Zobrazení otázky a odpovědí
-
Prý nám budou stačit občanky...
3932 otázku odeslal(a) Jiří v Úterý 28.Listopadu 2006 08:11:28
Prezident USA George W. Bush během cesty na summit NATO, který začíná v úterý v Rize oznámí změnu postoje vlády USA ke kritériím pro udělování víz novým členským zemím EU. Právu to v pondělí řekl ministr zahraničí Alexandr Vondra.
28.11. 2006 05:03
RIGA - Podle Vondry má změna na americké straně spočívat v přesunu pozornosti od imigračních hledisek k důrazu na bezpečnostní požadavky, respektive na kvalitu pasů a identifikaci jejich držitelů.
To by znamenalo ústup od nynějšího klíčového požadavku amerického zákona, aby počet odmítnutých žádostí o víza nepřekročil nejméně dva roky tříprocentní hranici. To si ovšem vyžaduje změnu dosavadní legislativy v Kongresu. Země nyní obyvatele střední Evropy odmítá především proto, že se obává, že jde o imigranty.
Podle českého ministra se už americká administrativa obrátila na koalici zemí, kde je Česko, Polsko. Maďarsko, a tři pobaltské státy - Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Česko postupně zdokonaluje úroveň kvality svých pasů: vydává je už nejen strojově čitelné, ale od letoška I s elektronickou fotografií a čipem a v budoucnu tam mají být i otisky prstů či duhovky.
Jiří Roškot (Riga), Právo
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
1 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 28.Listopadu 2006 09:26:02
"Česko postupně zdokonaluje úroveň kvality svých pasů: vydává je už nejen strojově čitelné, ale od letoška I s elektronickou fotografií a čipem a v budoucnu tam mají být i otisky prstů či duhovky."
Co na to říct? Jak zrušit vizi masového člověka? Nenapadá někoho něco? Radši nikam necestovat a sedět doma na prdeli...
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
2 odpověď odeslal(a) O. v Úterý 28.Listopadu 2006 11:21:52
Dle mého soudu - ať si ta víza radši nechají.
Jestli je vůbec o co stát, zvlášť když se na netu proslýchá, že se pro vlastní občany chystají v lednu příštího roku omezit právo vycestovat.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
3 odpověď odeslal(a) ponny v Úterý 28.Listopadu 2006 12:14:23
Helejte, já tohle považuji za to, když z nás dělají hadr na podlahu. Podmínka, pokud počet odmítnutých žadatelů nepřekročí 3%, přičemž toto procento určují jen a pouze oni, stačí aby se úředník špatně vyspal a je to je výsměch. Navíc vás mohou ještě vrátit klidně z letiště v USA, kde také záleží jak se kdo vyspí. Je jim podezřelá i flaška na pití, atd.. Ano, takové zprávy jsou nulové zprávy, neboť oni je mohou kdykoli stáhnout, protože jejich 3% podmínka je prostě jen berlička, která říká buďte hodní, líbejte nám obuv, lísejte se k nám, podlézejte nám, no a my přivřeme oko a dáme pod 3%. Ale kdykoli nám hrkne v hlavně, hrozí vám bič v podobě 3%. Fakt skvělá zpráva.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
4 odpověď odeslal(a) soptík v Úterý 28.Listopadu 2006 15:08:10
Bushe s jeho IQ a rozhledem se to sice netýká, ale vy se divíte, že nás nikde nechtějí? Já tedy ne.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
5 odpověď odeslal(a) Dupor v Úterý 28.Listopadu 2006 15:55:09
Nebude to dlouho trvat a budou se vkládat čipy pod kůži a počítače nás budou kontrolovat.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
6 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 28.Listopadu 2006 16:24:12
Onehdá jsem četl o technikách, které využívá americká ekonomika, aby před volbami udržela dolar - jsem docela zvědav, co se stane pak...
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
7 odpověď odeslal(a) ponny v Úterý 28.Listopadu 2006 17:28:27
USA má teď tranzitující Pluto na Asc a v radixu velmi silné Pluto. V rozhodujících chvílích jako je útok na Pearl Harbor je Pluto podrželo a oni smetli protivníka obrovskou silou.
Co jiného čekáte, než ovládání silou a mocí od takového postavení?
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
8 odpověď odeslal(a) ponny v Úterý 28.Listopadu 2006 17:29:24
USA má teď tranzitující Pluto na Asc a v radixu velmi silné Pluto. V rozhodujících chvílích jako je útok na Pearl Harbor je Pluto podrželo a oni smetli protivníka obrovskou silou.
Co jiného čekáte, než ovládání silou a mocí od takového postavení?
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
9 odpověď odeslal(a) Rudi v Úterý 28.Listopadu 2006 17:57:41
USA přecházelo Pluto přes AS v září 01, teď už je přece jen trochu dále, tuším, že vytváří sextil na Lunu ve Vodnáři...
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
10 odpověď odeslal(a) ponny v Úterý 28.Listopadu 2006 19:19:01
Ano, to tehdy USA prožilo útok na dvojčata a rozpoutalo síly Pluta - zjevila válka proti terorismu a mocenské ovládání a útoků na jiné státy.
Jinak Pluto působí jako semínko a tohle jsou prostě důsledky - Pluto v 1. domě prostě ovládá silou své "osoby". Pluto nepůsobí moc zřetelně, ale zajímavé bude, až se Pluto přesune do Kozoroha a USA půjdou tvrději a bez skrupulí.
Jinak tranzit Saturna na hrotu 9. domu právě svědčí spíše pro uzavírání se světu a izolaci, zvláště v opozici proti Luně - problémy státního aparátu, a obrácení veřejného mínění proti nim. S tímto tranzitem mi je jasné, že prostě chtějí uklidnit stále více reptající svět.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
11 odpověď odeslal(a) ponny v Úterý 28.Listopadu 2006 21:55:46
Chtěl bych se omluvit za omyl v tr. Plutu.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
12 odpověď odeslal(a) ponny v Úterý 28.Listopadu 2006 21:58:03
Chtěl bych se omluvit za omyl v tr. Plutu.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
13 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Středu 29.Listopadu 2006 09:49:40
http://www.zvedavec.org/clanky_1830.htm?PHPSESSID=039147eb65856b17dc409588d13da2e6
Obávám se, že je to všechno ještě obludnější, než si v současné době dovedeme představit.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
14 odpověď odeslal(a) ... ve Středu 29.Listopadu 2006 09:54:22
Vzhledem k datu v citovaném linku to uvádím samozřejmě v astrologických souvislostech...radix jsem nezavěsil neb mi - po čerstvé reinstalaci PC - bohužel ještě nejde Johannes.
O.
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
15 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 29.Listopadu 2006 10:29:54
Ondro, stačí, když pošleš nové registrační číslo mailem na condata@condata.cz
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
16 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 29.Listopadu 2006 10:40:06
CIVILIZACE
Jiří Silný
Doznání ekonomického zabijáka
Kniha muže, který pomáhal ožebračovat třetí svět, prošel konverzí a rozhodl se sepsat svědectví, není velkou literaturou, ale má neobyčejnou výpovědní sílu.
Kdo je to EHM, economic hit man? V jednom interview popisuje John Perkins svou bývalou práci jako úkol budovat americké impérium, starat se o to, aby co nejvíc zdrojů z celého světa plynulo do Spojených států. Perkins pracoval oficiálně jako ekonomický poradce a jeho rady byly drahé. Šlo o záměrně nereálné optimistické analýzy budoucího ekonomického rozvoje a s ním spojených potřeb výstavby infrastruktury – Perkinsovou specialitou byla energetika. Ve spojení s politickým a vojenským nátlakem a s korupcí tento postup vedl k neúnosnému zadlužení mnoha zemí, které si nechaly poradit. Půjčka musela být příliš velká, než aby ji bylo možné splatit, ale nejen to: „Jednou z podmínek půjčky – dejme tomu jedné miliardy pro zemi jako je Indonésie nebo Ekvádor – je, že země devadesát procent z půjčky pošle zpátky nějaké americké firmě nebo firmám, nějakému Haliburtonovi nebo Bechtelovi, které vybudují infrastrukturu.“ Peníze často vůbec neopustí Spojené státy. V jiných případech hraje svou roli Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond, instituce, které jsou, jak známo, Spojenými státy ovládány, protože zde mají vzhledem k pravidlům hlasování právo veta.
Zdroj: Pei - Pei KetronNebyla to chyba. Tak jsme to chtěli. Nesplatitelnost dluhu uvede takovou zemi do trvalé závislosti na věřiteli – takovou zemi lze vydírat: v uvedeném příkladě Ekvádoru vynucením přístupu k ložiskům ropy v amazonském pralese.
„(…) a oni se stávají našimi služebníky, našimi otroky. Je to impérium,“ shrnuje Perkins výsledek. Z velké části kvůli takovým dluhům a nekalým obchodním praktikám umírá denně sto tisíc lidí hladem nebo jeho bezprostředními důsledky.
Jak vznikla krize zadlužení
Perkinsova kniha přináší podstatné doplnění našich znalostí o mechanismu vzniku krize zadlužení. Role studené války, kdy se znepřátelené tábory předháněly v podpoře spřátelených nebo váhajících režimů třetího světa, je dobře známá. Vznikaly tak dluhy často spadající do kategorie dluhů nelegitimních, které většinou ale dodnes chudé země musejí splácet, i když se už zbavily diktátorských režimů. Do očí bijící neochota věřitelských zemí dluhovou krizi opravdu účinně řešit a podivná politika mezinárodních finančních institucí, které závislého postavení dlužníků využívají k otvírání trhů pro globální koncerny, které jejich závislost a zranitelnost ještě prohlubují, naznačují, že se dosud příliš nezměnilo.
Ale míra cynismu, jakou odhaluje Perkins, může být pro leckoho přece jen překvapivá. Tím víc, čím častěji se na straně věřitelů pokrytecky mluví o špatném vládnutí a korupci v chudých zemí.
V knize se dozvídáme o autorově působení v Indonésii, Panamě, Íránu, Kolumbii, Ekvádoru a v Saúdské Arábii a osudy těchto zemí sleduje v druhé části knihy i v pozdějších letech. Přitom každá z kapitol by vydala na napínavý román ve stylu Johna Le Carré.
Například propojení rodiny Bushů se saúdským panovnickým rodem i s rodinou Bin Ládinů je díky filmu Micheala Moora Fahrenheit 9/11 známo už všeobecně. Perkins poskytuje zajímavé informace z doby námluv mezi USA a Saúdskou Arábií na počátku sedmdesátých let v době ropné krize, na kterých se osobně podílel až do té absurdní doslovnosti, že k jeho úkolům patřilo i opatřit jednomu ze saúdských princů blondýnu do postele. I v naší svobodné zemi už máme zkušenosti se sexuálním apetitem saúdských princů. Podle Perkinsova líčení byla výsledkem dohoda, že Saúdové vloží své petrodolary do amerických státních obligací, americké firmy za úroky vybudují v Saúdské Arábii infrastrukturu, Saúdové udrží přijatelné ceny ropy, Američané je za to udrží u moci – a dosud to všechno jakž takž funguje. Saddám Husajn v Iráku stejným způsobem spolupracovat nechtěl…
Perkinsova kniha není žádná velká literatura a stejně jako dělal ekonomického poradce bez odpovídajícího vzdělání úspěšně, protože bez skrupulí, nepůsobí ani jako politický analytik dojmem experta, ale spíš zapáleného amatéra, který chce odčinit, co napáchal. Perkins píše hodně o své motivaci: proč přijal práci ekonomického zabijáka i proč se z ní posléze vyvlékl, aby ještě daleko později vydal své svědectví – konečný impuls představovaly teroristické útoky 11. září 2001. Jeho líčení působí přesvědčivě, tím jak je poněkud naivní – i přes změnu postoje je pořád ještě evidentní, jak hochovi z novoanglické kalvinistické rodiny postavení, přinášející mu prestiž, peníze a krásné ženy, dělalo dobře. Právě ženy se mu staly osudné, protože podstatně ovlivnily jeho rozhodování, když práci ekonomického zabijáka přijímal, i když ji opouštěl.
Jak působí moc
Jeho bondovské představy brzy vybledly a díky tomu, že se na rozdíl od svých kolegů skutečně zajímal o lidi a země, do kterých byl vyslán, provázely jeho činnost občasné záchvaty špatného svědomí. V případě Panamy dokonce vyloženě porušil zásady své role, uzavřel s generálem Torrijosem víceméně poctivou dohodu a svým vlivem patrně i přispěl k tomu, že za Carterova prezidentování Panama dosáhla dohody o navrácení průplavu pod svou svrchovanost (smlouvu schválil Kongres většinou jednoho hlasu). Ale tam, kde Perkins jako ekonomický zabiják zklamal, nastoupili, jak píše, agenti CIA – Torrijos se stal obětí atentátu, stejně jako prezident Ekvádoru Roldós; těmto dvěma mužům Perkins svou knihu připsal. Přitom nenabízí nějakou vypracovanou teorii spiknutí. Říká jen, že on dobře věděl, co dělá, a že k tomu byl instruován. Mnozí jeho kolegové snad jednali v dobré víře nebo se prostě o důsledky svého jednání nezajímali, ale je zřejmé, že všichni vědět mohli. Protože si hodně lidí klade otázku, jak systém moci vlastně funguje, uvedu jeden obšírnější citát:
„Dospěl jsem k přesvědčení, že tito muži většinou jednají s vírou, že dělají správnou věc. (…) byli přesvědčeni, že komunismus a terorismus jsou zlé síly (…) a že jsou své vlasti, svým dětem a bohu zavázáni obrátit svět ke kapitalismu. Zastávali také princip přežití silnějšího; když už měli to štěstí, že se narodili do privilegované společenské vrstvy, místo někde ve slumu, chápali jako svou povinnost, aby svůj sociální status odkázali i svým potomkům.
Byl jsem nerozhodný a někdy jsem tyto lidi viděl jako zasvěcence spiknutí anebo jako spiklenecké bratrstvo, které je odhodlané ovládnout svět. V průběhu času jsem je ale stále více srovnával s majiteli plantáží na americkém Jihu v době před občanskou válkou. Tito muži tvořili volné uskupení, které drželo pohromadě společné přesvědčení a společné zájmy; nebyla to malá elitní skupina, která by se scházela na tajných místech a kula temné plány… I když možná otroctví z filosofických důvodů odmítali, dokázali přesto, třeba jako Thomas Jefferson, tento ekonomický sytém ospravedlňovat jako nezbytný, protože by odstranění otroctví vedlo ke společenskému a hospodářskému chaosu. Vypadá to, že stejné je to i s vůdci moderní oligarchie, kterou jsem začal nazývat ,korporatokracie‘. Začal jsem si také klást otázku, kdo má prospěch z válek, z masové produkce zbraní, ze staveb přehrad a z ničení domorodých kultur a životního prostředí. Začal jsem se zajímat o to, komu prospívá, když statisíce lidí umírají hlady, kvůli znečištěné vodě a v důsledku nemocí, které by se daly snadno vyléčit. Postupně jsem pochopil, že to dlouhodobě neprospívá nikomu, že ale krátkodobě z toho, alespoň materiálně, profitují ti, kdo jsou na špičce pyramidy – moji nadřízení a já.“
Perkinsovo obrácení nebylo náhlé. Pracoval pro firmu Chas T. Main, zabývající se mezinárodním poradenstvím a zároveň, jak naznačuje, pro špionážní agenturu National Security Agency, jen deset let (1971 až 1981). Ale ještě i potom se nechal korumpovat a umlčovat lukrativními nabídkami: „(…) přijal jsem v devadesátých letech půl milionu dolarů za to, že tu knihu nenapíšu.“ Své svědomí pak uklidňoval tím, že se namísto dřívějšího prosazování megalomanských energetických projektů se svou firmou věnoval obnovitelným zdrojům energie. Nakonec ale podnikání nechal a zabývá se „změnou globálního vědomí“ – jedna kniha o šamanských technikách (Svět proměn) vyšla i česky. Teprve po dvaceti letech a na čtvrtý pokus sebral odvahu vydat své svědectví.
Perkins patří k malé, ale pozoruhodné skupině konvertitů, jako jsou Joseph Stiegliz, Jeffrey Sax, Noreena Hertzová aj. Tito novodobí Saulové/Pavlové se mění z protagonistů imperiálního systému v jeho kritiky – pozoruhodné tím, že dobře vědí, jak to chodí. Ale Perkins odhaluje víc a také dává víc v sázku, protože popírá mýtus o tom, že činnost vlád a mezinárodních finančních institucí je vedena těmi nejušlechtilejšími úmysly, i když se občas vloudí nějaká chybička.
Sax, také bývalý ekonomický poradce, mimo jiné v Polsku a Rusku, při konferenci Fora 2000 v Praze roku 2004 na otázku, co si myslí o svých doporučeních šokové ekonomické terapie pro postsocialistické země s odstupem času, odpověděl s plachým úsměvem: „Byla to chyba.“ Perkins našel odvahu o katastrofálních dopadech svého poradenství pro dotyčné země doznat: Přesně tohle jsme chtěli.
John Perkins: Confessions of an Economic Hit Man. Berrett-Koehler Publishers, San Francisco 2004 (německé vydání: Bekenntnisse eines Economic Hit Man. Unterwegs im dienst der Wirtschaftsmafia. Riemann Verlag, München 2004). O autorovi a jeho současných aktivitách se dočtete na www.JohnPerkins.org; www.dreamchange.org.
Jiří Silný je ředitelem Ekumenické akademie.
Text vyšel v Literárních novinách 2006-37 na straně 6.
Publikováno online 17.9.2006
-
Re: Prý nám budou stačit občanky...
17 odpověď odeslal(a) O. ve Středu 29.Listopadu 2006 14:53:35
http://zpravy.atlas.cz/svet/95431-bush-ujistil-klause-ze-zruseni-viz-se-podari-dotahnout-do-konce.aspx
Fotečka...