Zobrazení otázky a odpovědí
-
Dotaz pro experta
4466 otázku odeslal(a) falcon ve Středu 28.Listopadu 2007 22:36:06
Pavle, v interview pro (De)generaci říkáš, že se zabýváš surrealizmem. Chtěl bych se tě tedy zeptat, odkud tento umělecký směr vlastně pramení, zda lze jeho éru nějak doložit astrologicky a čím je vlastně charakteristický, potažmo čím obohatil lidstvo. Já vím, že je to na esej, ale přesto bych tě velice prosil o pár zasvěcených slov. Až dosud jsem si myslel, že je to takový směr malířské tvorby, ve kterém naprosto nevadí namalovat oko třeba na zadku. Jenže mám ten dojem, že surrealista byl i Sartre, což je spisovatel.
-
část první
1 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 00:03:54
tos´mi tedy falcone dal. Definovat surrealismus! Surrealismus je myšlenkové hnutí, které se snaží všemi možnými prostředky studovat vztah racionality a iracionality a všemi možnými prostředky své nálezy vyjádřit a sdílet. Proto se surrealité mohou vyjadřovat činem (politickým, nebo uměleckým či vědeckým dílem. S. staví na principu analogie a potírá princip identity.
První kdo použil termín surrealismus (vícenežrealismus, nadrealismus) byl Appolinaire, když napsal cosi v tom smyslu, že surrealismus vznikl v okamžiku, když člověk chtěl napodobit chůzi a vynalezl kolo. To je považováno za naprosto dokonalý příklad použití principu analogie: Chůze - kolo. Literárně vychází S. z (černého) romantismu a symbolismu 18. a 19. století. Filosoficky z marxismu, anarchismu a Freudovy psychoanalýzy, i když Jungovy představy o kolektivním nevědomí jsou S. přinejmenším stejně blízké, stejně jako gnostické, kacířské, hermetické a alchymické tradice. Surrealistické umění nelze stotožňovat s uměním fantaskním, neboť surrealisty nezajímá estetická a technická stránka artefaktu. Surrealistická krása je křečovitá, ne kýčovitá.
Sartre byl existencialista ne surrealista
á suivre
-
Re: Dotaz pro experta
2 odpověď odeslal(a) falcon ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 11:01:06
Pavle, byla to odemne kapku podpásovka, ale věděl jsem, že právě od tebe se mohu něco skutečně dovědět, protože každý autodidakt se musí prokousávat spoustou pojmů, "posvátných" nauk a konstruktů, které čím zcestnější, o to horlivěji jsou kanonizovány. Aby takový hledající k něčemu serióznímu dospěl a měl ze svého poznání dobrý pocit, musí se sám dobrat toho, co je vlastně co.
A proto jsem se tě ptal. Jinak jsem si klidně mohl surrealizmus vygooglovat, jenže tím bych přišel o tvé autentické sdělení.
Moc ti děkuju, žes´ mne pochopil.
-
Re: Dotaz pro experta
3 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 11:26:02
Pavle, prosím, mohl bys přidat pár slov o Lautréamontovi ?
Díky předem!
-
Re: Dotaz pro experta
4 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 12:51:30
http://www.maldoror.org
Co o něm napsat, co napsat o temném klenotu. Je třeba Zpěvy Maldororovy přečíst. Nal. Kra vydalo 1993 česky celé jeho dílo: drobný svazek cca 200 stran textu A5. O jeho životě se téměř nic neví, dokonce donedávna nebyla známa jeho podoba
Isidor Ducasse (pseudonym comte de Lautréamont) se narodil v Montevideu (Uruguay) 4. dubna 1846 v rodině konsulárního úředníka, v roce 1859 se vrátil do Francie, aby studoval na lyceu. Pode pozdního svědectví jednoho spolužáka byl podivínský, stýskalo se mu po svobodném jihoamerickém prostředí, zajímala ho zoologie a zejména zvyky ptáků. Už jeho školní práce se vyznačovaly stylovými výstřednostmi (škoda že se nezachovaly). První zpěv vydává anonymně v roce 1868, bez odezvy. Celé Zpěvy byly vytištěny v Bruselu ale nebyly nikdy dány do prodeje, ani v Belgii nebo Švýcarsku. Nakladatel se bál prokurátora.
I.D.c.L zemřel zcela opuštěn 24.11.1870
a suivre
-
Re: Dotaz pro experta
5 odpověď odeslal(a) Lautreamont ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 13:09:04
-
Re: Dotaz pro experta
6 odpověď odeslal(a) aspektarium ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 13:12:56
-
Re: Dotaz pro experta
7 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 15:52:19
http://www.kisa.ca/maldoror/english.html
-
Re: Dotaz pro experta
8 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 19:39:11
jak jsi přišel Jiří ma Lautreamonta?
-
Re: Dotaz pro experta
9 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 20:28:11
Zavesila jsem neco k vlaknu vedle na webu -neimim to tady zavesit.
-
Re: Dotaz pro experta
10 odpověď odeslal(a) Trochu pomohu se zavěšením ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 20:32:31
http://www.kisa.ca/maldoror/english.html
Blanko, ten odkaz vždy dejte do okénka :URL a je to.
-
Re: Dotaz pro experta
11 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 21:52:37
Ptám se za Evku, Pavle, a ještě jednou díky Tobě i Blance!
-
Re: Dotaz pro experta
12 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 29.Listopadu 2007 22:36:05
http://leschampsdemaldoror.site.voila.fr/
jo tak Evce ukaž ještě tuten odkaz, kde na dně je link na kritické vydání Zpěvů Maldororových
-
Re: Dotaz pro experta
13 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 30.Listopadu 2007 00:34:35
ptal jsi se falcone, čím surrealisté obohatili lidstvo. Například objevem Lautreamonta. Ne že by byl úplně neznám, pár francouzských Wernischů ho znalo, ale vpravdě ho objevil až Phillipe Soupault a den po něm André Breton
-
Re: Dotaz pro experta
14 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 30.Listopadu 2007 14:41:32
ještě se vrátím k SURREALISMu. První Manifest surrealismu vyšel sice až 15. března 1924, ale už v průběhu roku 1919 psal Breton společně se Phillipem Soupaltem řadu automatických textů, vydaných o rok později pod názvem Magnetická pole, zaisté pod vlivem o několik měsíců předtím čtených Zpěvů Maldororových. Bylo to v době rozpadu dadismu, kteréhožto uhnutí byla řada budoucích surrealistů příslušníky. Dadistická metoda negace se v té době vyčerpávala a stávala se často zcela samoúčenou, krize směřovala k bodu obratu známém jako NEGACE NEGACE. Surrealisté hledali svůj rodokmen, své předchůdce, surrealisty avant la lettre (ve významu před vydáním manifestu.) Takový výčet je předcůdců nalezneme právě na stránkách prvního manifestu:
Youngovy Noci jsou surrealistické od začátku až do konce; mluví v nich naneštěstí kněz, bezpochyby kněz špatný, ale kněz.
Swift je surrealistou v zlomyslnosti.
Sade je surrealistou v sadismu.
Chateaubriand je surrealistou v exotismu.
Constant je surrealistou v politice.
Hugo je surrealistou, když není hloupý.
Desbordes Valmorová je surrealistkou v lásce.
Bertrand je surrealistou v minulosti.
Rabbe je surrealistou v smrti.
Poe je surrealistou v dobrodružství.
Baudelaire je surrealistou v morálce.
Rimbaud je surrealistou v životní praxi i jinde.
Mallarmé je surrealistou v svěřování tajemství.
Jarry je surrealistou v absinthu.
Nouveau je surrealistou v polibku.
Saint-Pol-Roux je surrealistou v symbolu.
Fargue je surrealistou v atmosféře.
Vaché je surrealistou ve mně.
Reverdy je surrealistou u sebe.
Saint-John Perse je surrealistou na dálku.
Roussel je surrealistou v příběhu.
Atd.
surrealismus je tu definován jako:
"Surrealismus, podst. jm. m. r. Čistý psychický automatismus, kterým má být vyjádřeno, ať už ústně, ať už písmem nebo jakýmkoli jiným způsobem, reálné fungování myšlení. Diktát myšlení za nepřítomnosti jakékoli kontroly prováděné rozumem, mimo jakýkoli zřetel estetický nebo morální.
Encykl. Filos. Surrealismus je založen na víře ve vyšší realitu určitých forem asociací až do jeho doby opomíjených, ve všemohoucnost snu, v nezaujatou hru myšlení. Směruje k tomu; aby definitivně zlikvidoval všechny ostatní psychické mechanismy a zaujal jejich místo při řešení hlavních problémů života."
Je to ovšem spíš deklarace, neboť není možné vzdát se dynamického vztahu mezi vědomím a nevědomím, zbyl by tu jen proud tryskajících slov připomínající medijní projevy. Lautreamont právě ve Zpěvech Maldororových předvádí ne boj racionality s iracionalitou, ale tanec racionality s iracionalitou. Saturn v konjunkci s Neptunem na MC
Lautreamont není podobně jako Apollinaire zmíněn ve výčtu předchůzců, ale jeho jeho verše:
Rubín šampaňského.
a
Krásný jako zákon zastavení vývoje hrudi u dospělých, jejichž tendence k růstu není ve vztahu k množství molekul asimilovaných jejich organismem.
v manifestu citovány. Dále, nejproslavenější jeho verš
Krásný jako setkání deštníku s šicím strojem na operačním stole
stal se heslem surrealistů. Na Apollinairovu počest bylo hnutí nazváno, neboť on to byl první, kdo slovo SURREALISMUS vyslovil
-
drobný úryvek Zpěvů Maldororových
15 odpověď odeslal(a) Lautreamont v Neděli 2.Prosince 2007 23:04:32
V měsíčním světle blízko moře na osamělých místech venkova je vidět, jak všechny věci, ponořené do trpkých úvah, berou na se žluté, neurčité, fantastické tvary. Stín stromů, tu náhle, tu zvolna přibíhá, přichází, vrací se v rozmanitých formách, uléhaje a přilepuje se k zemi. Kdysi, v dobách, kdy jsem byl unášen na křídlech mládí, probouzelo to ve mně snění a jevilo se mi to podivným; nyní jsem tomu přivykl. Vítr sténá v listí svůj unylý nápěv a výr zpívá svůj vážný stesk, který ježí vlasy těm, kdož jej zaslechnou. Tu rozzuření psi přervou řetězy, uprchnou ze vzdálených dvorců, pobíhají po polích, jsouce kořistí šílenství. Náhle stanou a hledí na všecky strany v divém neklidu, s plamenným okem; a právě tak jako sloni v poušti vrhají, prve než zahynou, poslední pohled k nebi, pozvedávajíce zoufale svůj chobot, nechávajíce své uši bez hnutí, právě tak psi nepohnou ušima, zdvihají hlavu, nadýmajíce strašlivý krk, a dají se do vytí, střídajíce se, buď jako dítě na hřebenu střechy, jako žena, jež má porodit, jako nemocný zasažený morem v nemocnici, buď jako mladá dívka, která zpívá vznešenou píseň proti hvězdám na severu, proti hvězdám na východě, proti hvězdám na jihu, proti hvězdám na západě; proti měsíci, proti horám, podobajícím se v dáli obrovitým úskalím, ležícím v temnotě, proti chladnému vzduchu, jejž zvolna vdechují její plíce a jenž rozedírá a rozněcuje vnitřek jejího chřípí; proti nočnímu tichu; proti sovám, které létají šikmo, razíce si cestu čenichem, a nesou v zobáku krysu či žábu, živoucí potravu, tak sladkou mláďatům; proti zajícům, kteří zmizí v okamžení, proti zloději, jenž prchá tryskem na svém koni, když byl spáchal zločin, proti hadům, kteří rozvlní vřesoviska, která opět jim roztřesou kůži a dají skřípati zuby; i proti jejich štěkání a vytí, jichž se sami hrozí, proti ropuchám, jež zhltnou jediným pohybem svých čelistí / proč se vzdálily od bařin? / ; proti stromům, jejichž měkce kolébavé listí je tolikerým tajemstvím, jehož nechápou, které však chtějí odhaliti svýma upřenýma, inteligentníma očima; proti pavoukům, kteří šplhají, zavěšeni svýma dlouhýma nohama, po stromech, aby se zachránili, proti krkavcům, kteří ve dne nenalezli nic k žrádlu a kteří se navracejí do svého pelechu s unaveným křídlem; proti úskalím pobřeží; proti ohňům, jež se objevují na stěžních neviditelných lodí; proti hluchému hukotu vln; proti velikým rybám, jež plovouce ukazují svůj černý hřbet a pak se ponořují do propasti; a proti člověku, jenž je zotročuje.
… Jednoho dne pravila mi matka, hledíc na mne svýma sklovitýma očima: „Až budeš na lůžku a až uslyšíš vytí psů na polích, ukryj se pod pokrývkou a nevysmívej se tomu, co dělají: mají neztišitelnou žízeň bledých a podlouhlých tváří. Dovoluji ti dokonce, aby ses postavil k oknu a pozoroval tuto podívanou, jež je dosti vznešená.“ Od té doby plním vůli nebožky. Já také, jako ti psi, zakouším potřebu nekonečna… Nemohu, nemohu tuto touhu ukojit! Jsem synem muže a ženy, jak mi bylo řečeno. To mne udivuje… myslit jsem, že jsem více! Ostatně, co mi záleží na mém původu? Kdyby to mohlo záležeti na mé vůli, byl bych radši synem žraločí samice, jejíž hlad je spřátelen s bouřemi, a tygra, jehož krutost je uznána: nebyl bych tak zlý.