Zobrazení otázky a odpovědí
-
Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
5884 otázku odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 16.Listopadu 2011 12:22:34
http://cs.wikipedia.org/wiki/Model_z_Nice
Jeden z dynamických modelů sluneční soustavy z r. 2009, tzv. model z Nice (podle týmu vědců z Observatoire de la Côte d'Azur v tomto městě) se vyznačuje předpokladem, podle kterého velké planety neobíhají na svých původních drahách.
Na základě počítačové simulace dospěli autoři k závěru, že ke změnám jejich drah došlo v období tzv. pozdního velkého bombardování 600 mil. let po vzniku sluneční soustavy. K tomu mělo dojít v důsledku ´vyčištění´ planetesimálního disku, způsobeného právě změnou drah velkých planet, které se dostaly na vzdálenější oběžnou dráhu než tomu bylo v dávné minulosti. Došlo pravděpodobně i k výměně nejvzdálenější planety, kterou byl v této době Uran.
Ale to už bych opakoval, co je uvedeno na příslušných stránkách. (Taky si nejsem jist, zda se toto téma už v minulosti na Fóru neobjevilo, ale jde mi spíše o prohloubení pohledu na astrologii, které tento model může poskytnout.)
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
1 odpověď odeslal(a) Roman v Sobotu 19.Listopadu 2011 11:04:34
Zajímalo by mě v čem by model z Nice , podle kterého velké planety neobíhají na svých původních drahách, mohl prohloubit pohled na astrologii?
Berte prosím jen jako úvahu: Pokládám si otázku, že pokud má tento“ přesný „dynamický model pravdu, je založen vážně na exaktních vstupních datech?
Náhoda neexistuje. To co nazýváme náhoda je neznalost všech příčin, tedy všech proměnných a jejich zákonitostí. Náhodné, tedy neznámé faktory působící miliardy let do minulosti klidně způsobí chybu výpočtu 95 %. Tedy vše může být úplně jinak. Je zřejmé, že když předpokládám, že model platí, lze se zamyslet nad symbolikou jednotlivých těles a co to znamená a dojít snad k novým poznatkům. Spíše se však obávám, že obecná astrologie stále nevyřešila primernější otázky…
Možná je to podobné současnému běsnění fyziků kolem objevu vyšší rychlosti neutrin , než je rychlost světla. Snad jde zase znovu o vstupní data. Jejich exaktnost. V tom, kdo zaručí , že přesnost časomíry na stopkách je na 100%?! Je možné vůbec uvažovat v technickém pojmu, že měření podle GPS souřadnic je přesné? Apod…Spíše je nutné ukázat veřejnosti, že finance(jde o desítky miliard) investované do projektu nebyly vynaloženy zbytečně. Je třeba další investice do projektu a to ne málo!
Ohledně pochopení kosmologických principů mám dojem, že astrolog by měl být více zakotven ve vodách hermetického vědění. V těchto hlubokých vodách hojných na život a variabilitu živého se z jistých příčin rozpouštějí temná oblaka pokusů sestavit neorganické teorie o vzniku planetárních světů, které vylučují souvislost s nahodilou architekturou různých vesmírů. Tedy těch, které lze přiměřeně k vědění a zákonitým omezením nynější vědy vidět, i těch vesmírů, o nichž se jen málo mluví.
Přeji mnoho sil a dobrých aspektů…
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 20.Listopadu 2011 12:57:45
Romane, píšete, že astrolog by měl být více zakotven ve vodách hermetického vědění.
Prosím, mohl byste toto své doporučení poněkud zkonkretizovat?
-
Zakotvení v hermetických vědách
3 odpověď odeslal(a) Roman v Neděli 20.Listopadu 2011 19:33:24
Tak spíš než doporučení k zakotvení v hermetických vědách je to asi takové moje nostalgické přání, nebo přesvědčení. Kde bych byl, kdybych doporučoval astrologům věhlasných jmen a snad i vědomostí, aby se zakotvili kdesi ve vodách hermetismu? Zřejmě jsem si víc než obvykle povzdechnul nad těmi mnohými teoriemi o vzniku sluneční soustavy a zasnil se někde v minulosti! Jiří, to nic, doporučovat vážně nic nechci, z toho by se mi dělalo mdlo...:)
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
4 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 20.Listopadu 2011 19:58:14
Akomone, už za mne odpověděla Ivana ve stejnojmenném tématu na Astrolabu.
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
5 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 20.Listopadu 2011 20:05:37
Romane, nechtěl jsem se Vás dotknout svojí otázkou. Myslím si, že je třeba hledat pravdu o minulosti naší Země a tato pravda pochopitelně souvisí i s minulostí sluneční soustavy.
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
6 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 21.Listopadu 2011 00:20:12
Model z Nice nabízí prohloubení pohledu na astrologii přinejmenším ze dvou hledisek:
- otevírá otázku (pokolikáté již) otázku, jak je to v vlastně s "planetárními vlivy". Podstatná změna oběžných drah velkých planet, která z tohoto modelu vyplývá, je nevyhnutelně spojena i se změnami oběžných drah planet zemského typu. Za agens těchto změn lze považovat (v modelu zmíněné) planetesimály, které v důsledku gravitační interakce a výměny momentu hybnosti na jedné straně přispěly ke změně oběžných drah Jupitera, Saturna, Uranu a Neptuna, na druhé straně nepochybně ovlivnily i zemskou dráhu v důsledku pozdního velkého bombardování. Na tom je zajímavé, že právě ono bombardování představuje předání momentu hybnosti mezi velkými a vnitřními planetami včetně Země. Každý dopad velké planetesimály na Zemi tedy zajistil, že se toto těleso již nikdy nevrátí do oblasti velkých planet a změna dráhy Jupitera, Saturna, Uranu a nebo Neptuna v důsledku vstřelení tohoto tělesa do vnitřních částí sluneční soustavy se nezmění zpět na původní hodnotu, k čemuž by mohlo dojít, pokud by se k nim toto těleso po nějaké dráze jednou vrátilo a srazilo se s nimi - jako např. v případě komety Shoemaker-Levy. A jak takovou interakci nazveme? Je to vliv či není? Dejme tomu, že ano, ale vzájemný, navíc značně zpožděný a nepřímý. Lze ho považovat za dramatický příklad toho, jak spolu planety komunikují dodnes - ovšm podstatně názorněji.
- Druhé hledisko souvisí s mytologií a tím částečně i se zmíněným hermetismem. Změna oběžných drah velkých planet připomíná mytologickou změnu vládcovství antických bohů, kdy nejprve Saturn nahradil v této roli Urana a posléze Jupiter Saturna.
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
7 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 21.Listopadu 2011 08:51:08
Trochu jsem to zamotal. K postupnému vzdálení velkých planet od Slunce v dávné minulosti - v důsledku jejich srážek s planetesimálami - by samozřejmě došlo i bez bombardování vnitřních planet těmito tělesy. Ale výsledné parametry jejich drah (tj. velkých planet) by pak byly poněkud jiné.
Chtěl jsem na to poukázat jako na příklad procesu, který lze nazvat spíše vzájemnou komunikací než vlivem. I když se jedná o dávnou minulost, jsem toho názoru, že právě tento pohled by mohl dále rozšířit nebo prohloubit pohled na astrologii, například z hlediska diskuse "vlivy vs. synchronicity".
-
Synchronicita, pět smyslů
8 odpověď odeslal(a) Roman v Pondělí 21.Listopadu 2011 20:14:32
Dík za odpověď, je mi to už jasnější.
K té synchronicitě si půjčim vyjádření od S. Grofa:
Výchova i společenské klima nás učí věřit jen tomu, co můžeme zaznamenat svými pěti smysly, ale pravé synchronistické úkazy mohou být zachyceny především v době, kdy naše běžné vědomí není ve střehu. Jejich význam pochopíme jen tehdy, když sami sobě dovolíme "uvažovat" svou druhou myslí schopnou nalézt spojení, jež nejsou na první pohled zřejmá. Jde o to naučit se tuto druhou mysl používat bez předsudků, s otevřeným duchem i srdcem.
pokr.
-
Směr hledání společného bodu
9 odpověď odeslal(a) romanDon v Pondělí 21.Listopadu 2011 20:18:30
...jak známo Jung studoval princip smysluplné shody okolností, spolupracoval s profesorem Paulim, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, a právě podle znalce této problematiky(Grofa)byl jedním z prvních seriózních badatelů, který konstatoval, že všechno, každá bytost i každý prožitek, je součástí téhož světa, ale že tento svět není pouze světem, jaký poznáváme prostřednictvím našich pěti smyslů, nýbrž že je mnohem větší a běžnými způsoby do něj nemůžeme proniknout. Abychom se této "jiné skutečnosti" přiblížili a měli z ní prospěch, musíme pěstovat citlivost a vnímavost k jejím projev
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
10 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 22.Listopadu 2011 00:24:16
Otázka synchronicity je pro mě výzvou od té doby, co jsem se poprvé seznámil s možností, že by mohla souviset s fungováním astrologie. Přiznám se ale, že mám stále spíš pocit, že nevím.
-
Synchronicita
11 odpověď odeslal(a) Roman v Úterý 22.Listopadu 2011 14:36:01
Je to vše zajímavé, také hledám nějaké souvztažnosti s astrologií. Se mi zdá, že je to podobné lepení střípků z rozbitého džbánku. Občas to už vypadá, že je ten pravý střípek tam, kde by měl být, jenže ...je to jen podobné. Také se přidávám ke konstatování, že nevím. :-)
Jinak Jiří, jste se mě nedotknul. Naopak jsem rád, když píšete své postřehy i názory. Téma, co jsem nastínil je rozsáhlé a na forum se mi zdá nejde moc probrat...dík za pochopení. Zdraví Roman
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
12 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 22.Listopadu 2011 15:30:02
Hlavní problém se synchronicitami vidím v tom, jak se vlastně synchronizují, aby se nezrychlovaly ani neopožďovaly. Možná je těch mechanismů víc a možná je vůbec chyba ptát se po mechanismech, když bychom se spíš měli ptát po smyslu. Ale stejně to člověku nedá.
Takže ptáme-li se po mechanismech, napadá mě, že jedním z těch synchronizujících faktorů by mohlo být to, co označujeme jako fyzikální vlivy. Trochu teď odbočuji od tématu modelu z Nice, ale při jeho studiu mě to napadlo:
Zdánlivá náhodnost pozemského dění, která tak kontrastuje s vypočitatelností dění nebeského je asi skutečně nevypočitatelná, ale možná že je reprodukovatelná. To jest nahodilost sledu událostí ještě neznamená, že tato nahodilost není nějakým způsobem determinována. Doslovně předpověditelná sice není, ale sled nebeských úkazů, planetárních aspektů a konfigurací nám může symbolizovat, o co šlo, jde a půjde. Fyzikální vlivy - od slapových sil přes vlivy velkých planet (působících hlavně prostřednictvím sluneční aktivity) až po ty pády meteoritů by tak v tomto modelu fungování astrologie neměly význam nebeské příčiny, způsobující pozemský následek. Měly by význam jakéhosi taktování, tj. synchronizace toho, co je dole s tím, co nahoře.
-
Počítačové animace, výpočty a člověk
13 odpověď odeslal(a) Roman v Úterý 22.Listopadu 2011 20:17:00
Zpráva v úvodu tématu ohledně modelu z Nice vyjadřuje jednu, pro mne podstatnou informaci:
Na základě počítačové simulace dospěli autoři k závěru!
Kromě problému se vstupními daty,které nemohou zaručit přesnost a výsledek výpočtu, nelze je ověřit(pokus), i lze měnit variabilně v průběhu zadávání proměnných různé simulační modely velikostí a směrů planetesimál, a dál jak jsem psal už nahoře je tu v kosmologickém bádání ještě jeden významný problém. A to je podle mého soudu až přílišná důvěra, spíše Víra v neomylnost programu a přisuzování programové práci ve výpočetní simulaci určitého lidského faktoru. Snad je možné konstatovat, že tihle vědci co model z Nice vypočítávali nejsou přece žádní hlupáci a tuhle eventualitu brali v úvahu také. Položil bych sispíš důležitou otázku, po přečtení této zajímavé teorie, jak daleko je vzdálen od tohoto závěru studie samotný člověk, se svou psyché, se svým smutkem i radostí, s uměleckou tvořivostí, ise zlými sklony charakterů,je-li to počítačová simulace. Je to vážně podivuhodné, nemyslíte? Tam někde v teoretické mysli, po výpočtech, stojí bytost , která je schopna takovou věc řešit, pokládat si otázku jaký je počátek, hledat výchozí bod. Věřte mi, není to nějaký posměšek, usmívám se upřímně nad snahou vyřešit tuto kosmologickou otázku, která je vlastně dávno vyřešena v tradiční astrologii, nebo velmi sofistikovaně v legendách, pradávných mýtech. Nevim proč, někde hluboko ve mně tahle jistota je!:-)
Souvisí to i s všeobecným náhledem a postojem k výsledkům horoskopie přisestavení radixu a kolečka v programu, či je lépe a zdravěji rukou pečlivého astrologa nebo v pécéčku?! (Ponechávám věc ušetřeného času a "babráním" se s výpočty).
-
Souvislosti
14 odpověď odeslal(a) Roman v Úterý 22.Listopadu 2011 20:32:45
Myslím naopak Ondřeji, že jste vůbec neodbočil od tématu základní otázky k tématu synchronicit, sympatie, předzjednané harmonie nebo jak tohle vše s principem shody okolností souvisí.
Naprosto jiná bude předzjednaná harmonie ve výsledcích shody okolností při výsledcích počítačové simulace a při výsledcích uvažování pouze v lidské rovině myšlení. Jak v diskusi na filosofickém, nebo vědeckém základě, v rozpravě mezi astrology při setkání se, rozdíl ve výpočtu a rozboru individuálního horoskopu ručně počítaný a vyložený mezi tím druhým ..atd. Protože kosmos a universum jako takové je více než pravděpodobně organické a neustále v pohybu a živé, počítačová simulace mi ve výsledku vychází jako nevěrohodný model, staří filosofové by to vše zřejmě považovali za nedůstojné lidského uvažování, uchylovat se v tak závažných otázkách a o věcech božského původu, jaksi podlehnout výrokům a axiomům vycházejícím z procesorů a elektronických obvodů. Možná je to k zasmání, ale možná ani tak zas ne:-)
-
Architektura Universa
15 odpověď odeslal(a) Roman v Úterý 22.Listopadu 2011 20:42:34
Rád bych zmínil snad ještě jednu souvislost s takovým uvažovaným modelem o vzniku sluneční soustavy. Zda se při sestavení podobných teorií uvažuje v počátcích vůbec o myšlence pro mnohé snad zřejmé, že Universum má svojí jistou a zřetelnou architekturu a provázanost s mikrosvětem a snad i lze říci, s jinými sférami a oblastmi pro nás diopricky nezaměřitelnými.
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
16 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 22.Listopadu 2011 23:59:21
Ta provázanost s mikrosvětem je v astrologii zajímavá. Což mě teď přivádí spíš ke smyslu toho, co zjevuje než mechanismu, který skrývá - abych to "vyjádřil neubauerovsky".
Třeba taková martická jakost ve smyslu obecnějším než co odpovídá planetě je čímsi nevyjádřitelným, přičemž význam slova jakost není tentokrát nějaká kvalita vyšší/nižší, ale prosté podobenství, že planeta Mars je JAKO železo nebo JAKO vyrážející stonek semene. Tato jakost se projevuje vedle spousty obdobných jakostí ostatních, například jakosti Venušiny.
A například konjunkce obou planet je podobenstvím toho, když hodím železných hřebíků do roztoku modré skalice. Když si oba procesy sladíme časově, pak před konjunkcí / před vhozením hřebíků byl v popředí, resp. dříve vycházel, Mars. Po konjunkci / po vhození hřebíků vychází dříve Venuše a hřebíky už nejsou vidět, jsou pokryty mědí. (uvažoval jsem direktní pohyb obou planet).
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
17 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 23.Listopadu 2011 09:30:33
oprava:
Například konjunkce obou planet (Marsu a Venuše, obou direktních) je podobenstvím toho, když hodím hrst železných hřebíků do roztoku modré skalice.
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
18 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 25.Listopadu 2011 07:58:28
Následná reakce, při které z železa a síranu měďnatého (modré skalice) vzniká měď a síran železnatý se zapisuje reakčním schématem
Cu(2+) + Fe = Cu + Fe(2+)
které mj. vyjadřuje zachování náboje. Jinými slovy vyjadřuje výměnu nábije mezi atomy, resp. ionty železa a mědi. Tato běžná metalurgická reakce je tedy ve svých počátečních fázích mikrokosmickou analogií rozběžné konjunkce jako procesu, při kterém si planety vyměňují (nikoli náboje, nýbrž) pozice "před" a "po" konjunkci. Zní to možná velmi banálně, ale přes tradiční korespondence mezi kovy a planetami se tak můžeme dostat k hlubšímu pochopení toho, o co se vlastně také jedná při aspektech. Pro začátek - pro jednoduchost - v případě konjunkcí, zákrytů a zatmění:
Jsou doslovnou analogií reakcí, při kterých se mění polarita každé z reakčních složek. Jinak vyjádřeno - konjunkce, zákryty a zatmění jsou podobenstvím zákonů zachování (hmoty, náboje, spinu apod.).
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
19 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 30.Listopadu 2011 09:54:23
V odpovědi č. 16 jsem napsal pěknou pitomost, během dne to napravím. OL
-
Re: Vývoj sluneční soustavy - model z Nice
20 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 30.Listopadu 2011 12:24:10
Rád bych zde uvedl na pravou míru toto: Při popisu analogie mezi reakcí železa s měďnatou
solí (za vzniku kovové mědi) a konjunkcí Marsu s Venuší (obou direktních) jsem uvedl, že po proběhnutí této konjunkce vychází napřed Venuše a pak Mars. V případě direktních planet je to s jejich východem nad obzor samozřejmě obráceně. Aby se to dalo říct, jak jsem původně napsal, musela by být alespoň Venuše retrográdní. Potud tedy k podobenství konjunkce Marsu s Venuší a reakce železa s měďnatou solí za vzniku mědi.
Pro jednoduchost lze shrnout, že jsou-li tyto planety direktní, odpovídá jejich konjunkce (v souřadné soustavě tropického zodiaku) počáteční fáze reakce
Cu(2+) + Fe = Cu + Fe(2+)
Možná, že jednodušší představu o podobenstvích metalurgických reakcí však dávají konjunkce se Sluncem. Ve vztahu k souřadné soustavě tropického zodiaku (tedy nikoli ve vztahu k dennímu pohybu) by byla dolní konjunkce Merkura (nebo Venuše) se Sluncem analogií reakce rtuti (nebo kovové mědi) se solemi zlata za vzniku zlata kovového.
Lze tedy shrnout, že pro Merkura nebo Venuši (nyní retrográdní) odpovídá jejich konjunkce se Sluncem počáteční fázi níže uvedených reakcí. Vznik amalgámu zatím v těchto úvahách zanedbávám.
2Au(+) + Hg = 2Au + Hg(2+)
2Au(+) + Cu = 2Au + Cu(2+)
Pozn.: V prvním případě, tj. ve vztahu k železu, odpovídá Venuše jako planeta s rychlejším pohybem ušlechtilejšímu kovu, který se při reakci vylučuje. Ve druhém případě, tj. ve vztahu ke zlatu, odpovídají Merkur a Venuše naopak kovům méně ušlechtilým, které se při reakci rozpouštějí. Proto se v předložené úvaze objevují tyto planety jako retrográdní.
I když analogií rozpouštění (vylučování) kovů jsou spíše heliakické západy (východy) planet, mohla by předložená úvaha i tak naznačit jeden z možných pohledů na etymologickou shodu mezi slovy sol (roztok) a sol (slunce).