Zobrazení otázky a odpovědí
-
Také
1620 otázku odeslal(a) Jana Severová v Pondělí 16.Června 2003 09:04:42
Před týdnem jsem na Času zahlédla vzkaz, že mě máte rádi, nevím přesně koho anonym myslel, ale myslím že pár zde píšících astrologů.
Než se k tomu také vyjádřím, pár slov o přistoupení k EU. Je pravdou, a to je i hlas některých moudrých obyčejných lidí, že přistoupením k EU ztratíme naši suverenitu. To je věc vážná. Já to v krajním případě mohu řešit uchýlením se k australské rodině, češi tam mají velice aktivní buňku, ale co prostý člověk, který nemá dovolání, natož nějakou rodinu v Austrálii. Klasiscká situace - osud obyčejného člověka v rukou těch pánů nahoře - ODS, ČSSD apodobně.
Je mi sympatické, že zde sdílíte také takové názory, viz otázka o referendu, a myslím, že ani když to někteří notoričtí opozičníci kazí, většina to podporuje.
Účast ve virtuálních debatách mi není příliš blízká, dávám přednost realitě, ale stejně cítím, že je mou povinností se vyjádřit k tomu, co mi zde bylo adresováno. Z více Jan, které sem písí, jsem po zralé úvaze většinu vyloučila.
Za další, nereagovala jsem dřív také proto, že mi šlo o přístup. Zformulovat 1 krátkou větičku /"Mám vás také ráda"/ dokáže každý během 1,2 minut, v tom problém neníj žádný. Ovšem, jde o zralost rozhodnutí se takto vyjádřit. Zastávám stanovisko /jsem toho názoru/, že k slovíčkům typu rád, ráda, je potřeba přistupovat velice opatrně, zodpovědně, bez emocí, náruživosti a podobných dlaždic vedoucích k nerozumným mezím. Také není na škodu je nezlehčovat, není na škodu je velice pečlivě zvážit, prověřit a nanejvíš přísně je posoudit. Posoudit, zda je nezbytné je vyslovit. Je třeba zvážit všechna pro a proti.
Jsem přesvědčena, že týden je dostatečně dlouhá doba k tomu, aby bylo možno už napsat odpověď, protože neodpovědět po týdnu může být považováno za společensky neslušné a nevhodné.
Dobrá tedy. Zde je moje odpověď: Také vás mám ráda.
Vážím si toho že patřím mezi české astrology, jejichž špičky se zde na této stránce snaží posunovat českou astrologii o kousek dál. Jsem ráda, že mohu občas pročítat výplody těchto špiček, a tak, aspoň zpovzdálí být účastna tvorby české historie astrologie takřka za živa, na internetu, médiu, které spjuje krajany po celé zeměkouli, které spojuje Českou republiku i s Austrálií.
Jana Severova, s pozdravy.
-
Re: Také
1 odpověď odeslal(a) Jana S. v Úterý 17.Června 2003 12:25:16
Milá Severová, mám 38 minut než mě odsud vyhoděj, tak to vezmu hezky zcerstva. Myslím, že se pletete, ale to je Váš problém.
Jinak, posunu kousek vývoj české astrologie, a napíšu Vám několik dobrých rad, postřehů apod.
Může se stát, že se s Českou buňkou v Austrálii pohádáte, může se stát, že v buši zabloudíte a že si Vás rozebere zvěř, může se stát, že Vás v Sydney porazí automobil. Nic z toho Vám nepřeju, určitě ne, ale když se někdo vyhýbá, může se stát, že do něj něco vrazí. Ale zas pravidlem to určitě není.
Co se týče politiků a obyčejných lidí, mezi nimi je vždycky propast, tomu se nedá vyhnout. Je to tak v mnoha jiných profesích: úředník - žadatel, řidič v metru - pasažér, kontrolor - úředník apod apod. Jde o práci, o zodpovědnost, jde o jeden a druhý břeh jedné řeky. Politik však také slouží nadřazenému celku. Slouží také budoucnosti, protože všechna rozhodnutí přinášejí proměnu celé budoucnosti.
Je potřeba si říct: mám všechny předpoklady, abych
mohla dělat např. ministra obrany? Mám, nebo jsem schopna si zajistit a rozvinout potřebné znalosti, schopnosti, psychologické a fyzické předpoklady, dokážu se ve správný čas dostat do patřičných kruhů, které z pochopitelných důvodů mezi sebe jen
tak někoho nepustí /pustila byste si do bytu naprosto neznámé lidi bez jediné reference, bez vlastního názoru na ty lidi apod.?/?
Komu se politika nelíbí a může ji změnit, má na to
právo. Kdo ty schopnosti nemá a nechce je mít, musí být pasažérem, a veze ho řidič autobusu, který zodpovědnost za něj přebírá, přebírá zodpovědnost za jeho peníze, přebírá zodpovědnost za jeho zdraví a život, tím i za budoucnost jeho rodiny atd., kterou může případnou nezodpovědnou jízdou řidič změnit.
Není potřeba aby se všichni lidé chtěli stát politiky nebo lidmi, kteří jsou v prostředí, které
může politiky kontrolovat.
Je potřeba, aby se člověk stal individualitou, tím
kým se může stát.
Ruperti: "Úspěšní lidé jsou ti, kteří UŽÍVAJÍ svou
nativitu" - kteří se- Rudhyar: "stávají tím, čím se mohou stát, a nativita naznačuje jak se tím stát."
Ještě Unie: nikdo z Čechů nemá kouzelnou hůlku, která by vyhnala ze senátu zloděje atd atd, berme tedy přistoupení do Unie jako realitu. Berme to jako místo, které může pomoci uzdravit zraněnou českou duši, i třeba novými problémy, která může trochu porozpustit podivně zraněné české "Ego", podivně zraněné české podvědomí, podivnou českou nesnášenlivost apod.
A peníze? Na chleba a vodu člověk, které se aspoň trochu, docela nebo hodně snažil, většinou v civilizovaném světě vždycky měl.
-
Re: Také
2 odpověď odeslal(a) Jana S. v Úterý 17.Června 2003 12:46:36
Dodatek: viz ministr Tvrdík, politik moderního typu. Mám předpoklady k takové službě, kdy podám bez problémů demisi, když si prokazatelně myslím, že bych v práci neměl pokračovat.
-
Re: Také
3 odpověď odeslal(a) Jana Severová ve Čtvrtek 19.Června 2003 09:26:43
Velectěná Jano S., ráda si prohlédnu Vaše indexy, pokud jste si je odvážila schovat, a konkrétně: logiku. To za A.
Za B: že jste svými několika řádky posunula vývoj české astrologie? Měřeno nejlepším mikroskopem snad.
Za C: Zamýšlela - li jste konkurovat mi, je mi záhadou, že jste ani za týden, l den a nevím kolik, včetně vašich třicetiosmi minut, dokonce i dost minut které jste přesáhla /to jste mi a astrologům, kteří se zde upřímně snaží pracovat, včetně astrologů na příbuzných stránkách, lhala nebo co že máte jen tolik a tolik minut a heleďme se, za další čas klidně zas něco napíšete. Z jakého důvodu nám tady lžete? Chtěla jste být zajímavou? Nebo vám jen nestojíme za pravdivou informaci? Nebo neumíte napočítat ani do 60?/ - jste nedokázala zformulovat jednoduchou a slušnou větu: Mám vás také ráda. Svědčí to o nedostatku snahy po upřímném kontaktu, může to svědčit o chladu, cynizmu, bezdůvodném pocitu nadřazenosti a podobně. Hlavně do svědčí o nedostatku společenské slušnosti a o nedostatku společenského taktu. Nezlobte se, ale člověk společensky neohrabaný nemá místo mezi špičkami oborů, a už vůbec nemá právo si osobnovat nárok na to, aby ho měly odpravdoví odborníci rádi.
Za D: Posouvat českou astrologii hospodskými řečmi o politice a myslet si, že když do toho neohrabaně vpašuju pár slov ze skutečné a naprosto kvalitní a
hodnotné astrologické klasiky /že Vám není hanba/, tak že hohle někdo z astrologů dychtících zušlechťovat obor , nebo se zde něco přiučit, dozvědět, přesvědčí, že jste jedna z těch, kteří jsou odhodláni českou astrologii posouvat a zvelebovat?
Za E: Nevím, odkud beretu tu povýšenost, s jakou mi plánujete moji budoucnost a dokonce vyhrožujete buší, zvěří, hádavostí atd. A ta neomalenost, že mi jako náhodou podsouváte, velice nenápadně, návrh na demisi. Demisi podejte Vy sama, a to co nejdřív. A předkládat tady čechům ve 3.tisíciletí plány na klid, že chleba a voda pro ně vždy bude, to může jen opravdový cynik.
Za F: Čtenářům i nejlepším českým a moravským astrologům se omlouvám, že se k mému příspěvku přisála taková osoba, která kritizuje nesnášenlivost a sama je nesnášenlivá až hrůza. Ještě že jiné Jany se neozvaly. Stouhle nepozornou a ješitnou osobou si poradím lehce. Stále trvám na tom, že vás mám také ráda, to nemějte obavy.
Takže vážená, už se neobtěžujte sem psát, my tu poslouchat hospodské řeči o politice nechceme. Ale prokážeme k vám shovívavost, protože my astrologové máme nadhled, a ušetříme Vás demise. Ušetříme tím i sebe, protože kdo by to tady chtěl po vás číst. Navíc, my astrologové nemáme rádi zbytečné papírování a formality. A hlavně, stejně jste do žádné funkce zvolena nebyla, to jste se sem jen protřele chtěla napasovat.
Vaše Jana Severová
-
Re: Také
4 odpověď odeslal(a) Jana S. ve Čtvrtek 19.Června 2003 11:07:35
Vážená a milá paní Severová, také se jmenuji Jana, také moje příjmení začíná na S., ale nemuselo to být. Maminka mi několikrát opakovala, že než mě pokřtili, zalíbilo se jí jiné jméno než Jana, a vážně o něm přemýšlela. Jak vidíte, jména jsou víceméně náhodná, ale nění pěkné, je-li nějaké pěkné české nebo jakékoli jiné jméno diskreditováno.
Vždyť ta Jana, na kterou jste se obořila, a myslím si, že opravdu neprávem, se Vás přece tolik nedotkla. Já si myslím, že podlehla tlaku času, snažila se něco podle svých sil, možností a znalostí sem napsat, že si spletla minuty, jak to vypadá, se stává také lidem běžně.
Taky čtu ráda tuhle stránku a musím se opravdu s lítostí ozvat proti tónu, jakým píšete. Je to mrzuté, prosím Vás snažně, zamyslete se nad tím, že takto se nic nevyřeší. Určitě Vaši pozici neztratíte ani po tomto mém naléhání na Vás, tato stránka je vyhražena všem astrologům a příznivcům astrologie a každý upřímně míněný příspěvek potěší. Není všem dáno posouvat českou astrologii,
psát významnou českou literaturu, překládat literaturu zahraniční, vést astrologickou školu.
Milá paní Severová, je pěkné, že máte ráda tyto stránky, astrologii, nenechte si nešťastně a neůmyslně zvolenými slovíčky zkazit svůj přístup. Každý člověk, i Vy, jistě posouvá astrologii ve svém běžném obyčejném životě o kousek dál už jen tím, že je poznatky z astrologie inspirován a slouží mu k zkvalitnění života a vztahů s lidmi.
A to je to nejkrásnější, co si astrologie může přát, věřte.
Zachovejme si zde na této stránce radost, že sem občas, i třeba nenáročný příspěvek můžeme napsat a
sdílet s ostatními astrology a příznivci astrologie tuto pěknou příležitost.
Velice Vás zdravím. Jana S.
-
Re: Také
5 odpověď odeslal(a) J.Severová v Pondělí 23.Června 2003 09:17:05
Vážená, děkuji. Uvažovala jsem nad tím.
Prostudovala jsem si dvě strany biologie pro ZŠ. Člověk má míchu, z toho vlákna dostředivá, odstředivá, vedou nervové vzruchy. Dále zadní mozek střední mozek, přední mozek. Zase vzruchy, impulzy z orgánů a do orgánů, podvěsek mozkový zpracovává témata jiným způsobem, ale navíc má člověk důležitou věc v předním mozku - je zde centrum myšlení. To stojí za úvahu, a protože jsem se snažila Vaši odpověď zcela propasírovat tudy, musím uznat, že máte naprosto a plně pravdu. Není hezké diskreditovat nějaké pěkné české ani nečeské jméno, není hezké nechápat, že každý zde má nárok, ať už se jmenuje jakkoli, být považován za stejně důležitou součást celku.
Mimochodem, také jsem se dlouhou dobu chtěla jmenovat jiným křestním jménem. Podle milované kamarádky, která, jak teď vím, měla sluníčko na hrotu mého devátého domu.
Ze soboty na neděli jsem třídila nějaké staré papíry. První krabice. V noci jsem se probudila, ty papíry všude kolem mě, jako bych se kvůli nim dusila. Každý zná určitě tohle: když se vám do těla zabodne jako nůž nějaká nutkavá emoce, např. vášeň, nenávist, žárlivost, touha utéct z prostředí, kde setrváváte snad proto, že ještě nebylo dokončeno to, co dokončeno má být, ale člověk pochybuje, jestli tu monotónní rozpouštění na horké planetě v mrazivém vesmíru je schopen dokončit.
Člověk chápe, že veškeré honění se za čímkoli je nesmyslné. Ale ukládá si ho jako úkol, když má chuť dostat zánět mozkových blan a jenom ležet, vždyť poběží i bez něj, tak jak má. A říká si, třeba to klíště, co se mi při vytahování z kůže roztrhlo, třeba to zajistí. A zajímavá věc, jako by člověk měl ten zánět, v tu chvíli není schopen vypočítat jediné cvičení z matematiky.
Ale nesmí se to stát, řekne si člověk. /Proč jenom si to stále musí říkat?/ Kdo by ty krabice v daném čase za mě dokázal bezpečně roztřídit, vyhodit, zajistit. Je to můj úkol.
Ale čas má svou kvalitu. Ne že nemá. Pak uklizena ta jedna krabice, s ní uklizeny i myšlenky, které žádaly něco, nějakou dávku nebo co, nebo úplné nic. Něčeho, co stejně NEPOMÚŽE, je naprosto naivní si myslet, že to pomůže, jenom to oddálí. Ale když není možnost žádné dávky, ani úplného nic, je to přece jen snadné. Kvalita času.
Zajímavé, člověk by bych ochoten podstoupit vyhození všeho do povětří, zvykl by si, musel by, přizpůsobil by se. Ale když to bere sám do rukou, a to je mu souzeno, ne vyhození všeho do vzduchu, je mu líáto vyhodit, zbavit se, neumí se rozhodnout. Ale je zajímavé, že tu pokrok v čase evidentně je - u některých věcí, které ještě před rokem nevěděl, najednou ví jistě, ví: tyto věci už řekly vše anení potřeba je příště brát do rukou. Definitivně jistě člověk ví, že není potřaeba se s nimi setkat. Kvantita času spojená s kvalitou času.
No, zatím. Jana Severová
-
Re: Také
6 odpověď odeslal(a) Jana S. v Pondělí 23.Června 2003 13:06:41
Jano, dojalo mě, jak se snažíte využívat svůj mozek. Jo, člověk to nemá vůbec lehké, ale zas zažije například víc legrace než kameny, stromy, opice atd.atd.
Až se za pár let prokoušete padesátou, sedmdesátou bednou, zvyknete si také, úplně stejně jako by to bylo po vyhození všeho do povětří, jen to bude delší, ale čas utíká rychle, co bylo včera, dnes už není. A navíc, dám krk na to, že se Váš mozek po nějaké té bedně chytí správného směru, a zavede Vás postupně, polehoučku, do klidných vod neegoistického, všelidského myšlení, hodného člověka, možná trošku podobného stavu po lobotomii nebo zápalu mozkových blan, ale důstojně, tak, jak k němu může člověk dojít jedině vlastní snahou a pílí.
Malá vzpomínka. Tak jak mě tehdy i třeba mohli pokřtít se jmenovala jedna kamarádka. A díky jejímu otci jsem zažila jeden z největších trapasů. Byl to učitel a poslal někoho dejme tomu z béčka do áčka pro mě, že těm lajdákům, kteří se neumí naučit o trepce velké, předvedu ukázkovou přednášku. Dopadlo to strašně, protože jsem se to učila před hodinou a nevěděla teda nic. A přitom ta trepka je tak báječná.
Strašně mě mrzelo, že jsem zklamala jeho důvěru, že jsem ho ztrapnila. Myslím, že jsem na to už dávno zapomněla, ale co mě na tom teď zajímá, že mě nikdy nenapadlo, že to byla jeho věc, jeho riziko a neuváženost. Měla jsem tu kamarádku strašně ráda i celou její rodinu. Ale možná se, bohužel, poučil, že se nedá nikomu věřit, bohužel i to je součást lidství, takové věci, nejen to, že se člověk může smát apodobně.
Zdravím.
-
Re: Také
7 odpověď odeslal(a) Jana Severová ve Středu 25.Června 2003 13:11:40
Milá Jano S., takhle to je: nejmenuju se Jana Severová, nejmenovala se tak a nebudu se tak jmenovat. Teď vážně. Tuhle stránku mám ráda. Diskreditovat jméno Jana, Jana S. ani Severová jsem nechtěla, ztrapňovat některého z učitelů tady taky ne. Taky jsem si vědoma toho, že v tomhle kolektivním díle se nepřímo stává učitelem i ten "nejtrapnější" anonym, i ten největší diletant. Protože je součástí tvorby
podobné proudu času, procesu hledání, procesu vývoje. Jeden člověk přidává něco k tomu co řekl druhý člověk.
Ještě bych ráda napsala symbolickou příhodu. Ta kamarádka pro mě od malička představovala symbol devátého domu. Cizinu, směřování za dalekým cílem,
studia, byla pro mě něčím mystickým.
Před dvěma lety jsme se s rodinou přesunuli na část prázdnin do odlehlého domku za pěknou vesničkou. Muž vzal děti pár dní stanovat, abych měla čas zpracovat nějakou práci. Byl to senzační nápad, ale ouha, hned první večer jsem zjistila, že se tam děsně bojím. Vymyslela jsem si hru s tzv. přátelskou soupravou, dva hrníčky, dva malé talířky pod nimi, dva dezertní talířky. Krásně sytě modrá souprava z Německa. Pila jsem krásně vznešené čaje z obou těch hrníčků, jako by tam se mnou někdo byl. Všechno jsem stále krásně vznešeně
uklízela jako v zámku. Když jsem to dopila, dala jsem tam vždycky takové náboje z dětské pistole a hrála si na to, co mě fascinovalo v jedné pohádce,
jablíčko na stříbrné misce, ale už si nepamatuju, co to znamenalo.
Pak jsem potkala dvakrát tuhletu kamarádku, ve nedalekém městě i v té vesničce. Byla jsem moc překvapená, že si postavila dům v té vesničce. Šla
jsem tam na návštěvu. Udělala čaj do stejných hrníčků. Taky z Německa. Pak jsme šli k nám a na stole byly ty moje hrníčky. Byla to moc krásná příhoda. A já se už nebála ani trošku.
Pěkně zdravím. Jana Severová
-
Re: Také
8 odpověď odeslal(a) Jana S. ve Středu 25.Června 2003 14:18:34
Tak jo, Jano, a polepšte se. Když někomu chcete říct, že ho máte ráda, není to možný bez emocí.
A jinak, pokud možno hezký a prázdninový červenec a srpen, tyhle skvělý letní měsíce pro školáky.
Jana S.
-
Re: Také
9 odpověď odeslal(a) Jana S. ve Středu 25.Června 2003 16:00:32
No a já se k tomu přání přidám. A mějte rádi ty, které máte rádi.
Jana S.
-
Re: Také
10 odpověď odeslal(a) fjuu ve Středu 25.Června 2003 18:01:06
Kterákoliv Jano,
v otázce 1526 je nabízena pomoc. Využijte ji. Možná zahrnuje i problém váš problém. Zdravím.
-
Re: Také
11 odpověď odeslal(a) anonym ve Čtvrtek 26.Června 2003 09:29:10
Je tady přejanováno, ne že bych měla něco proti tomu jménu, ale radš píšu jako anonym. Taky jsem byla v jakýmsi presu, a včera mi pomohly situaci vyřešit děti. Chci zdůraznit něco v souvislosti koncem školního roku, pro někoho, kdo si to tady přečte z lajků. Nemá-li dítě vysvědčení podle nějaké prvorepublikové vzorové šablony, nezoufejte, nespílejte, naopak zdůrazněte co nejvíc pozitiva situace, s kterou se
už nic dělat nedá a pokud se dítě apoň trochu snažilo si nějaký předmět opravit, a vidíte pokrok , upřímně se z toho radujte. Je to to nejvíc, čeho
dítě bylo v dané fázi vývoje svého a vývoje rodičů schopné a to je úžasné.
Jsem rodičem t.č. v individualizační revoluci, po druhé pubertě, momentálně kombinováno s narkomanií. Přitom jako každý rodič chci zajistit
dětem dobrou budoucnost. Včera jsem se probudila ze snu, kdy jsem si řekla, ale už je toho prostě dost. Na prstech jedné ruky bych spočítala kolikrát se mi zdálo o bejvalým, vlastně si nepamatuju ani na jeden takovej sen. Ale tohle mě totálně dožralo. Jdu s bevalým do hor, přitom táhnem veliký skříně plný věcí. Tak tohle zapotřebí nemám teda. Na poslední chvíli se tam mihl kdosi se sluníčkem na hrotu mýho devátýho domu.
Zajela jsem na úřad, kam mě jakejsi člověk kdysi posílal, že jsem líná si vyřídit dávky do výše životního minima. Teď samozřejmě co jsem narkoman,
tíži financí pociťuju abnormálně. Tušila jsem, že
je bezpředmětný se s takovými úřady bavit a něco po nich žebrat, tušila jsem co mi tam řeknou. Jo,
stát je příliš chudý, aby takový jako vy doplácel.
Jasně že to chápu a počítám s tím, proto jsem nikam chodit žebrat nechtěla. Teď už neposlouchám
ničí kecy, ale musela jsem si to tady ještě ověřit, tak promiňtě, vím, že je tahle práce šíleně vyčerpávající. Poradili tohle, půl roku v evidenci úřadu práce /abych prý měla i na důchod/,
pak soudně ověřování, zda bývalý může dávat víc atd.
Dětem jsem po návratu řekla, že mám děsnou náladu.
Dobře vím, že budu pracovat od září, prodělávám rekvalifikaci, která vyžaduje delší čas a už nemímím poslouchat žádný kecy co a jak. Říkali, tak si to vemem po pořádku: na co všechno máš školy, co můžeš dělat. Vychovatelka /už nepřipadá v úvahu/, sekretkářka, nebo něco podobného /už nepřipadá v úvahu, z takového prostředí by mě vyhodili dřív než bych tam zešílela, můj encefalogram mi takovou práci znemožňuje/. Navíc,
jsem divná a navíc nedokážu pracovat pro nějakýho
vyděrače a to na místě který mě nebaví.
Prodělávám rekvalifikaci a u toho zůstanu.
Jo jsem divná, v prostředí, do kterého jsme se před lety přistěhovali si o naší rodině nejdřív mysleli, že jsme Jehovisti, pak to nějak přešlo do
kombinace se sexuální deviací nebo čím, kvůli profesi bejvalýho. Navíc dvakrát jsem si vyholila
hlavu. Tenhle rok zas hned zjara. Nejdřív pro chlad jsem nosila šátek. Jedny děti se mi smály
že jsem čarodějnice, mým dětem, že maj plešatou matku, která nosí šátek jak pirát, že jsme chudí , že nemáme na bazén a tak. /mimoch.Na půdě nám rezonuje zvuk, který se při sebemenším nárazu větru ozývá, až do šílenýho zvuku, který duní celým domem, jako vrtačka./
Děti těmhle dětem říkali, že jsou rozmazlení
fakani, kteří jsou drzí k dospělým, kteří jim nic nedělají, a že by s nima neměnili.
potřebuju otázku dopsat za chvíli
-
Re: Také
12 odpověď odeslal(a) anonym ve Čtvrtek 26.Června 2003 10:18:59
Jak jsem jim to včera dopověděla, řekla jsem, že se jim to bude určitě v životě hodit, že ne jenom se plácat na růžovým obláčku, ale je dobré zažít těžké období i bez peněz, když to vývoj vyžaduje, aby uměli v životě řešit krizové a životní situace. / pozn.:ostatně nemají zdaleka jenom matku, která je povinna se o ně starat, a jestliže druhá strana má financí dost, není problém. Na prázdniny bude o děti skvěle postaráno, i bez mojí finanční podpory, což je fajn/ Dořekla jsem o řešení situací a odešla si něco dát.
Pak za mnou přišli a řekli mi krásný řešení. Celá ves nyní bude vědět pravdu, kdo opravdu jsem. Volali na ty děti, ať se mamince neposmívají, že je plešatá, že za to nemůže, že se musela vyholit,
protože se přidala k anarchistům a prachy nemáme, protože většina peněz padne na drogy. Slyšeli to jistě už i sousedi, /ten zděšený obličej pak/ u kterých byla párkrát jakási známá či co, brala drogy /jakýsi chlap ji ještě než byla plnoletá dopoval nějakými kecy, že má lhát lhát, nic nepřiznávat ani svým rodičům a podobně/, jak byla na drogách, to byl z toho baráku řev protože se s nima hádala, už jí tam pak nebrali na návštěvu, pak jsme se doslechli, že se z toho dostala, ale to víte, pro děti jsou drogy velká atrakce, tak si to zapamatovali.
Pak mi říkali, že půjdou za nima, já jim žádnej materiál samozřejmě dát nechtěla, ale oni si to vyrobili ze zelenýho čaje, tak jak to bývá v nějakých naučných filmech, zavírací sáček, ubalená cigareta, psaníčko s moukou jako Háčkem.
Pak mi vyprávěli, jak to nabízeli k prodeji, že teda jsme na tom fakt mizerně, a že to je dobrej materiál, že jim daj slevu a tak. Můj starší si osvojil fantastickou terminologii, odkoukal z naučných filmů fantastické obchodnické grify, no paráda, nedá se to popsat.
A ty děti roztály jak máslo, možná z nich budou po prázdninách kámoši.
Měli jsme radost ještě před vysvědčením takovou, že přemýšlím, jestli bych neměla s tím mým návykem
maličko hnout, aby mi nepřerostl přes hlavu a nemuseli jsme se rozejít do ústavů. Ty chvíle legrace za tu námahu, co rodina vyžaduje, určitě stojí.
Takže taky: skvělé dovolenky a nějaký ten odpočinek všem přítomným.