Zobrazení otázky a odpovědí
-
Tridecil (Kepler)
6166 otázku odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 25.Července 2013 23:09:33
Zatímco úhly odpovídající ptolemaiovským aspektům časo nacházíme hojně v přírodě (sextily sněhových vloček, včelích plástů a květů, kvadratury krystalů v krychlové soustavě aj.), úhly odpovídající ostatním aspektům, s výjimkou kvintilu, tak časté nebývají.
Porozhlédneme-li se však po samotných planetách jako tělesech, objevuje se nám často další "neptolemaiovský" úhel, blízký aspektu tridecilu (Kepler), tj. 108°, který je sám blízký prostorovému (vrcholovému) úhlu čtyřstěnu 109,5°. Jedná se o dominantní nebo přinejmenším výrazné útvary na několika tělesech sluneční soustavy (svědčící o vysoké aktivitě v současnosti nebo dávné minulosti). Severní či jižní planetografická šířka těchto útvarů se pohybuje mezi 18 - 20°. a s protilehlým planetárním pólem tedy svírá úhel 108 - 110°:
Země: sopka Kilaeua na Havajských ostrovech, počítáno od oceánského dna nejvyšší hora na Zemi
Mars: Olympus Moons, nejvyšší hora a nejvyšší sopka ve sluneční soustavě
Jupiter: Velká rudá skvrna
Io, nejbližší galileovský měsíc Jupitera a vulkanicky nejaktivnější těleso sluneční soustavy: sopka s barevně nejvýraznějším okolím (vrstvy síry)
(Neptun: velká temná skvrna. Uvádím v závorce, neboť se nachází na cca. 22° neptunografické jižní šířky, tj. dál, než je výše uvedené rozmezí 18 - 20°).
(Sluneční skvrny: v uvedeném rozmezí heliografických šířek se nacházejí cca. v období nejprudšího nárůstu sluneční aktivity ve většině 11-letých cyklů).
-
Re: Tridecil (Kepler)
1 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 26.Července 2013 10:17:28
Napadlo, že při astrologické interpretaci událostí považovaných za významné možná stálo zato, přezkoumat deklinace nebeských těles; zda se u některých z nich nepohybuje v onom rozmezí 18 - 20°.
-
Re: Tridecil (Kepler)
2 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 28.Července 2013 10:02:14
Pokud jsem se nezmýlil při výpočtech (uvedu zde na vyžádání, nechci protahovat text odpovědi), pak tridecil jako deklinační úhel mezi nebeskými nebeskými póly a polohou Slunce (na jeho zdánlivé roční dráze po obloze) odpovídá "středům" ročních období léta a zimy:
Tj. takto počítaný úhel mezi jižním nebeským pólem a polohou Slunce v létě odpovídá začátku srpna, časově blízkému keltskému svátku Lugnasad. Podobně tridecil mezi severním nebeským pólem odpovídá začátku února, svátku Imbolc /Hromnicím.
Jinak právě v těchto dnech pomalu odeznívá aspekt 109,5° jako deklinační úhel mezi jižním nebeským pólem a polohou Slunce. Tento aspekt je roven vrcholovému úhlu čtyřstěnu 109,5° (který je tridecilu blízký). Můžeme tak hohovořit o zajímavé korespondenci mezi odpovídajícím živlem Ohně (čtyřstěn) a nejteplejším obdobím roku.
-
Re: Tridecil (Kepler)
3 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 28.Července 2013 10:32:03
Jen připomínám, Ondro, že ona korespondence by měla platit i pro jižní polokouli.
-
Re: Tridecil (Kepler)
4 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 28.Července 2013 21:33:32
Ano, Jirko. Děkuji za připomenutí. Jen nemám momentálně přehled o přesnějším načasování (pravděpodobně lednových) veder např. v Austrálii.
PS: V onom výčtu zajímavých míst ve sluneční soustavě na 18-20° planetografické šířky jsem zapomněl na jižní cíp Bermudského trojúhelníku...
-
Re: Tridecil (Kepler)
5 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 6.Srpna 2013 12:16:19
re 2: Do tohoto období roku, tj. kdy deklinace Slunce (počítáno od jižního pólu) dosahuje vrcholového úhlu čtyřstěnu, platónského tělesa živlu Ohně, spadá prakticky přesně i dvojice dat, která o necelých deset dní předcházejí dnešní výročí ve všech jeho děsivých souvislostech, tj. výročí Hirosšimy:
27.7.1945 byla ze strany USA přednesena žádost o bezpodmínečnou kapitulaci Japonska (Postupimská deklarace) a 28.7.1945 byla tato žádost odmítnuta premiérem Suzukim. Pozn.: Na rozdíl od široce přijímané verze historického výkladu však atomové bombardování nebylo chápáno jako zlom japonskou vládou a jeho opodstatněnost je proto přinejmenším velmi diskutabilní. Kapitulace byla přijata až císařem Hirohitem přes zuřivý odpor generálního štábu, a to přesto, že Japonsko nemělo prostředky na delší vedení války, nepočítáme-li válku partyzánskou.