Zobrazení otázky a odpovědí
-
Staroindické Védy
878 otázku odeslal(a) Jiří Nitsche v Úterý 13.Listopadu 2001 19:35:40
Martin Ch. píše:
Nevidím rozporu mezi popisem zvláštních konstalací –yog působících vznik chladných sil a mým článkem. Právě proto, že chápu siderický zodiak se stálicemi jako vyšší úroveň spouští se tyto síly přiblížením odpovídající planety.
Milý Martine,
domnívám se, že k rozporu mezi skutečným obsahem toho co říkají Védy a jejich interpretací došlo díky obrovské propasti času, která nás dělí od vzniku Véd. Mnoho z těchto manuskriptů byly technické příručky, na které, bohužel, dnes pohlížíme jako na soubor náboženských předpisů, které zakrývají skutečné jádro věci a zahalují podstatu do spousty nepochopitelných rituálů nebo je bereme pouze jako literární a umělecké památky minulosti.
Dám jeden příklad za mnohé:
Tento text jsem nalezl na Vašich stránkách (kráceno):
Kumbhaméla
Největší slavností zvanou Máhá Kumbha Méla (Velká Kumbhaméla) je vždy oslava Kumbhamély v Prajágu, dnes nazývaném Illáhabád. Je největší oslavou vždy po 12ti letech. Závisí též na jejím pořadí - každá dvanáctá Mahá Kumbha Méla se pokládá za obzvláště důležitou - tedy vždy po 144 letech - nazývá se Maha Siharšrum Kumba Šalela.
Znamená změnu směru proudění kosmických sil, roky minulých změn byly 1857, 1713, 1569 a 1425. Z tohoto pohledu začal 24.1.2001 nový 144letý cyklus
Okamžik po slunovratu je obzvláště vhodný, Slunce nastupuje stezku Bohů - Dévajánu což dává možnost změnit zrání karmanu od minulosti do budoucnosti. Jižní uzel sluneční dráhy symbolizuje odkud přicházíme, severní kam směřujeme. Tajný společný obřad v tomto významném čase může podle názoru množství východních mistrů dát osvícení na celý život
Prajága
Prayág (25°29' N, 81°50'' E) poblíž města Alláhábád ve státě Uttar Pradéš. S Gangou se zde stékají v místě zvaném Trivéni další dvě posvátné řeky -Yamuna (čti Jamuna) a Saraswati.
Yamuna, stejně jako Ganges, má pozemský původ v Himaláji.
Saraswati, je nicméně mystická řeka, která nemá žádnou fyzickou formu.
Indové věří, že Saraswati existuje pouze v éterickém čili duchovním těle a je neviditelná k lidskému oku. Tato řeka je zmíněná opakovaně v indických posvátných textech jako Mahabharata a je v nich uváděno, že se v Prajágu - Allahabádu spojuje s Yamunou a Gangou. Tento soutok tři indických nejvíce posvátných řek se nazývá Trivéni nazvané sangam.
A tento text je uveden na stránkách hnutí Háre Krišna:
Védská Indie viděná z vesmíru
Družicová technologie přispěla k zásadnímu objevu týkajícího se indické historie. Prokázala existenci koryta vyschlé řeky Sarasvatí.
Staré védské texty se zmiňují o mimořádně široké řece jménem Sarasvatí, která pramenila v Himalájích a tekla do Arabského moře. Védští mudrci se na jejích březích scházeli k metafyzickým rozpravám a navštěvovali poutní místa podél jejího toku. Kam se poděla tato řeka, tolikrát zmiňovaná v Puránách, Mahábháratě a Rg-védě (obsahující padesát zmínek ve čtyřiceti šesti hymnech)? Nikde jí dnes nevidíme.
Nyní indický a francouzský archeologický tým koordinující svůj pozemní výzkum s francouzskou družicí SPOT zjistil, že řeka Sarasvatí popisovaná ve Védách je skutečností a nikoliv mýtem. Údaje z družice SPOT velmi jasně odhalují stopy starých řek a jejich ramen, a tak dokazují, že Sarasvatí existovala dlouho před rokem 3000 př.n.l. a zřejmě zcela vyschla nejpozději kolem roku 2000 př.n.l.
Družicové snímače a pohyblivé optické zařízení fotograficky zachytily vyschlé koryto řeky široké sedm kilometrů v oblasti západně od Nového Dillí. V Paňdžábu bylo koryto této řeky, zjištěné v místech, kde bychom očekávali Sarasvatí, široké dvacet kilometrů.
Při pohledu z vesmíru badatelé zjistili, že Sarasvatí měla mnoho přítoků, které zavlažovaly nesmírnou rozlohu úrodné pudy. Byly také objeveny stopy umělých kanálů.
Objev původní, 1600 km dlouhé Sarasvatí vrhl nové světlo na přibližně sto odkrytých míst takzvané kultury řeky Indus. Podél starého koryta řeky Sarasvatí, pohřbeného pod nánosy písku pouště Thar, bylo totiž zjištěno mnohem větší soustředění nalezišť - více než 1000.
Celý tok znovuobjevené Sarasvatí táhnoucí se od Himalájí k Arabskému moři probíhá zhruba paralelně k řece Indus.
Současná technologie dokáže zjistit, kdy geologické změny způsobily zmizení Sarasvatí.
Védská literatura popisuje celoročni tekoucí řeku ústící do oceánu. Milovníci eposu Mahábhárata, který zahrnuje Bhagavad-gítu, si vzpomenou na pasáže popisující poutní cestu Šrí Balaráma vnitrozemím podél Sarasvatí. Například: "Průvod se rychle přesouval na poutní místa v době Kuruovské války; proti proudu Sarasvatí od ústí oceánu." (MB 9.34.15-18) Dále je známý verš, kdy Šrí Balarám na své cestě proti proudu řeky dospěl k jejímu prameni. (MB 9.53.11) Jiné védské historické spisy, Purány, také zmiňují tuto geografii.
Védské texty očividně popisují geografii Indie v době 3000 př.n.l. a dříve, kdy Sarasvatí pramenila v Himalájích a tekla do Arabského moře. To znamená, že védští lidé a kultura žili bok po boku se záhadnými kmeny z údolí Indu. Můžeme tedy učinit bezpečný závěr, že Védy v nějaké - ústní či jiné - podobě existovaly kolem 3000 př.n.l. A můžeme si být dokonce ještě více jisti, že védská kultura, s jejím náboženstvím a filozofií, je nejstarší žijící kulturou na světě.
Devamrita Swami
-
Re: Staroindické Védy
1 odpověď odeslal(a) Rene G ve Středu 14.Listopadu 2001 13:22:38
Pan J.Nitsche ma v podstate ohľadne prístupu k informáciam vo Védach obsiahnutými pravdu. Čas a rôzny interpretátori sa ešte viac podpisali na ich nezrozumitelnosti a v niesli tam veci, ktoré rôzne tradične indické iterpretácie a školy nikdy netvrdili.
Mnoho aj takýchto mylných názorov vznika na základe vytvorenia mýtu o
príchode Árijcov do severnej Indie zo Strednej Ázie pred tri a pol tisíc rokmi. A ide aj o nerešpektovanie samotnej Vedskej tradicie a jej vlastnej iterpretácie. Teória o príchode Árijcov do Indie a mnoho iných mytov je už dnes niektorými významnými vedcami v tejto oblasti nie len spochybňovaná, ale silnými argumentmi aj vyvracaná. Samotný Indovia nikdy tento mýtus neprijímali a výsledky nedávneho archeologického výskumu v údolí rieky Sarasvatí začali presviedčať aj mnohých západných vedcov. Teória o príchode Árijcov do Indie spočíva na židovsko-kresťanských predsudkoch a na židovsko-kresťanskom ponímaní času a dejín. Zástancovia tejto teórie jednoducho nemohli veriť, že by mohla existovať civilizácia, ktorá by bola staršia ako biblická a preto vytvorili túto teóriu. V samotných védskych písmach však nenájdeme nič, čo by ju podporilo. Skôr naopak, v Rgvéde nachádzame jasné dôkazy o tom, že Árijci v Indii boli stále a odnikiaľ tam neprišli. Niektorí v tejto súvislosti preto opätovne hovoria o Indii ako o kolíske civilizácie. Astronomické a archeologické štúdie posledných rokov tiež presvedčivo ukazujú, že je možné Rgvédu datovať aspoň pred rok 3 500 p. n. l. Ak máte záujem dozvedieť sa viac o tejto téme, navštívte napr. internetovú stránku http:\\www.sarasvati.simplenet.com.