Zobrazení otázky a odpovědí
-
Další kniha století
4045 otázku odeslal(a) Ondřej v Neděli 11.Února 2007 12:36:57
J. Davidovits:
Egypt-tajemství pohřebního chrámu: Bible měla pravdu.
Tato kniha, která vyšla zanedlouho po knize téhož autora "Nové dějiny pyramid" upřesňuje na základě archeologických reálií i logických úsudků příbuzenské vztahy mezi patriarchou Josefem a faraonovou rodinou, zejména Achnatonem. Dále uvádí souvislost mezi chrámovou školou kněží zádušního Josefova chrámu a izraelským rodem Lévy, mj. v souvislosti s předáváním znalostí o výrobě umělých (litých) kamenů. Z tohoto pohledu specifikuje a upřesňuje otázku, kdo vlastně byli Izraelité, resp. Hebrejové, uvádí tři vlny Exodu a velmi přirozeným způsobem vysvětluje jednu z pravděpodobně hlavních funkcí Archy úmluvy.
Pro astrology je zajímavá chronologická tabulka, dokumentující doby vlády jednotlivých faraonů s vyznačením letopočtů významných událostí izraelských, resp. proto-izraelských.
-
Re: Další kniha století
1 odpověď odeslal(a) pt v Neděli 11.Února 2007 13:26:53
Kdo to vydal Ondro?
-
Re: Další kniha století
2 odpověď odeslal(a) pt v Neděli 11.Února 2007 14:16:59
http://www.claypolymers.com/cz/clay_polymer/vyuziti.html
když si vygooglujeme jméno autora dostane se nám řady zajímavých linků např.
http://www.claypolymers.com/cz/clay_polymer/vyuziti.html
-
Re: Další kniha století
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Února 2007 14:18:37
„…velmi přirozeným způsobem vysvětluje jednu z pravděpodobně hlavních funkcí Archy úmluvy.“ Mohl bys, Ondřeji, stručně, alespoň několika slovy či větami, nastínit, jaká byla podle Davidovitse ona hlavní funkce?
-
Re: Další kniha století
4 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 11.Února 2007 17:58:31
Podle Davidovitse to (z hlediska funkce posvátného umění odlévání kamenů) byl šaluňk, Petře.
...
Autor dokládá svoji teorii mnoha argumenty historickými, lingvistickými i praktickými experimenty. Mezi mnoha těmito argumenty uvádím jedenácté Mojžíšovo přikázání z Exodu 20:
24(21): Uděláš mi oltář z hlíny a budeš na něm obětovat ze svého bravu a skotu své oběti zápalné i pokojné...
25(22): Jestliže mi budeš dělat oltář z kamenů, neotesávej je; kdyby je opracoval dlátem, znesvětil bys je.
...
Pavle, knihu vydala Fontána. Ty linky, které jsi sem zavěsil. jsou taky pěkné.
-
Re: Další kniha století
5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Února 2007 20:34:59
Tak šaluňk, jo? No…
Ale měl bych jiný všetečný dotaz. Předesílám, že ty knihy J.Davidovitse jsem nečetl, tak možná hloupý, leč přesto. Týká se těch odlévaných kamenů. Nejsem stavař, chemik, geolog ani mineralog, nicméně domnívám se, že by neměl být tak velký problém vzít z některého z kamenů, ze kterých jsou postaveny pyramidy, vzorek, a podrobit ho pečlivé chemické, fyzikální a mineralogické analýze. Pokud by byl skutečně litý nebo zhotovený nějak uměle, měl by se výsledek takové analýzy dost podstatně lišit od podobně provedené analýzy přírodního kamene. A tak se ptám: dělal někdo podobné srovnávací zkoušky, aby tu teorii o odlévání kamenů prověřil a dokázal, případně vyvrátil?
-
Re: Další kniha století
6 odpověď odeslal(a) falcon v Neděli 11.Února 2007 21:04:04
Tak odlévání kamenů - pořád jsem čekal, co z otoh vyleze. Petře, i kdyby jakákoli metoda jasně prokázala, že ten kámen pochází z určitého lomu tam a tam, zastánci odlévání namítnou, že se jednalo o posvátnou technologii, převzatou od Atlanťanů, která dokázala uvést kámen do tekutého stavu klidně ZA STUDENA !!! To je marné!
-
Re: Další kniha století
7 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Února 2007 21:15:08
Něco takového skutečně očekávám, Falcone, leč přesto se ptám, zda někdo takovou zkoušku skutečně udělal. A tuto otázku adresuji zejména Ondřejovi, který spisy pana Davidovitse považuje za „knihy století“. Ty citace z knihy Exodus mi totiž jako nějaké argumenty vůbec nepřipadají.
-
Re: Další kniha století
8 odpověď odeslal(a) Turnovsky v Neděli 11.Února 2007 21:29:40
hoši, nepatřím sic k Atlanťanskému fandomu (myslím si že hledat Atlantidu bychom měli v sobě), ale nezbývá mi než upozornit, že už staří Římané znali beton a to dokonce pod vodou tuhnoucí, a ti jistě tu technologii někde zabavili, než by se s ní vymýšleli...
-
Re: Další kniha století
9 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Února 2007 21:44:53
To je docela dobře možné, Pavle, ale předpokládám, že struktura betonu je přece jenom dost odlišná od struktury kamene. Takže kdyby pyramidy byly betonové (nebo z nějakého podobného materiálu), už by to někoho uhodilo do očí dávno, ne?
-
Re: Další kniha století
10 odpověď odeslal(a) Turnovsky v Neděli 11.Února 2007 21:55:33
jistě, to byla jen taková poznámka na okraj. Pokud se týče textů příkazů z Pentateuchu bylo by třeba český překlad zejména ten ekumenický překontrolovat. Zeptám se Ládi Moučky, který se archou zabýval. Co se týče pyramid, pamatuju se, že jsme kdysi viděl v TV japonský dokument o tom, jak se pokoušeli stavět pyramidu přímo na místě, nemá to někdo, bylo to dost dobrý
-
Re: Další kniha století
11 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 11.Února 2007 22:00:05
Pánové, Petře a Falcone, nemám teď energii na to, abych dopodrobna argumentoval, zvlášť když tady začínají pronic zanic lítat Atlanťané.
Je to všechno v těch dvou knihách, co teď vyšly - jednu cituji v této otázce, o druhé jsem tu již psal (j.Davidovits: Nové dějiny pyramid). Tam jsou i výsledky analýz, desítky citací ve vědeckém tisku a výsledky experimentálního ověření v praxi.
Analýzy vápencových kvádrů z pyramid byly samozřejmě provedeny mnohokrát pomocí klasických i nejmodernějších instrumentálně analytických metod a ukázaly např:
-vyšší hustotu kvádrů na spodní části
-přítomnost bublinek v celém objemu kvádru
-přítomnost zvířecích chlupů a lidských vlasů
-izotropii vápencových schránek (přírodní vápenec je anizotropní v důsledku dlouhotrvajících tlaků při kterých vzniká)
Ostatně Jiří tady už minulý rok zavěsil další solidní citace na toto směru. Jinak první výsledky výzkumů J. Davidovitse byly publikovány (v egyptologické literatuře např.) již před 30 lety.
A pokud Ti, Petře, citát z Exodu (o kterém jsem výslovně napsal, že je jedním z mnoha případů) připadá argumentačně chatrný, nemohu sloužit. Výslovně jsem ho přitom uvedl jako jeden z mnoha prvků či článků autorovy argumentace, ne proto, aby byl vytrháván z kontextu.
Dobrou noc
O.
-
Re: Další kniha století
12 odpověď odeslal(a) Vanda v Neděli 11.Února 2007 22:30:24
Pánové,
nemusíme chodit pro příklady tak daleko. I naše raně středověké stavby jsou stavěny z malty tak pevné, že ji ani po tisící letech není možné rozbít, drobí se kameny mezi ní.
Jednalo se o nějakou technologii, kdy bylo do spár mezi kameny používáno přímo nehašené vápno, hlína, písek, prosypalo se to, pak zalilo vodou a reakce nastala přímo ve zdi. Výsledkem byla malta tvrdá a pevná jak kámen.
-
Re: Další kniha století
13 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 12.Února 2007 08:00:10
Odlévání kamenů a hnětení hlíny mělo navíc - u egyptského náboženského proudu, ze kterého vyšel Mojžíš - navýsost posvátný charakter. Tento akt měl být symbolickou připomínkou Stvoření.
Ohlasem tohoto je například stvoření prvního člověka z hlíny v Genesi.
Veškeré betonářské a podobné práce jsou podle toho tedy profánním vyjádřením procesu Stvoření.
-
Re: Další kniha století
14 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová v Pondělí 12.Února 2007 14:09:48
To jste mi, Ondřeji, udělal radost. Zrovna nedávno jsem se chtěla zeptat na Achnatona, který založil el-armanskou školu přibl. v r. 1300 pnl. - její přínos spočíval v tom, že panovníci nebyli zobrazováni ideálně, sám Achanotn se nechal portrétovat jako hermafrodit /alespon zkraje/. Mělo by jít o přímého potomka zakl. Wésetu. Nábož. reforma, o kterou se pokoušel, měla zpřístupnit Boha lidem prostř. obrazů, ale zejména - náb. bylo citové a víra v prapůvodní sílu, sluneční disk, byla vírou v rostliny, živočichny, zemi i lidi /na rozdíl od Amóna - původ v pravěkeém totemu berana, bylo, jak jsem se nedávno dočetla pojetí hlubší/, což je jasné z toho, o co se Achnaton pokoušel. Zajímalo by mě především, kdy předtím se nechal nějaký panovník /pokud vůbec/ portr. jako hermafrodit.Marcela
-
Re: Další kniha století
15 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 12.Února 2007 17:21:26
Paní Marcelo, patrně neznáte knihu Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho - stojí za přečtení, stojí dokonce za občasný návrat.
Odkud víte, že byl Achnaton hermafrodit? Realistické zobrazování, které překročilo do té doby uplatňovaný kánon, ještě nemusí znamenat, že byl hermafrodit! Zajímal by mne pramen, z něhož čerpáte.
Slyším rovněž poprvé, že by byl Amenhotep III, jeho otec, zakladatelem Wesetu. Zato je pravda, že Achnaton založil město Achetaton (dnes Tell-el-Amarna).
-
Re: Další kniha století
16 odpověď odeslal(a) kennaz v Pondělí 12.Února 2007 20:49:08
paní Machovičová, také jsem zmatená - rozumím tomu dobře ve smyslu: panovníci nebyli zobrazováni ideálně, dokonce Achnaton alespoň zkraje jako hermafrodit?
Totiž - nebyl hermafrodit zovna ideálem "vyšší bytosti" ?
-
Re: Další kniha století
17 odpověď odeslal(a) O. v Úterý 13.Února 2007 09:43:00
Je to možné...
Jinak: Slíbil jsem, že uvedu chronologická data (do závorky jsem vložil stručný časový údaj o vládnoucím faraonovi apod.) Vzhledem k tomu, že se jedná o zaokrouhlení na roky a jen výjimečně se dají dohledat možná i dny, nevím si příliš rady, jak to zpracovat astrologicky:
(Amenhotep III: 1390-1352)
Amenofis, syn Hapuův = Josef, syn Jákobův: 1390-1356, znovuzavedení náboženství Chnuma*, jenž byl bohem Staré říše a který vytvářel Stvoření na způsob hrnčíře, resp. odlévače kamenů. Dekret o založení zádušního Amenofisova chrámu v Karnaku. Jeho kněží jsou nazýváni synové Hebyho, jednoho z Josefových bratrů, pravděpodobně = synové Lévyho.
(Amenhotep IV = Achnaton: 1352-1336)
(Tutanchamon: 1333-1325)
(Haremheb: 1323-1295): Exodus elity: Vypovězení kněží Amenofisova chrámu na území dnešního Izraele (v té době egyptské provincie) kvůli "kacířství" - pravděpodobně pod tlakem Amonových kněží.
(Ramesse III 1186-1154): Pravděpodobně život Mojžíšova otce, stávky řemeslníků, tzv. hebrerů v Údolí králů
(Thébští veleknězi: 1075-1055): Zrušení dekretu Amenofisova chrámu, deportace jeho kněží = synů Hebyho/Lévyho do severního Egypta, poté vlastní, "velký" Exodus (kněží + hlavně řemeslníků-hebrerů) na území Izraele
______________________________________________
*Jsme v období Nové říše s převažujícím kultem boha Amona, vytvářejícího Stvoření na způsob tesání kamene
-
Re: Další kniha století
18 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 13.Února 2007 16:18:20
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004010008
-
Re: Další kniha století
19 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová v Pátek 16.Února 2007 11:47:43
Takže odpovídám na Vaše dotazy. Jen bych byla ráda, kdybyste si přečetli pořádně, co jsem napsala, nebo co kdo napíše.Nenapsala jsem, že byl hermafrodit. Napsala jsem, že jsem se dočetla, že se tak zpočátku nechal zobrazovat, kromě toho, že změnil svou podobu /"odhmotnil se"/, Čerpala jsem z knihy Dějiny umění - J. Pijoan. Možná budete nyní proti této knize mít námitky, ale nejrpve si to tam přečtěte a pak se rozčilujte.Tato informace mě zaujala proto, že pokud by se jako jako první panovník nechal takto zobrazovat, byla by to určitě zajímavá situace. Protože by event. vypovídala o jeho určitých znalostech nebo příp. zasvěcení. To o tom Wésetu je také tam.Marcela
-
Re: Další kniha století
20 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová v Pátek 16.Února 2007 12:31:22
Ještě jsem to jednou po sobě přečetla, jestli jsem to napsala nesrozumitelně, možná se to někomu může zdát. Řeknu ted svůj osobní názor. Když se podíváte do Dějin umění na portréty Achnatona, zjistíte, že je oproti dřívějším postavám zobrazován ve své realistické podobě /může se nám zádt ošklivý/. Bohužel tu s sebou nemám knihu, abych si to mohla znovu ověřit, ale například Achnatonovy dcery s vypouklými bříšky jsou taky dost realistické. Jsou tam takové nádherné obrazy jako Achnaton v zahradě,kde mu jeho žena přináš mandragoru /afrodisiakum/ atd. Všechny obrazy, které jsou tam z jeho doby, mají v sobě živost nebo to, čemu říkám život - úctu k životu, k rostlinám, zvířatům a lidem. K podobným námětům se sahalo i v dřívější době a pozdější době, ale zdá se mi, že tyhle jsou opravdu hodně citlivé. K zobrazování A. jako hermafrodita bych měla ještě jedno. Nevím, proč tady rovnou padá otázka - a on byl hermafrodit? Jak to mám vědět. Já jsem čerpala z knihy, ale myslím, že to byl pokus naznačit nějakým způsobem možné sjednocení, ke kterému můžeme všichni dospět. Marcela
-
Re: Další kniha století
21 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 18.Února 2007 19:40:27
Pravda je, že vypodobení Achnatona, jak ho poisujete, ostře kontrastuje s rigidní strnulostí většiny egyptských soch, reliéfů a obrazů.
-
paní Marcelo,
22 odpověď odeslal(a) Anonymous v Neděli 18.Února 2007 20:25:16
děkuji za odpověď.
Mně se nikterak nezdálo, že bysta psala, že byl Achnaton hermafrodit. Ptala jsem se, zda rozumím Vašemu vyjádření dobře ve smyslu: panovníci NEBYLI ZOBRAZOVÁNI IDEÁLNĚ, DOKONCE Achnaton alespoň zkraje JAKO HERMAFRODIT?
Totiž - nebyl hermafrodit zovna ideálem "vyšší bytosti" ?
A myslela jsem tím to, na co jste mi vlastně odpověděla poslední větou svého druhého příspěvku :-)
Totiž že v tom "neideálním zobrazení" byl - alespoň zpočátku - ukryt podstatně větší "ideál" než v tom "formálně ideálním".
Martina
-
pardon, předchozí je ode mne
23 odpověď odeslal(a) kennaz v Neděli 18.Února 2007 20:26:12
asi bych to už dneska měla zapíchnout...
-
Re: Další kniha století
24 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 18.Února 2007 21:09:03
Naopak, kennaz. Já jsem teď byl chvíli zrovna v rozpoložení, jak stojí kdeco za prd a po přečtení příspěvku výše jsem zpozorněl. Ta úvaha o ne-ideální formě zobrazení ideálu mi připomněla jednu pasáž z Fulcanelliho Tajemství katedrál, kde autor srovnává gotiku a renesanci:
_________________________________________________
"Údělem stavitelů středověku byla víra a skromnost. Anonymní tvůrci ryzích mistrovských děl se povznášeli k Pravdě pro potvrzení svého ideálu, pro šíření a vznešenost své vědy...Středověk vděčí za svou nádheru původnosti své tvorby. renesance vděčí za svou všeobecnou oblíbenost servilní věrnosti svých napodobenin...Zde myšlenka, tam móda.
Na jedné straně génius, na druhé talent. V gotickém díle je tvorba podřízena ideji; renesanční tvorba ji ovládá a zastiňuje...Od XII. do XV. století chudoba prostředků, ale bohatství výrazů; počínaje XVI. stoletím plastická krása, prostřednost objevu. Středověcí mistři uměli oživit prostý vápenec; umělci renesance zanechali mramor nehybný a chladný."
_________________________________________________
Já vím, že by bylo poctivější, kdybych tyto řádky napsal tuší na pergamenu, tak to píšu aspoň takhle - jedním typem písma a bez wordovských kudrlinek...
-
Re: Další kniha století
25 odpověď odeslal(a) kennaz v Úterý 20.Února 2007 10:33:00
Díky, Ondřeji, za tu ukázku. Tuto knížku mám na seznamu pořízeníhodných od doby, co jsem četla Charpentierovo Mysterium katedrály v Chartres. Dlouho už se mi na ten seznám práší, díky za připomenutí :-)
-
Dotaz na Ondřeje
26 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 20.Února 2007 11:23:45
Prosím Vás, Ondřeji, ta práce Chaos a řád na Transformotoru, jak na ni zde před nedávnem upozorňovala M. Lukášková, to je Vaše práce, nebo se jedná o jiného Ondřeje?
-
Re: Další kniha století
27 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 20.Února 2007 18:51:15
Ano, jsem spoluautorem Chaosu a Řádu, Hanko.
-
Re: Další kniha století
28 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 20.Února 2007 20:10:25
A to jste šikovný člověk, Ondřeji. Jako první, když jsem to četla, mi vytanula na mysli otázka, zda by se tam dala vysledovat souvislost právě s architekturou. Ale ještě jsem neměla chvilku, abych se na to zasoustředila. Tohle jsem odbočila, měla jsem to dát do správného vlákna. Nechť je mi omluvou, že mi to připomněla v tomto vlákně skutečnost, že jste zde narazil právě na gotiku, kterou mám nejraději.
-
Re: Další kniha století
29 odpověď odeslal(a) O. ve Středu 21.Února 2007 08:03:12
Díky, Hanko.
S gotikou jsem na tom podobně jako Vy.
-
Re: Další kniha století
30 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová ve Středu 21.Února 2007 12:55:50
Chtěla bych se jen zeptat. Nevíte, jestli byl Achnaton první panovník vůbec, který se nechal zobrazovat jako heramfrodit? Byl někdo před mím? Marcela
-
Re: Další kniha století
31 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová ve Středu 21.Února 2007 12:57:30
oprava: hermafrodit, ním
-
Re: Další kniha století
32 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 21.Února 2007 19:55:35
Umění moc nerozumím, ale když člověk vleze do gotického chrámu, najednou tak nějak napřímí páteř...
-
Královna Hatšepsowet
33 odpověď odeslal(a) hanka ve Čtvrtek 22.Února 2007 10:39:40
Marcelo, vybavuje se mi, že jako mužožena se údajně dávala zobrazit královna Hatšepsowet z osmnácté dynastie. Ale domnívám se, že to bylo spíše z politicko-taktického než z estetického důvodu, protože žena na místě faraóna nebyl tedy častý jev.
Ovšem estetické hledisko nemožno vyloučit, protože jeden z nejúžasnějších chrámů - co do estetického zakomponování do krajiny - nechala vystavět právě ona.
Prosím Vás, nemohu v Pijoanovi najít ty pasáže o Achetatonu a Achnatonovi coby hermafroditovi. Mohla byste tam juknout, a napsat sem, která je to strana z kterého vydání, popř. pro orientaci -co je u toho za obrazová reprodukce?
Dík.
-
Re: Další kniha století
34 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová v Pátek 23.Února 2007 12:59:21
Milá Hanko, určitě se na to podívám, memám tu bohužel tu knihu, ale je to v prvním dílu v textu uvnitř. Nemůžete to přehlédnout. Hermafrodita jako symbol vnímám více jako včelu. I když to není úplně přesné. Moc spěchám. Promiňte. Příště vám k tomu řeknu něco víc. Marcela
-
Re: Další kniha století
35 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová v Pátek 23.Února 2007 17:54:20
Hanko, ted jsem tu na chviličku byla. Děkuji za informaci. Ta včela, tím jsem spíše myslela svůj vlastní ideál /patří sem i mravenec, ale to je láska z dětství/. Ale vzpomněla jsem si ještě cestou sem /a už zase běžím/, že kdybych měla něco k h. říci, co si pod tím vlastně představuji, asi by se tomu nejvíce přiblížil hexagram, dokonalé spojení nebeského a zemského, v Příbytcích filosofů je jedna nádherná pasáž - najdu ji a opíši ji příště sem - která nemluví přímo o h., ale já si to tak představuji. Blízko k tomu má /z mého pohledu/ dítě, něco z dítěte v člověku, který dozrál. Přeji hezký víkend.Marcela
-
Re: Další kniha století
36 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 23.Února 2007 18:23:11
Myslím, že rozumím, Marcelo. Je to ono všeobsažné a bezpolaritní v každém z nás. Jako dítě jsem ten stav milovala, a dlouho jsem se z něj nechtěla probudit. Jako dospělý a polarizovaný člověk ve smyslu žena nebo muž, ten stav máme znovu objevit. Přes onu polaritu a právě skrze onu polaritu, abychom mohli sklenout celek. Není za tím žádné homo- a hetero-, je to něco kvalitativně jiného.
Dík za inspiraci, Marcelo.
-
Re: Další kniha století
37 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová ve Středu 28.Února 2007 11:46:53
Milá Hanko, zmínka o zobr. Achnatona jako h. je v I. dílu /Dějiny umění - J.P./ na str. 140. Osobně jsem našla velkou inspiraci v Příbytcích fil. - I. díl - Fulcanelli na str. 168-173. Ale mám dojem, že vše zásadní je řečeno hned v úvodu knihy. Jsem ráda, že jste se zaradovala a přeji krásný den. Marcela