Zobrazení otázky a odpovědí
-
Paul Ricoeur
2937 otázku odeslal(a) Chariclo v Sobotu 21.Května 2005 17:12:24
Ve věku 92 let zemřel v noci na pátek ve svém domě poblíž Paříže francouzský křesťanský filozof Paul Ricoeur, označovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů druhé poloviny 20. století. V sobotu to bylo oznámeno v Paříži. Ricoeur měl již delší dobu potíže se srdcem.
Narodil se 27. 2. 1913 Valence (Francie)
P-Ricoeur byl velmi provázán s Prahou. V 80.letech poprvé vystoupil na bytovém semináři Ladislava Hejdánka. Byl přítelem a do jisté míry i žákem prof.Patočky a vřelý vztah měl s i prof. Zdeňkem Neubauerem, který si ho velmi vážil a obdivoval.
Profesor Ricoeur učil na amerických, belgických a francouzských universitách. Za první světové války osiřel a za druhé upadl jako francouzský voják do německého zajetí, kde byl téměř celou válku. Po jejím konci se zúčastnil politického života. V odůvodnění Klugovy ceny se praví, že Paul Ricoeur navázal na celou tradici západní filosofie a snažil se odpovědět na otázky, co je to já, jak se dá použít a zneužít paměť, a co je to vlastně odpovědnost. (z textu k obdržení Klugovy ceny)
Francouzský filosof a historik, představitel hermeneutiky. Vystudoval univerzitu v Rennes (1932) a filosofii na věhlasné Sorbonně v Paříži (1935), stal se profesorem na univerzitě ve Strasbourgu (1948-56) a v Paříži (od roku 1956). Byl ovlivněn dílem G. Marcela, K. Jasperse a E. Husserla, zajímal se o různé lingvistické, psychoanalytické a marxistické teorie. V práci spojil křesťanský existencialismus G. Marcela s fenomenologickou metodou. Později rozvíjel svůj projekt filosofie vůle a přešel k analýze symboliky provinilosti a zla (ontologická situace člověka uprostřed mezi konečnem a nekonečnem) a k hermeneutice symbolu - symbol zprostředkovává jinak neformulovatelný význam pomocí symbolického obrazu. Pracuje na vlastním pojetí hermeneutické filosofie, chápané jako myšlení ze symbolů a plnosti řeči, která přesahuje konečnou existenci. Významná je práce o heuristickém významu metafory, která je schopna objevovat zcela nové aspekty skutečnosti. Analyzoval problematiku času a dějinného světa. (z webu)
( a výňatek z článku o režisérovi D. Lynchovi - Mýtus, symbol, médium -Luboš Ptáček )
....Surrealistům se nepodařilo prosadit kolektivní mýtus, ale stvořili jej podle romantické metody, to znamená tak, že čerpali v nejintimnější hlubinách ducha." (Michael Lowy Jitřenka: Nový mýtus od romantiků k surrealistům. Analogon, č. 7 str. 5) Toto více méně ideologické pojetí Lynch odmítá, neboť ví, že mýtus má mnohem hlubší struktury, které nelze libovolně přetvářet, aniž by byla narušena jeho samotná polyfunkční struktura. Proto se spíše i v interpretační rovině kloní k pojetí Paula Ricoeura, který vychází z Lévi Strause. Ten mýtus definuje jako uplatnění určitého druhu logiky, kterému lze porozumět pouze tehdy, jestliže sestoupíme k hlavním předpokladům určitého strukturálního modelu jazyka. Ten Ricoeur umísťuje na antinomickou osu mythos - logos a na mýtus nejprve aplikuje strukturální model, který vychází z fonologie a strukturní sémantiky a vede ke zdůraznění syntaktické osnovy mýtu, a až po něm model metaforického procesu .
(Mýtus, symbol, médium Luboš Ptáček)
Další téma, které v Lynchově díle rezonuje s Ricoeurovým pojetím mýtu je diskontinuální způsob vyprávění, který přesto dává souvislý význam. Tato funkce převádějící nesouvislou tříšť jednotlivých událostí v souvislý text je základní vlastnost příběhu, která pramení z jeho časových struktur....
-
Re: Paul Ricoeur
1 odpověď odeslal(a) radmila v Sobotu 21.Května 2005 18:06:29
nejlepší ukázkou výše řečeného je podle mě film Mulholland Drive.