Zobrazení otázky a odpovědí
-
Fyzikální zákony - pokračování
6262 otázku odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 16.Března 2014 15:43:54
http://www.solarchords.com/
Povzbuzen diskuzí v otázce č. 6248 pokračuji v tématu vztahů mezi cykly velkých planet, pohybem Slunce kolem barycentra a korespondujícími pozemskými procesy. V linku, který jsem zde zavěsil jsem sice zatím nenašel žádný odkaz na průkopnickou práci dr. Charvátové, nicméně až na tuto přezíravost se mi tyto, poměrně nové stránky, zdají solidní. Je zde i několik nových úhlu pohledu:
- interpretace pohybu Slunce kolem barycentra v galaktickém souřadném rámci
- konkrétní předpovědi sluneční aktivity do poměrně vzdálené budoucnosti
- last but not least kvalifikované vysvětlení způsobu výpočtu efemerid, kde je opakovaně potvrzeno, že se pro všechny planety bere jako střed barycentrum a nikoli Slunce (sami astronomové nemají v této základní věci vždy úplně jasno, tu a tam jsem narazil na ASTRONOMICKÉ stránky, kde se tvrdilo, že velké planety se točí kolem barycentra a malé kolem Slunce(!)
- z toho vyplývající a málo zmiňovaný důsledek, že jeden z faktorů klimatických změn vyplývá prostě z kombinací různých fází eliptické dráhy Země kolem Slunce a různé vzdálenosti Slunce od barycentra. Ale tady se už sám začínám trochu zaplétat díky své nedostatečné prostorové představivosti. Autoři astrologických programů k tomu mohou říci jistě mnohem víc než já.
-
Re: Fyzikální zákony - pokračování
1 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 20.Března 2014 11:28:18
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Solar_system_barycenter.svg
Pohyb Slunce kolem barycentra lze rozhodně považovat za vynikající nástroj mundánní astrologie, jednoznačnější a méně zatížený informačním šumem než jsou nástroje tradiční astrologie.
Navíc nám ukazuje určitou nečekanou korespondenci mezi Zemí a Sluncem: Oblast ve které se Slunce pohybuje kolem barycentra má průměr odhadem 2 - 2,5 milionů km. To je řádově srovnatelné s velikostí epicyklu, který lze přiřadit pohybu Země kolem Slunce (když elipsu nahradíme po keplerovsku kružnicí+epicyklem) - průměr tohoto epickylu je přibližně dvojnásobný, tj. 5 milionů km.
Možná, že intuitivní tušení této rozměrové podobnosti vedlo k tomu, že spory heliocentrismu a geocentrismu byly a dodnes jsou vnímány tak zásadním způsobem. V astronomoii a do jisté míry i v astrologii. Vzhledem k tomu, že jedna smyčka pohybu Slunce kolem barycentra trvá 10 - 12 let, možná to fyzikálně opodstatňuje i jednu z progresí, tj. 1 rok = 12 let.
-
Re: Fyzikální zákony - pokračování
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 19.Dubna 2014 15:18:41
http://www.nebicko.net/download/dokumenty/astrofyzikalni-podstata-astrologie.pdf
Docela dobrý článek, určitě stojí za přečtení.
-
Re: Fyzikální zákony - pokračování
3 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 26.Dubna 2014 12:24:13
http://leva-net.webnode.cz/products/podivuhodna-zahrada-igora-ljadova/?fb_action_ids=10203845850657335&fb_action_types=og.likes
A ještě něco pro inspiraci
-
Re: Fyzikální zákony - pokračování
4 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 29.Dubna 2014 18:24:09
V minulosti jsem tady inicioval nejednu fyzikální otázku. Hlavně v tom smyslu, jak a zda vůbec se dají pozemské události (mundánní, společenské, vztahové, osobní aj.) vztáhnout k astronomickým úkazům prostřednictvím fyzikálních mechanismů. Ukázalo se, že dají a navíc nejrůznějším způsobem.
Příkladem jsou již několikrát zmíněné klimatické cykly, geomagnetická aktivita a s ní spojená široce popularizovaná biozátěž. Řadou vědeckých publikací je doloženo, že tyto faktory lze odvodit na základě cyklů sluneční aktivity, které jsou určujícím způsobem ovlivněny planetárními konfiguracemi Jupitera, Saturna, Uranu a Neptuna. Dalším příkladem jsou studie, které bychom mohli nazvat biofyzikálními. Ukazují, že sezónní a diurnální proměnlivé faktory, jako je teplota, vlhkost vzduchu a hlavně osvětlení, se výrazně spolupodílejí na fyzických a psychických rysech lidí, narozených v různých ročních a denních obdobích.
Přitom praktické důsledky jsou v obou případech nezanedbatelné. První příklad je výzvou zejména pro přehodnocení schematických představ o globálním oteplování, druhý nás staví například před problém přemíry umělého osvětlení a jeho barevného tónu. Ten je často nevhodný a rozhazuje biorytmy s nemalými důsledky pro celkový zdravotní stav. (Pozn.:To se týká zejména používání namodralého světla LED aj. úsporných svítidel v období před usnutím, monitory bez příslušných filtrů taky nejsou to pravé).
Vše tedy nasvědčuje tomu, že fyzikální opodstatněnost astrologie už není třeba znovu a znovu obhajovat: Přinejmenším v některých případech funguje v souladu se známými fyzikálními zákony, včetně těch, které studuje a popisuje mainstream. Nic na tom nezmění sysifoské naladění těch, kteří nechtějí vidět a nechtějí slyšet. To ale také znamená, že uzrál čas, abychom v záležitostech vztahu astronomie, (bio)fyziky a astrologie šli dál, abychom přešli k novým otázkám.
-
Re: Fyzikální zákony - pokračování
5 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 29.Dubna 2014 22:42:58
Situace je dnes jiná než dříve.Na internetu si lze najít mnoho tradičních i netradičních interpretací astrologických prvků, stejně jako řadu technik, jak s nimi pracovat. A na druhé straně si můžeme nastudovat řadu nejen fyzikálních a biologických, ale i chemických, geologických, společenských, uměleckých a ekonomických oborů. A podobně jako v té astrologii, i zde v jejich mainstreamové i alternativní interpretaci, kde nám jedině vlastní studium a pochopení, rozumem i srdcem pomůže rozhodnout, co z toho je konspirační a co se blíží více pravdě, zda mainstream nebo jeho alternativy. Za této situace se pak například ke vztahu fyziky a astronomie nabízí otázka:
------------------------------------------------------------------------------------
Kde, tj. ve kterých případech se setkávají subjektivní projekce lidského světa s astronomickými tělesy, cykly a fyzikálními procesy, které s nimi korespondují?
------------------------------------------------------------------------------------
Jsem totiž přesvědčen, že určité astrologické představy, systémy a projekce, zvláště ty, které odpovídají trojnému, čtvernému, sedmerému a dvanáctinnému dělením vůbec nemusejí souviset s astronomií! Tj. že z určité stránky je astrologie nezávislá na astronomii, což ovšem (podobně jako asi ve vztahu mezi alchymií a chemií) nelze ani zdaleka zobecnit na celý obor. Avšak teprve když se tyto lidské a pozemské, myšlenkové a emocionální projekce setkají s něčím, co jim odpovídá na nebi, lze hovořit o plnohodnotné astrologii. Ať je to souběh časových cyklů nebo třeba vlastnosti nějakého nebeského tělesa. Ať již je toto těleso známé od starověku či je nově objevené, případně do detailů prozkoumané kosmickou sondou. Přitom nezávisí na tom, jde-li nám obecně o astronomická tělesa nebo o procesy, prostřednictvím kterých na sebe tato tělesa navzájem působí.
Protože teprve když dojde k významovému setkání, doslova korespondenci mezi tím co je dole a tím, co je nahoře, dá se hovořit o smysluplnosti takových projekcí lidské mysli. Pak teprve může dojít k jejich k jejich na-nebe-vzetí aniž by hrozil pád do nesmyslna. Pak teprve mohou hrát roli pravdivých symbolů, které nás mohou vést místo aby zaváděly. A konečně je to nutná podmínka toho, aby mohlo dojí k „timingu“ pozemského a nebeského, ať již se jedná o vlivy nebo synchronicity.
Příkladem uvedené projekce může být například tzv. Krebsův cyklus, jeden z nejvýznamnějších biochemických cyklů. Ten představuje odbourávání cukrů, tuků a proteinů v lidském (i zvířecím nebo rostlinném), souvisí tedy úzce s výživou a zpracováním potravy. Probíhá v osmi fázích. Lunační cyklus lze tedy považovat mj. za symbol tohoto cyklu, za projekci našeho biochemického nevědomí právě do osmičetnosti cyklu Luny, jež s výživou ostatně koresponduje.
Howgh