Zobrazení otázky a odpovědí
-
Průmyslová revoluce a začátek kapitalismu
1388 otázku odeslal(a) Linda Míšová v Sobotu 14.Prosince 2002 15:24:43
Průmyslová revoluce a začátek kapitalismu
Za vlády Jiřího III. probíhal proces průmyslové revoluce. Začal hned po jeho příchodu na trůn a dosáhl vrcholu v 1.polovině 19.století. Termín "průmyslová revoluce" znamenal proměnu Británie ze zemědělské země v průmyslový kapitalistický stát.
Vůdčí třídou tohoto procesu byla anglická buržoazie. Textilní průmysl a obchod s tkaninami volaly po nutnosti najít nové trhy a zdroje, což Anglii nutilo do válek. Peníze nahromaděné z obchodu a peníze sebrané k pokrytí válečných výdajů znamenaly velkou akumulaci kapitálu. Potřeba lodí a zbraní a požadavek většího množství typického zboží jak pro války tak pro nové kolonie, vyžadovaly vývoj velkovýroby. Světlo světa spatřily nové stroje a nové technologické procesy.
Mnoho změn přišlo do zemědělství. Venkovská půda byla rozdělená do pastvin a pásů polí. Každým rokem se pěstovala na jednom poli zimní pšenice, na jiném jarní, zatímco třetí bylo ponecháno ladem. Půda nebyla hnojena ani vysušována. Byl velký nedostatek zimního krmiva pro dobytek. Ale když se v rocích mezidobí začal pěstovat tuřín a jetel, nebyla už potřeba nechávat zemi ladem. Tento způsob se nazýval čtyřletá rotace plodin. V r. 1780 vyšel v parlamentu specielní zákon, na jehož podkladě byla všechna půda v každé vesnici dána dohromady a pak rozdělena tak, že každý vlastník dostal jeden obdélník. Cesty k novým farmám se staly privátním vlastnictvím. Pole pak byla vysušována a hnojena a začaly se používat nové stroje. Výnosy rostly a tak bylo zemědělství schopno pokrýt požadavky velkých měst. Avšak ceny zemědělských produktů byly vysoké. Průmysloví kapitalisté měli zájem o nízkou cenu chleba, což vyústilo ve spory mezi průmyslníky a zemědělci a vedlo to k volnému odborovému hnutí. Jenom velkovlastníci půd byli schopni používat nové technické vymoženosti, protože měli kapitál. Mnoho malých farmářů přišlo na mizinu, protože jejich primitivní metody hospodaření jim prostě znemožňovaly obstát vedle velkostatkářů. Někteří se stali zemědělskými dělníky, ale většinou se stěhovali do měst a nacházeli obživu v rozvíjejícím se průmyslu.
Velmi významné změny probíhaly také v průmyslu. Nahrazení dřeva uhlím v 2.polovině 18.století přineslo změny do procesu výroby železa a do oblasti hutnictví. Rostla potřeba nových dopravních komunikací, protože bylo nutno dovážet uhlí z dolů do závodů. Situace se nejdřív řešila stavbou silnic a kanálů. Poté, co George STEPHENSON r. 1814 zkonstruoval první lokomotivu, byla v r. 1823 otevřena první železniční trať Stockton-Darlington.
Uhlí hrálo ještě významnější roli v průmyslu textilním. V Americe byl vynalezen nový stroj na zpracovávání bavlny. Přádelny byly zprvu poháněny vodou a od roku 1785 parou, po vynálezu parního stroje Jamesem WATTEM. Protože si jednotliví tkalci nemohli takové stroje dovolit, soustřeďovali se do továren. Pracovali 12 až 16 hodin denně a hlavně byly vykořisťovány ženy a děti. Výdělek byl tak malý, že jím lidé stěží dokázali pokrýt stravu. Proto bylo hodně výržností a hladových pochodů.
Chudí lidé a bezdomovci byli posíláni do "workhouses", veřejných institucí, kde dostávali jídlo a nocleh za to, že udělali nějakou práci. Ovšem byla většinou tak těžká, že se "workhouses" staly pro chudé obávanými místy. Lidé hodně pili, protože gin byl levný a často se chovali hodně surově. V té době začali kázat chudým John WESLEY se svým bratrem Charlesem o tom, že člověk se musí změnit, aby se stal dobrým. V r. 1739 John Wesley založil novou sektu, Methodism.
Před r. 1750 byly nejhustěji osídlené části země jih a východ, po r.1800 sever a západ.