Zobrazení otázky a odpovědí
-
Webbův vesmírný teleskop
5696 otázku odeslal(a) Jiří v Pondělí 6.Prosince 2010 12:09:12
http://vesmir.thos.cz/vesmir/viewtopic.php?f=31&p=743
Hubbleův teleskop nám přinesl až neuvěřitelné obrázky z hlubin vesmíru.
Jaké informace nám asi poskytne nové vesmírné oko?
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 6.Prosince 2010 12:52:59
To je sice hezké, ale je tady jeden dost podstatný problém. Všechny infračervené teleskopy (a že jich už ve vesmíru pár bylo, první byl IRAS v roce 1982) vydržely pracovat jenom do té doby, než vyčerpaly zásobu tekutého hélia na chlazení zrcadla a detektorů, a to bylo v průměru dva roky. Pak skončily. A protože Webb bude umístěný v bodě L2, nikdo se k němu nedostane, aby to hélium mohl doplnit. Takže se obávám, že bude mít jenom dost krátkou životnost. Pro srovnání, Hubble pracuje na oběžné dráze už 20 let, a ještě pár dalších let práce má díky loňské úspěšné modernizaci před sebou.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 6.Prosince 2010 13:21:41
Z jakého důvodu, Petře, má být umístěn tak daleko?
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 6.Prosince 2010 13:59:13
Pravděpodobně kvůli rušivým vlivům, ať už světelným, tepelným nebo gravitačním, ale úplně přesně to nevím. To by sis zřejmě musel vyhledat někde na stránkách NASA.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
4 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 6.Prosince 2010 14:10:19
Myslím, že tak daleko je kvůli stabilitě, potažmo šetření palivem pro manévrovací motorky. V podobném bodě, byť na straně přivrácené ke Slunci, je i satelit SOHO, který Slunce permanentně monitoruje.
Sám se kloním k názoru, že bez možnosti navštívit webbův dalekohled, to nejspíš nepůjde - i kdyby se tam měly posílat nějaké "motorové myši", tedy automaty.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 6.Prosince 2010 15:17:55
Ono bude hodně záležet na tom, jak bude Webb navržený. Třeba u Hubbla by automaty nebyly nic platné, tam se to bez zásahu lidské ruky neobešlo, a chlapci se tam taky pěkně namakali! Hlavně ta loňská poslední modernizace, ty byl skutečně parádní výkon!
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
6 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 7.Prosince 2010 08:50:24
V každém případě je na co se těšit! Ale také si myslím, že bez možnosti zásahu astronauta to sotva půjde. Vždyť kolik už bylo třeba nedostatečně rozbalených solárních panelů - a stačí nějaká malá pitomost, aby sebechytřejší konstrukce v nějaké nečekané situaci selhala. Klasickým takovým průserem byly potíže Apolla 13 a to nemluvím o tom, co všechno se při oživování promočeného velitelského modulu mohlo seběhnout! Nebo překocení Lunochodu - není prostě možné předem vychytat všechny možné zádrehele.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
7 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 7.Prosince 2010 10:13:10
Na druhé straně pokrok v IT jde mílovými kroky.
Dnes už robot přistál na asteroidu, odebral vzorky a přivezl je na Zemi. A družice Soho pracuje dodnes, jestli se nepletu.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
8 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 7.Prosince 2010 17:16:01
No ona ta dvě vozítka na Marsu, Spirit a Opportunity, už taky makají řadu let. Když se takový projekt povede, je to pěkné. Ale oproti tomu, jak by měl vypadat Webbův teleskop, jak by měl být velký a složitý, jsou to jenom takové dětské koloběžky, to se nedá svítit. I ta SOHO. Třeba ta adaptivní optika (to hlavní zrcadlo složené s kupy šestiúhelníkových segmentů). Ta se sice na Zemi u velkých dalekohledů používá už celé roky, ale něco jiného je mít takový dalekohled třeba na Cero Paranal, a něco jiného je mít ho 1,5 miliónu kilometrů od Země. Ty jednotlivé segmenty jsou sice řízené počítačem, to je pravda, ale jejich výchylky (v desetitisícinách milimetru!) už se musí dělat mechanicky – a tam pak stačí nepatrná závada, třeba jeden povolený šroubek u jednoho z těch 18 segmentů, a celý projekt za fůru miliard dolarů půjde do kopru. A v bodě L2 ani tak jednoduchou závadu nikdo neopraví. Nehledě k tomu, co jsem napsal už na začátku – až dojde tekuté hélium jako chladicí element, bude po Webbu. A pro pozorování na vlnových délkách viditelného světla se beryliová zrcadla, pokud mě paměť neklame, použít nedají. Ta jsou vhodná pouze pro infračervené vlnové délky. Zkrátka a dobře – přál bych jim úspěch, ale těch rizik je tam bohužel hodně. A když teď ještě NASA má rok od roku omezenější rozpočet… Nevím nevím.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
9 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 8.Prosince 2010 13:53:56
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2068
Na TV Noe byl včera pořad o připravované stavbě evropskéhp extrémně velkého dalekohledu v Chile.
Jeho šestiúhelníkové zrcadlo složené z více než stovky segmentů adaptivní optiky má mít průměr 42 metrů.
Na projektu se pracuje už několik let, začít stavět se má v příštím roce a dokončen by měl být v roce 2018.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
10 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 8.Prosince 2010 18:45:51
Může být, že další teleskop ve vesmíru už nebuide zase až tak naléhavá záležitost, protože tihle obří (pozemské dalekohledy) jsou vybaveni tak fantastickými fintami, že dovedou skoro úplně eliminovat neklid zemské atmosféry (softwarově).
Jiná věc ale je, že právě zemská atmosféra není "průhledná" pro všechny vlnové délky záření, a proto musí být dalekohledy sledující vesmír v infračerveném, nebo rentgenovém oboru spektra, mimo zemskou atmosféru. A právě dík jim nastal úžasný nárůst informací o galaxii, o transplutonských tělesech (Sedna byla objevena infračeveným dalekohledem - v podstatě "teploměrem"), spousta pozoruhodných detailů se získává sledováním gama-záblesků. Venkoncem i naše zalosti o Slunci neobyčejně pokrkočily díky stanici SOHO, která ustavičně monitoruje Slunce v nejrůznějších vlnových délkách.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
11 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 14.Prosince 2010 12:00:26
http://www.novinky.cz/veda-skoly/219600-sonda-voyager-1-opousti-po-33-letech-slunecni-soustavu.html
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
12 odpověď odeslal(a) Honza Vrana v Úterý 14.Prosince 2010 22:35:25
Kdyz uz jste u tech chyb, tak zrovnan Hublle ma chybne vybrousene primarni zrcadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled#Chyba_hlavn.C3.ADho_zrcadla
Tak doufejme ze si to u Webba ohlidaj daleko vice.
H.
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
13 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 14.Prosince 2010 23:41:31
To máš Honzo pravdu, ale korekční optiku („brýle“), která tu jeho optickou vadu odstranila (COSTAR), nainstalovali do Hubblových útrob v roce 1993 právě astronauté z raketoplánu Endeavour. Kdyby Hubble nebyl jenom nějakých 550 km nad Zemí, ale někde v tom bodě L2, byl by odepsaný.
Jinak si ovšem neodpustím poznámku, že ten článek na Novinkách.cz, na který sem dal odkaz Jiří, je docela typickou ukázkou novinářského blábolení. Jak se například něco ve vakuu může pohybovat „nadzvukovou rychlostí“? Nebo jak může být rychlost částic „takřka nulová“? Ach bóže…
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
14 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 15.Prosince 2010 08:50:12
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_19_swi.php
-
Re: Webbův vesmírný teleskop
15 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 15.Prosince 2010 12:41:18
Cituji z výšeuvedeného odkazu
"Ve vzdálenosti 80 až 90 AU se skokem mění rychlost slunečního větru z nadzvukové na podzvukovou. Vznik takových rázových vln je v přírodě běžný. Této rázové vlně říkáme rázová vlna slunečního větru neboli terminační vlna."
Tedy nejen novináři používají nesprávné termíny...