6169 otázku odeslal(a) Viktor v Sobotu 3.Srpna 2013 19:14:38
Zajímá mě, jakým způsobem dochází, přesněji došlo, k pojmenován(vá)ní planet, zejména se to samozřejmě týká těch „našich“osmi (Pluto JE planeta a ne že není:) včetně Země devíti.
Zajímá mě to zejména protože řeším, jak došlo k synchronní shodě zájmu astronomů a astrologů resp. návazností na relativní potřeby astrologického nástroje.
Planety by se mohly jmenovat klidně jakkoli jinak, třeba být číslovány, ovšem souvislost s římskou mytologií – vyjma termínů Luna, Slunce, Země – je zdá se, velmi dobře funkční a odpovídající.
Ví tedy prosím někdo, jak se výběr termínů (pojmenování) pro takové prvky odehrál?
...předpokládám, že dnes už pro nově objevené planety takové charakterizující pojmenování nebývají používány. Tedy samozřejmě kromě Pandory.
Děkuji
Pěkný den
Viktor
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 3.Srpna 2013 20:10:54
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99
Myslím si, Viktore, že pojmenování planet je tu od nepaměti.
Neboli je tu tak dlouho, že dnes už nikdo nedokáže s jistotou říct, zda tu byli nejprve bohové, a podle nich se pojmenovaly putující hvězdy, nebo zda tomu bylo naopak.
Stalo se to tak dávno, kam nesahá žádná dochovaná písemná památka.
Ozvěnu tohoto pojmenování dodnes uchovala řada jazyků, včetně sanskrtu, v názvech dnů v týdnu, které sledují tzv. chaldejskou řadu, ergo kladívko, fungovalo to už i ve staré dobré Chaldeji...
Příklad z latiny -
Dies Solis – neděle („den slunce“)
Dies Lunae – pondělí („den měsíce/luny“)
Dies Martis – úterý („den Martův“)
Dies Mercurii – středa („den Merkuriův“)
Dies Jovis – čtvrtek („den Jovův“)
Dies Veneris – pátek („den Venušin“)
Dies Saturni – sobota („den Saturnův“)
Jména bohů, potažmo planet, se v různých jazycích asi poněkud lišila, ale domnívám se, že to je tak všechno, co se dá o této záležitosti říct.
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
2 odpověď odeslal(a) Viktor v Sobotu 3.Srpna 2013 21:42:22
Ó ano Jiří, už vím. Trocha jsem si provětral hlavu a než mě doštípali komáři, tam mi to došlo. Takovou předškoláckou otázku jsem vložil:)
Bádal jsem dnes nad vznikem pojmenování Lilith (původně tak byla pojmenována druhá přirozená družice Země, "objevená" roku 1898, sice díky malé odrazivosti viditelná jen při přechodu družice Země, což se objeviteli nakonec pro něj bohužel nepodařilo prokázat) tak jsem při úvaze o těchto synchronicitách trochu zabředl.
Samozřejmě, že v dobách utváření astrologického systému nebylo po nějakých astronomech ni vidu ni slechu.
Jeden bude potom prokazovat původ systému s jeho souvztažnostmi a terminologie přičiněním chaldejců, jiný egypťanům, další atlanťanům, a další třeba plejáďanů, siriáncům, anunakiům, nagům, různým druhům bohů nebo rovnou tomu nejvyššímu Bohu. Každopádně ten poslední bude mít nejspíš největší pravdu:)
Ale přeci jen něco zbylo, aspoň ten Uran, Neptun, Pluto. Tam se synchronicity myslím celkem povedly.
Čili jak to, že se tak shodly?
A vaše rekapitulace názvů dní týdne odpovídajích klasickému (nekomplikovanému) sedmiplanetárního astr. systému není na škodu.
Děkuji Vám a přeji pěkný večer
Viktor
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
3 odpověď odeslal(a) Viktor v Neděli 4.Srpna 2013 11:25:19
http://Uran
Když už jsem téma otevřel, doplním pro přehled co lze snadno dohledat na Wikipedii:
Planetu objevil v roce 1781 pomocí dalekohledu vlastní výroby anglický astronom německého původu William Herschel. Uran byl první objevenou planetou, která nebyla známa již od dávných časů, a ačkoliv byl při mnoha příležitostech pozorován již dříve, vždy byl mylně považován za další hvězdu (nejstarší zaznamenané pozorování se datuje do roku 1690, když jej anglický astronom John Flamsteed katalogizoval jako 34. hvězdu souhvězdí Tauri).
...........
Herschel nově objevenou planetu pojmenoval původně Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) na počest anglického krále Jiřího III. Toto jméno se však mimo Británii neujalo. Na návrh Jeromeho Lalanda jej francouzští astronomové začali nazývat Herschel, zatímco Němec Johann Bode prosadil jméno Uran po řeckém bohu.
Průzkum nejstarších vydání časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční poznámky Královské astronomické společnosti) z roku 1827 ukazuje, že minimálně v té době (a možná i dříve) byl mezi britskými astronomy název Uran již běžný. Název Georgium Sidus nebo „the Georgian“ byl Brity občas užíván i poté. Nejdéle se udržel původní název v HM Nautical Almanac Office, který začal používat název Uran až v roce 1850.
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
4 odpověď odeslal(a) URAN v Neděli 4.Srpna 2013 11:27:01
http://cs.wikipedia.org/wiki/Uran_(planeta)
Planetu objevil v roce 1781 pomocí dalekohledu vlastní výroby anglický astronom německého původu William Herschel. Uran byl první objevenou planetou, která nebyla známa již od dávných časů, a ačkoliv byl při mnoha příležitostech pozorován již dříve, vždy byl mylně považován za další hvězdu (nejstarší zaznamenané pozorování se datuje do roku 1690, když jej anglický astronom John Flamsteed katalogizoval jako 34. hvězdu souhvězdí Tauri).
...........
Herschel nově objevenou planetu pojmenoval původně Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) na počest anglického krále Jiřího III. Toto jméno se však mimo Británii neujalo. Na návrh Jeromeho Lalanda jej francouzští astronomové začali nazývat Herschel, zatímco Němec Johann Bode prosadil jméno Uran po řeckém bohu.
Průzkum nejstarších vydání časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční poznámky Královské astronomické společnosti) z roku 1827 ukazuje, že minimálně v té době (a možná i dříve) byl mezi britskými astronomy název Uran již běžný. Název Georgium Sidus nebo „the Georgian“ byl Brity občas užíván i poté. Nejdéle se udržel původní název v HM Nautical Almanac Office, který začal používat název Uran až v roce 1850.
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
5 odpověď odeslal(a) NEPTUN v Neděli 4.Srpna 2013 11:28:47
http://cs.wikipedia.org/wiki/Neptun_(planeta)
Jako první opakovaně pozoroval Neptun svým nedlouho předtím zkonstruovaným dalekohledem italský fyzik Galileo Galilei na přelomu let 1612 a 1613.[10] Planetu, která se tehdy při pohledu ze Země nacházela v blízkosti Jupiteru, však mylně považoval za hvězdu a náznakům jejího (ve dnech pozorování obzvlášť slabého) pohybu nevěnoval další pozornost.
V letech 1843 až 1846 přibližnou polohu předpokládaného tělesa nezávisle na sobě vypočítali francouzský astronom Urbain Le Verrier a anglický astronom John Couch Adams. Zatímco Adamsovy výpočty byly známy jen úzkému kruhu britských astronomů, kteří potají vyvíjeli horečné úsilí o nalezení planety, Le Verrier své postupně zpřesňované výpočty zveřejňoval, ale coby astronom-matematik nenacházel nikoho z francouzských pozorovatelů, kdo by byl ochoten prověření jeho díla věnovat čas. Nakonec se Le Verrier obrátil dopisem na astronoma Johanna Gottfrieda Galleho z berlínské hvězdárny.
Psaní dorazilo do Berlína 23. září 1846. Galle a jeho asistent Heinrich Louis d'Arrest nemarnili čas a ještě téhož večera se podle Le Verrierových doporučení pustili do pozorování. Ani ne po hodině se jim necelý stupeň od předpovězené polohy podařilo nalézt „hvězdu“, která na jejich čerstvé mapě hvězdné oblohy v těchto místech nebyla zakreslena.
.....................
Krátce po objevení Neptunu se planeta nazývala více názvy. Nejprve se o ní mluvilo jako o „planetě za Uranem“ a nebo jako o „Le Verrierově planetě“.
První pokus o definitivní pojmenování planety vzešel od Galleho, který propagoval jméno Janus. V Anglii začal Challis používat jméno Okeanos. Jelikož měl objevitel právo pojmenovat nově objevenou planetu, Le Verrier rychle rozhodl, že nově objevená planeta ponese jméno Neptun a nepravdivě prohlásil, že název byl oficiálně schválen francouzským úřadem Bureau des Longitudes. V říjnu se objevila snaha pojmenovat planetu zpět po Le Verrierovi, což se setkalo mimo Francii se značným odporem. Záměr byl přejmenovat Uran na „Herschel“ dle jejího objevitele sira Williama Herschela a pro Neptun používat název „Leverrier“.
Německý astronom Struve 29. prosince 1846 v Petrohradě prosazoval název Neptun, který byl pak rychle přijat jako oficiální název, čímž byla zachována tradice, že planety jsou pojmenovávány po mytologických postavách z římské mytologie.
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
6 odpověď odeslal(a) PLUTO v Neděli 4.Srpna 2013 11:32:38
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_(trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta)
Percival Lowell, americký astronom a bohatý obchodník, který roku 1894 založil Lowellovu observatoř ve Flagstaffu v Arizoně, začal roku 1906 pracovat na rozsáhlém projektu, jehož cílem bylo najít případnou devátou planetu, kterou nazýval „Planeta X“.
Roku 1909 už měli s dalším astronomem Williamem H. Pickeringem vytipováno na obloze několikero souřadnic, na nichž by se mohla nacházet. Hledání přesto nepřinášelo žádné výsledky. Lowell a jeho observatoř v něm přesto pokračovali až do jeho smrti roku 1916. Lowell nevěděl, že 19. března 1915 jeho observatoř pořídila dva matné snímky s Plutem, ovšem těleso na nich zůstalo nerozpoznáno. Navíc Lowell nebyl jediný, komu se něco takového nevědomky podařilo.
Po Lowellově smrti následovala desetiletá právní bitva s jeho vdovou, Constance Lowellovou, která zpochybnila jeho poslední vůli, v níž observatoři odkázal 1 milión dolarů. Většina této částky však padla na soudní výlohy a hledání Planety X se tak znovu rozběhlo až roku 1929, kdy se ho ujal Clyde Tombaugh.
Tombaughovým úkolem bylo systematické fotografování noční oblohy. 18. února 1930, téměř po roce hledání, nakonec Tombaugh nalezl pohybující se těleso na deskách pořízených 23. a 29. ledna toho roku. Jedna méně kvalitní fotografie byla pořízena také 21. ledna.
Poté, co se objev potvrdil ještě i na dalších snímcích, zaslala o něm 13. března 1930 hvězdárna zprávu do Harvard College Observatory.
.................
Objev Pluta měl obrovský ohlas po celém světě. Lowellova observatoř, která měla právo těleso pojmenovat, obdržela z celého světa nesčetně návrhů, zahrnujících mj. jména jako Odin, Persephone, Erebos, Atlas či Prometheus. Constance Lowellová navrhovala Zeus, a později Percival po svém manželovi a dokonce Constance po sobě. Všechny tyto návrhy byly zamítnuty, a astronomové Lowellovy observatoře nakonec volili hlasováním z užšího okruhu pouhých tří návrhů: Minerva, římská bohyně moudrosti, Cronus, anglický přepis jména jednoho z Titánů, a Pluto, římský bůh podsvětí. První uvedené jméno však již patřilo planetce Minerva.
V hlasování nakonec astronomové jednomyslně vybrali Pluta, jehož jméno navrhla jedenáctiletá školačka Venetie Burneyová z Oxfordu. Oficiálně byl objekt pojmenován 24. března 1930. Veřejnosti byl nový název oznámen 1. května 1930.
Určitou roli při výběru jména sehrál také fakt, že jeho počáteční dvě písmena jsou současně iniciálami Percivala Lowella. Rovněž astronomický symbol Pluta byl vytvořen složením písmen P a L. Symbol užívaný astrology je však odlišný.
Jméno se mezi veřejností brzy vžilo. Ještě téhož roku Walt Disney představil kresleného psa Pluta, společníka Mickey Mouse. O dva roky později pak Glenn T. Seaborg pojmenoval nově objevený chemický prvek plutonium (podobně jako již předtím byly jiné prvky pojmenovány po nově objevených planetách, a sice uran a neptunium).
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
7 odpověď odeslal(a) ERIS největší Transpluto - Plutoid v Neděli 4.Srpna 2013 11:44:41
http://cs.wikipedia.org/wiki/Eris_(trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta)
Astronomové Michael E. Brown, Chadwick A. Trujillo a David L. Rabinowitz planetku poprvé identifikovali 21. října 2003 na Observatoři Palomar v Kalifornii za použití 1,2m dalekohledu SOT (Samuel Oschin Telescope), vybaveného CCD kamerou. Vzhledem k enormní vzdálenosti objektu od Země byl pohyb této planetky o magnitudě 18,8m tak pomalý, že se nedala stanovit přesně její dráha.
To se zdařilo až po nových pozorováních, uskutečněných 8. ledna až 10. ledna 2005 na observatoři Cerro Tololo dalekohledem SMARTS o průměru 1,3 m, na kterých se kromě objevitelů podílela ještě Suzanne W. Tourtellotte z Yale University.
Objev mimořádné velikosti této planetky na základě zpřesněných údajů o její okamžité vzdálenosti od Země (přibližně 97 AU) byl ohlášen 29. července 2005. Ve stejný den byl ohlášen i objev dalších dvou planetek, což mohlo vést ke zmatkům ve zprávách. Jednou z nich je planetka Haumea (původně označována jako 2003 EL61), o které se krátce spekulovalo, že by mohla být větší než Pluto, ale ukázalo se, že je jen o trochu větší než Sedna. Druhou je Makemake (původně 2005 FY9), pravděpodobně také o něco větší než Sedna.
Eris je plutoid, patřící do rodiny transneptunických těles, pocházejících z Kuiperova pásu, poprvé pozorovaný v roce 2003. Další pozorování 8. ledna 2005 umožnilo přesně stanovit jeho dráhu. Bylo zřejmé, že se jedná o velmi velké těleso o průměru až 3000 km. Vzhledem k tomu, že Pluto (tehdy ještě považované za planetu) má průměr jen 2306 km, měl podle objevitelů tento plutoid nárok na to být jmenován 10. planetou sluneční soustavy.
V létě 2005 bylo toto těleso objeviteli provizorně pojmenováno Xena (podle hlavní hrdinky stejnojmenného televizního seriálu). Na podzim 2005 oznámili objevitelé Xeny, že planetka má vlastní měsíc, který pracovně nazvali Gabrielle (podle další postavy televizního seriálu) a který dostal předběžné označení S/2005 (2003 UB313).
Po diskusi na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze byla 24. srpna 2006 schválena nová definice planety. Na jejím základě bylo toto těleso spolu s Plutem a dalšími zařazeno do nové kategorie trpasličích planet.
Katalogové číslo a definitivní jméno Eris bylo schváleno a publikováno nomenklaturní komisí IAU 13. září 2006. Průvodce dostal definitivní označení (136199) Eris I a název Dysnomia.
11. června 2008 zavedla Mezinárodní astronomická unie novou kategorii těles ve sluneční soustavě – plutoidy. Do ní byly Eris i Pluto zařazeny.
.................
Vlastní trpasličí planetka Eris je pojmenována podle stejnojmenné řecké bohyně, která je personifikací sváru. Její měsíc Dysnomia je nazván podle její dcery, bohyně anarchie. Obě jména zřejmě odrážejí názor objevitelů, že kvůli nim došlo k bouřlivým diskusím ohledně pojmu planeta, který způsobil mnoho pří v astronomické i neastronomické veřejnosti.
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
8 odpověď odeslal(a) viktorvana v Neděli 4.Srpna 2013 13:45:52
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
9 odpověď odeslal(a) viktorvana v Neděli 4.Srpna 2013 15:31:12
Urános – při snaze o srovnání jeho mytologických vlastností s astrologickou funkcí Urana, toho mnoho (při mém povrchním pohledu) není. Snad jen velká touha po svobodě – díky které možná nenáviděl všechny své děti (děti z určitého pohledu jsou výrazná zátěž) a tak tedy i jeho nespokojenost se situací.
A také jeho osud, který mu jím na Zemi uvězněné děti přichystaly – totiž revoluci v podobě odnětí jeho„ nebeské“ vlády a (snad – podle jedné verze) její snesení na Zemi, vhozením jeho genitálií do moře a tak tedy i určité učinění rovnoprávnosti nebeského a pozemského.
Neptun – vládce oceánů a tedy všeho nevědomí, neviditelného, tichého a hlubokého světa.
Pluto – strážce prahu, vládce temné (tmavé) říše smrti, která je pro člověka otázkou absolutna, nepřekonatelné moci a definitivnosti.
Pěkně to takto osud, synchronicita či prozřetelnost pro astrology připravili, že jim astronomové dali vhodné názvy pro nově oběvené planety.
Otázkou zde ještě může být, jestli takovým to způsobem opravdu došlo k přiřazován ke znamením Vodnáře, Ryb a Štíra.
Jestli k tomu astrology dovedla právě tato relativně příhodná souvislost s de facto už (pro ně) hotovým a připraveným astronomickým pojmenováním nově objevených planet, která si o takové přiřazení astrologickým znamením, která měla dva vládce téměř jasně říkají.?
Pokud ano, a má se tímto stylem pokračovat, zbývá ještě snad prostor pro zbylé dvojitě vládcovské znamení Blíženci-Panna a Býk-Váhy?
Zatím svou velikostí a dobou oběhu příhodné planetky Ceres a Chiron se tak nějak přibližují k charakteristice Blížence-Panny.
Pak snad ještě zbývá řada pro Býka-Váhy.
Viktor
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
10 odpověď odeslal(a) Eris v Neděli 4.Srpna 2013 17:59:01
http://cs.wikipedia.org/wiki/Eris
Eris – největší představitelka planetek objevených za „nepřekročitelným“ panstvím Plutonovým, se v duchu tradice – synchronizace předpřipravení objevené planety pojmenováním astronomy s následnou možnou snadnou použitelností pro účely astrologů, celkem dobře hodí.
Její existence včetně již upřesněných údajů vzdálenosti a snad i dráze oběhu byla ohlášena 29. července 2005 spolu s dalšíma dvěma planetkami Haumeou a Makemake. To by více poukazovalo na možnost, použít jí – coby největší – jako zástupkyni světu za Plutem.
Její mytologii by bylo možno označit také za vhodnou a adekvátní zbylým astrologickým „planetám“, alespoň pokud mám věřit svému pocitu z věci.
Mě osobně by se také možná hodila do „programu“, který popisuji na vedlejší otázce č. 6163 o Lilith/ Černé Luně, díky níž jsem vlastně položil tuto otázku o Pojmenován(vá)ní planet.
Odpovídá totiž prvkům sváru a nepokoje, nespokojenosti, důvodům, které jsou schopny vyvolat válku, nenávist a zabíjení.
Je zde totiž zvláštní lidský problém, že se najde vždy nějaký důvod, nebýt spokojen, zavdat příčinu konfliktu.
Sice pro tyto moje účely nevím, bylo-li by jí možno připojit i mimořádnost, unikátní vlastnost, kterou ve viditelné přírodě jinde nelze najít než u člověka, tj. sadismus, neboli uspokojení ze záměrného týrání a trýznění (ať druhé či sebe) a z toho plynoucí energetický zisk a tak i mimořádně zvrácený a překroucený života proudu koloběh.
Na to myslím mytologie Eris nestačí, snad jen tak, že když už není žádná možnost, jak života koloběh narušit - vyvolat konflikt, je třeba přistoupit k nejzaššímu řešení tj. překroucení a zvrácení přirozeného života koloběhu. Tak snad ano.
Každopádně umístit tuto popisovanou unikátní vlastnost za hranice Plutonovy říše, může mít své dobré důvody. Ale to už možná spadá zpět do otázky č. 6163 o Lilith/ Černé Luně.
Každopádně u Eris už by nebylo nutno hledat domicilní znamení. Eris, jako taková zástupkyně trans-plutoidů patří již za jeho říši, říši posmrtných dějů, které nejsou našim 5ti smyslům, které se soustředí jen na vnější a relativně hrubohmotné záležitosti, přístupny.
Pěkný den
Viktor
-
Re: Pojmenová(vá)ní planet - planetární terminologie
11 odpověď odeslal(a) Vik v Neděli 4.Srpna 2013 22:46:52
Eris je v současnosti na 23 stupni Berana. A je v jeho okolí už dlouho a dlouho tak ještě bude.
Pokud bych to mohl zkusit vztáhnout např. ke svému horoskopu, k žádnému významnému vztahu (aspektu), za který považuji konjunkci a opozici, během mého života do současnosti nedošlo - snad kromě doby narození (rok 1976) kdy byla Eris na 14 stupni Berana v opozici na Pluto. Což je aspekt generační. V 9. a v tomto věku, tak mohl maximálně vytvořit pocit konfliktu - nepřijatelnosti pobytu právě inkarnované duše do těla a potíže při nutnosti se s touto skutečností během života vyrovnat. Že by už ale tak brzo?:)
Dalšího, už o poznání osobnějšího kontaktu se dočkám až zhruba v roce 2058, kdy bude na 3 stupni Býka, ale to si musím počkat.
Ne, že bych sebe či druhé zrazoval od experimentování, možná je to spíš leností, nevím, ale je možno k tomu zaujmout postoj klasika, tj. říct si, že standardní systém s 10ti planetami nabízí více než dostatek prostoru k objevování a poznávání. A navíc nehrozí, jak to bývá, že vynaložená práce bude považována za nepříliš přínosnou.
Vik