5912 otázku odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 4.Ledna 2012 13:09:31
http://conspiracyoflight.com/
Postupně docházím k přesvědčení, že chceme-li se zabývat touto nadmíru náročnou problematikou, nepomohou nám příliš ani oficiální ani alternativní teorie. Ty první mají často velmi blízko k sysifovskému fundamentalismu, ty druhé často těsně hraničí s různými árijskými fyzikami, dutozeměmi apod. Vypadá to tedy, že skoro nic nezbývá.
Naštěstí se tu a tam objeví stránky, které místo sebeutvrzujících komentářů (ať už "pro" nebo "proti") nabízejí přehled experimentů a teorií s různým výkladem, například na téma teorie éteru vs. teorie relativity. Ty překvapivě tvoří běžnou a nijak ostrakizovanou součást odborné diskuze v rámci vědecké obce, resp. její specializace, ale jinak se o nich prakticky nepíše. Když se těchto článků zmocní alternativní scéna, udělá z toho věci, že se jeden často diví.
Přikládám i odkaz na článek éter vs. relativita z Chvátalových stránek, který tohoto nešvaru, tj. potřebou emocionálně komentovat a nálepkovat také není zcela prost, ale je to ve snesitelné míře a hlavně - je to česky.
http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/707-disidentsky-pohled-na-teorii-relativity/
Nicméně URL uvedený v záhlaví této otázky je přece jen něco jiného, přelouskání z angličtiny stojí za to.
-
Re: Astrologie a fyzika II
1 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 4.Ledna 2012 23:55:04
http://conspiracyoflight.com/Conspiracy.html
Uvedené stránky napovídají, že klasická (Lorentzova) teorie éteru nebyla teorií relativity vyvrácena, ale byla prostě opuštěna na základě redukcionistické úvahy, že éter se stal nadbytečným pojmem. Vedle těchto dvou se navíc dále objevuje třetí, víceméně rovnocená teorie částečně strhávaného éteru, která předpokládá částečnou vazbu éteru na siločáry gravitačního pole.
Většina fyzikálních experimentů typu slavného experimentu Michelson-Morleyova (jehož vysvětlení zahájilo vítězné tažení teorie relativity ve světě) ve skutečnosti nevyvrací ani jednu z uvedených tří teorií (!) viz link.
Jedním z těchto experimentů, který není v rozporu s žádnou z uvedených teorií je Michelson-Gale-Morleyův experiment, který se jeví jako zajímavý i z hlediska astrologie.
Ale to už nechám na zítřek, abych nepřekračoval únosný rozsah příspěvku.
-
Re: Astrologie a fyzika II
2 odpověď odeslal(a) oprava ve Středu 4.Ledna 2012 23:58:35
správně má být: Michelson-Galeův experiment
O.L.
-
Re: Astrologie a fyzika II
3 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 10:48:29
Tento experiment (provededený v r. 1925) byl modifikovanou verzí Michelson-Morleyova experimentu a Sagnacova experimentu (1913) a na jeho základě byl zjištěn rozdíl mezi dobou šíření světelného signálu ve směru a proti směru zemské rotace.
Výsledek experimentu je obecně považován za test jak teorie relativity (kde je vysvětlován jako důsledek časoprostorových deformací při rotaci Země), tak i teorie částečně vlečeného éteru, kde je vysvětlován jako důsledek zemské rotace uvnitř jejího vlastního STATICKÉHO gravitačního pole).
Zůstaneme-li u druhé, pro nás názornější interpretace Michelson-Galeova experimentu) je zde řečeno něco velmi podobného, o čem hovoří méně fyzikálním jazykem například L. Charpentier v Tajemství katedrály v Chartres:
„Země se otáčí společně se svým vzdušným obalem, avšak existuje ještě cosi dalšího, rovněž průzračného, co se neotáčí zároveň se Zemí – prostředí, ve kterém se svět vznáší. Řekové to nazývali éter, alchymisté spiritus mundi; naši předkové okřídlený wuivr…Éter, ve kterém se otáčíme, a o němž se předpokládá, že je nehybný, což bych rád zdůraznil, se pohybuje opačným směrem než my, tj. od východu k západu…Člověk, dosáhnuvší určitého stupně individuality nastavuje (tomuto proudu) tvář, kráčí mu vstříc…“
Nebeská tělesa na východě tedy značí směr odkud vane éter/nebeský wuivr, při kulminaci je vidíme na pozadí tohoto proudění přesně zboku, na západě označují směr, kterým vane od nás pryč. Hovoříme-li však o jejich astrologických souřadnicích, jedná se o symbolické vyjádření, tj. o podobenství s touto „éterovou fyzikou“ nikoli o ni samu. Neboť obvykle pracujeme s průměty nebeských těles na ekliptiku, nikoli s fyzikálními objekty jako takovými. To je také jeden z důvodů, proč jsou astrologie a fyzika komplementární, tj. vzájemně se doplňující, nikoli „přímo mísitelné“.
-
Re: Astrologie a fyzika II
4 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 11:06:51
To mi, Ondro, připomnělo orientaci hlavního oltáře a potažmo celé stavby kostela. Pokud si dobře vzpomínám, má směřovat k východu.
-
Re: Astrologie a fyzika II
5 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 11:48:35
orientace kostelů a hlavních oltářů byla dodržována asi tak do renezance. Od baroka se na to kašlalo. No on hlavní oltář sv. Víta také není moc východním směrem
-
Re: Astrologie a fyzika II
6 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 12:28:10
http://zhola.com/praha/cz.php?st=orientaceKostelu
Zajímavé informace o orientaci kostelů.
-
Re: Astrologie a fyzika II
7 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 13:52:43
Ano, orientace kostelů je zřejmě dána snahou zachytit toto neviditelné proudění. Dovolím si pokračovat v citaci z Charpentierova ´Mysteria katedrály v Chartres´ tam, kde jsem minule přestal:
"...takto stával až donedávna kněz před oltářem; musel takto stát tváří k východu, a právě tak stáli i věřící. Stáli bosi, aby v sobě spojili proud přicházející ze země s proudem nebeským.
...
Z tohoto důvodu jsou kostely vždy v doslovném smyslu slova "orientovány". Proč však tedy chartreská katedrála nemíří na východ, nýbrž na severovýchod? Je to chyba stavitele? Vyloučeno!... Existuje jediné vysvětlení: vede tudy telurický proud. Lidé přicházejí do Chartres, aby požádali o cosi Zemi; do zemského proudu se musí vnořit a nebeskému proudu nastavit tvář."
Myslím, že anomálie v orientaci svatovítské katedrály má stejnou příčinu. Byl zde asi respektován významný telurický proud posvátného pahorku Žiži, na kterém kostel stojí.
-
Re: Astrologie a fyzika II
8 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 14:39:10
http://www.astrologie.cz/cgi-bin/forum.pl?akce=display&id=5889
Dovolím si připomenout nadmíru zajímavý Ondrův příspěvek.
-
Re: Astrologie a fyzika II
9 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 5.Ledna 2012 15:08:55
Aha...!
...
Tenkrát mi vůbec nedošla možná (nikoli jistá, samozřejmě) souvislost tohohle efektu s éterem.
-
Re: Astrologie a fyzika II
10 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 6.Ledna 2012 00:05:00
Pokud se týká onoho příspěvku (kde jsem pouze uvedl link na onen zajímavý článek, nic víc) jsem si opět uvědomil, jak dlouho se určité zákonitosti související s astrologií vzpíraly mému chápání. Není tak moc být na co hrdý.
Myslím si, že v tom sehrála značnou roli teorie relativity. Jsem dalek toho tvrdit, že je špatně. Ale její myšlenkový rámec patři (na rozdíl od teorií éteru) k těm nejméně kompatibilním s astrologií a podobnými obory.
-
Re: Astrologie a fyzika II
11 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 6.Ledna 2012 08:53:01
http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=593
Četli jste někdo tady tuto knížku?
Nevíte, stojí za to?
http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=593
-
Re: Astrologie a fyzika II
12 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 6.Ledna 2012 08:57:07
Přeci jenom to raději vypíšu, protože obsah té stránky se může časem změnit.
Jedná se o knihu Franka Wilczeka: Lehkost bytí aneb Bytí jako světlo
Má podtitul: O hmotnosti, éteru a sjednocování sil
-
Re: Astrologie a fyzika II
13 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 6.Ledna 2012 10:51:16
Knížka by mohla stát za to. Autor jistě ví, o čem mluví - v r. 2004 obdržel Nobelovu cenu. Byla mu udělena za objev a vysvětlení jednoho zvláštního aspektu kvarků. Jen bych při četbě (této a podobných knih) měl na zřeteli, že v nich bývá velká dávka "fyzikální teologie".
Například pokud se týká kvarků, jsou to stále hypotetické částice, které nikdy nebyly objeveny volné, jen se předpokládá jejich existence ve vázaných stavech, kde tvoří mj. obyčejné částicy hmoty, např. atomová jádra.
Takových hypotetických entit a procesů je dnes celá záplava - stejně jako tomu bylo začátkem novověku v případě ptolemaiovských epickylů. Jen díky těmto entitám (prostorové dimenze navíc, temná hmota, inflační fáze rozpínání vesmíru) lze vysvětlit spoustu sporných bodů jak ve fyzice částic, tak i v kosmologii, předpokládající Velký třesk. Přestože jsou hypotetické, vyvozují se z nich dalekosáhlé důsledky způsobem, který nemá daleko ke scholastice. Proto moje zmínka o teologii.
Knížka to bude jistě bude čtivá. Jen si kladu otázku, proč byl vlastně kdysi opuštěn éter jako nadbytečný pojem, když se dnes vrací, navíc v podstatně méně srozumitelné podobě. Přitom se o jeho mnohem jednodušších souvislostech (užitečných, ne-li přímo použitelných v astrologii a hermetismu) mlčí. Nemohu si pomoci, ale vidím v tom moderní formu jakéhosi nepřiznaného esoterismu, často spíš jeho karikatury.
Nelze nevidět, jak se matematický aparát fyziky už dávno stal komunikačním prostředkem pro vyvolené. Jistě existují úspěšné popularizační pokusy jako je zmíněná kniha, ale ty v podstatě pěstují ve čtenáři víru, jakousi pseudologickou schopnost porozumět přízrakům. Neboť co z toho všeho si může ověřit? Potvrzuje to, že vědecká obec se stále více chová jako církevní, nikoli vědecká instituce.
-
Re: Astrologie a fyzika II
14 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 7.Ledna 2012 12:21:15
Ale abych se vrátil k astrologii, nyní z pohledu teorie částečně vlečeného éteru (viz link v úvodu otázky):
Jak již bylo naznačeno, nebeská tělesa na spojnici východ-západ (reprezentované přímkou Antivertex-Vertex) ukazují směr "vanutí éteru" způsobeného rotací Země uvnitř jejího gravitačního pole. Průsečíky místního poledníku s rovníkem pak ukazují směr kolmý na toto vanutí.
Oproti tomu tělesa, která se nacházejí na spojnici odpovídající kvadraturám vůči Slunci ukazují směr éterového proudění způsobeného ročním oběhem Země kolem Slunce. Směr kolmý na toto proudění pak ukazuje aktuální poloha samotného Slunce, resp. spojnice mezi ním a opozicí na jeho polohu.
Obdobně by bylo možné popsat fáze Luny. Bylo by možné takto reprezentovat i protiproud éteru způsobený pohybem celé sluneční soustavy vůči Galaxii, případně vůči celému vesmíru. Tam je ale už problém s extrémní délkou příslušných cyklů, pokud vůbec existují v běžném slova smyslu.
-
Re: Astrologie a fyzika II
15 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 8.Února 2012 10:50:01
http://www.johannes.cz/kepler.php
V souvislosti s předpovědí počasí - viz odkaz - zde dávám obrázek průběhu teploty v Bystrovanech.
Horní graf je okamžitá teplota, dolní graf je dvacetičtyřhodinový průměr.
-
Re: Astrologie a fyzika II
16 odpověď odeslal(a) Jiri ve Středu 8.Února 2012 10:50:47
http://www.johannes.cz/kepler.php
-
Re: Astrologie a fyzika II
17 odpověď odeslal(a) Jiri ve Středu 8.Února 2012 10:52:33
Na grafech je zachyceno období od 11.12.2011 po dnešek, t.j. 8.2.2012
-
Re: Astrologie a fyzika II
18 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 10.Února 2012 17:39:16
To je zajímavé, kolikrát jsem si během února vzpomněl na chladné síly, když mi začalo bělat ucho.
-
Re: Astrologie a fyzika II
19 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 13.Března 2012 21:24:17
http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/250538/Exorcismus-a-levitace.html
Jestliže papež Jan Pavel II. prohlásil „stane-li se, že autorita Písma svatého je postavená do protikladu s jasným a jistým odůvodněním rozumu, musí to znamenat, že osoba, která interpretuje Písmo, ho správně nechápe“, pak je třeba připomenout též slova jednoho z nejvýznamnějších vědců průkopnické éry moderního věku.
Britský chemik a fyzik, člen jak Královské společnosti v Londýně, také i švédské, italské a francouzské Akademie věd, sir William Croookes (1832-1919) v době, kdy studoval fenoménem levitace, prohlásil: "Zdá-li se nový fakt odporovat tomu, co se jmenuje přírodním zákonem, nedokazuje to, že tvrzený fakt je falešný, nýbrž jen, že jsme se dosud nenaučili správně znát všechny přírodní zákony" (Quarterly Journal of Science, 1.10.1871).
-
Re: Astrologie a fyzika II
20 odpověď odeslal(a) akomon ve Čtvrtek 15.Března 2012 23:03:02
Budu asi poněkud oponovat. Možná se na první pohled může zdát, že výroky papeže a Crookese jsou významově shodné. Ale ve skutečnosti není větší mýlky. Naopak - jsou diametrálně odlišné.
Papež nehovoří o ničem jiném, než o tom, že Bible má vždy pravdu. Papež si tím jistí neomylnost svého náboženství.
Pokud by se ukázalo (a že se v minulosti ukázalo), že Bible se neshoduje se skutečností. Tak to (podle papeže) v žádném případě neznamená, že se Bible mýlí. Znamená to, že jsme ji špatně vykládali.
No není to kouzelné :-)? Pravdivost a nenapadnutelnost církve je tím zaručena :-)!
-
Re: Astrologie a fyzika II
21 odpověď odeslal(a) Ji v Pátek 16.Března 2012 11:24:36
Pan profesor Makoň ve svém díle vysvětlil, že Bible má tři významové roviny. Je to rovina esoterická, rovina etická a konečně rovina historická.
Kterou z nich máte, Akomone, na mysli, když pravíte, že se v minulosti ukázalo, že se Bible neshoduje se skutečností?
-
Re: Astrologie a fyzika II
22 odpověď odeslal(a) akomon v Pátek 16.Března 2012 18:16:57
Pochopitelně ani jednu z nich Jiří. Pokud je řeč o papeži, tak se jedná o rovinu "pravé církve" - tedy ŘKC.
Tedy z tohoto pohledu je profesor Makoň pohan, kterého ponoukal samotný satan, aby křivil význam Bible.
-
Re: Astrologie a fyzika II
23 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 16.Března 2012 21:43:56
ŘKC - tím myslíte řecko-katolickou,pochopil jsem to správně?
-
Re: Astrologie a fyzika II
24 odpověď odeslal(a) akomon v Pátek 16.Března 2012 22:01:27
Ne ne, ŘKC je tradičně zkratka pro římsko-katolickou.
(Jinak řecko-katolická je odštěpená od pravoslaví, podrobená Římu, takže uznávají stejného papeže jako ŘKC)
-
Re: Astrologie a fyzika II
25 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 17.Března 2012 12:26:42
No vidíte, Akomone, obě církve, tj. ŘKC i ŘKC mají stejného papeže. Moje otázka byla samozřejmě myšlena jako nadsázka, kterou jsem chtěl upozornit na nejednoznačnost lecčeho z toho, co napíšeme (nebo namalujeme). Teď a tady je zkratka ŘKC "tradičně" spojena s římskou církví. Ale odezní-li kontext, jasného nebude nic.
Chtěl jsem tímto, možná nejapným, vstupem připomenout, že jakékoli úvahy o vztahu mezi biblickými a historicky prokázanými událostmi mají smysl až tehdy, uvědomíme-li si, do jaké míry jsou biblické texty mnohovýznamové.
-
Re: Astrologie a fyzika II
26 odpověď odeslal(a) akomon v Sobotu 17.Března 2012 13:21:06
Žádné nadsázky jsem si nevšiml. Bral jsem to jako regulérní otázku, sloužící k vyjasnění mezi dvěma diskutujícími.
S biblickými autory si už asi nic nevyjasníme - což asi Církev(ŘKC) může být jenom ráda. :-)
Z toho, co píšete vyvozuji, že jste se také stal jednou z "obětí" současného výkladu Církve.
V dřívějších dobách rozhodně nebyly texty brány jako mnohovýznamové. To by si nikdo nedovolil. Co bylo psáno, to také platilo. O tom se nepochybovalo.
S rozvojem osvícenství, vědy a nových poznatků Církev v zájmu svého přežití prohlašuje problematické části Bible za metaforické.
-
Re: Astrologie a fyzika II
27 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 17.Března 2012 13:44:36
Když toho o mně víte tolik dopředu, Akomone, pak je otázkou nakolik má další diskuze smysl.
Píšete, že nejednoznačný výklad bible by si dřív nikdo nedovolil. Ale vždyť přece sama existence hned několika velkých církví, přinejmenším nejstaršího rozdělení na západní a východní je toho - když ne důkazem - tak silnou indicií.
-
Re: Astrologie a fyzika II
28 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 17.Března 2012 13:47:36
PS: napsal jsem "nejednoznačný", správně mělo být "mnohovýznamový" (abych Vám nepodsouval, co jste neřekl), ale takto jsem to považoval za srozumitelnější.
-
Re: Astrologie a fyzika II
29 odpověď odeslal(a) akomon v Sobotu 17.Března 2012 14:43:21
Popravdě pane Ondřeji Lesáku nevím o vás nic, ani nic takového netvrdím. Ale vyvozovat si dovolím.
Na rozštěpení Církve se podílelo jistě mnoho faktorů. Výklad určitě byl jedním z nich. Slovo "mnohovýznamový" bych raději neužíval, proto píšu "metaforický".
Protože mnohovýznamový výklad si snad žádná z křesťanských církví nedovolila ani dříve, a ani dnes. (Ale abysme zase nezapluli do nějakého slovíčkaření. Ale je rozdíl mezi mnohovýznamovým a metaforickým. A Církev hovoří dnes o metafoře. V minulosti by si ale metaforický výklad určitých pasáží nedovolila. /To že v Bibli jsou používány metafory viz např. Ježíš, je věc jiná/
Slovo "metafora" chápejme prosím ve významu "obrazné vyjádření".)
Kdo se někdy nezaujatě podíval na Bibli zjistil, že to není až tak konzistentní celek. Takže Bible je pro křesťanské církve základní kámen, ale jejich motor je výklad.
Bibli samozřejmě nelze změnit, tím by padlo křesťanství, ale když se v čase ukáží některé části Bible problematické, nežádoucí nebo nepravděpodobné, tak výklad problém zažehná.
A jak jsem psal - Bible se dříve více brala doslovně než dnes.
A bylo tedy také jeden z důvodů rozštěpení, kdy část křesťanů měla za to, že se výklad ŘKC vzdaluje od psaného slova Bible.
A vrátím se k tomu jak jsem psal Jiřímu. Když se bavit o Bibli, tak si hned vyjasnit v jaké rovině. Začalo to tady papežem, tak se bavme ve smyslu ŘKC. Netahejme do toho ani odpadlíky od ŘKC ani esoteriky.
-
Re: Astrologie a fyzika II
30 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 17.Března 2012 21:30:15
Nejsem proti tomu, ale tímhle tónem to prostě nejde. Sám jsem k tomu dejme tomu trochu přispěl. Ale i kdyby ne, dovolím si zase pro změnu já dovodit, že z Vaší strany, Akomone, přetrvává k biblickým příběhů přístup toho druhu, jakoby se jednalo o objektivní, historicky doložitelnou realitu. Píšete o tom, že dříve se brala více doslovně než dnes, jinými slovy méně metaforicky. To je sice pravda, ale myšlení a vyjadřování našich předků bylo samo o sobě daleko více metaforické než dnes. Přesněji řečeno, narativům, příběhům byla přisuzována vlastní skutečnost.
Možná by bylo jednoduší začít tématem méně kontroverzním, než jsou výklady bible a začít u pohádek a mýtů. Anebo se vrátit přímo k astrologii, jejíž vztah k astronomii je velmi podobný jako vztah biblických či obecně mýtických příběhů k historickým danostem. Tím se koneckonců vrátíme i k tématu této otázky.
Astrologická skutečnost se taky zdá být snadno vyvratitelná skutečností astronomickou. Vezměte si třeba takové Pluto, zakreslené v horoskopu na Ascendentu pro okamžik, ve kterém Pluto jako reálná planeta už třeba před hodinou zapadla. Nechám to zatím nedokončené, abych neunavoval.
-
Re: Astrologie a fyzika II
31 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 18.Března 2012 08:35:32
Ne já, ale Církev měla přístup biblickým příběhům, jakoby se jednalo o objektivní, historicky doložitelnou realitu. Ale dnes třeba už takový nemá.
To je oč tu běží.
(Přesněji, nemá tento přístup k hlavně k příběhům z dnešního pohledu nepravděpodobným, kontroverzním a nežádoucím.)
-
Re: Astrologie a fyzika II
32 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 18.Března 2012 21:58:39
Jinak si ještě myslím, že je dobré vědět, že se Bible všem "metaforikům" brání:
Deuter. 4: "Nepřidáte ke slovu, které k vám mluvím, ani z něho neuberete"
Zjev., posl. hl.: "Dosvědčuji každému slyšícímu slova proroctví knihy této. Jestli kdo něco k nim přidá, přidá i jemu Bůh rány, napsané v této knize; a jestli kdo ubere, vezme mu Bůh účast na knize života."
-
Re: Astrologie a fyzika II
33 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 18.Března 2012 22:03:52
Ano, s tím doslovným výkladem bible v minulosti máte pravdu, ale to se týkalo spíš hlavního proudu, tj. platilo to se spoustou výjimek. Malíři či stavitelé ve službách církve, podobně jako filosofové nebo alchymisté přímo v církevních řadách, tj. mniši, ti všichni nám po sobě zanechali spoustu metaforických výkladů, ke kterým se vracíme i dnes. Že to byla někdy doslova hra s ohněm, to je jiná věc ale zdaleka tak tomu nebylo vždycky.
-
Re: Astrologie a fyzika II
34 odpověď odeslal(a) akomon ve Středu 21.Března 2012 22:02:34
Jistě, biblické texty vyvolávaly bujnou představivost. A tak vznikala(vznikají) díla přijímaná nebo kontroverzní, ať je to Večeře páně, nebo Poslední pokušení Krista nebo Madonna přibitá na diskokříži.
Ale tady jde o ten hlavní proud.
Pius XII. (asi raději) prohlásil, že biblické knihy nejsou primárně knihami dějepisnými ani přírodovědnými. Ale Církev to už musela řešit dříve. I proto se svolával 1. vatikánský koncil.
-
Re: Astrologie a fyzika II
35 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 11.Dubna 2012 14:16:42
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/264452-kosmonauti-na-iss-si-otevreli-palirnu-skotske-whisky.html?ref=boxD
Konečně správné využití kosmické technologie!!!
-
Re: Astrologie a fyzika II
36 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 6.Května 2012 21:17:28
http://dokumenty.condata.cz/
Na letošním Podorlickém setkání, proběhla celá řada zajímavých referátů. Zaujala mne zejména přednáška pana Dittricha, která podrobně pojednávala tzv. sakrální architekturu a pana inženýra Chudáčka, který se dlouhá léta věnuje éteru.
Mimo jiné rozebíral vliv éteru na kondenzátor tvořený ionosférou a zemí, v němž žijem.
Souvislost s prací pana Johna Nelsona, na kterou Pavel Turnovský upozornil už v minulém století, jest na bíledni.
Soubor AX_Nelson.pdf je na dokumenty.condata.cz
-
Re: Astrologie a fyzika II
37 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 7.Května 2012 08:58:56
Ta učebnice vypadá pěkně, Jirko, ale je to na delší studium.
Pokud se týká vymezení astrologie, sám někdy nevím. Paní doktorce Charvátové je toho vytýkáno víc, před časem prý i to, že se vůbec zabývá pohybem Slunce kolem barycentra. Tj. ve smyslu "proč nenecháte, paní kolegyně, to Slunce stát na jednom místě?"
-
Re: Astrologie a fyzika II
38 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 7.Května 2012 09:00:25
To samozřejmě patřilo do otázky 5945. Už si pletu i otázky...
-
Re: Astrologie a fyzika II
39 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 8.Května 2012 08:17:10
Současný pohyb barycentra odpovídá přibližně roku 1833.
-
Re: Astrologie a fyzika II
40 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 8.Února 2013 23:48:53
re 7 (nebo spíš její rozpracování):
Po delší době mě napadlo, že jeden ze způsobů, jak vyjádřit rozdíl mezi astrologií a astronomií / fyzikou je obzvláště jednoduchý:
Ve fyzice a astronomii srovnáváme rozdíly - člověk je z těchto úvah obvykle vyloučen, zůstává pozorovatelem. V astrologii naopak hledáme podobnosti - člověk je zahrnut, nebo dokonce identifikován s tím, co vnímá.
Možná objevuji Ameriku, ale nechtěl jsem to nechat zapadnout.