Zobrazení otázky a odpovědí
-
GEN A MEM
887 otázku odeslal(a) Turnovský v Úterý 27.Listopadu 2001 09:29:57
V posledním čísle UNI najdeme recenzi Jitky Ortové na dost drsnou knihu Suzan Blackmoreové: Teorie memů (Kultura a její evoluce), v níž je zmiňován i Richard Dawkins a jeho žák Matt Ridley a jejich polemika s gelogem a sociologem P.A.Kropotkinem (ano, milí pravičáci, s tím anarchistou).
Recenze se jmenuje Memetické gangy hnízdí v mozcích, knihách a budovách. Název kapitol: informace jako faktor kulturní evoluce, Geny a memy, Memy altruismu a zodpovědnosti, Předurčenost minulostí a možnost změny. Mluví se zde o hře dvou replikantů genů a memů:
Mem je podobně jako gen nositelem informace, rozdíl je pouze v tom, že je dědičný negenetickou cestou, zvláště imitací. Mem se nešíří jen vertikálně jako gen z rodičů na děti, ale i horizontálně. Memy se šíří aniž by rozlišovaly, zda jsou užitečné, neutrální a prokazatellně škodlivé. Evoluční cestou se v nás zafixovala jednoduchá heuristická pravidla jako kopíruj nejnápadnější memy, nejpopulárnější memy, memy, které se týkají jídla, sexu a úspěchu v bojích. memy protože je to pro ně výhodné se sdružují do různých shluků, od malých spolčení až po obrovské memplexy. jedním z těch memplexů je nábožensví. náboženské memy vznikaly jako myšlenky, chování a příběhy, které lidé kopírovali jeden od druhého ve své nekonečné snaze pochopit okolní svět. Všechny tyto mýty byly úspěšné, protože se shodou okolnostípropojily do vzájemně se podporujících memetických gangů, jež využily všechny správné triky, díky nimž se mohly uhnízdit v milionměch mozků, knih a budov. Odtud se potom úspěšně šíří dál. Nabídly lidem mýty a ty současně chrání předivem netestovatelnosti, slibů a hrozeb.
U všech náboženství, včetně náboženství vědy, platí pravidla, že pravda víry je daná a dobrý věřící nepátrá po důkazech. Pochybnosti se vždy trestají. Tak jsou nábožeské memy důkladně chráněny. nmemetika se neptá proč, nehledá smysl ani účel, neboť tak jako DNA se nezajímá, prostě existuje a my tancujeme podle její muziky, tak i memy už jsou zkrátka takové. Usazují se nám v mozcích, konkurují si, rozmanitě se kombinují a rekombinují.
To je ovšem velmi smutná představa, ale vzpomeňme na Kršnamúrtiho, který se spouší do mezer v myšlení, nebo na to jak si Tresmontant notuje s Rudhyarem, když si stěžují na setrvačnost, vzpomeňme na Rudhyara, který mluví o tom, že často přemáhá kultura přírodu v nás atd atp. recenze končí nečekaně optimisticky.
Ridley v závěrečných pasážích své knihy Původ ctnosti, že ačkoli tomu vědecké poznatky spíš odporují, nám nezbývá než uvěřit Kropotkinovi a jeho koncepci vzájemné pomoci, důvěry a solidarity. Můžeme doufat, že někdo přijde na trik, jak do stávajících memplexů propašovat takové kulturní prvky, jejichž replikací se upevní memy úcty, soucitu,a vědomí pospolitosti. To by odpovídalo i koncepci disipativních struktur Ilyi Prigogina (Nobelovka v termodynamice), který svou teorii aplikoval i na moderní sociální systémy. Uvažoval o vzniku optimální varianty lidské společnosti cestou vychýlení z daného stavu na základě podnětů, které klidně můžeme nazvat memy. Podle teorie disipativních struktur k vychýlení nepochybně docházelo a docházet bude, jenomže to nemusí být právě ve směru optimální varianty.
Takže za seb přidávám. Před časem jsme razili termín Obersturnbahnfuerer Cyklus, teď můžeme klidně ty hodnosti rozšířit Gena Mem (Gog a Magog). Turnovský
-
Re: GEN A MEM
1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 27.Listopadu 2001 10:25:31
A ještě přidám myšlenku indiánského (Kiowové) spisovatele a myslitele Navarre Scotta Momadaye z eseje Člověk stvořený ze slov: "Všichni jsme stvořeni ze slov...a z jazyka sestává podstata našeho bytí. Jazyk je elementem, v němž přemýšlíme, sníme i jednáme, v němž žijeme naše každodenní životy." Citováno z Respektu č.48 str. 22 z recenze Hany Ulmanovíé na jeho knihu Dům z úsvitu (je tam moc pěkná fotka z Deadmana, klukům to fakt sluší).
Jak to pěkně rýmuje židovský progresivní intelektuál, známý jako Jan Evangelista, pravá ruka rabbiho Ješuy:
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh...atd
-
Re: GEN A MEM
2 odpověď odeslal(a) Martina v Úterý 27.Listopadu 2001 13:04:47
Dobrý den pane Turnovský,
tu knihu, o které se zmiňujete jsem přečetla zrovna před týdnem.
Myslím, že na vaší poznámku,
"jak do stávajících memplexů propašovat takové kulturní prvky, jejichž replikací se upevní memy úcty, soucitu,a vědomí pospolitosti.", je odpovězeno už v první kapitole(nebo předmluvě), této knihy a to právě schopností IMITACE memů.
Myslíte tedy, že se dá zjednodušeně říci, kolik dobrých lidí namemuje ostatní, tím lépe u nás bude ? Myslíte, že teorie memů spasí lidstvo ?
Mám v tom trochu zmatek...:)
Přeji krásný den M.
-
Re: GEN A MEM
3 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 27.Listopadu 2001 14:06:48
Nemyslím, že by teorie memů spasila lidstvo, je to jedna z teorií, které sleduji proto, abych si uvědomil rozmanitost pohledů na svět a nezavřel se do nějakého hermetického systému. Můj příspěvěk je rozsáhlou citací z recenze, asi jsem to nezdůraznil. samořejmě, že si myslím, že čím více lidí se bude pokoušet myslet jinak, tím sice nebude u nás lépe, ale bude tím dozajista kladen kámen do vyjetých kolejí pragmatismu, k němuž jak správně Borůvinka Vytrvalý odkazuje. Ostatně Shelldrakovy experimenty s morfogenetickými poli, nám určitou naději dává. Chce to ale čas, opice to měly jednodušší, stačila jim STÁ opice, aby se jejich myšlení a chování (vědomí a aktivita) změnily. Lidé patrně potřebují řádově mnohem vyššího člověka než stého. Ani rabbimu Ješuovy se to efektivně nepodařilo a to byl nějaký revolucionář. Turnovský
-
Re: GEN A MEM
4 odpověď odeslal(a) Jan Vacek ve Středu 28.Listopadu 2001 00:11:28
Jednoho z každého sta - to by mohlo stačit...
Hezky se tu mějme
Jan Vacek
-
Re: GEN A MEM
5 odpověď odeslal(a) Borůvinka Vytrvalý ve Středu 28.Listopadu 2001 14:30:34
Taky si přihřeju tu svoji ...
Jooo ... Suzan ...
Pro každého, kdo žije ve světě biologie či filosofie přírodních věd je kniha Suzan Blackmoreové zcela zásadní. Je totiž dalším triumfem a dalším apotetickým, opět vševysvětlujícím a opět mechanisticky deterministickým výkladem světa, v jejím případě zejména lidského chování, na který narazil její předchůdce a jeden – jak píše Stanislav Komárek – z největších básníků vědy našeho století – Richard Dawkins. Tyto redukcionistické výklady, jak pěkně zdůrazňuje třeba Hana Librová či Tomáš Škrdlant (ano ten režisér) ve své výborné knize Demokracie přírody, mají tendenci vkládat do světa onu výlučnost, která zní: ten a ten jev NENÍ NIC JINÉHO, NEŽ …
Proč vůbec ty kecy píšu: oba výše uvedení autoři, tedy Dawkins (který ke zmíněné knize napsal předmluvu) a aktuálně Blackmoreová, jsou z osobností, které přebraly Darwinovu štafetu a tedy JEJICH VÝKLAD SVĚTA PŘÍRODY je a bude přednášen ve školách jako biologické chápání skutečnosti, tzn. zásadním způsobem ovlivní myšlení budoucí generace. A nutno zdůraznit, že „myšlení“ genů (které prostě nestačily na vysvětlení kulturních jevů) a memů je SOBECKÉ!! Stěžejní dílo Dawkinsnovo, nazvané trefně Sobecký gen, doznalo během posledních desetiletí značných trhlin a už už se zdálo, že příroda není z podstaty sobecká (doporučuju projev Zdeňka Neubauera u příležitosti převzetí ceny Vize 97), když přišla Blackmorová, aby opět nastolila absolutní a nezvratitelnou vládu sobectví. Vřele doporučuji k přečtení také jak obě zmiňovaná díla, tak panem Turnovským zmiňovaný Ridleyho původ ctnosti. Dostanete se tak do myšlenkového klimatu v současné filosofii vědy. Je to velmi užitečné – s dostatkem otevřenosti a sebekritičnosti v jejich řádcích najdete sdostatek myšlenek týkajících se i našeho předmětu zájmu. Děsí mne, že musím na Blackmoreové knihu napsat do konce roku recenzi do nějakého odborného časopisu. jakékoli dotknutí se tohoto tématu je srovnatelné se šlápnutím do vosího hnízda. Tak horká je situace kolem těchto děl.
A závěrem – do úvodu studia: jeden z našich největších biologů v této oblasti Jan Zrzavý zveřejnil následující tři největší nesmysly lidstva:
1. Existuje já
2. Existuje dobro a zlo
3. Svět má smysl
Přeju pěkný den …
Borůvinka