Zobrazení otázky a odpovědí
-
Perseidy
5648 otázku odeslal(a) falcon ve Čtvrtek 12.Srpna 2010 16:24:55
Ač je pohled na nebe tady v Praze tristní, možná by někde snad mohlo být večer aspoň kapku jasno. V tom případě by stálo zato najít si aspoň půlhodinku k pozorování noční oblohy, protože dnes v noci by se mělo projevit maximum meteorického roje Perseid a četnost meteorů by mohla být dosti slušná - řekněme (opatrněji) aspoň tři za pět minut.
Nečekejme nějaký déšť padajících hvězd! Většina pozorovatelných meteorů bude vypadat asi jako stříbrná jiskřička, která se mihne mezi hvězdami. Kdo jich bude chtít pozorovat co nejvíce, měl by se dívat "do blba" - nefixovat oči na jedno určité místo na nebi, ale vnímat co největší zorný úhel. Lidské oko vidí lépe mimo svou osu - tudíž je dobré pozorovat slabé nebeské objekty tak, že se díváme kousek vedle a ne přímo na ně (tohle se hodí třeba při pozorování mlhovin nebo komet). Přeji jasné nebe a štěstí na meteory!!!
-
Re: Perseidy
1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Čtvrtek 12.Srpna 2010 20:26:52
Slovo starého meteoráře: kromě jasné tmavé oblohy bez světelného smogu to chce taky spacák, lehátko a trpělivost. A hlavně čas od půlnoci do rozednění – to se totiž pozorovací místo natáčí do směru pohybu Země kolem Slunce, a meteorickému proudu jde jakoby naproti. V hodinách od západu Slunce do půlnoci (v první polovině noci) jsou ke spatření jenom ty meteory, které Zemi jakoby dohánějí, a těch je ke spatření podstatně míň. A druhá věc – je dobré ležet tváří k severovýchodu. Zhruba v těch místech, cca 50 stupňů nad obzorem, se totiž nachází souhvězdí Persea, ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Budete-li koukat k jihozápadu, moc toho asi neuvidíte.
-
Re: Perseidy
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 13.Srpna 2010 10:19:27
http://www.novinky.cz/veda-skoly/208567-perseidy-predvedou-na-obloze-vesmirny-ohnostroj.html
-
Re: Perseidy
3 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 13.Srpna 2010 12:52:52
Tak jsem viděl prd. Naštěstí jsem už těch meteorů i velmi jasných, viděl mnoho. Jako astronomovi - amatéru mně kdysi vrtalo hlavou, jak vlastně takový meteorický roj ve vesmíru vypadá. Uběhlo pár let, než mně došlo, že to není mračno svinstva, které někde krouží, nýbrž je to svinstvem trasovaná dráha komety. Kudy prolétla, tam po sobě zanechala jakousi stopu, podobnou kondenzačním pruhům za letadly ve velkých výškách. Meteor nemusí být nutně nějaký "šutr", ty nejslabší jsou velké jako zrnko písku, a protože se sráží se zemskou atmosféro velkou rychlostí - řádově kilometry za sekundu - nadělá to v atmosféře patřičný ohňostroj. Co vidíme, to je vlastně stopa ionizovaného, zářícího plynu.
Občas se stane, že po průletu meteoru ještě několik sekund zůstane na nebi viditelná stopa, asi jakoby tam někdo rozsvítil zářivku, která pomalu dohasíná. To jsem pozoroval několikrát.
Docela mne baví představa, jak se naše planeta na své dráze vlastně ustavičně prodírá kosmickým svinstvem - takže vesmír není ani zdaleka tak čistý, jak si představujeme. K tomu svinstvu se kuriozně přidala i brašna s nářadím, kterou upustil před léty někdo z astronautů při práci mimo raketoplán.
-
Re: Perseidy
4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 13.Srpna 2010 14:06:49
Já jsem jich viděl v životě taky dost, a tak už jsem šel taky radši spát.
Kromě té brašny s nářadím to byl svého času taky Haselblad, který uletěl kterémusi astronautovi při programu Gemini. Ale s tím svinstvem máš pravdu. Nepamatuji si už přesně číslo, kolik toho smetí Země na své cestě kolem Slunce každý den vyluxuje, ale jsou to řádově tuny. Denně! Taky se už mnohokrát musela měnit okna raketoplánů, na kterých byly miniaturní krátery po srážkách s mikrometeoroidy. A ani se mi nechce domýšlet, co by se stalo, kdyby se s nějakým větším šutrem srazila ISS! To by tam asi posádce nebylo moc do smíchu!
-
Re: Perseidy
5 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 13.Srpna 2010 14:15:40
Když už jsi to zmínil, Falcone, já se musím přiznat, že jsem nepochopil dodnes jak vlastně ty meteoritické roje vznikají...
Přece ta kometa letí vesmírem jakousi rychlostí a ty částečky, co k ní patří, letí toutéž rychlostí nebo ne?
-
Re: Perseidy
6 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 13.Srpna 2010 14:45:28
Na tom není nic složitého. Snad se na mě Falcon nebude zlobit, když odpovím za něj. Jak se kometa blíží ke Slunci, odpařují se její svrchní těkavé vrstvy, tlak slunečního záření je vypuzuje od jádra pryč, a částečky prachu, které jsou v nich zamrzlé, jsou strhávány sebou. Protože kometární jádro má nepatrnou gravitaci, stačí poměrně malá síla, aby zcela unikly z jeho dosahu, ne však na to, aby opustily dráhu, po které se kometa pohybuje. A když kometa vykoná několik takových přiblížení ke Slunci (během každého svého oběhu), rozptýlí se nakonec po celé délce její dráhy.
-
Re: Perseidy
7 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 13.Srpna 2010 14:47:02
Stejně nerozumím tomu, proč ty částečky zůstanou "trčet" na místě ?
-
Re: Perseidy
8 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 13.Srpna 2010 16:08:41
Ony na místě „netrčí“. Zaprvé od okamžiku, kde opustí kometární jádro, obíhají po své vlastní dráze kolem Slunce, a zadruhé, protože sluneční záření jim udělí určitý impuls, byť slabý, mají také nepatrně odlišnou rychlost od mateřské komety, a pomalu se od ní vzdalují. To je taky ta příčina, proč se za nějaký čas rozptýlí po celé délce její eliptické dráhy.
-
Re: Perseidy
9 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 13.Srpna 2010 16:18:32
To je správná otázka, která směřuje k tomu, že naše představivost dostává v Prostoru(myslím tím vesmír) pořádně zabrat. Nutno zvážit, že zde nic ničemu neklade takový odpor, na jaký jsme zvyklí např. když vystrčíme ruku z jedoucího auta. Dále zde existuje cosi, co na Zemi pozorovat nemůžeme - to je tlak slunečního větru. Ten je však takový, že bychom mohli zkonstruovat jakousi vesmírnou plachetnici, která by právě slunečního větru využívala. Ovšem aby to stálo za řeč, musely by její plachty mít pro pozemšťana nepředstavitelné rozměry. Uvažme, že se kometáerní jádro pohybuje obrovskou rychlostí, třeba desítky km/sec. Touto rychlostí se pohybuje i všechno, co z se jádra odpojí. Úniková rychlost z povrchu komety musí být velice malá, takže k vyvržení prachu bohatě postačí miniaturní výbuch. a k Těm na kometě nutně dochází, protože je to vlastně cosi jako hodně špinavá sněhová koule. Akorát ten sních není jen voda, ale zmrzlý metan nebo kyan a další zajímmavé plyny. Kometární jádro se nemusí ohřívat slunečními paprsky rovnoměrně, takže si klidně můžeme představit, že se povrch jádra ohřívá i do určité hloubky. Jakmile je teplota dost vysoká (přitom se jedná o mráz, jaký v obyčejné lednici neumíme vyrobit) k tomu, aby se začaly odpařovat či sublimovat krystaly plynu a časem taková kaverna pukne. Tím se do okolí jádra vyvrhne materiál, který následně podlehne tlaku slunečního větru a je tlačen od jádra do prostoru. Tím vzniká ohon komety.
Ale zpět k dotazu: Celý ten mrak materiálu kolem kometárního jádra se pohybuje nejprve stejnou rychlostí jako jádro - a tak by to zůstalo navěky, nebýt působení slunečního větru. Nyní si tedy klidně můžeme představit, že dráha komety je trasována odloučeným materiálem, vlastně jsou to pozůstatky kometárního ohonu. Ta trasa pochopitelně není v klidu, protože se pohybuje stejně rychle, jako se pohybuje celá sluneční soustava Prostorem. Dynamika tomu chce tak, že platí zákon zachování setrvačnosti (především) tudíž ta stopa po kometě zachovává jednak prostorovou orientaci a také uzlové body k ekliptice. Nikoli nafurt, ale pomaličku se to mění. Proto se dnes už nedá pozorovat meteorický déšť, jaký viděli naši předkové ve středověku. Tehdy doslova pršely meteory z nebe a lidi si mysleli, že nadchází konec světa. Ani nevím, jestli se podařilo s jistotou přiřadit takový déšť nějaké tehdejší kometě, ale od té doby se to neopakovalo právě proto, že trasa po kometě se časem musí měnit. Tudíž nikdy tam nemůže zůstat trčet, ale během let se s ní Země může přestat střetávat. To se také skutečně děje, že meteorické roje časem slábnou.
-
Re: Perseidy
10 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 13.Srpna 2010 16:20:46
Hahá! Opět jsme, Petře, synchronní!
-
Re: Perseidy
11 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 13.Srpna 2010 16:32:55
Omlouvám se, ale ještě musím provést malou úlitbu bohu fyziky. Psal jsem, že platí princip zachování setrvačnosti, což je blbost. Platí princip setrvačnosti, který plyne z principu zachování HYBNOSTI. Protože hybnost je veličina, jejíž hodnota je součinem hmotnosti a rychlosti, pak si lze představit, že i tak malá částečka, jako třeba zrnko písku, pohybující se rychlostí mnoha km/sec má hybnost, jakou by na zeměkouli ztěží mohla mít (dík odporu vzduchu). Tím si můžeme vysvětlit ty krátery na oknech raketoplánu, protože kionetická energie takové částečky je fantastická.