Zobrazení otázky a odpovědí
-
Příspěvek pro Štěpána Tušjáka
3240 otázku odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 29.Září 2005 20:53:30
Štěpáne, před časem mne velmi zaujala Vaše odborná debata na hudební téma - přirozené versus temperované ladění, kterou jste vedl s někým tuším na Astrolabu.
Protože sice frekvencím, vlnovým délkám, skládáním kmitočtů a harmonickým řadám rozumím, ale v hudební vědě jsem naprostý jeliman, musím přiznat, že jsem Vašim argumentům vůbec nerozuměl.
Požádal jsem proto svého přítele muzikologa Honzu, aby se k Vaší debatě vyjádřil a zkusil mi ji tím učinit poněkud srozumitelnější.
Dovoluji si jeho komentář přiložit s poznámkou, že budu velmi rád, pokud k tomuto tématu budete chtít cokoli doplnit.
Existuje totiž vztah mezi jednotlivými tóny a planetami, něco jako hudba sfér. Protože, jak už jsem se byl přiznal, hudba není zrovna můj šálek čaje, budu rád, pokud někdo povolanější, než já, se k uvedenému tématu nebeských akordů vyjádří.
Ať už jsou laděny přirozeně či temperovaně...
A teď Honzův komentář:
Přečetl jsem si tu diskusi, nevím, co ještě k problému ladění dodat, snad tohle. Struna, kterou rozezvučíme úhozem nebo smykem, se chvěje po celé své délce, tedy mezi těmi dvěma body, kde je upevněna.
Frekvence toho chvění se měří na počet Hz (Herz). Pak se však rozechvívájí i části této struny (tj. v polovině, čtvrtině etc.)a toto chvění nám dává tzv. alikvotní (tzn. svrchní) tóny, ty dodávají tónu tzv. barvu.
Štěpánovi vadí umělé, tj. temperované ladění, my Evropané jsme v tom byli vychováni, vznikla tak celá evropská hudební kultura, nevím, proč
protestuje.
Ta etnická kultura je pochopitelně jiná, je to ale např. i ve folkloru, přirozené tóny (a tím tedy dalo by se říct falešné tóny) slyšíme u
nás u cikánů nebo v autentické moravské atd. lidové písni.
Ta "umělá" hudba vznikala napřed z jednohlasu přes polyfonii,harmonii, k dodekafonii a pak
zas se to vracelo, někdy je dominantní melodická linka, někdy více melodických linek, pak melodie a souzvuk dohromady, k tomu rytmus, a všechny
tyto parametry se zase vyvíjejí odněkud někam.
Z jednoduchého se spělo ke složitějšímu, stanovovala se pravidla, která se pak porušovala, temperované ladění souvisí také s vývojem hudebních nástrojů a tzv. Aufführungspraxis
(znamená, jak se interpretovalo, to mělo a má v různých stylech vlastní pravidla), všechno to zavrhnout mi připadá poněkud bláznivé.
Ale jinak nic proti názoru Štěpána pokud jde o "prožívání", které je přítomno u etnické hudby. Otázkou je, do jaké míry je adekvátní u Evropana,
který do toho zabrousil až post.
Jinak není pravdou, že gragoriánský chorál
zpívali neškolení zpěváci, byli školeni fest.
Ten protest mi přijde stejný, jakoby mi mělo vadit, že nemám černou kůži, ale bílou.
Právo na život má obojí. Honza
-
Re: Příspěvek pro Štěpána Tušjáka
1 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Neděli 2.Října 2005 19:03:18
Za prvé. My Evropané jsme skutečně byli vychování v temperovaném ladění, ale až někdy od 17.století, do té doby bylo všechno tak, jak má být. Poté už nefungovaly přirozené harmonie, ale navíc byla hudba vlivem doby jaksi "těžší" (ne nadarmo se o hudbě 19.století říká, že je skladištěm emocí). Je zajímavé, že hudba přenáší emoce a pokud jsou skladatelé (či dirigenti nebo hráči) v nerovnováze, přesune se to na posluchače, ať už chceme či ne.
Hudba tu, myslím byla odjakživa, podle jednoho zajímavého zdroje je možné, že hudba a zpěv (či její náznaky) tu existovala ještě před mluvenou řečí.
Za další, nemohu tvrdit, že by mi temperovaná hudba vyloženě vadila a nemohu ani tvrdit, že je v nepořádku. Co jediné tvrdím, je to, že je ochuzena o přirozené harmonie. Není pravda, že by fungovalo striktní rozdělení západ-východ, přirozené harmonie nalezneme kupříkladu už i u našich Slovenských sousedů, fujara, koncovka nebo brumle jsou nástroje založené pouze na přirozených harmoniích.