Zobrazení otázky a odpovědí
-
kniha
4196 otázku odeslal(a) Mae ve Čtvrtek 14.Června 2007 21:26:09
všem přeji příjemný večer,
v knihkupectví jsem narazila na knihu " konečně pravda ?? " ... aneb každý z nás podle Leonarda da Vinciho od paní Idy Myslikovjanovské.
Mohu znát prosím Váš názor na tuto publikaci, mě osobně zaujala.
předem děkuji za odpověď
Mae
-
Re: kniha
1 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 14.Června 2007 23:04:36
http://www.rezonance.cz!skola.htm
" konečně pravda ?? " ... aneb každý z nás podle Leonarda da Vinciho
Ještě toho trochu! Turnovský
-
Re: kniha
2 odpověď odeslal(a) Mae v Pátek 15.Června 2007 08:04:40
Vážený pane Turnovský,
velmi se omlouvám, ale nějak jsem nepochopila Vaši odpověď ... přeji pohodový den Mae
-
Re: kniha
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 15.Června 2007 09:05:47
Nevím, jestli to Pavel Turnovský myslel stejně jako si to myslím já, ale jestli někdo nazve nějakou knihu "Konečně pravda", ať už s otazníky nebo bez, začnu být velmi ostražitý.
-
Re: kniha
4 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 15.Června 2007 11:25:29
http://www.rezonance.cz!skola.htm
Je to tak jak Petr Trnka píše. A dále. Může být, že paní Myslikovjanová je hlubokým znalcem všech oblastí života a díla Leonarda da Vinci, takže může místo něj sdělovat, co si o každém z nás Leonardo myslí. Jenže já už jsem tak povrchní, že knihy, které se vezou na popularitě braunovek prostě nemůžu. Halt mi ta pravda zůstane skrytá. Turnovský
-
Re: kniha
5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 15.Června 2007 11:47:16
Doufám, Pavle, že z „vození se“ na popularitě braunovek nebudeš podezírat Milana Špůrka, nicméně jeho kniha, která se zabývá da Vinciho Poslední večeří a jejím podrobným astrologickým rozborem, je už ve vydavatelství (Eminent Jiřího Kuchaře), a měla by se na trhu objevit na podzim, snad už v září, půjde-li všechno dobře.
-
Re: kniha
6 odpověď odeslal(a) Mae v Pátek 15.Června 2007 12:30:03
Vážený pane Trnko, kniha o které je řeč pojednává právě o astrologickém rozboru obrazu "poslední večeře" od Leonarda da Vinciho.
Děkuji za odpověď pane Turnovský, vím jak to myslíte a souhlasím s Vámi - pokud to nepoví Leonardo da Vinci sám (což asi sotva :)) ), tak to vždy budou jen pouhé spekulace a doměnky.
-
Re: kniha
7 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 15.Června 2007 12:30:14
http://www.rezonance.cz!skola.htm
Narozdíl od příhřívačů se Špůrek tím tématem zabývá už několik desetiletí. A protože v nakl. Eminent jsou komerčáci, dokážu si představit, že mu vnutí i nějaký "třeskutý" titul Podobně jako jeho knize Rytmus dějin. Turnovský
-
Re: kniha
8 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 15.Června 2007 13:09:18
Ten titul jsem sice věděl, ale už mi to vypadlo z hlavy. Určitě se to ale nebude jmenovat „Konečně pravda“! Důležité ovšem je, že Špůrkovi nebudou zasahovat do textu, komerce nekomerce, na to si ho Kuchař příliš váží, a vyjde to tak, jak to napsal.
S tou paní Myslikovjanovou to bude asi docela zajímavé srovnání, až ten Špůrek vyjde! To jsem opravdu zvědav!
-
Re: kniha
9 odpověď odeslal(a) radmila v Pátek 15.Června 2007 16:50:51
má to i stránky, nebudu to sem věšet - stačí zadat do gůgla "konečně pravda". Titul je opatřen 1 vykřičníkem a 1 otazníkem. Na stránkách se píše, že "zaujme čtenáře všech věkových generací". Nevím, jaké jsou ještě jiné generace, nějak mě to unavilo. Počkám na Špůrka.
-
Re: kniha
10 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 15.Června 2007 17:45:12
http://www.rezonance.cz!skola.htm
čekal jsem v Luxoru až se přežene průtrž mrčen, tak jsme to otevřel. Další kniha o znameních zvěrokruhu. Tak jsem to zase zavřel. PT
-
Re: kniha
11 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 16.Června 2007 16:47:31
http://www.rezonance.cz/skola.htm
tak jsem si nedal pokoj a vyhledal sajt, kde jsem se dozvěděl, že: "Nelze si totiž nevšimnout, že dvanáct apoštolů na Leonardově obraze představuje dvanáct znamení zvěrokruhu. Každý apoštol je opravdu dokonalým ztělesněním svého slunečního znamení." Ano toho si opravdu nelze nevšimnout, však si toho také všimli mnozí před paní Myslikovjanovou. O nich je snad v knize zmínka. Třeba v bibliografii. pt
-
Re: kniha
12 odpověď odeslal(a) Mae v Sobotu 16.Června 2007 23:49:41
mnohokrát děkuji, že jste věnovali svůj drahocený čas mé otázce.
Na knihu od pana Milana Špůrka si počkám a jistě do ní velmi ráda nahlédnu, již z pouhé zvědavosti :)) ... Leonardo da Vinci je můj oblíbenec a já zvědavá bytůstka :))
Všem přeji příjemnou noc Mae
-
Re: kniha
13 odpověď odeslal(a) leonardo v Sobotu 16.Června 2007 23:59:40
-
Re: kniha
14 odpověď odeslal(a) falcon v Neděli 17.Června 2007 09:23:57
Nedalo mně to a místo o knihu jsem se začal zajímat o autorku. Po tom, co jsem četl v encyklopedii českých astrologů, těším se velice na knihu, avšak tu od Špůrka! Netušil jsem, že tady u nás máme více astrologických škol (například olomouckou). Hodně mě překvapuje, že se jakákoli škola může zaměřovat hlavně na výklad, nikoli na výpočty. Připadám si jako praještěr, který se nejprve naučil počítat a tím se doživotně diskvalifikoval. :-)))
-
Re: kniha
15 odpověď odeslal(a) hanka v Neděli 17.Června 2007 10:18:52
Aniž bych chtěla nějak násilně provokovat, nemohu si odpustit poznámku, že přístup
k Leonardově Poslední večeři Páně z hlediska astrologického - oněch charakteristik dvanácti znamení - mi vždycky připadal, jako ten nejlacinější možný přístup.
Vždy, když jsem o tomto začala číst, musela jsem se opravdu podrobně dívat na mnohokrát restaurovaný obraz, který da Vinci maloval původně velmi nešťastnou novou technikou (snad přílišná vsákavost podkladu, která způsobila jeho velmi brzkou zkázu, chemicky jiné složení barev atd.), abych byla s to rozpoznat, zda ten po pravici je skutečně podobný ženě, či zda lze určitou charakteristiku narazit na úplně jiného apoštola v řadě. Dají se o tom dočíst naprosto neuvěřitelné spekulace. Taková nejzajímavější skazka je o tom, jak Leonardo hledal představitele Krista, až ho konečně objevil - ty ušlechtilé rysy a jemné charisma a tak. Pak po nějaké době hledal představitele Jidáše, a opravdu ho nalezl někde ve vězení, před popravou, odporný týpek, všechno zlo světa se mu zračilo ve tváři.
Pointa je ta, že to byl tentýž člověk, který Leonardovi před nějakou dobou dělal model Krista.
-
Re: kniha
16 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 17.Června 2007 11:21:58
Máte Hanko pravdu, že rozeznat v Leonardově Poslední večeři jenom oněch dvanáct znamení v postavách apoštolů je skutečně dost laciné, a taky to už dneska ví kde kdo. To je však pouze prvoplánové. V tom obraze se toho skrývá mnohem víc, je tam několik plánů, které už na první pohled zdaleka tak zřetelné nejsou. Tam hraje roli každé gesto zobrazených postav, každý směr pohledu, jejich umístění v obraze vzhledem k velikosti jeho stran, a tak dále a tak dále. To všechno má hluboký skrytý smysl, který se Špůrkovi pro stovkách hodin práce a proměřování podařilo dešifrovat. Myslím, že se máme na co těšit!
-
Re: kniha
17 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 17.Června 2007 11:42:20
http://www.rezonance.cz/skola.htm
Určit který apoštol na obraze je který, není takový problém. Přinejmenším existují atributy světců, podle nichž se to dělá. To odlišuje alegorii a symboliku. Když chci malovat sv. Petra tak mu vrazím klíč do ruky. Máte pravdu v tom, že freska je odpočátku v tak špatném stavu, že v některých místech dává impulz k orgiím kriticko-paranoické metody, kterou Leonardo znal a Dali znovuobjevil.
Jistě znáte sloupy zvěrokruhu: spojení apoštola Marka se znamením Lva, Lukáše s Býkem, Matouše se štírem a Jana s Vodnářem (U Agripy najdete souvztažnosti jiné), ale tzv. tetramorf (čtyřtělí- často obkroužené vlnícím se hadem) má kořeny až v Mezopotamii.
-
Re: kniha
18 odpověď odeslal(a) hanka v Neděli 17.Června 2007 12:32:26
Jsem právě z těchto důvodů velmi zvědavá na Špůrkovu práci, už z toho důvodu, že tam nachází - pokud tomu dobře rozumím, pane Trnko, sám pan Špůrek nějaké souvislosti, které snad nejsou uváděné v dobových pramenech vážících se k slavné fresce? Pamenem je mu Vasari?
Taktéž ono dvojí pojetí je hodno pozoru - to, jež zmiňuje PT - onen polymorf resp. tetramorf, jak Agrippa to má jinak, Mezopotámie jinak, a v neposlední řadě pomněme, že znamení Štíra bylo na fresce přiřknuto Jidášovi, zatímco u tetramorfu snad Matoušovi...
Jsem vždy ráda, když se někdo pustí do složitého rozuzlování těchto gordických uzlů. Doufám, že mě práce pana Špůrka osloví.
-
Re: kniha
19 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 17.Června 2007 14:02:41
Jéé, Hanko, jestli Špůrek čerpal z Vasariho nebo z nějakých jiných dobových pramenů, to Vám neřeknu, to prostě nevím. To si musíte počkat až na jeho knihu. Vím však, že z toho byl sám dost vykulený, když se začal obrazem podrobně zabývat a zjistil, co všechno se v jeho druhém, třetím a v dalších plánech skrývá. Celé hodiny mi o tom dokázal vykládat, ale to si skutečně budete muset sama přečíst, až kniha vyjde. Možná z toho budete stejně vykulená, jak jsem byl já…
-
Re: kniha
20 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 17.Června 2007 14:58:45
http://www.rezonance.cz/skola.htm
Neubauer-Hlaváček (Slabikář, 2003) uvádějí spojení tetramorfu se živly: Marek oheň, Lukáš země, Jan vzduch, Matouš voda. Ale mají přehozená znamení: Jana spojují se štírema a Matouše s vodnářem a to i v původním Neubauerově samizdatu z konce 60. let opřeném o Wirtha.
-
Re: kniha
21 odpověď odeslal(a) hanka v Neděli 17.Června 2007 16:41:50
Dík, pane Trnko, tak to jsem celá natěšená!
Vám, PT, taky dík - tam bych ještě malounko připodotkla, co jsme už kdysi v nějakém vlákně nakousli, a co je celkem obecně známo, avšak přesto se to hojně míchá a plete, a sice že:
1. Apoštolové nejsou titíž, co evangelisti.
2. Pouze snad jeden jediný evangelista byl současníkem Kristovým a přímým účastníkem událostí spojených s Kristovými činy a ukřižováním.
Protože i já v tomto nemám úplně jasno - neboť vždycky narazím na nějaké "zaručené tvrzení", někdy uvítám, co kdo k tomu máte za prameny, ale nespěchá to.
Ovšem věc, která se týká Leonardova obrazu, je úplně jiná záležitost, a souvisí zase údajně s dobovým výkladem (?) novozákonních událostí. Osobně bych v tom ale extra spikleneké zapiklenosti nehledala, na to mi Leonardo připadal zaujatý spíše pro umělecký účinek a technické či technologické prostředky vyjádření tématu, které je už tak samo o sobě silné. Vždyť tu fresku taky technologicky nakonec dost povoral.
-
Re: kniha
22 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 17.Června 2007 18:25:19
http://www.rezonance.cz/skola.htm
"Apoštolové nejsou titíž, co evangelisti" Jak kteří evangelisti. Ti kanoničtí Marek, Matouš, Lukáš a Jan byli evangelisté i apoštolové.
"Pouze snad jeden jediný evangelista byl současníkem Kristovým a přímým účastníkem událostí spojených s Kristovými činy a ukřižováním." Už jsem to tu psal snad tisíckrát. Pokud považujete text nové smlouvy (nového zákona) v koiné (obecné řečtině helenistického světa) za originál, pak to tak může vypadat. Pokud berete v potaz jazykový rozbor toho textu, zjistíte brzo, že jde o chatrný překlad z aramejštiny a hebrejštiny, že tedy na začátku byly zápisky z přednášek na jedné straně žáků Marka, Lukáše a Matouše a na straně druhé žáka Jana. Pokud se o tom chcete něco dozvědět, otevřete jakoukoli knihu Claude Tresmontanta, např. Hebrejský Kristus, nebo Výklad učení rabbiho Ješuy z Nazareta
-
Re: kniha
23 odpověď odeslal(a) hanka v Neděli 17.Června 2007 20:44:51
Právě jsem si objednala po netu Tresmontanta. dík za inspiraci. Je možné, že žiji v dosud tradovaném omylu, který možná pramení z toho, že každý z evangelistů klade něco jako "programové prohlášení Ježíšovo" do jiného rámce jiné události v jiném časovém posunu. Jeden jej vkládá do Ježíšova kázání na hoře (Mat. 5,1-7,28), druhý do nazaretské synagogy (Luk. 4,16 - 30), třetí například do události vyčištění chrámu od penězoměnců (Jan 2,3 - 17). Ale Tresmontant je bezpochyby autorita, tak se těším na lahůdku.
-
Re: kniha
24 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 17.Června 2007 21:27:10
Ad 21:
„Osobně bych v tom ale extra spikleneké zapiklenosti nehledala…“
To máte nejspíš pravdu, Hanko, ale v tom Leonardově obrazu jde asi o něco jiného. Jenom si vzpomeňte, jaké věci (dobové astronomické znalosti) jsou zakódovány ve výzdobě staroměstské mostecké věže Karlova mostu! (Předpokládám, že jste četla Špůrkovu Pragu Mysteriosu.) A já se domnívám, že Leonardovi při malování Poslední večeře zřejmě šlo o něco podobného. Dá se ostatně předpokládat, že pražský Kamenný most i s jeho mosteckými věžemi a jejich výzdobou pravděpodobně dobře znal…
-
Re: kniha
25 odpověď odeslal(a) MarLuk v Neděli 17.Června 2007 21:49:24
http://www.transformotor.cz
V rychlosti a jen pro doplnění:
Z dob před sumerských a sumerských se nám dochovaly 3 základní konstelace Býk, Lev, Štír. Jsou to nejstarší (dochované zápisy z tabulek, kde to sumeři poznámenávají)symboly. Vodnář se přidává záhy, ale jako poslední ze základní čtveřice (cca v době 4400-2200 př.n.l.)
-
Re: kniha
26 odpověď odeslal(a) pt ve Čtvrtek 21.Června 2007 16:52:46
http://www.rezonance.cz/skola.htm
Chalumeau Jean-Luc: Přehled teorií umění
Leonardo da Vinci
Podobně jako Alberti i Leonardo překročil jak teorii napodobování přírody, jak byla připisována Aristotelovi, tak teorii božské emanace pocházející od Plotina. Umělec se podle něj nemůže rozplynout v Bohu: sám je jakýmsi Bohem, neboť přírodu zdaleka nenapodobuje, on ji zná na základě principů vynalezených lidskou inteligencí. Pouze tak stojí u zrodu umění. Leonardův Traktát o malířství, na němž pracoval od roku 1490, svědčí o mistrových úvahách o prostředcích malby cosa mentale.** Jako první se zamýšlel nad začleněním krajiny do obrazu a pouští se do něj jak měřítku nejmenším (od Zvěstování florentských Uffizi maluje „jednotlivá“ stébla a kamínky), tak největším (naznačuje pochmurnost a chlad sfumatem, díky němuž vlámská malba dosahovala zobecňujícího účinku namodralých pozadí).
Leonardo da Vinci
„Jestliže opovrhuješ malířstvím, které jako jediné může napodobit všechny viditelné výtvory přírody, dozajista opovrhuješ důvtipným vynálezem, který svými nesnadnými filozofickými úvahami zkoumá všechny vlastnosti forem, moře, přírodních útvarů, rostlin, zvířat, trávy nebo květin obklopených stínem a světlem. A tato věda je vpravdě legitimní dcerou přírody, neboť ji zplodila příroda; abychom však byli přesní, nazveme ji vnučkou přírody, protože příroda stvořila všechny viditelné věci a z těchto věcí se zrodilo malířství. Budeme jí tedy říkat vnučka této přírody spřízněná s Bohem.“
La Peinture, Hermann, 1964, s. 41. (Citováno z francouzského překladu. Česky vyšly Úvahy o malířství v překladu F. Topinky, Gryf, Praha, 1994, kde však tento Leonardův list není. – Pozn. překl.)
Leonardovy malířské objevy jsou podloženy jak jeho kosmogonickou teorií, tak jeho fascinací vlastnostmi vody nebo podnětností sebemenších detailů v přírodě. Ve svém Traktátu o malířství píše: „Neopomenu mezi těmito radami podati nový vynález o uvažování, kterýž vynález, jakkoli se zdá nepatrný a skoro směšný, přesto je přeužitečný pro povzbuzování vynalézavé představy, a je tento: Budeš-li se dívat na opelichané nebo zašpiněné zdi nebo na nestejnorodé kameny, můžeš tam vidět sestavy a podoby různých zemí (map), bitev rozmanitých, hbité pohyby osob, neobvyklé výrazy obličejů, oděvy a jiných věcí do nekonečna, protože ve změti věcí důmysl se vzchopuje k novým vynalézavostem.“*
Tři aspekty Leonardova díla – spekulativní, pikturální a grafický – ho stále vracejí k jeho hlavnímu zájmu, malbě. K jeho Ledě s labutí se tak vztahují filozofické poznámky o mysteriu početí, kresby vědecky popisující ženský organismus, ale i studie účesů nebo květin. Leonardovo učení však bylo rozptýleno v textech, které se nám nedochovaly, a můžeme je pouze tušit. Leonardo ztělesňuje nový typ člověka, mudrce, jehož humanistická tradice označovala jménem Hermes nebo Pythagoras.
Leonardo se jakožto zastánce zlaté střední cesty domnívá, že krása v malířství je ve stupňování stínu: „Příliš světla vypadá syrově; příliš stínu brání vidět; dobrý je střed mezi nimi.“ Je však také třeba brát zřetel na pohyb, zdroj veškerého života a vědecké vysvětlení přírody. Leonardo respektuje florentskou tradici, ale zároveň ji pozměňuje, neboť dává tvar do souvislosti s atmosférou, která jej obklopuje. Jako první proto doporučuje techniku náčrtu, zatímco Florenťané měli ve zvyku jednotlivé části malby rozmístit rovnou podle zákonů souladu. Leonardo malbu zbavuje stylistické tvrdosti způsobené zřetelnými obrysy – hranice figury musí splývat s pozadím bez kontrastu. První náčrt se omezuje na účinky stínu (viz například obdivuhodný náčrt Klanění tří králů v muzeu Uffizi ve Florencii) a všechny další části kompozice se mu musí podřídit. V Leonardovi nacházíme myslitele a malíře v jedné osobě; stín, jak ho chápe, přesahuje pouhou malířskou techniku – je schopen vyjádřit i jemný mystický pocit jako na obraze Madona ve skalách.