Zobrazení otázky a odpovědí
-
Jeskyně v Lascaux
4899 otázku odeslal(a) Ondřej v Neděli 2.Listopadu 2008 12:59:05
http://www.goetgheluck.com/PDF/lascaux.pdf
-
Re: Jeskyně v Lascaux
1 odpověď odeslal(a) Anonymous v Neděli 2.Listopadu 2008 13:14:40
http://uloz.to/918307/Astronomove_davnoveku.avi
Zaznam poradu (Astronomove_davnoveku.avi) z Z1
http://uloz.to/918307/Astronomove_davnoveku.avi
:-)
-
Re: Jeskyně v Lascaux
2 odpověď odeslal(a) radmila v Neděli 2.Listopadu 2008 18:31:10
http://physikgarden.com/glasshouse/RD/rd01.html
a tady je Lascaux...a Dendera...a Faraon...
-
Re: Jeskyně v Lascaux
3 odpověď odeslal(a) Anonymous v Neděli 2.Listopadu 2008 23:08:13
Díky!
-
Re: Jeskyně v Lascaux
4 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 2.Listopadu 2008 23:32:16
Zapomněl jsem se podepsat...
-
Re: Jeskyně v Lascaux
5 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 3.Listopadu 2008 12:58:22
Za všemi těmi astronomickými významy se ale pravděpodobně skrývá něco hlubšího na způsob egyptských mystérií.
Zde přirozená jeskyně, v Egyptě umělá,
zde náhodná astronomická orientace, v Egyptě cílevědomá,
v obou případech symbol cesty do nitra člověka,
se zdůrazněným významem hvězd jako symbolem našeho nebeského domova a rodiště, ztvárněným o mnoho staletí později hvězdnatým pláštěm Panny.
-
Re: Jeskyně v Lascaux
6 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 3.Listopadu 2008 15:36:14
Jenže jak to rozkrýt?
-
Re: Jeskyně v Lascaux
7 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 3.Listopadu 2008 15:43:28
Zdráhám se odpovědět přímo, alibisticky počkám na ještě jednu přímou výzvu ;-)
-
Re: Jeskyně v Lascaux
8 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 3.Listopadu 2008 17:06:41
No dobře. Ono to zní hrozně banálně, ale rozkrytí je spíš v jednoduchosti než v dalekosáhlých logických kombinacích. Je spíš ve schopnosti nedomyslet než domyslet do konce.
Tím mám na mysli ovšem něco jiného, než co se pod tím běžně rozumí - tj. když něco nedomyslíme a pak o tom stejně mluvíme a píšeme. Jestliže jsme však důslední a vzdáme se v určité chvíli skutečně dalšího vnějšího pátrání, může přijít odpověď. Nevyumělkovaná, nečekaná, nevykonstruovaná.
Jinak se stále jen točíme v kruhu toho, co si v dané chvíli dovedeme představit - v tom, co považujeme za reálné a do čeho tak imaginární může jen těžko vstoupit.
-
Re: Jeskyně v Lascaux
9 odpověď odeslal(a) radmila v Pondělí 3.Listopadu 2008 22:04:51
Ondro! Uá! Tos udeřil! Připadám si jako velmi šťastný hřebík!
-
Re: Jeskyně v Lascaux
10 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 3.Listopadu 2008 23:07:35
Jasně!!! Moje zkušenost jen a jen potvrzuje, o čem Ondro píšeš! Dostat se do kontaktu s informačním polem, které evidentně není z naší hlavy, je neobyčejně prosté: stačí si bez zaujetí sednout někam ke splavu (ne zase, jako Viktorka, bejt tam zticha). Nejprve jsem byl na větvi z těch seminářů, kde z tebe za tři litry během víkendu udělají čaroděje, jenže pak jsem seděl nad Vltavou na skále, a najednou jsem dostal přes hlavu informací, že je všechno jinak, a hlavně daleko jednodušší.
Není třeba vyšťourávat staré teorie a osvojovat si obsah dávných mystérií, neboť postačí, když si dokážeme lehnout do trávy a vznést se mezi zářící hvězdy a neprošvihnout onen vzácný okamžik, kdy k nám mluví bohové...
-
Re: Jeskyně v Lascaux
11 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 4.Listopadu 2008 03:00:06
Leč obávám se, že takto nabyté jest navýsost subjektivní a nepřenosné...
-
Re: Jeskyně v Lascaux
12 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 4.Listopadu 2008 09:09:43
Řekl bych ale, že taková je jen forma, Jirko.
Obsah považuji naopak za univerzální a široce, byť nepřímo sdělitelný.
-
Re: Jeskyně v Lascaux
13 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 4.Listopadu 2008 22:33:04
Je to záležitost, o které jsem léta přemýšlel a hledal pro sebe uspokojivé stanovisko. Hned zkraje jsem zavrhl možnost, že bych byl nějakým způsobem "vyvolený", a že bych se tedy dovídal exkluzivní informace, které bych měl šířit do světa.
Kdykoli jsem později některá svá "napojení" analyzoval, vždy se ukázalo, že nějakým způsobem zrcadlila můj aktuální stav mysli. Navíc bylo nápadné, že se takové věci přiházejí spontánně a nikoli tehdy, kdy si zrovna usmyslím.
Nicméně - jsou to okamžiky, kdy se dovídáme něco, co náhle nabylo smysluplné informační struktury, kterou jsem ve svém aktuální stavu schopni přijmout a rozumět jí. Mohli bychom tomu klidně říkat záblesk intuice. Velmi brzy jsem se distancoval od pojmu chanelling, když jsem viděl, jak se jím nezodpovědně zaštiťují lidé, šířící představy, evidentně vykuchané z literatury, počínaje biblí a konče Sci-fi, včetně Dänikena.
Například - setkal jsem se s virtuální bytostí, která se jmenuje (či v ten okamžik jmenovala) Artar. To se stalo v metru a srandovní bylo, že na něj zrychlování a zpomalování vlaku nemělo vůbec žádný vliv, vůbec se nekýval jako my ostatní. Mohl bych si klidně myslet, že onen Artar je snad táž entita, o jaké mluví Benda. Jenže u Bendy je to Aštar. Problém je, že ten můj Artar vůbec nevypadal jako blonďatý hezoun, jak kosmičtí lidé malují Aštara. Obsah mého "rozhovoru" spíše výměny mšlenek, jsem nepovažoval z vhodné kdekoli sdělovat, natož Bendovi. Je mi naprosto cizí, abych si někde udělal webové stránky a tam se vychloubal, jaký že jsem to kanálista a co všechno jsem se dověděl.
A tak jaksi přirozeně, aniž bych se do toho nutil, naplňuji starý slogan "Kdo ví, nemluví!", protože jsem pochopil, jak moc těžko sdělitelné ty věci jsou.
Sám ani přesně nevím, kdy jsem se v přírodě přestal chovat jako prase a pán tvorstva (člověk).
Odměnou mi je, že od té doby vnímám věci, které jsem dříve vnímat nemohl. Není neobvyklé, že vídám zblízka zvěř, kterou jsem dosud viděl jen na obrázku v knížce. Jenže od té doby také neumím jednoduše jít a uříznout si syrový klacek, na kterém bych si opekl kus salámu. Chodím od keře ke keři a vždy se zeptám, jestli si takový prut smím uříznout. Nepřipadám si jako šílenec - spíš bych řekl, že se můj vztah k přírodě a životu obohatil o dosud netušený rozměr.
Ovšem - těžko se mi o tom mluví, neboť si nejsem jist, nakolik je to modernímu, konzumnímu člověku srozumitelné.
Dokonce si myslím, že se jedná o věci spíše objektivního, než subjektivního obsahu. Po létech mi konečně došlo, že jsem se naučil v přírodě nevadit. Líp to popsat neumím. Ale snad se mi podařilo popsat, že je možné vést s přírodními bytostmi, živly i silami dialog, který nás může vnitřně velmi naplňovat.
Veliký rozdíl je v tom, jestli utrhneme hezkou kytku, anebo se posadíme opodál, abychom se mohli nerušeně potěšit z její krásy a ponecháme ji naživu.