Zobrazení otázky a odpovědí
-
Jaroslav Hašek OBECNÍ VOLBY
5675 otázku odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 15.Října 2010 20:28:56
Jaroslav Hašek: Obecní volby
Moto: Evangelium sv. Lukáše, 12. kapitola:
A když od poledne vítr věje, říkala:
„bude horko"; a býváť (tak)
( I )
Jsou určité věci, události, příhody a zjevení, která člověka neobyčejně osvěží. Jsou
určitou složkou lidské radosti. Bez nich byl by lidský život prachmizerně jednotvárný.
Lidstvo potřebuje zápasu, aby v srdci člověka to nevypadalo jako na Sahaře. Rovina,
pláň, žádná legrace, písek a velbloudi. Proto lidstvo si vymyslilo obecní volby.
Představme si tedy okresní město, kde jsou tyto politické strany:
- Strana spasitelů lidu.
- Strana národního pokrokového obzoru.
- Lidoví minimalisti.
- Národní maximalisti.
- Demokratická strana svobodomyslných.
- Svobodomyslná strana pokrokových demokratů.
- Sociální lidoví pokrokáři.
- Strana realistických, sociálně založených agrárníků.
- Strana venkovských demokratů.
- Vencelídesovci.
Pokud se týče poslední politické strany, byla zplozena v nepříčetném stavu místním
občanem Augustinem Vencelídesem a obsahovala ve svém jádru kuželkářskou
společnost v hotelu U růže, stolní společnost Bouli.
Pan Augustin Vencelídes patřil původně ke straně „Spasitelů lidu", kam patřil
též pan Chaura, který ničemně však zradil jednotu strany tím, že zčistajasna počal
prodávat metr širtingu o třicet haléřů laciněji než pan Vencelídes.
Obyvatelstvo města pamatuje si velice dobře, že se potom počaly objevovat na
záchodech hostinců nápisy: „Chaura je zloděj!"
Pan Vencelídes nedal si ani tu práci, aby trochu alespoň změnil svůj rukopis, pro
kterouž neopatrnost byl potrestán soudem pro urážku na cti a vyloučen jako trestaný
lotr z obecního zastupitelstva a stal se odštěpencem.
Z odštěpence není již daleko k založení vlastní strany. To je genesis
Vencelídesovců.
Obecní volby byly v tom městě vypsány na základě rezignace starosty, který byl
pohlavárem strany národního pokrokového obzoru. Nešťastný muž provozoval
demagogii a zašantročil městu parní pluh, který patřil k městskému hospodářství.
Kromě toho byl obviněn z toho, že v době kontumace opatřil náhubek svému psu na
útraty města, zapsav náhubek do položky „poštovné". S ním padli nejen ti členové
obecního zastupitelstva, kteří byli členy národního pokrokového obzoru, nýbrž
souručenský blok demokratické strany svobodomyslných, lidových minimalistů a
národních maximalistů, jichž členové vzdali se svých mandátů po hrozném obvinění
sociálních lidových pokrokářů, že ten blok, uspořádav výlet k obecnímu rybníku,
vychytal všechny cejny a sežral i celou násadu pořízenou do obecního rybníka
na útraty poplatnictva. To bylo také dokumentováno tím, že se vůdce národních
maximalistů udávil narychlo zhltnutým násadovým smaženým kapříkem.
Koalice se zhroutila. Rezignace padaly jedna za druhou jako jehnědy z topolu.
Smrdělo to na všech stranách. A tak jednoho dne se stalo, když se jeden občan z města
otázal vrchního v hotelu „U koruny", co je to za šilhavého a zrzavého pána, který si
dává již třetí porci drštěk, že dostal za odpověď: „Von se nám ten zrzavej a šilhavej
zapsal do knihy cizinců jako vládní komisař. Už jsme to voznámili na četnictvo a voni
už půjdou po jeho dokumentech."
Nikdo není však prorokem ve vlasti. Ráno sám okresní hejtman učinil návštěvu
šilhavému a zrzavému pánovi a objevilo se, že tato hříčka přírody je skutečně vládním
komisařem. Dokonce bylo zjištěno, že ještě ke všemu pajdá a živí se jenom dršťkami
na základě teorie, že dršťky obsahují v sobě pepsin.
Hříčka přírodní jedla tedy dršťky a dívala se z okna hotelu na rozpuštěné obecní
zastupitelstvo, konferovala s okresním hejtmanem a každé její slovo bylo: „Já mám
pouvior!"
Zrůda vypsala obecní volby. Legitimace, volební aparát, zjišťování příslušnosti,
přesné zjištění volebního práva, nejrůznější nepříjemnosti, mrtví vstávají z hrobů,
aby reklamovali své volební právo do obce.
Kandidátní listiny. Porady politických stran mezi sebou. Facky v měsíční záři, za
noci, kdy měsíc leje své bledé světlo a když někoho tam škrtí, poněvadž přívrženec
strany realistických, socialisticky založených agrárníků řekl straně spasitelů lidu, že
jim jde o koryto.
Vyměňují se facky mezi sociálními lidovými pokrokáři a lidovými minimalisty.
Za těch tichých nocí národní pokrokový obzorář dostal přes hubu od národního
maximalisty, kterého opět zchromil svobodomyslný pokrokový demokrat někde
v koutě za rohem.
To byla jen jakási předmluva, když se objevily na ulicích úřední plakáty o vypsání
nových voleb. Potom každá strana vydala jakési prosté vstupní oznámení ke svým
přívržencům a nalepila je na rohy; v těchto oznámeních zcela obyčejnými frázemi
zdůrazňovala, že znovu přikročuje k obecním volbám zdejší obce, že si každý musí
uvědomit, že to musí vyhrát.
Potom se objevil v Hlasech z Nučic, orgánu to svobodomyslných pokrokových
demokratů, článek, kterým vlastně celá ta mela nastala. Článek ten byl namířen proti
vůdci sociálních lidových pokrokářů, Junesovi, pod názvem: Měřítko mravní otrlosti.
Začínal se mnohoslibně:
„Jednou z nejbídnějších stran v našem městě je strana sociálních lidových pokrokářů.
Dlouho jsme váhali napsat to slovo z nejbídnějších, ale vyloženě nestoudné, pokrytecké,
bídácké a nemravné chování jejich vůdce p. Junesa přesvědčilo nás, že s tou chasou páně
Junesovou nemůže se jednat v rukavičkách. Do naší redakce dostavila se včera krátce
před uzávěrkou listu mladá dívka a sdělovala nám s pláčem v očích, že byla vylákána
p. Junesem na procházku za město k Sv. Vavřinci a svedena „Na krásné vyhlídce" pod
slibem manželství. Dokonce jí p. Junes sliboval (světe, žasni), že bude paní starostovou.
Když pak otec zmíněné dívky žádal ve čtvrtek minulého téhodne o páté hodině odpolední
p. Junesa, aby určil den svatby, byl tímto nemravou sprostě vyhozen ze dveří, při čemž za
vykopnutým otcem křičel p. Junes, že ho ani nenapadne se ženit s nějakou courou, jejíž
počestnost se zviklá hned na první procházce.
Toť tedy je ta celá slavná morálka sociálních lidových pokrokářů. Vlasy vstávají na
hlavě, když si pomyslíme, že tato strana měla dva členy v městské radě a tři členy ve
finanční komisi, kteří měli přístup k pokladně městského důchodu.
Dnes se již nedivíme, kam se potom mohlo dojít s městským hospodářstvím, když tato
strana na účet poplatnictva prováděla orgie s oklamanými nezkušenými děvčaty někde „na
krásné vyhlídce".
Budete, pane Junesi, starostou, ale v kriminále!
O defraudacích bývalého člena městské rady p. Pipicha přineseme obšírný článek
v příštím čísle: rozumí se samo sebou, že p. Pipich je též sociálním lidovým pokrokářem,
jakým byl i známý obecní vagabund a falešný hráč v karty kriminálník Knížek, takto
koňský handlíř a švagr známého majitele nevěstince „Za vodou", který prý též bude
kandidovati na jejich program!...
Tímto článkem Hlasy z Nučic prorazily slavně blokádu a orgán sociálních lidových
pokrokářů Obecní zájmy velice svižně odpověděl zvláštním vydáním. Přinesl na první
straně tučnými literami prohlášení napadaného pana Junesa, který začínal důstojně:
„V posledním čísle smutně známých Hlasů z Nučic hodil blátem po mých šedinách
notorický lhář a alkoholik, pan redaktor Papík. Toto individuum, štítící se poctivé práce,
dovolilo si uveřejnit o mně něco tak bizarního, což bych v tom případě, kdyby se nejednalo
o obecní volby, považoval prostě za výtvor zpitomělého mozku a pisatele bych prostě dal
odvést do blbince. V udaném případě však, kdy počíná se rozvinovat zásadový volební boj
mezi určitými volebními stranami, nelze definovat p. Papíka bláznem, ale padouchem
největšího kalibru, zlomyslným utrhačem na cti a vyvrhelem. Kdo zná mé šediny, a těch je
jistě mnoho, ví velice dobře, že jsem ženat již přes čtyřicet let, a nemusím snad opakovat, že
má minulost je tak bílá jako má hlava. V městě i v okolí zná mne každé malé dítě, a nyní
přijde na sklonku mého života ničemný padouch, trestaný již pro nesčetné přestupky,
a bude mně tvrdit do očí, že jsem někoho zprznil na svá stará kolena. To nejde, pánové!
Náš volební boj musí mít jistou mravní úroveň a já jménem své strany, sociálních lidových
pokrokářů, žádám výkonný výbor strany svobodomyslných pokrokových demokratů, aby
vyloučili okamžitě ze svého středu - řeknu to přímo - toho mizerného pacholka, uličníka
a bídáka, nactiutrhače Papíka. Ze své strany prohlašuji, že jsem již podal na to sprosté
individuum žalobu a že v nejbližším porotním období bude náležitě oceněna mravní
zchátralost tohoto bídáka."
Josef Junes
břidlice, lepenka
a cementové tašky
Je již po druhé hodině noční. Nahoře v domě pana Vencelídese se ještě svítí. Tam
za stolem sedí ještě pan Vencelídes a píše leták proti všem stranám. Občas zavolá
vedle do ložnice na svou manželku: „Tak jak to bylo s tím národním maximalistou?
Potřebuji fakta! Ukrad u Hořínků tu láhev s octovou trestí? Že to byl bratranec jejich
služky? To nevadí, stalo se to v jejich rodině a dobře. Oni si ti národní maximalisté
moc troufají."
( II )
Jedna věc byla typická. Všechny strany na svých plakátech nazývaly své kandidáty
známými a osvědčenými pracovníky, jejichž volbou poslouží se nejen městu, ale
i sobě, když se budou volit do zastupitelstva takové osoby, jimž se jedná o blaho obce
a ne o ukájení ctižádosti.
Zkrátka každý z nich byl anděl, poctivec, který nezná, co je klam a šalba.
A tu teprve nastala jenerální zpověď. Letáky vydávané všemi deseti politickými
stranami odkrývaly a obnažovaly svědomí protikandidátů. Vycházely pěkné věci
najevo, že vlastně vůdcové všech politických stran bez rozdílu tvoří dohromady
náramně krásnou společnost, která by se velmi pěkně vyjímala někde na Pankráci, na
Mírově nebo na Borech.
Občané se nesmírně divili, jací vyvrhelové řídili do poslední chvíle osudy města.
Každá strana posílala druhé straně, totiž jejím předákům, anonymní a výhružné
dopisy. Tak národní pokrokoví obzoráři píší leadrovi svobodomyslných pokrokových
demokratů: „Dej pozor, aby se ti výsledek voleb nevrazil do zadnice, abys ji měl zdravou
a mohl na ní pak sedět."
Napadený odpovídá anonymním dopisem vůdci národních pokrokových
obzorářů: „Franto, upozorňuju tebe včas, abys odstoupil do zátiší. Takový smilník, keťas
a uličník musí být z veřejnosti odstraněn! Vzdej se, Franto, nebo tě udám a pak tě zrovna
odvezou do Kutné Hory!"
Demokratická strana svobodomyslná posílá národním maximalistům tento
anonymní dopis: „Pane Janoto! Doufáme, že po obdržení tohoto dopisu oznámíte
předsednictvu své strany svou rezignaci, jinak jeden váš dobrý přítel oznámí veřejnosti, jak
to bylo s těmi bramborami pro místní chudinu! S přátelským pozdravem J. M."
Vůdce lidových minimalistů dostal anonymní dopis velice stručný: „Zloději!!
Na voličskou schůzi nechoď, jinak se tě zeptám, kam se poděly peníze za prodaný cukr
z obecní aprovizace!"
Vůdce demokratické strany svobodomyslných je mile překvapen tímto dopisem:
„Velectěný pane! Jsem již dlouholetým vaším straníkem, a proto velice bolestně se
mne dotýká nečestné jednání člena vaší strany pana Semeráka, kterého jste dal na první
místo na kandidátní listinu. Ten pán zneužil naprosto nejen Vaší důvěry, ale i Vaší
paní manželky. Přistihl jsem Vaší paní choť v lesíku „Na Markově" in flagranti s panem
Semerákem. Divím se, že jste si doma nevšim, s jak pomačkanýma sukněma vrací se
Vaše paní z procházky. Učiníte zajisté velice dobře, když takového straníka veřejně
zfackujete. Že vám nelhu, o tom se přesvědčíte nejlépe tím, že se paní choti optáte, proč
v tom dolíku „Na Markově" od 16. května neroste tráva. Přeji Vám plného úspěchu při
očišťování Vaší strany a zůstávám Váš starý přívrženec a straník. - Hádejte: Kdo?
Manželka vůdce strany spasitelů lidu obdržela rekomandovaný dopis:
„Paní Kindlová! Když ráno chodíte do kostela, tak Váš muž vodí si školačky do sklepa,
a než jste ho poznala, už měl tu ošklivou nemoc. Řekněte mu, ať radši nekandiduje,
nebo že to jeden otec na něho udá. Prozatím nazdar a očekávejte pokračování, vy jedna
svíčková bábo!"
Pan Vencelídes asi současně lítal po pokoji s tímto otevřeným dopisem, který mu
byl doručen nevyplaceně:
„Syčáku! Teď syčíš vo hlasy, poněvadž už to máš v krvi, když jsi syčel před léty v Dolních
Rakousích, kde jsi seděl pro žebrotu, a pak Tě přihnali postrkem do Nedouchova. Ty kluku
furiantská! Hleď si kuželek a vo politiku se nestarej, Ty prase. Rozumíš politice jako koza
petrželi. Takhle někoho vokrást, Ty keťase!"
Neminulo to ani vůdce strany venkovských demokratů. Nějaký muž ze strany
realistických, socialisticky založených agrárníků mu psal:
„Pepíčku Pohodnejch! To máš vztek, viď, že v tej pokladničce Ústřední Matice
Školský, kterou jsi strčil pod havelok „U Harculů" před válku, bylo jen několik šesťáků!
Měls přijít do hospody vo tejden dřív, tenkrát jsme tam měli přes stovku. To by jsi se
byl zas tenkrát vožral, pamatuješ se, žes nám ve válce prodával shnilý brambory? Teď
konečně přišel boží soud. Zpakuj si hezky svých pět švestek a vodejdi do ciziny hledat
si štěstí jiná! Jeden, kterej tě moc dobře zná, a ty jeho taky!"
Opakuji ještě jednou, že to byla obrovská, do všech detailů vypracovaná generální
zpověď.
Anonymní dopisy počaly se pomalu dostávat na veřejnost, poněvadž každý
napadený vydal leták, ve kterém pozastavoval se nad sprostotou, nad tím způsobem
volebního boje. V tiskárně měli práce přes hlavu, pracovalo se přes čas a jednou
z nejváženějších osob byl korektor z tiskárny, kterého kdekdo zastavoval a říkal mu:
„Nečet jste dnes, pane Benke, něco proti mně? Ale neříkejte, že ne, já vám to vidím
na očích. To jsme to daleko dopracovali s tím volebním bojem!"
Celé město bylo polepeno plakáty a do očí zoufale bily veliké litery, tvořící velké
slovo:
„PROHLÁŠENÍ"
Nejmírnější prohlášení znělo v ten smysl:
„Odmítám s největším rozhořčením tvrzení mých politických nepřátel, že bych byl
v roce 1913 pojistil svou manželku Marii Drtinovou rozenou Chaloupkovou na 25 000
korun a že bych byl ji za zištnými úmysly utopil při koupání v obecním rybníku dne
19. srpna okolo 7. hod. večerní. Prohlašuji tímto, že jsem nikdy ženat nebyl, nikdy nikoho
nepojišťoval a zmíněného dne nalézal se ve vazbě zemského trestního soudu v Praze pro
zločin veřejného násilí na policejních strážnících, krátce po mém příjezdu do Prahy ku
pohlídce Hradčan. Štěpán Drtina, předtiskování ručních prací.
Z čeho vůbec bylo možno obvinit, o tom jiné zoufalé prohlášení nějakého Kříšty,
který se zapřísahá svědky, že nikdy na trati severozápadní dráhy pražce netrhal
a neprodával ve velkém opět eráru a na plzeňské silnici že se nedopouštěl krádeží
telegrafního drátu.
Tato různá prohlášení zrodila opět jiná prohlášení, někdy dosti detailně zpracovaná,
kterými dřívější prohlášení vyvrácena a doplněna.
Povšechně měla tato protiprohlášení asi tento obsah:
„Divíme se nesmírně, že pan Harcuba byl tak smělý a měl tolik drzosti, že na naše
obvinění si ještě troufal vypustit na světlo boží svou ochranu. My mu tedy připomeneme
prostě to, že událost, o kterou jde, stala se před osmnácti lety v Čáslavi, kde v té době
měl tento podařený ptáček obchod se střižním zbožím, který si zapálil v noci 12. srpna
z úterý na středu, když předtím si dal zvýšit pojistné. Týden před požárem nebylo dne, aby
v noci byl neodnášel z krámu balíky různého zboží, a my mu také přesně připomeneme,
že v neděli odtáhl domů kanafas, v pondělí sypkoviny, v úterý damašky, ve středu oxfordy,
ve čtvrtek zefíry, v pátek hedvábí, ručníky, kapesníky a utěrky, v sobotu prádlo, v neděli
balík vlněných látek na šaty a kus sukna, v pondělí nitě a stužky a v noci z úterý na středu
že si ty prázdné pulty zapálil. Ano, pan Harcuba, to není jen tak, chtít spatra nazvat nás
ve své obraně nactiutrhači, když jsme vás ještě šetřili a nazvali vás zcela mírným slovem
podpalovač. Víme sice předem, že máte hroší kůži a vydáváte ještě novou svou Obranu.
Uvidíme, jak je voličstvo vyspělé. Voličové musí si uvědomit, že odevzdají-li kandidátní
listinu se jménem Harcuba, že volí tím za svého zástupce žháře, který byl by málem
zapálil Čáslav."
Pan Harcuba má tolik troufalosti, že vydává svou Obranu a dává ji lepit na rohy
na návěštní tabule:
„Konstatuji prostě, že jsem před osmnácti lety skutečně v Čáslavi přebýval, ale neměl
žádného obchodu se střižním zbožím, jsa zástupcem továrny korkového zboží v Klášterci
nad Ohří, takže v mém skladu nemohl se nalézati žádný kanafas apod. Myslím, že toto
úplně stačí, ne snad k mému ospravedlnění, neboť toho nepotřebuji, mě zná každý, ale
k úplnému odsouzení známé strany politických lhářů a ničemů."
Ovšem že to nestačilo. Vrhli se na něho ještě s větší chutí a již druhý den po ulicích
byly nalezeny plakáty:
„PŘIZNÁNÍ P. HARCUBY!"
„POLITICKÁ MRTVOLA SE ZPOVÍDÁ!"
„U svých politických odpůrců byli jsme sice zvyklí na otrlost, nicméně překvapilo
nás cynické doznání p. Harcuby, že skutečně v Čáslavi byl, když si zapálil svůj sklad
korkového zboží, k čemuž se připravoval celý týden, odnášeje domů do bezpečného úkrytu
balíky zboží. Abychom jeho paměť osvěžili, podáváme zde celé veřejnosti chronologický
přehled, co a kdy zašantročoval. V neděli, třetího srpna (v noci) ze soboty na neděli odtáhl
domů korky pro pivovary, výrobce vína, pro láhve minerálních vod, výrobce likérů, pro
výčep piva. V pondělí zašantročil zátky pro lékárny a drogerie, v úterý v noci vyvezl
slaměné obaly pro všechny druhy lahví, korkové vložky a korkové vývrtky. Ve středu odtáhl
celým povozem korkové podklady pod linoleum, korkové vložky do bot, korkové pásy ke
koupání, korkové mřížkové podložky do koupelen a lázní a korkové násadky; ve čtvrtek
koberce z korku a podlahové korkové podložky bez štěrbin; v pátek korkové pytle, v sobotu
odvezl korkové cihly, korkovou moučku s odpadky, v neděli korkovou izolaci pro teplo
i zimu a v pondělí korkové třecí vložky pro stroje. A dvanáctého už hořelo celé skladiště. To
jsou fakta, pane Harcuba! Těmito fakty odpovídáme přesvědčivě a klidně na vaše pepické:
Stačí to?"
Pan Harcuba, když přečetl toto nové obvinění, dlouho do noci seděl jako
odsouzenec před popravou. Před ním ležel na stole půlarch papíru, čistý až na nadpis,
který pracně sestavil, nežli začalo svítat:
„OBRANA ČÍSLO 3"
Potom začalo svítat a půlarch byl stále čistý. Panu Harcubovi pletla se již všechna
logika a konečně napsal:
„Odpovídaje na sprosté útoky, žádám soudnou veřejnost, aby se na mne informovala
v továrně na korkové zboží v Klášteře nad Ohří, Blunnersdorf."
Tato „Obrana" ocitla se také skutečně na plakátech a veřejnost byla ten den
překvapena štětkou namalovaným nápisem na vratech radnice:
„Bývalý starosta Junes žere kočky"
a touže rukou na chodníku před radnicí:
„Volte Vencelídesa!"
Hříčka přírody, vládní komisař, naproti v hotelu dál žvýkal své dršťky...
( III )
Pisatelé anonymních dopisů byli záhy odkryti, a poněvadž v každé straně byl
aspoň jeden, patřilo to vlastně k bontónu, takže po usvědčení pisatelů, jako kdyby si
všechny strany řekly a umluvily se, každá z nich vydala prohlášení s touto větou:
„Anonymní dopisy člena naší strany jsou tedy vše, co proti nám mají. Jiného takřka
nenašli proti nám ničeho..."
Obchodní cestující, kteří zavítali toho času do města a přečetli si všechny ty
letáky, měli takový dojem, že padli do nějakého loupežnického hnízda, a když šli spat
v hotelích, přitahovali ke dveřím skříně a činili vůbec všechna možná bezpečnostní
opatření, ráno vstávali nevyspalí a rychle ujížděli z města.
Ve městě měl být jarmark, ale přijelo velice málo interesantů pod dojmem všech
těch obvinění.
„Tam jsou pěkní lidi," říkalo se v okolí. „Pojedeš tam, a ještě tě tam zaříznou a oberou
páni kandidáti."
( IV )
Nevím, jak obecní volby dopadnou, ale právě přišel jeden občan a říkal, že ve
městě, když šel na nádraží, lepili nové plakáty, že bývalý ředitel městských důchodů je
perverzní individuum a udržuje milostný poměr se sekretářem své politické strany...
-
Re: Jaroslav Hašek OBECNÍ VOLBY
1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 15.Října 2010 22:45:56
Copak Hašek, to byl kos!
Ale jsem zvědavý na vás, pražáci a pražačky, jak to tam skoulíte s tou vaší mafií na magistrátě!
-
Re: Jaroslav Hašek OBECNÍ VOLBY
2 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 15.Října 2010 23:39:58
Taky jsem zvědavej, jak to tady dopadne. Děsí mne ale, kolik milionů se muselo utratit za ty přiblblý billboardy. A to prej budou šetřit! Hnal bych je bičem, gaunery!
-
Re: Jaroslav Hašek OBECNÍ VOLBY
3 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 20.Října 2010 13:46:26
http://www.finmag.cz/clanek/21899/
"Dívejte, kde se vydělává nejvíce peněz?
Ve finančnictví.
Co reálného ale finančníci vyrábí?
Co montují?
Co staví?
Co užitečného vynalézají?
Čím obohacují společnost?"
-
Re: Jaroslav Hašek OBECNÍ VOLBY
4 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 20.Října 2010 14:59:53
No jo, ale to je právě ten globální průser - peníze dělají peníze. Děsí mne pomyšlení, na tu spoustu bankovek, které nejsou v podstatě ničím kryty a neméně mne děsí bankovní operace spočívající pouze v tom, že se někde něco připíše a na druhé straně odepíše z účtu. Tím se nic neprodukuje, nic nevzniká, akorát snad dobrý dojem finančníků, že mají vyděláno. A ještě větší svinstvo jsou půjčky, protože když nemá člověk na splacení, tak se banka, respektive exekutoři obohatí skutečným majetkem, jakoby ho oni vytvořili, a ten má cenu jen takovou, jakou si stanoví oni sami. To je podle mne absolutně nemravné, zcestné. Proti přírodě. Hnus - FUJ!!!