Zobrazení otázky a odpovědí
-
Oktil
6043 otázku odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 11.Listopadu 2012 15:26:27
Mám otázku do pléna. Dalo by se říct, že charakteristiky oktilu nějak souvisejí s tím, že s přesností na 2° odpovídá dvojnásobku sklonu rovníku k ekliptice? tj. 45° vs. 47°
Tj. že přibližně odpovídá například rozdílu mezi polohou Slunce při letním a zimním slunovratu - tj. v pravé poledne přímo rozdílu jeho azimutů.
-
Re: Oktil
1 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Neděli 11.Listopadu 2012 16:01:34
to je dobrá poznámka Ondřeji
jelikož je oktil dynamický aspekt dávám ale přednost rozšíření orbisu na +-3°, abychom si ho včas všimli.
-
Re: Oktil
2 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 11.Listopadu 2012 23:17:42
No, tím líp, Pavle, už jsem si říkal, jestli ty 2 nejsou moc. Znamenalo by to tedy další příklad korespondence či dokonce rezonance nejen mezi "nahoře a dole", ale mezi "podél a napříč".
Knižněji a přesněji mezi tím, co se odehrává v nějaké rovině a v rovině na ni kolmé.
To znamená v případě tedy oktilu jakési podobenství hraniční amplitudy oscilací tam a zpět.
Pochopení jakési souvislosti s významem oktilu u historických událostí mám tak už skoro na dosah, ale stejně mi pořád trochu uniká.
-
Re: Oktil
3 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovsky v Neděli 11.Listopadu 2012 23:54:43
ta sinusoida je myslím pěkný příklad
-
Re: Oktil
4 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 12.Listopadu 2012 15:36:16
Já jsem se totiž oktilům, jako i tradičním hlídkám až donedávna vyhýbal, nerozuměl jsem jim příliš. Napadá mě ale, jestli by jejich význam v situaci, kdy asistují nějaké historické události, nemohl znamenat nevratnost toho, co se stalo (rozběžný) nebo toho, jak to bude do budoucna interpretováno (doběžný).
Tj. jakmile se mezi planetami přesáhne oktil+ zmíněných 2-3°orbisu, je to víc než "vratná" sinusoida od obratníku k obratníku a význam se jednou provždy nebo přinejmenší v rámci cyklu změní na jiný. Korespondovalo by to i s kvalitativními skoky mezi významy lunárních fází.
-
Re: Oktil
5 odpověď odeslal(a) Vanda v Pondělí 12.Listopadu 2012 17:26:11
Oktil lze taky chápat pomocí první derivace funkce sin x, což je cos x. Tj. jako bod zvratu změny, což dává smysl i z hlediska jeho dynamického působení. Nejdynamičteji působí změna kvalitativních parametrů, změny kvantitativních parametrů mezi tím vždycky slaběji.
-
Re: Oktil
6 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 12.Listopadu 2012 18:08:27
Což o to, ony funkce se v případě oktilu navíc sobě rovnají, tj. hodnota a její změna, změna té změny a tak donekonečna (až na znaménko) taky.
Já jsem na to chtěl jít jen co nejmíň vědecky ;-)
-
Re: Oktil
7 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 12.Listopadu 2012 18:24:49
Tj. způsobem, který nám bez velké trigonometrie nabízí samo Nebe. Třeba že když vidíme Lunu v 1.osmině, ukazuje nám to zároveň velmi názorně dost přesně rozdíl mezi polohami Slunce při zimním a letním slunovratu. Tedy polovinu jednoho ročního cyklu.
Zatímco tedy roční cyklus zahrnuje cca. 12 synodických a 13 siderických lunárních cyklů, lunární cyklus nám (přes oktily) v miniatuře symbolizuje cca. 4-letý cyklus a jedno roční období cyklus 12-letý, tj. třeba...fantasmagorické(?)direkce s poměrem 1:48 (pokus o vtip)
-
Re: Oktil
8 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 7.Prosince 2012 21:44:58
http://www.atoptics.co.uk/halo/dogim0.htm
V nejjednodušší (a nejméně intelektuální;-) podobě se nám však oktil doslova zjevuje při atmosférickém jevu, kdy se (obvykle v zimě, nejvýrazněji v polárních krajích) objevují vlevo a vpravo od Slunce duhově zbarvená tzv. vedlejší slunce. Mezi pravým a levým vedlejším sluncem je úhlová vzdálenost 43° (mezi vnitřními, červeně zbarvenými okraji těchto iluzivních útvarů/světel) až 45° (mezi jejich vnějšími, modře zbarvenými okraji).
-
Re: Oktil
9 odpověď odeslal(a) Anonymous ve Středu 24.Července 2013 00:18:37
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Obliquity_berger_-5000000_to_0.png
Když už jsem se ponořil do té vzdáené minulosti, vzpomněl jsem si, že oktilu odpovídala (přesně) úhlová vzdálenost mezi slunovraty mnohokrát v minulosti Země. Naposled cca před 50 000 lety, jak lze odhadnout například i z obrázku na wikipedii, popisujícího časový vývoj sklonu zemské osy k ekliptice.
-
Re: Oktil
10 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 24.Července 2013 00:19:31
zapomněl jsem se podepsat