ho mají v oblibě - zase píše o opačné cestě jógy a tantry a zoobecňuje to na všechna náboženství a vyznání.
Jeho velmi obecná definice znějí zhruba takto:
Jógický přístup se odříká životu ve světě, popírá přirozenost a buduje si nové centrum, skrze které se přibližuje Božství. Toto centrum je však do jisté míry umělé a stejně je třeba ho jednou odložit nebo z něj vyjít a svět přijmout.
Naproti tomu tantra přijímá vše (kromě odříkání ;-) co život přináší s tím, že ovoce osobnosti jednou uzraje a ego se rozpustí bez úsilí. "Padá jenom zralé ovoce."
Vždyť nakonec i ten Eliade píše "Touha po zpřítomnění vásan je skrznaskrz prostoupena touhou vyhasnout, touhou po "klidu", s níž se setkáváme na všech úrovních kosmu."
Píšu to s tím, že je to zjednodušené, ale leccos osvětlující vodítko.