Zobrazení otázky a odpovědí
-
Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
5682 otázku odeslal(a) Turnovský Pavel v Úterý 26.Října 2010 00:31:38
http://www.transformotor.cz/wp/vlnovy-model-slunecni-soustavy-jako-fyzikalni-zaklad-fungovani-astrologie/
Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
Objev 160-minutové pulzace, její projevy ve vesmíru a obecnější důsledky pro
kosmologii
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 26.Října 2010 03:29:13
PARÁDA, ONDRO !!!
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
2 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 26.Října 2010 08:52:25
http://hananel¢rum.cz
To je radosti, Ondřeji, konečně zas někdo, kdo plní můj sen, že se bude dát prokázat to fyzikální v astrologii.
Gratuluju.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
3 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 26.Října 2010 08:54:24
Pardon, to moje http neplatí, jsem se jenom netrefila v tom vzrušení z Ondrova článku do správné kolonky.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
4 odpověď odeslal(a) falcon v Neděli 31.Října 2010 14:40:19
Lesákův elaborát mne zaujal svou formou, obvyklou ve vědecké literatuře. Autor podporuje své úvahy využitím matematického aparátu, který musí být pro toho, kdo si po absolvování střední školy od matematiky a fyziky s úlevou oddechl, téměř nesrozumitelné. I když jsem na matematické odvozování zvyklý aspoň natolik, že mi nečiní potíže sledovat Lesákovy rovnice, přec jsem se v jednom místě zarazil: Nevěděl jsem totiž, co si mám představit pod symboly, jako V•U, m•N apod. Lesák je uvádí bez potřebného vysvětlení a říká, že vztahy mezi těmito symboly lze odvodit, což mne uvedlo ve zmatek. Jestliže lze něco odvodit, pak to v matematickém žargonu znamená, že to vyplývá z nějakého sledu rovnic a jejich víceméně důmyslných úprav. Něco jiného však je, pokud nějaký vztah nalezneme (třeba měřením), anebo dokonce uhodneme. Měl jsem tedy při četbě Lesákova elaborátu hned zpočátku potíž, protože rovnice ve tvaru V•U = 1,204 m•N mi není srozumitelná. Snažil jsem se uhodnout, co se za touto symbolikou vlastně skrývá, a tak jsem do uvedených vztahů postupně dosazoval rozdíl, součet i součin středních vzdáleností planet. Do čísla 1,204 se ale ne a ne trefit, takže jsem nucen konstatovat, že prostě netuším ani zbla, co má autor namysli. Totéž platí i v dalších takových případech. Abych si v tom zjednal jasno, zabýval jsem se výpočty (nijak složitými) abych Lesákova tvrzení nějak dešifroval. V domnění, že jsem nedával při čtení dost pozor, vracel jsem se k Lesákovu textu znovu a znovu. Po určitém počtu opakovaných čtení jsem si uvědomil, že je něco velice v nepořádku – Lesák píše:
"Jedny z nejpřesnějších a zároveň nejjednodušších vztahů mezi poloměry planetárních drah
uvádí King-Hele (1972) na základě nepublikovaných prací Alexandra B. Geddese, popularizovaných Martineauem (2008)"
Jenže: o poloměrech lze mluvit pouze v případě kružnic a planetární dráhy nejsou v žádném případě kruhové! Pokud budeme takto ignorovat první Keplerův zákon a místo tzv. velkých poloos planetárních drah budeme uvažovat poloměry, dopouštíme se tím nepřípustného zjednodušení, jehož výsledky nemohou fungovat. Nahradíme-li elipsu kružnicí, „přirozeně“ se dobereme nějaké role čísla Pí, o němž všichni víme, že se týká výhradně kružnice. V případě eliptické dráhy však platí jiné, daleko složitější vztahy, které nemají s Ludolfovým číslem co dělat. Je vidět, že Lesák si nedělá problémy s přesností pojmů, jimiž se vyjadřuje. Aby nám ukázal, že jeho úvahy (anebo úvahy autora, z jehož práce čerpal) mají odpovídající matematickou úroveň, dává k lepšímu maticový počet, čímž jakoby vytahuje z klobouku králíka, aby divák zíral. Asi málokdo si dal tu práci a Lesákem uváděné matematické relace (rovnice) si prověřil dosazením čísel. Jenže v situaci, kdy nevíme, co si přesně představit pod symboly jako V•U, resp. m•N, sotva můžeme cokoli ověřit. Z uvedeného alespoň pro mne vyplynulo, že nemohu Lesákův matematický tyátr brát vážně. Většina textu obsahuje výrazy, jako „relativní chyba“, „lze odvodit“, „jak vyplývá“, „aproximace“, apod. To je právě styl, jakým se ve vědecké literatuře obvykle referuje. Zde je však problém, protože Lesák na nás pouze mává odbornými pojmy, aniž by čtenáři umožnil si jeho vývody ověřit.
Tím mně tato práce silně připomíná úsilí lidí, kteří nalezli v rozměrech pyramid překvapivé vztahy. Viděl jsem dokonce práci, která dokazuje, že pyramidy v Gíze mají v sobě zakódovány parametry planetárních drah. Je to v podstatě jednoduché – jakmile si začneme zahrávat se zaokrouhlenými čísly, můžeme „dokázat“ prakticky cokoli, protože tím jsme se zbavili potřeby být přesní. To platí i v případě, kdy uvažujeme v oboru čísel iracionálních. Pro takový způsob „odvozování“ je příznačné, že můžeme dospět k podobným veletočům, jaký předvádí Lesák v souvislostí s rovnicí 23: Zatímco ignoruje první Keplerův zákon, zde potvrzuje platnost třetího zákona. To je další králík vytažený z klobouku.
Nemá valnou cenu zabývat se Lesákovou „fyzikou“ – je stejně nepřesná a nespolehlivá, jako jeho pojetí astronomie a byla by to jen ztráta času. Podle osvědčeného vzoru, jakým vznikají úžasné články na Osudu, Matrixu, či ve WM magazínu, pouští se Lesák do úvah o kosmologii. Ač dává sluneční soustavě šeredně na zadek, extrapoluje své úvahy do ztěží ověřitelného měřítka galaxie, či rovnou celého vesmíru. Aby to nebylo málo, pouští se ve svých úvahách do kosmologie. To je třetí králík vytažený z klobouku – a u něho si dovolím svůj příspěvek ukončit, protože už mne ty Lesákovy triky nebaví. Jeho elaborát musím odmítnout jako nepřesný, mystifikující a nekonzistentní. A především neseriózní.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 31.Října 2010 15:59:59
Jsem téhož názoru, Falcone. Nemám takový sicflajš, abych to matematicky kontroloval, taky už jsem z matiky hodně zapomněl, ale i bez toho mi ten Lesákův elaborát celkově přijde jako nepřesně doložená a velmi násilně a křečovitě vykonstruovaná spekulace. A vyvozovat z toho ještě navíc nějaký „fyzikální základ fungování astrologie“, to už mi přijde vyloženě uhozené! Tvoje srovnání s tím, jak se zachází s fakty na Osudu, Matrixu nebo WM Magazínu, je velmi výstižné.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
6 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 31.Října 2010 21:46:40
Falcone, píšeš:
"Nevěděl jsem totiž, co si mám představit pod symboly, jako V•U, m•N apod."
Mám za to, že Ondra velmi srozumitelně říká, že:
"Jestliže jako m, V, Z, M, J, S, U, N označíme střední vzdálenosti planet Merkura, Venuše,
Země, Marsu, Jupitera, Saturna, Uranu a Neptuna od Slunce, pak lze odvodit..."
A to, že nalézá vztahy založené na zlatém čísle, pokládám já osobně za velmi inspirující.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
7 odpověď odeslal(a) RadekP v Pondělí 1.Listopadu 2010 08:46:20
Přes některé chyby je to zajímavý článek.Otázkou je jaké sřední hodnoty drah byly brány atd.Potom jsou samozřejmě v konstantách rozdíly, ale nijak zvlášť neovlivňují výsledky.Jako úvod by bylo vhodné se podívat na článek D.G.King-Hele:Heavently Harmony and Earthly Harmonics.
http://adsabs.harvard.edu/full/1972QJRAS..13..374K
Spíše než astrologická návaznost mě zaujalo přehození Jupitera a Marsu.Něco "zarezonovalo" v mé hlavě a objevila se vzpomínka na sumerské zdroje popisující stav sluneční soustavy před zánikem Tiamát(ať již byla nebo ne).Ta měla být právě mezi Marsem a Jupiterem.Pokud se opravdu rozpadla , mohlo pro vyvážení harmonie celé soustavy dojít k přehození rezonančních vazeb Marsu a Jupitera.Je to sice úvaha na pokraji scifi, ale proč ne.Zajímavá je i 1/9, nejen vzhledem k tomu,že určuje počet planet, ale také pro málo známou podobu biorezonančního modelu ulity hlemýždě, která představuje spirálu se stoupáním 1/7 (známý septener starých astrologů)a je tvarovým zářičem a zároveň anténou, přes kterou jsou hlemýždi schopni komunikovat na kilometrové vzdálenosti na základě rezonance.I tato ulita je vytvořena na základě zlatého řezu a využívali ji ve tvaru tzv.indiánského draka již staré kultůry k různým účelům spojeným právě s biorezonancí.Podobného hlemýždě máme v oušku.Co je nahoře je i dole a naopak.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
8 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 1.Listopadu 2010 08:49:55
Jiří, symboly m,V,Z,.... jsoou definovány jasně, což o to. Co jsem však nezjistil je, co tedy dosadit rovnic, kde jsou jejich kombinace (s tou tečkou). Tudíž takové rovnice jsou mně nakočku, protože je nedokážu vyčíslit. Doufal jsem, že jsem své výtky formuloval dost jasně...
Tvrzení je něco jiného, než odvození. Když je něco odvozeno, je to tím také dokázáno. Mohu tvrdit, že délka uhlopříčky ve čtverci je rovna délce strany krát odmocnina ze dvou, ale musím to umět také dokázat. Tudíž Ondřej klidně může tvrdit, že struktura sluneční soustavy je založena na zlatém řezu, ale já to bez důkazu neumím přijmout. Nehldě k tomu, že mne vskutku zajímá nejen ten důkaz, ale také to, jak dalece přesně jeho tvrzení o zlatém řezu platí.
Z tohoto stanoviska nemohu slevit, protože kdybych už měl být takovým tvrzením o zlatém řezu inspirován, pak by mne třeba zajímalo, zda Ondřejovo tvrzení platí nejen pro průměrné vzdálenosti, ale například i pro vzdálenosti planet v periheliu či apoheliu. TO by byl fundamentální objev.
Brečel bych cihly, když si uvědomím, jak Kepler nejprve počítal polohu Marsu za předpokladu, že je jeho dráha kruhová. Ale protože vypočtená pozice se lišila od Tychonova měření, zkusil to řešit pro případ, kdyby ta dráha byla eliptická - a ono to vyšlo přesně! To byl poctivý přístup k problematice, korunovaný objevem naprosto základního významu. Na Keplerových zákonech, poctivě nalezených, stojí výpočty efemerid a bez nich by byla celá astrologie v hajzlu. A teď mne chce inspirovat někdo, kdo tyto zákony ignoruje blábolem o poloměrech planetárních drah?!
To je přesně stejná pitomost, jako Baudyho výrok, že jarní bod je bodem ve vesmíru.
KDE?! Není náhodou ten jarní bod přesně v místě zlatého řezu vedeném na spojnici Země a Slunce?!
Ostatně - zkus si Lesákův článek také propočítat a uvidíš sám...
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
9 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 1.Listopadu 2010 09:30:09
Falcone, když už zmiňuješ Keplera, on sám se ke svým zákonům dopracoval skrzevá hledání Harmonie světa. A zdaleka to nebylo tak přímočaré, jak uvádíš...
Na Tvé volání po přesnosti už odpověděl RadekP a k tomu nemám co bych dodal.
K oněm elipsám - tělesa putují kolem Slunce po složitých prostorových křivkách, které se snad nejvíc podobají jakési epicykloidě. Její náhrada elipsou je poměrně nepřesná.
Důkazem toho je současný tvar rovnice popisující dráhu Luny, který obsahuje několik set členů.
Myslím, že Ondra odvedl dobrou práci a jeho úmysl nebyl nás mystifikovat.
Je dobře k této práci přistupovat kriticky, to platí ostatně o všem, ale současně bychom měli zůstat otevření novým pohledům, které tato práce bezesporu přináší, a nevylévat s vaničkou i dítě...
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
10 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pondělí 1.Listopadu 2010 09:46:34
pokud se pamatuju tak Brahe krizizoval Keplera za to, že svoji teorii nevytvořil na základě pozorování
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
11 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 1.Listopadu 2010 10:10:09
Pavle, pokud mě paměť neklame, tak Kepler své první dva zákony o pohybu planet objevil na základě Tychonových přesných pozorování pohybu Marsu, a záznamy těch pozorování získal po dost dlouhých tahanicích od Tychonových příbuzných až několik let po jeho smrti. Pokud máš ovšem na mysli jeho práci na téma harmonie světa, tak ta na pozorování skutečně založena nebyla, a v podstatě to byla de facto jenom spekulace.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
12 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 1.Listopadu 2010 10:24:05
Ale pánové, očekával jsem, že se rozproudí diskuse obvyklým směrem - od nepřesného až k Sumerům. To si prosím neberte osobně, já sám jsem rovněž vždy ochoten hledat inspiraci v nových pohledech. Avšak mám ve zvyku dodržovat pravidlo: "Vím o čem mluvím".
A na vysoké škole jsem byl nucen vyjadřovat se přesně, a pokud byla k něčemu nějaká teorie, pak musela s nějakou rozumnou přesností odpovídat naměřeným hodnotám.
Pokud jsem si všimnul, pak astrologové by velmi rádi prokázali, že jejich obor je podobně seriózní, jako astronomie. Jako ten, kdo přešel k astrologii právě od astronomie, vím o tom svoje.
Jako fyzikálnéí chemik vím svoje o fyzice a matematice. Lesákův článek je bohužel v rozporu s ustálenými zvyklostmi, jak publikovat závažné články. A protože se svým pojetím evidentně snaží vzbudit dojem seriózní publikace, pak musím trvat na tom, aby jeho tvrzení byla snadno ověřitelná.
Něco jiného by bylo, kdyby to měla být jen úvaha o možné roli zlatého řezu v organizaci vesmíru.
Jenže v tomto případě se jedná nikoli o takovou úvahu, nýbrž o ambiciózní tvrzení o nalezení fyzikálního základu astrologie.
Když tedy fyzikální, tak potom by v něm neměla dostávat fyzika co proto. Z mého pohledu není třeba hledat fyzikální opodstatnění astrologie, neboť fyzika se zabývá popisem toho, co se děje v přírodě (v nejširším slova smyslu, tedy i ve vesmíru). Astrologie o takový popis usiluje v principu rovněž.
O pozoruhodné roli zaletého řezu ostatně nepochybuji - stačí se podívat na snímek kterékoli spirální galaxie.
Dovolím si upozornit na pozoruhodný článek:
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2009_13_mig.php
pokud v něm najdete podobně nepřesné formulace a v takovém počtu, jako v případě Lesákova článku, máte u mne flašku. TO JE podle mne článek podstatně více inspirující.
Ostatně, všichni známe Titius-Bodeho teorém a k čemu vedl (objev planetky Ceres, potažmo pásma planetek mezi drahami Marsu a Jupitera). Takže opravdu nevidím důvod, proč by Lesák nemohl zájemce o tuto problematiku inspirovat k důkladnějšímu badání, jakkoli je jeho článek problematický.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
13 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pondělí 1.Listopadu 2010 11:03:09
ano Petře, měl jsem na mysli Keplerovu práci, kterou zmiňuješ.
myslím, že ani Ondřej nepředpokládá, že se s jeho myšlenkou bude automaticky souhlasit. A jistě uvítá oponenturu, aby mohl svoje myšlenky lépe propracovat a formulovat. Zda způsob, jkaým svoji práci formuluje odpovídá, nebo neodpovídá nějakým zvyklostem nepadá pro mne na váhu, vím, že jsou to zvyklosti, které se mění. Za bolševika musela být každá odborná práce spojena s kritikou buržoazní pavědy a její výsledky musely sloužit lidu a budování socialismu, na konci dopisů musel být pozdrav Míru zdar! nebo aspoň Čest práci!
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
14 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 1.Listopadu 2010 12:31:04
"Typický vývoj, popsaný simulací, ukazuje obrázek 3. Po 6,6 milionu let dlouhé pomalé migraci na téměř kruhových drahách projdou Jupiter a Saturn rezonancí 1:2. V tomto okamžiku došlo ke zvýšení jejich excentricit k hodnotám blízkým těm, které dnes pozorujeme. Tento náhlý skok v excentricitách Jupiteru a Saturnu měl dramatický dopad na planety Uran a Neptun."
Zdůvodňovat počítačovou simulací dnešní dráhy planet je bezbřehá manipulace.
Mám u Tebe, Falcone, flašku.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
15 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 1.Listopadu 2010 12:38:41
Tak počítačová simulace je bezbřehá manipulace?
Kterýkoli astrologický software je potom také bezbřehá manipulace?
To mi, prosím vysvětli - a tu flašku ti rád pošlu!
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
16 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 1.Listopadu 2010 12:49:53
Ale notak, Falcone, sám dobře víš, že polohy planet jakéhokoli astronomického programu, které jdou dál do historie, či do budoucna, než několik tisíc roků, je třeba brát s velkou rezervou.
A ona zmíněná simulace počítá s šesti miliony let...
Tu flašku neposílej, vypijeme ji spolu až se sejdem.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
17 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 1.Listopadu 2010 13:08:04
Tvůj návrh, pokud jde o flašku, s radostí akceptuji.
Do jisté míry i počítačovou simulaci toho, co se dělo ve sluneční soustavě tak dávno. Do jisté míry proto, že ono to jinak, než pomocí počítače, řešit nejde. Mně na tom je sympatické to, že podlé té simulace není vyloučeno, že těžké planety mohly být v době vzniku sluneční soustavy víceméně pohromadě, ale protože takový shluk tak těžkých těles nemohl být stabilní, byly některé z nich "vymeteny" až do těch míst, kde nyní jsou. Dá se dohledat dokonce diplomová práce autora článku na toto téma. A protože tu diplomku obhájil, pak to asi nebude tak úplná pitomost. Co mně ale dělá starosti, to je ta nepříčetná orientace rotační osy Urana.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
18 odpověď odeslal(a) RadekP v Pondělí 1.Listopadu 2010 13:10:27
Mám to štěstí nebo smůlu, že Ondřeje Lesáka neznám.Takže nevím zda je mladý, či starší, ale vím, že jeho článek je inspirující, ať už má chyby nebo ne, či je pouhou mystifikací.Nepřipadá mi jako vědecké dílo, ani nemám pocit, že by měl přepisovat astronomické zákony, spíše mě upozorňuje na možné varianty pohledu na danou problematiku.Kepler také začínal Platonovými tělesy a nebylo to tak hloupé počínání.A před ním Jofrancus Offusius, jehož božské číslo poměru drah planet asi nikdo dodnes uspokojivě nevysvětlil,pouze Morinus ho kritizoval.Tedy myslím, že když kritiku, tak konstruktivní.Jistě, návaznost na astrologii, tak jak je v článku podána, je na hranici hraní s nepřesnými čísly, ale základ stojí za uvážení.Jiří má plnou pravdu, ne software, ale simulace a hlavně jejich výsledky jsou často jen zbožným přáním autorů.Záleží na zadání vstupních podmínek a můžeme kouzlit.Nakonec se můžete zeptat v soukromí těch co předpovídají počasí, jak jsou jejich simulační programy přesné a co lze dosáhnout.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
19 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pondělí 1.Listopadu 2010 13:35:31
http://www.rezonance.cz
160 minut převedeno na úhlovou míru je 9. harmonická - 40° NOVIL
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
20 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 1.Listopadu 2010 14:07:20
Devítka vede také na 27 Nakšater a systém navámša védské astrologie.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
21 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 1.Listopadu 2010 15:41:59
Dobrá pánové, tak tedy kostruktivně:
Dokažte prosím, že platí Lesákem uvedené rovnice (1), (2) a (3).
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
22 odpověď odeslal(a) Vanda v Úterý 2.Listopadu 2010 11:04:05
Ondřejův článek je velmi inspirativní, má hlavu a patu, rezonanční princip se mi jeví logickým. Vzájemný převod prostorových a časových souvislostí u velkých - malých planet je velmi elegantní řešení, protože žijeme v časoprostoru, nikoli jen v prostoru nebo jen v čase.
Ke zmíněným výpočtům a rovnicím. Informace, že střední vzdálenost Urana od Slunce je rovna vzdálenosti, kterou urazí světlo za 160 minut, je správná. Zájemci si jistě snadno vyhledají rychlost světla, vynásobí 160 x 60 vteřinami, výsledek porovnají se střední vzdáleností Urana.
Co se týče rovnic 1 až. 3. V článku není uvedeno, s jakými konkrétními středními vzdálenostmi autor pracoval, proto jsem si je zkusila vyhledat na internetu. Zkusím tabulku středních vzdáleností planet vložit do další oodpovědi:
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
23 odpověď odeslal(a) Vanda v Úterý 2.Listopadu 2010 11:18:17
Rovnice 1:
V·U = 1,204 m·N
m·N = 1,208 Z·S
Z·S = 1,206 M·J
tj.:
V·U / m·N = m·N / Z·S = Z·S / M·J = konst (1) ≈ 1,206 (1)
přeložená do jazyka českého říká, že součin velikosti střední dráhy Urana a střední dráhy Venuše vydělený součinem střední dráhy Merkura a střední dráhy Neptuna činí číslo 1,206. Protože zároveň součin (pro jednoduchost uvádím dále jen jména Planet, přestože mám na mysli jejich střední vzdálenosti) Merkur x Neptun děleno Země x Saturn se také rovná 1,206, stejě jako Země x Saturn děleno mars x Jupiter = 1,206, platí zároveň že V·U / m·N = m·N / Z·S = Z·S / M·J. Na tom celkem není co dokazovat, to je učivo cca 7. třídy ZŠ.
Je potřeba pouze ověřit, zda po dosazení veličin středních drah planet za písmena vyjdou skutečně dané poměry.
Na internetu jsem našla tato hodnoty středních vzdáleností :
AU mil. Km
Merkur ,38700 57,9
Venuše ,72300 108,3
Země 1,00000 149,6
Mars 1,52400 227,9
Jupiter 5,20300 778,2
Saturn 9,53900 1427
Uran 19,18000 2869
Neptun 30,06000 4496
nevím, jestli se správně zobrazí sloupce, když tak první číslo je v AU, druhé v tis. km.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
24 odpověď odeslal(a) Vanda v Úterý 2.Listopadu 2010 11:26:08
Po dosazení do rovnic nad rovnicí 1 vychází pro jednotlivé vztahy koeficienty:
1,19203
1,21954
1,20300
průměr z toho je 1,20486
počítáno z AU,
nebo
1,19359
1,21941
1,20370
průměr 1,20557,
počítáno z mil. Km.
Tj. průměrný koeficient mi vyšel cca 1,205, ale jak říkám, autor mohl vycházet z jiných podkladů.
Odychlka od průměrného koeficientu se mi nicméně i tak jeví velmi malá, když uvážíme, s jak velkými čísly pracujeme. Proto bych považoval první rovnici za ověřenou.
Stejný postup ( tj. dosazení konkrétních hodnot do rovnic 2 a 3 a jim předcházejjících výpočtů si může každý snadno zkusit.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
25 odpověď odeslal(a) Vanda v Úterý 2.Listopadu 2010 11:30:26
Pardon, mám tam překlepy:
v prvním příspěvku mělo být 160 x 60 vteřin
ve druhém
součin velikosti střední dráhy Urana a střední dráhy Venuše vydělený součinem střední dráhy Merkura a střední dráhy NEPTUNA
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
26 odpověď odeslal(a) Vanda v Úterý 2.Listopadu 2010 17:25:28
Dovolila bych nadnést ještě malou úvahu, související s Onřejovou prací. Jestliže je ve Vesmíru přítomná taktovací frekvence 160 minut, představují časoprostorové body ve fázi s touto frekvencí určitou síť zvláště citlivých míst. Potom by mohl průchod Slunce body ve fázi s touto frekvencí určit poměrně elegantně počátek siderického zodiaku.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
27 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 2.Listopadu 2010 18:45:06
To je, Vando, zajímavý nápad, ale vymyká se mojí představivosti. Nabyla jsem dojmu, že takových citlivých bodů musí být husto jak na kotouči té slunečnice, nebo né?
Přiznám se, že to Ondrovo čtu již po několikáté, protože je to pro mne poněkud složité, neboť nejsem odborně kovaná ani ve fyzice či matematice, natož v astronomii.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
28 odpověď odeslal(a) Vanda v Úterý 2.Listopadu 2010 20:18:25
S mým technickým vzděláním mi to matematicky složité nepřijde. Zas neumím spoustu jiných věcí.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
29 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 3.Listopadu 2010 08:13:05
Mi nikdy nešly matice.
:o)
-
Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
30 odpověď odeslal(a) turnov@rezonance.cz ve Středu 3.Listopadu 2010 13:20:46
http://www.transformotor.cz/wp/vlnovy-model-slunecni-soustavy-jako-fyzikalni-zaklad-fungovani-astrologie/
Vzkaz od Ondřeje:
Ahoj všichni, děkuji za váš zájem, týkajíci se vlnového modelu jako možného fyzikálního základu astrologických synchronicit a vlivů, děkuji Pavlu Turnovskému za zavěšení odkazu na příslušný článek v Transformotoru zde na Fóru. Vítám reakce povzbudivé i konstruktivně kritické, neb obojího je vždy třeba. Zejména však děkuji těm, kteří mě názorově podpořili nebo si dali tu práci a demonstrovali zde některé úvodní matematické vztahy, týkající se např. poměrů středních vzdáleností planet od Slunce. Dovolil bych si namátkou reagovat ve čtyřech rovinách:
1) technické I
2) obecnější
3) technické II
4) na závěr (pro někoho možná nečekaný) v rovině, řekněme, poetické.
1) Formulace úvodních matematických vztahů a uvádění konstant: Malé rozdíly mezi hodnotami součinů R(i)R(j), které uvádím a mezi hodnotami součinů, které lze vypočítat ze současně uváděných hodnot R jsou dány tím, že jsem se držel přesných údajů dle autorů King-Hele a Martineaua, které cituji.
Tj. nepřepočítával jsem je na hodnoty současně akceptované, pravděpodobně přesnější. Na formulaci modelu ovšem nemá tento rozdíl vliv, neboť byl "jen" nápovědou (nicméně klíčovou) k tomu, jaké hodnoty základních matematických konstant by se za těmito empirickými čísly mohly skrývat.
2) Můj příspěvek neměl být vědeckým pojednáním (v této chvíli je jen případným podkladem k němu) a tím méně mystifikací (i když se v jeho závěru dotýkám úvah o vztahu mezi mýtem a fyzikální realitou). Pokud se týká oné vědecké stránky, konzultuji ho s profesionálními astronomy; konkrétní pracoviště neuvádím, neboť bych tím v současné převažující sysifoské atmosféře mohl někomu udělat docela medvědí službu. Právě to, že nechci nikoho mystifikovat je koneckonců hlavním důvodem, proč je tak velký podíl mého příspěvku věnován matematice a fyzice - aby si každý mohl ověřit odvození klíčových vztahů i konkrétní postup výpočtů, i s případnými nedostatky.
3) Omlouvám se, že se diskuse zde na fóru dalšími vstupy v dohledné době nezúčastním. Je to dáno tím, že jsem si uvědomil, že toto je teprve začátek, alespoň pro mne. Každý model je třeba doladit, opravit, případně učinit méně kostrbatým než jakým je v prvotním stádiu. Například pokud se týká vlnového modelu, vím, že je například třeba daleko lépe vysvětlit to, co bych pracovně nazval "linearizací", kdy od rezonancí nejrůznějších typů v čase a prostoru přecházím v souvislosti s aspekty a konfiguracemi pouze k těm v radiálním směru, jež mají lineární charakter, dále je třeba vzít v úvahu nejen střední ale i aktuální, časově proměnné vzdálenosti planet na jejich eliptické dráze atd. atd. Především však je nutno rozpracovat a ověřit predikční potenciál daného modelu, což je práce nad hlavu, která mě čeká a na kterou se i, upřímně řečeno, docela těším. Protože právě schopnost vysvětlit staré novým, nezávislým způsobem je to, co se počítá. A zde jsem zatím jen na začátku.
4) Zatím jsem psal o tom, čím vlnový model a jeho aplikace v astrologii nemá být. A čím by vlastně měl být? V této fázi je předčasné cokoli definitivně formulovat, ale měl by být například demonstrací toho, že astrologie je podobenstvím neuchopitelné astronomické a fyzikální reality - jako je například pohádka či mýtus podobenstvím časoprostorově vzdálených krajů nebo čehosi podobně neuchopitelného,co se odehrává v nás samých. S konkrétními ukázkami onoho rozdílu mezi fyzikálně reálným a symbolickým, včetně výpočtů, neboť jejich vzájmený vztah může být pozoruhodně exaktní. Od těchto úvah se pak můžeme s klidným svědomím vrátit k "čisté" astrologii - ať již tradiční, humanistické, či transpersonální - s vědomím, že to "jak to je" pro nás stejně zůstává tajemstvím chráněným podobně jako děj za pohádkovým příběhem. A paradoxně právě nevědění tohoto druhu, do jehož hlubin nedosáhnou rušivé vlivy našich úvah a racionalizací je zřejmě zdrojem skutečné divinace a sebepoznání.
-
Re: Ondřej Lesák Vlnový model sluneční soustavy jako fyzikální základ fungování astrologie
31 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 3.Listopadu 2010 15:56:27
Jsem rád, že Ondřej napsal tak obšírné vysvětlení, cením si zejména toho, že konzultuje některé problémy s astronomy. Hned to všechno dostává lepší zabarvení - díky! Pokud moje odmítnurí vyznělo příliš drsně či dokonce osobně, pak se omlouvám za fomulace, které takový dojem mohly způsobit. Ale já sám jsem to právě na astronomické půdě občas schytal naprosto nevybíravě, kdykoli jsem přišel s nějakými "noficiálními" nápady. A stejně jsem v jistém okamžiku zdrhnul k astrologii...