Zobrazení otázky a odpovědí
-
Monika
1281 otázku odeslal(a) Naposledy Monika v Sobotu 28.Září 2002 11:48:12
Ráda bych napsala, o čem přemýšlím. Všechno má svůj vývoj, tak i toto. Napadlo mě, že neplakávám vztah k mému muži, protože ho mám pořád ještě ráda. Ale pláču proto, že ztrácím ILUZE o tom, že můj muž je jenom můj, že existuje dokonalé manželství a já mám tu výsadu ho prožívat a nikdy to nebude jinak, a taky ILUZE o tom, že patříme k sobě až na věky.
Přišla jsem na to, že jsme oba svobodní, pokud budeme chtít spolu být dál, máme příležitost bilancovat a hledat novou podobu vztahu.
Pokud můj muž bude chtít nový vztah, nemám právo mu bránit a život jde dál. Třeba na mě něco hezkého taky čeká.
Na jednu stranu je to bolestivé poznání, ale na druhou stranu mě tato myšlenka hodně osvobozuje, jestli se to dá takto nazvat.
Tak to jsem chtěla dodat, i když prožívám hodně těžké období, myslím, že všechno má svůj smysl.
Děkuji všem a přeji krásný víkend.
-
Re: Monika
1 odpověď odeslal(a) Monika Kopřivíková v Sobotu 28.Září 2002 13:19:19
Když jsem dnes přečetla text Naposledy Monika, nebyla jsem si jistá jestli jsem ty řádky nepsala já. Od jara řeším podobný ne-li stejný problém.
Jsem tím někdy tak vyčerpaná, že si nepamatuji, co bylo ráno. Tak jsem si vaše řádky četla dokola a dokola abych se ubezpečila, že jsem to skutečně nepsala já.
Protože k závěru ke kterému jste dospěla vy jsem v tomto období dospěla i já. Prožívím vše jako velké zklamání, ale zároveň jako velikou příležitost vystavět vše znova. Vykročit nově.
Objevit v sobě nesobeckou lásku se pokouším už od května letošního roku, došla jsem k tomu že cesta jde jen přes práci s emocemi (vlastními). Po schopnosti je zvládat nastupuje možnost jít hlouběji do sebe sama. A tam hledat. To je myslím jediná cesta.
Mám pocit že v takovéhle krizi by měli oba partneři učinit pokus hledat v sobě samém, moje zkušenost je ale taková, že jeden může být schopen hledat a druhý ne. Pak společný vývoj nepokračuje. Nebo je odložen do doby než na to přijdou oba.
To chce lásku a trpělivost.
Pokouším se jít touto cestou, protože nechci rozbourat svou rodinu, nevím ale jestli se to povede.
-
Re: Monika
2 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 28.Září 2002 16:30:41
Milá Moniko, ta náhoda mě těší.
Nahlížím na to podobně jako Vy. Nějakou krizi jsem už v životě ustála, a i když jsem si vždycky myslela, že umřu nebo se zblázním, zjistila jsem postupně, že se mi nic tak hrozného nemůže stát, že se to vyřeší a i když zatím nechápu proč se to děje, tak to nějaký smysl má a čas ukáže jaký. Mít tu víru, že jde o předěl-zlom, ne o neštěstí, konec a hrůzu. O to asi jde.
Vlastně si stačí někdy věci přejmenovat. Ale to nejde hned, nejdříve je to opravdu ten děs, pláč, lítost, vztek. Člověk si tím prostě projít musí. Taky jsem hledala v minulosti, proč mě třeba tato situace přivedla k těmto emocím a vybavila jsem si bouřlivý rozvod mých rodičů, dělení nábytku a tak podobně.
Je fakt, že je na to člověk úplně sám a já bych rodinu chtěla taky zachovat, ale nezáleží to jenom na mě. Takže tomu musím nechat volný průběh.
Přeji Vám hezký den a moc Vás pozdravuji.
-
Re: Monika
3 odpověď odeslal(a) Monika v Sobotu 28.Září 2002 16:31:52
Promiňte, zapomněla jsem tam napsat svoje jméno.
Monika
-
Re: Monika
4 odpověď odeslal(a) Jaf v Neděli 29.Září 2002 00:01:37
Milá Moniko první, když jsem byla hodně mladá a něco mě trápilo, vyjela jsem si na kopec-je hodně vysoký a celé moje město mu leží u paty. Sedla jsem si na poslední schod před bazilikou a dívala jsem se na své trápení, které jsem nechala dole ve městě. v tu chvíli trápení bylo hodně malé, byla jsem vysoko nad ním a tento pocit jsem se snažila v sobě další dny uchovat co nejdéle. Když vyprchal, vydala jsem se opět nahoru mezi Pohany/snad kdysi dávno tam Pohané obětovávali bohům/ T.č. jsem na kopci,ale pomyslném, umím si ho v sobě uplácat. A také si přivlastňuji křídla, protože kousek prostoru ve vztahu, uvolněný manželem, zabírám pro sebe, pro své zájmy, rozpínám se. Doma udržuji "oheň v krbu" a pohodovou atmosféru. I kvůli sobě, nemám ráda ve vztahu zimu a nepohodlí. Mám dojem, že muž je ke mě více ohleduplnější-bručí méně často. Já jsem hodnější a všímavější,přestože mám obě oči přihmouřené. To, že si takto,skoro po 20ti letém manželství,přibarvil život má tedy i na mě pozitivnější vliv a nechci přii event.srovnávání dostat definitivu na vedl. koleji-mám ho i tak ráda a záleží mi na něm. Dokonce mě ji neformálně představil, i ji přeji kousek štěstí/donedávna se starala o postiženého syna/ a je mi docela sympatická,aby ne když si ji muž vybral,vím,že má dobrý vkus. A je to pro mě ořijatelnější než kdyby např. ve svém volném čase vysedával v hospodě/mimo své dny/. Já jsem shovívavá s převažujícím mateřským citem-mám silně postavenou Lunu a on je hodně zvýrazněný Blíženec a tak ho i chápu. Milá Moniko, zkuste si vychutnat "babí léto" výletem do hor a podívejte se na své slzavé údolí shora. Možná,že manžel se jen zamiloval a to přece nic neznamená. S Vámi by měl prožívat opravdovou lásku,t.j. vyrovnanou směs světla, ale i tmy. Zkuste mu to umožnit a ničeho se nebojte, hezké dny Vám i všem, Jaf. P.S. Třeba by Vám pomohlo,aby Vám některý zkušený astrolog sestavil Vaši orientační astrolog. mapu pro běh životem. Však kdesi nedaleko na foru je uvedené telef.číslo.
-
Re: Monika
5 odpověď odeslal(a) Monika první v Neděli 29.Září 2002 09:43:12
Milá Jaf, děkuji.
Musím se smát, také já mám zvýrazněnou Lunu a můj muž je ve více směrech Blíženec.
Jak my lidé prožíváme podobné osudy, by se mi chtělo říct. Cítím to stejně jako píšete, myslím si, že je to jedna z cest, která by nám mohla vyhovovat. Čas ukáže.
Srdečně M.
-
Re: Monika
6 odpověď odeslal(a) Ondrej v Neděli 6.Října 2002 12:02:21
Je cosi Bocacciovsky vzrusujiciho na cele te korespondenci, Moniko. Omlouvám se snad, možná, že se vůbec neomlouvám, já si to ale prostě nemohl odpustit. Možná se zase naučím psát básně. Vycházíme-li ale z toho, že astrologie je jedním z lyrických způsobů vidění světa, rozhodně to sem patří. Kéž jsem Vás nevyplašil.