Zobrazení otázky a odpovědí
-
Kauzální past
5497 otázku odeslal(a) falcon v Neděli 17.Ledna 2010 23:14:28
Předpokládám, že téma akauzální synchronicity je natolik naléhavé, že bychom zde o něm mohli diskutovat stále dokola. Nemíním tento "kruh" trhat, protože jsem přesvědčen, že je užitečný. Nikdy nevyčerpáme takovou problematiku až do dna.
Co mně leží na srdci nyní, je náš styl myšlení (tedy evropský, či západní) vzešlý hlavně z řecké filosofie. Všichni jsem zvyklí uvažovat stylem "příčina - následek", tudíž pro každý jev dohledávat jeho příčinu. Chceme přijít na kloub tomu, proč se stalo právě toto, zatímco v jiné souvislosti se stalo tamto. Tento styl uvažování se nám zdá jako jedině správný, často jej označujeme za vědecký. Mnohdy, kdykoli něco neumíme jasně vysvětlit, uchylujeme se k pojmu "náhoda". Z hlediska náboženského je i ta náhoda herezí, neboť tím jsme ignorovali boží vůli.
Všichni ale známe případy, kdy herezí bylo přesné popsání příčin určitých jevů vlastně z téhož důvodu - popření vůle Boží. Vzestup materializmu jsem dříve chápal jako přirozenou reakci na renesanční rozvolnění pout církevních dogmat. Jsem si přitom velmi dobře vědom, že minulá staletí vybudovala na základě aristotelovského/newtonského myšlení velkolepý chrám vědění. Avšak ještě dříve, než na chrámu vědy mohli dokončit střechu, uletěla teoretická fyzika jaksi naprosto mimo celou stavbu - aspoň zpočátku to tak vypadalo.
Zcela mimo západní newtonovsko-karteziánský styl uvažování, rozvíjel se na opačné straně zeměkoule styl jiný - nekauzální. Alespoň tak se mi jeví Taoismus i buddhismus, včetně Zenu. Pro západní styl je typická dedukce, kdežto východní styl užívá vhledy. Pro mnohé zápaďany je to styl těžko přístupný hlavně proto, že k němu prostě nelze přistupovat kauzálně. My přísaháme na metodiku, zatímco buddhista je doma v meditaci.
Co bych však nyní rád předložil k diskusi je toto: Jestliže řekneme, že astrologie spočívá na akauzální synchronicitě, pak musíme být důslední, a tedy nemůžeme k tomu přidávat jakousi skrytou kauzalitu, která je příčinou akauzální synchronicity. Tím méně nějakou boží vůli, či jakýsi dosud nepoznaný universální zákon nebo kosmický metaintelekt. Astrologie zajisté spočívá v umění předpovědět polohy planet, což je záležitost matematiky. Jenže tím by pro nás veškerá kauzálnost mohla klidně zhasnout a měli bychom se v jistém smyslu vrátit k úplným základům - pozorování. Pokud během času spolehlivě odpozorujeme, že třeba postavení planetky Juno (abych uvedl nějaký příklad) synchronizuje s takovými a takovými jevy, bylo by to přijatelné a ověřitelné. Domnívám se, že v takovém (a dalších případech) je možné konstatovat, že jsme pozorovali synchronní jevy, aniž bychom nutně museli vymýšlet teorii, proč tomu tak je, a proč právě Juno a nikoli Iris.
Jakmile začneme v astrologii vidět či hledat příčiny událostí, jsme chyceni do pasti, kterou jsme si v tomto případě narafičili sami svou neochotou zříci se kauzálního myšlení.
-
Re: Kauzální past
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 18.Ledna 2010 12:13:53
http://patf-biokyb.lf1.cuni.cz/wiki/_media/akauzalni_vzkriseni_-_medsoft_09.pdf
-
Re: Kauzální past
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 18.Ledna 2010 12:15:55
http://patf-biokyb.lf1.cuni.cz/wiki/_media/wiki/user/akauzalni_modelovani_medsoft_09.pdf
Hle, nejen astrologie si činí nárok být akauzální...
-
Re: Kauzální past
3 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pondělí 18.Ledna 2010 15:04:21
http://www.rezonance.cz/wp
přesto bych kauzalitu nevyvážel na hnojiště dějin. Svého času to byl významný objev, který poznamenal dějiny všech oborů lidského snažení.
-
Re: Kauzální past
4 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 18.Ledna 2010 18:40:50
Jasně, kdybych ignoroval kausalitu, nikdy bych nedokázal dohledat a opravit poruchu na autě nebo v počítači...
-
Re: Kauzální past
5 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 18.Ledna 2010 18:52:18
Chyba lávky, Falcone.
Jistě bys dokázal uvedené opravit, pokud bys měl vysledovanou akauzální synchronicitu uvedených poruch s postavením nebeských prvků.
-
Re: Kauzální past
6 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 18.Ledna 2010 19:17:36
Jiří, chápu, že by to snad tak být mohlo. Bohužel netuším, jak poznat z postavení planet, že se mi ucpe tryska v karburátoru :-). Možná kdybychom sledovali takové synchrnicity další 1000 let a zaručili, že stále budou jezdit karburátorové motory, mohlo by se podařit.
-
Re: Kauzální past
7 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 19.Ledna 2010 05:12:04
Sledovat synchronicity 1000 let a pak z tohoto pozorování vyvodit jak se to má s ucpanou tryskou a horoskopem jest nesprávná metoda neb přesně to jest kauzální způsob.
Na akauzalitu se musí jinak.
-
Re: Kauzální past
8 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 19.Ledna 2010 10:51:21
Dobrá - jak tedy jinak?
Na tom příkladu s karburátorem je krásně vidět, proč jsem toto vlákno pojmenoval "Kausální past" - právě jsem se do ní, zdá se, chytil.
Jak 100hoven?
Špatný chod motoru může mít spoustu příčin, přičemž ucpaná tryska v karburátoru je jen jednou z nich. Tím jsme v říši kauzality.
Jak to řešit akauzálně mi v tomto případě uniká.
-
Re: Kauzální past
9 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 19.Ledna 2010 11:03:47
Sám podáváš návod ve svém prvním příspěvku.
Meditace je tou metodou.
-
Re: Kauzální past
10 odpověď odeslal(a) Naďa v Úterý 19.Ledna 2010 13:27:52
http://Jejdajejda
Falcone, podívej se do svého horoskopu pořádně....
Protože ->...Špatný chod motoru může mít spoustu příčin, přičemž ucpaná tryska v karburátoru je jen jednou z nich. Tím jsme v říši kauzality.
Jak to řešit akauzálně mi v tomto případě uniká.
...potíže s technikou, motory...etc...ve svém stávajícím horoskopu potažmo tranzitech naznačeno máš !
Chichi...
Ale také by se dalo napsat, že vše nejasné budeš chtít rozlousknout - ve vztahu ku technice, elektronice, motorům, ale i v rozhovorech...
Ale zvykni si na to, že mírný chaos ještě chvilku budeš zažívat !
Hojky !
-
Re: Kauzální past
11 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 19.Ledna 2010 18:57:09
Naďo, potěšilo mě, jak do mne vidíš dobře - máš pravdu, zvykat si na chaos mi příliš nevadí, neb jsme mívali v kanceláři kdysi nápis: "Pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos!" a ten jsem si vzal k srdci...
Mám pocit, že to,co je výsledkem kauzálního myšlení a konání, může být nejsnáze spravováno opět kauzálním postupem. Avšak ani v takových případech bych nevylučoval předem, že akauzální přístup nemůže nic přinést.
Řekl bych, že obojí je velmi dobře vidět z průběhu mise Apollo 13.
-
Re: Kauzální past
12 odpověď odeslal(a) JanaT ve Středu 20.Ledna 2010 00:01:59
Jsem přesně ten typ, který když k něčemu přijde "jen tak" potřebuje k tomu samému dospět hledáním striktně racionálního důvodu.. proč co kdy jak... a naopak. Jedno nebo druhé samo o sobě pak v mém životě nenajde pevné přijetí. Ovšem - nikdy si nemohu být docela jistá, že jsem druhý stejnobod nenašla takovým způsobem, jakým se dělá čas od času statistika - mám na mysli aby to vyšlo tak, jak jsme chtěli. :)
-
Re: Kauzální past
13 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel ve Středu 20.Ledna 2010 12:14:56
http://www.rezonance.cz/wp
informace o synchronicitě, koincidenci, serialitě apod. najdeme v heslech Arthur Koestler, C.G.Jung, Paul Kammerer odtud se info větví
Akauzální princip je našemu vnucenému způsobu myšlení naprosto cizí. Ohrožuje mýtus jediné universální pravdy. Pozorouhodná shoda mezi skeptickými vědci a esoteriky, kteří za vším vidí princip kauzality (přítomný např. v konstruktu reinkarnace) ukazuje, že přinejmenším evropská věda vznikla na půdě církve. Bojem (sic!) proti náboženskému tmářství se tímto tmářstvím a přehnanou snahou o ortodoxii nakazila.
-
MILAN NAKONEČNÝ
14 odpověď odeslal(a) Milena Plachá ve Středu 20.Ledna 2010 15:46:56
http://www.karika.sk/novinky/fenomen-magie-i.html
Myslenie v rámci inej než bežnej mapy reality môžeme označiť aj ako magické myslenie. Podľa českého profesora psychológie Milana Nakonečného je to fylogeneticky pôvodná forma ľudského myslenia. Objavuje sa ešte aj dnes u niektorých primitívnych národov a vyznačuje sa niekoľkými hlavnými znakmi. Sú to:
1. alogickosť
2. akauzalita
3. antropomorfizácia.
Prvky magického myslenia často nachádzame u detí ranného a predškolského veku, ale tiež u schizofrenikov a niektorých umelcov. Magické myslenie bolo psychologickými školami minulosti považované za inferiórne, alebo podradné. Podľa Nakonečného, ale aj Dukesa a ďalších mysliteľov, je ale magické myslenie skôr iným druhom myslenia, uplatňovanom v iných životných podmienkach a s iným účelom, než náš bežný modus myslenia. Preto je podľa nich téza o jeho menejcennosti sporná.
-
Re: Kauzální past
15 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel ve Středu 20.Ledna 2010 20:15:02
http://www.rezonance.cz/wp
Na to, že myšlení přírodních národů, myšlení divoké, plaché, plané, neučesané, nedomestikoavné (pensée sauvage) není inferiorní upozornil Claude Lévi-Strauss v Myšlení přírodních národů (Pansée sauvage
Z hlediska kognitivní lingvistiky (Lakoff & Johnson) je i řada racionálních vědeckých pojmů založena na metaforách kulturních bází. Adjektivum vyský např. ve výraze "částice s vysokými energiemi" je založena na metaforách spojených s nadřazeností vyššího: VÍCE JE NAHOŘE. Podobně i pocit některých scientistů, že racionalita je něco vyššího. To co je výše a to co je níže je spojeno z hlediskem antropomorfickým, antropocentrickým: výše člověka, resp. jeho očí.
V astrologii je řadě věcí mírou člověk. Např. původní orbisy asektů zcela jistě: mezi palcem a malíčkem roztažených prstů dlaně vztýčené k nebi obsáhne 18°, ukazováček ruky ukazující na nebe pokryje 1°. 12 domu 1ě znamneí 12 30° aspektů = 12 kroků, skoků (tropos)
-
Re: Kauzální past
16 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 21.Ledna 2010 08:49:45
Inferiorní znamená podřadný, podprůměrný, slaboduchý, méněcenný
-
Re: Kauzální past
17 odpověď odeslal(a) Jafal ve Čtvrtek 21.Ledna 2010 08:54:52
Vyňato z Britských Listů: Egon Bondy:
„....Současná věda (všechny její obory) přináší tak bohatý soubor dat, že popis skutečnosti, který získáváme, přestává být dostatečně koherentní a připomíná roztříštěné zrcadlo. Jednotlivé vědy často s obtížemi hledají možnost jak sloučit svoje výsledky, případně nedostatek souvislostí bagatelizují a raději o něm pomlčí. Pravidla, jež platí v oblasti elementárních částic, jsou jiná než ta, která platí v molekulární genetice nebo ve společenských vědách. Ani v jednom z vědních oborů dnes již neplatí jak absolutizovaný výklad kauzální, tak teleologický, tak dialektický, a není zatím nikde ani náznak toho, že by se objevoval nějaký, všemi vědami akceptovatelný a ve všech vědách aplikovatelný základní výklad nový. (I odtud nepochybně pramení ony tendence neognostického charakteru.) I kdybychom chtěli jednotící výklad hledat v oboru teorie informací, tak vzhledem k podobě, v níž se zatím tato teorie nachází, můžeme opět jen konstatovat, že informace v mikro-, makro-, a megasvětě se chovají způsobem, jenž není stejný, a toto zjištění by nás mělo vést k úvaze, že se zřejmě ocitáme v situaci, kdy bude třeba být výhledově připraven na to, že budeme nuceni ve vědě opustit celou řadu zatím tradičních a pevných východisek.“
-
Re: Kauzální past
18 odpověď odeslal(a) akomon ve Čtvrtek 21.Ledna 2010 22:48:34
Osobně si myslím, že ve Vesmíru jsou akauzální pouze dvě věci. První je naše existence, která setrvává ve věčné přítomnosti. Sama pro sebe je nepostihnutelná (obrazně řečeno: sami sobě se do tváře nikdy nepodíváme).
Druhá věc je pole možností, které může existence prožívat jako stavy vědomí. Pole možností v sobě obsahuje nekonečně mnoho kombinací.
Snaha rozluštit tajemství energie, hmoty, prostoru a času je od prvopočátku marná, protože se jedná o klam vytvářený prostřednictvím pole možností. A vzhledem k tomu, že pole možností nabízí nekonečně mnoho kombinací, tak pak můžeme atom "dělit" nekonečně dlouho.
Žádná hmota, energie a prostor neexistuje. Existuje pouze dojem hmoty, energie a prostoru - neboli stavy vědomí. Čas existuje pouze jediný, a to je věčná přítomnost.
Stavy vědomí jsou hodnoty samy o sobě, stejně tak naše existence je hodnota sama o sobě, což znamená, že nelze zjistit z jaké "látky" se skládají, je možné je pouze prožít.
Prázdný střed horoskopu představuje naši existenci. Čistá existence sama o sobě je podobná nicotě. Okraj horoskopu s planetami představuje výsek v poli možností.
Pole možností bez existence by nikdy nebylo. Naopak existence na poli možností závislá není. Ale interakcí mezi existencí a polem možností dává vzniknout ve Vesmíru něčemu, co zde nikdy nebylo (respektive nacházelo se jako zatím neprožité v poli možností).
Máme možnost vytvářet sami sebe.
-
Re: Kauzální past
19 odpověď odeslal(a) ZlutaKocka ve Čtvrtek 21.Ledna 2010 23:48:07
Zaujímavé, akorát s tímto: "Naopak existence na poli možností závislá není." bych se trochu hádala...
-
Re: Kauzální past
20 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 22.Ledna 2010 00:22:16
http://www.rezonance.cz/wp/rudhyar-meditace-o-existenci-rozjimani-nad-bytim/
však také Rudhyar začíná svoji Meditation on Existence dvěma body:
1. Existence (Bytí) je pohyb od přesně určeného souboru potencialit k jejich dokonalé aktualizaci.
2. Dokonalá aktualizace vyžaduje vzájemné ovlivňování a spolupůsobení každé potenciality se všemi potencialitami ostatními.
-
Re: Kauzální past
21 odpověď odeslal(a) akomon v Pátek 22.Ledna 2010 21:01:32
re 19,20:
Hovořím o trochu něčem jiném než je uváděno v textu Meditation on Existence. Rudhyar popisuje na jakých procesech je založen náš život, dění ve Vesmíru atd. Já jsem toto výše nazval interakcí mezi existencí a polem možností.
Mám na mysli základní kameny díky nimž může Vesmír existovat. Tyto základní kameny jsou akauzální, vše ostatní už je kauzální (viz moje interakce neboli také to, o čem hovoří Rudhyar). A protože používám stejná slova jako Rudhyar, ale v jiném významu, pokusím se lépe vysvětlit, co jimi míním. A začnu třeba reakcí na to, co napsala ZlutaKocka.
To zda-li je nebo není existence závislá na poli možností můžeme zkusit zjistit, a to teď hned (kdy taky jindy, když existuje pouze věčná přítomnost :-).
Jako člověk vidím, slyším, myslím, mám emoce, vnímám svoji osobnost, mám fyzické tělo atd. Je toho opravdu hodně co dělá člověka člověkem. Jsou to tedy jednotlivé kamínky, které vytváří celkovou mozaiku. Každý ten kamínek vnímáme jako určitý stav vědomí. A protože těch kamínků je mnoho, vytváří to jakousi symfonii (případně kakofonii) různých stavů vědomí, které se neustále mění. No a kdo to celé vnímá? Asi byste odpověděli: no přeci já. A kdo nebo co je to JÁ?
Když přestanu vidět, přestanu taktéž existovat? To rozhodně ne. Moje existence není závislá na vidění. Když přestanu myslet, tak také nepřestanu existovat. Kdybych odstrojil i všechny ostatní věci jako emoce, cítění, tělo atd., tak bychom se asi shodli na tom, že už nejsme člověkem ... ale co nám tedy zbylo? No přeci to JÁ. JÁ je existence. Je to jediná konstanta ve vesmíru. Existence JÁ může prožívat jakékoliv stavy vědomí, ale není na žádném stavu vědomí závislá. Veškeré stavy vědomí jsou pomíjivé. To, že JÁ nic neprožívá neznamená, že neexistuje. Takže to znamená, že skutečně existence (JÁ) na poli možností závislá není. (Myslím že si rozumíme v tom, že slovo závislost zde není používáno ve smyslu nějaké nutkavé potřeby.)
Ve starých textech se píše: Na počátku TO (existence JÁ) spalo spánkem beze snů, nevědomo ničeho ani samo sebe.
JÁ nevzniklo, ono prostě je, bylo a bude. Je tedy akauzální. Je to bod, který vnímá. Pokud neprožívá nějaký stav vědomí je jeho hodnota rovna nicotě. Téměř nicotě. Od absolutní nicoty ho dělí to, že existuje.
Náš život, život zvířat, rostlin, galaxie ve vesmíru atd., to je už celé kauzální záležitost. Příčina je v tom, že JÁ využívá svoje schopnosti (pole možností).
Svoje JÁ má člověk, v dnešní době bereme za samozřejmost, že JÁ mají i zviřata (když kočce šlápneme na packu, tak nemňaučí proto, že by se tím aktivoval nějaký neživý mechanismus, který by ji rozeviral tlamičku, ale proto, že ji to opravdu bolí), myslím že jsme schopni připustit, že i rostliny mají svoje emoce a něco cítí, a třeba je to i tak i neživé přírody. A teď si pro jistotu sedněte na zadek, aby to s vámi neseklo: Duši mají pravděpodobně i ženy!!! :-)
PS: Berme to prosím celé jako teorii.
-
Re: Kauzální past
22 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 22.Ledna 2010 21:32:14
http://www.rezonance.cz/wp
teď je to, akomone, rozhodně pochopitelnější, alespoň pro mne. Také bych s tím co píšete mohl více-méně souhlasit. To více-méně nepíšu proto, že bych byl ten, který zásadně, ale zásadně s nikým nesouhlasí, ale proto, že vím, že nemám jistotu, že jsem Vaše slova pochopil - smysl se samozřejmě odkládá do budoucnosti a jako vždy leží za obzorem.
-
Re: Kauzální past
23 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 22.Ledna 2010 23:10:07
Zde je potíž v tom, že sotva existuje jazyk, kterým by bylo možné vystihnout bez nedorozumění, co máme na mysli, hovoříme-li o existenci, vesmíru, já, vědomí. Myslím, že prožitek je důležitější, než slovo. Bohužel neumíme své prožitky přesně popsat (obvykle neumíme). Proto si mnoho neslibuji od popisu, který nyní uvedu. Snad budu někým pochopen.
Pozoroval jsem dým z ohniště a zaujalo mne, že vystoupí jen do určité výše, ve které prostupoval korunami borovic v okolí. Ležel nademnou jako všezahrnující vrstva. Náhle jsem svou situaci spatřil jakoby odněkud zvenčí a to mi přineslo zážitek úžasného sjednocení: Byl jsem zároveň ohněm, sám sebou, dýmem v korunách stromů i dravcem, který kroužil vysoko na obloze.
Později jsem si uvědomil, že jsem snad překonal svou individualitu a zakusil pozoruhodný pocit, že jsem součástí všeho a zároveň je vše obsaženo ve mně.
Zdá se, že existuje takový stav vědomí, kdy vystoupíme ze své navyklé existence a zakusíme jakési seberozprostření. V tomto stavu jsme současně květinou, balvanem, cestou i řekou a jsme tím autenticky - jsme to my. V takovém stavu můžeme držet ve své dlani celý vesmír.
Já nejsem moje emoce, nejsem mé vědomí, ani mé tělo. Ani to, co právě říkám, nejsem já. Jsem zázněj v místě a čase, kde se navzájem zesílily nejrůznější vlny.
-
Re: Kauzální past
24 odpověď odeslal(a) ZlutaKocka v Sobotu 23.Ledna 2010 00:06:55
Stejně si myslím, že tvrzení o nezávislosti existence na poli možností je odvážné. Domnívám se, odvážně, že s existencí (ať už v konkrétním či abstraktním pojetí slova smyslu) bez pole možností nemáme nikdo vlastní zkušenost ani akauzální a představy... jsou jen představy.
-
Re: Kauzální past
25 odpověď odeslal(a) Milena Plachá v Sobotu 23.Ledna 2010 10:51:01
Falcone,
pěkný příklad, podobné zkušenosti mám taky, takže vím, o čem píšeš.
Jenže, myslím si já, prioritně - je naším úkolem podílet se na poznávání,tvorbě a životě. Vhledy, kdy jsme neodděleni od všeho - jsou příjemné, ohromující, ale pro život sám - asi zůstanou pro většinu z nás jen v rámci " občasných zážitků jiného stavu. "
Dokud jsme v těle a v životě, měli bychom žít, inspirovat a tvořit, a to jak nejlépe umíme.
-
Re: Kauzální past
26 odpověď odeslal(a) falcon v Sobotu 23.Ledna 2010 14:58:56
Mileno, co říkáš, je jasné. Právě proto jsem si oblíbil Tao-te-ťing, protože on je ve skutečnosti velmi praktický - neříká, že bychom měli stát o vhledy a kašlat na každodenní obživu. On však říká, že ničeho nemá být přes míru, příliš. Tedy i těch meditativních prožitků. Nežijeme proto, abychom meditovali nebo dokonce poustevničili - je to neproveditelné, protože máme rodiny, máme kolem sebe lidi, kteří jsou tak či onak závislí na tom, co a jak děláme, myslíme. Avšak nežijeme ani proto, abychom vydělávali co nejvíce peněz, nebo se nechávali okrádat a ustavičně se přitom báli přijít o místo, kde však v holé podstatě otročíme.
Řekl bych, že nakonec jde o nějaký úhelný životní názor, či styl. Někdo se honí za obchodem, jiný zase dovede vypnout a posadit se v lese do mechu, aniž by se masíroval úvahami, co všechno ještě nestihl zařídit, koupit, dojednat...
Myslím, že v zásadě se jedná o to, jak si nenechat zcela vnutit "moderní" styl života. Jak se nestat konzumentem všeho možného, jak se tu a tam dostat mimo dosah toho, co nás vlastně jen vyrušuje a neurotizuje.
Řekl bych, že člověk by měl něco skutečně praktikovat sám a ne jen o tom číst nebo se nechávat osvítit v poradnách.
-
Re: Kauzální past
27 odpověď odeslal(a) astronell v Neděli 24.Ledna 2010 10:13:46
Prikláňam sa k názoru Žlutej Kocky. Existencia bez pola možností je iba neprejavená možnosť, neprejavený potenciál. Sebelepšia myšlienka alebo vízia, ktorá sa nerealizuje je bezvýznamná. Akýkoľvek vývoj je možný iba prostredníctvom neustáleho napätia a konfliktu medzi svetlom a tmou, Bohom a Diablom, duchom a telom... Podľa mňa sa mýliš akomon, ak hovoríš, že tvoja existencia nie je závislá od tela a telesných vnemov. Ak stratíš telo tak sa rozplynieš, ako napísal Falcon, a si všetkým a zároveň ničím, a teda nie si. Vedomie vzniká iba na základe zakúšania polarity, to je aj význam stvorenia alebo hmotného sveta a bez vedomia žiadne Ja nemôže existovať. To, čo sa rozplynie do všetkého a ničoho už v žiadnom prípade Ja nie je. Ak by existencii postačovalo bytie v nicote, ako sám píšeš, tak by sa zrejme nikdy neprejavila. Aby mohla zakúšať samu seba alebo byť si vedomá toho, že vôbec JE, musí sa prejaviť a je teda závislá na poli možností.
Podobné je to aj s kauzalitou, či akauzalitou. Problém je v tom, že hlavne západná civilizácia vníma bytie v bipolárnej realite v štýle buď – alebo. Ale takto to nefunguje, funguje to spôsobom aj – aj. Čiže celé stvorenie potom funguje na princípe kauzality ale zároveň aj akauzality. Kauzalita na základe hmoty a jej duality ako príčina a následok, a akauzalita na základe zrkadlenia nehmotnej podstaty do hmoty. Nie čierna alebo biela, ale čierna a súčasne aj biela. V reči astrológie: nie Baran alebo Váhy, ale Baran a Váhy súčasne. Individualita nemá zmysel bez integrovania sa do kolektivity, Boh – jednota nemá zmysel bez prejavenia sa v mnohosti. Tak to aspoň vnímam ja.
Keďže synchronicita zrkadlí neviditeľné do viditeľného je nesprávne hľadať príčiny poruchy na aute /viditeľné/ v postavení planét /opäť viditeľné/, veď túto chybu robí tradičná astrológia keď od postavenia planét /viditeľné/ odvodzuje vonkajšie udalosti /opäť viditeľné/. Ak chce niekto pomocou synchronicity dospieť k vhľadu, tak by mal sledovať ako vonkajšie dianie v jeho živote /akékoľvek, aj porucha na aute/ zrkadlí to, čo sa v danom období odohráva v jeho vnútri. To sú iba moje názory vyplývajúce z x skúseností, môžem sa mýliť.
-
Re: Kauzální past
28 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 24.Ledna 2010 13:21:19
re 24,27
Astronell, v několika bodech si asi tak úplně nerozumíme. Pokusím se to vysvětlit. Po tím "Já" nemyslím ego. Myslím pod tím bod uvnitř nás, který cítí např. sladkou chuť, zlobu, vnímá díky očím zelenou barvu, horko ohně atd. Vědomí je nějaký stav (být si něčeho vědom, cítit něco), jeho opak je bezvědomí (necítit nic, nevnímat). A lidé v bezvědomí se prostě nerozplynou, existují dál, pouze nic nevnímají. Takže posloupnost je následující - první je JÁ a potom teprve vědomí. A s tímto samozřejmě souhlasím: "Vedomie vzniká iba na základe zakúšania polarity ..."
A jak píšeš "Ak by existencii postačovalo bytie v nicote, tak by sa zrejme nikdy neprejavila." - Tak o to jde. Já mohu jít do parku, ale také nemusím, moje existence na jití do parku není závislá. A stejně tak "JÁ" se rozhodlo zažít pole možností, ale nemuselo, pole možností jeho existenci nepodmiňuje. Nebýt ale pole možností, tak by JÁ provždy spočívalo v nicotě. Nic by necítilo, nevědělo, nevnímalo, žádný pohyb.
Pole možností ale (akauzálně) existuje, takže díky tomu můžu tady teď ťukat (kauzálně :-) do klávesnice.
A podle mne být "všetkým a zároveň ničím" znamená být (existovat), neznamená to nebýt (neexistovat).
Astronell, nemyslím, že je moje existence závislá na těle a když ho ztratím, že se rozplynu do "všetkým a zároveň ničím". Nemyslím si to protože věřím na reinkarnaci, dovolím si tvrdit, že si i z minulosti něco pamatuji. To že se reinkarnujeme beru jako Zákon, lhostejno jestli tomu věříme nebo ne. Není to lidský zákon. (Pokud by se ukázalo, že to není pravda, ale pouhá moje mylná domněnka, tak to bych byl opravdu dost překvapen, a překvapení by to bylo docela příjemné.) Po smrti se nijak nerozplyneme, ani nesjednotíme s Bohem. Pouze existujeme v jiné formě. Tak jsem to pochopil i při mé klinické smrti.
re22:
Není nutné pane Turnovský s tím souhlasit. Je to jenom teorie. Ale mnoho věcí se dá odpozorovat během všedního dne. Přicházejí k nám různé vjemy a zase odcházejí. Vynořují se z "nicoty" a posléze se v ní zase rozpouštějí. Některé trvají kratší dobu některé delší, ale všechny jsou nakonec pomíjívé. Osobnost člověka může růst nebo také upadat třeba vlivem nemoci, ale TO co toto vše prožívá zůstává neměnné.
Tato teorie může být v rozporu s některými náboženskými nebo filozofickými systémy. Ty předpokládají, že lze dosáhnout nějakého konečného (absolutního) stavu. U buddhismu je to nirvána, u křesťanů nebe(peklo). Dle této teorie na jedné straně už asbolutní stav zažíváme (to že existujeme), na druhé straně - v poli možností nikdy absolutního stavu nedosáhneme, a to proto, že pole možností umožňuje nekonečný počet kombinací. To znamená, že nám ta "zábava" může vystačit na nekonečně dlouho. Je samozřejmě pak otázka, jestli nás to ovšem bude taky nekonečně dlouho bavit :-). Myslím, že je důležité, aby bylo možné dosáhnout pocitu absolutní spokojenosti. Snad to tam v tom poli možností někde je.
-
Re: Kauzální past
29 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 24.Ledna 2010 13:29:30
... teď jsem si vlastně uvědomil, že takové spokojenosti dosáhnout nelze. Když už jednou budeme mít pocit, že jsme dosáhli absolutní spokojenosti, tak tu bude vždycky možnost dosáhnout ještě více absolutnější spokojenost. Ale myslím, že to není na závadu. Naopak.
-
Re: Kauzální past
30 odpověď odeslal(a) ZlutaKocka v Neděli 24.Ledna 2010 15:25:04
Stav bezvědomí je stav bez vědomí pole možností. A i přesto, nakonec se dotyčný v bezvědomí "rozhodne". Neboť kdyby se nemohl rozhodnout, kdyby v tomto stavu nebylo pole možností, pak by neexistoval tento stav, nebylo by možno z něj odejít, ať už kamkoliv - zpět nebo jinam, s pomocí lékařů nebo s pomocí vlastní vůle, vlastní existence. Pokud věříme v "osud" a nejsme si vědomi toho, že vždy máme možnost rozhodnout se, a to i v případě, rozhodneme-li se nerozhodovat se, pak si o tento stav bezvědomí koledujeme, abychom na extrémním zážitku konečně pochopili, že pokud existujeme, rozhodujeme o svém životě, či se rozhodneme nechat řídit náš život někým či něčím. Nemluvila bych o závislosti pole možností a existence jako takové. To jako bychom říkali, že bílá existuje bez černé, ale černá bez bílé nikoliv. Samozřejmě existují černá nebo bílá pouze v případě, že je alespoň v potenciální možnosti přítomnost protikladu. Což je, myslím, dost názorná metafora.
-
Re: Kauzální past
31 odpověď odeslal(a) klimVlad v Neděli 24.Ledna 2010 16:31:59
Zabýváme se mandalou, mapou duše. Jde o symbol a symboly. A jak víme od Junga, významy symbolů nejsou založeny na logice, ale na asociacích. Symbol v nás vyvolává reakce na úrovni nevědomí. Symboly je těžké vysvětlovat. Život se prožívá, analyzuje se málo. V mapě duše jsou vidět tendence k psychoprožívání. Pro život nevytvoříme vzorce.
Také akauzální synchronicita je nepřekonatelně dvojznačná. Zdání její odpoutanosti od něčeho je neoddělitelné od její připoutanosti k tomu. Absolutní nezávislost je nemožná. Volně podle Karla Jasperse.
-
Re: Kauzální past
32 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 24.Ledna 2010 18:49:11
re30: Ano tak to je, bez pole možností bysme se rozhodovat nemohli. Ale myslím, že protikladem (doplňující polovinou) pole možností není existence. Existence JÁ je konstanta. Nemohu být více JÁ nebo naopak méně JÁ. (Jako lidé to asi budeme vnímat jinak, při intenzívních prožitcích budeme mít pocit, že sami sebe více uvědomujeme. Ale to je jiná záležitost.) Opakem pole možností stavů vědomí o nekonečném počtu kombinací je absence stavů vědomí. Prostě nic.
Tím se ale dostáváme k docela zajímavé věci. Pokud by neexistovalo pole možností. Tak pak by JÁ nemohlo "zažívat" ani nicotu. Tak co by tedy bylo? Takže třeba ta závislost (podmíněnost) mezi existencí a polem možností skutečně je.
Tak to už je filozofie na entou :-). Doufám, že nám tady někdo za to naše filozofování nevynadá :-).
Docela by mě zajímalo jak to bylo na prvopočátku tvoření. Pokud se říká, že "Na počátku TO spalo spánkem beze snů, nevědomo ničeho ani samo sebe.", tak jakým způsobem si TO (JÁ) uvědomilo své možnosti a naučilo se tyto možnosti využívat. Připadá mi to jako strčit kojence s jeho rozumovými schopnostmi do atomové elektrárny a chtít po něm, aby se sám naučil elektrárnu ovládat.
Buď jak buď, když se rozhlídneme okolo sebe, vypadáto, že se zadařilo.
-
Re: Kauzální past
33 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 24.Ledna 2010 19:12:37
Protikladem existence JÁ je neexistence. Znamenalo by to stav, kdy není nikdo, kdo by mohl něco zažívat nebo nezažívat vůbec nic.
Je otázka zda-li nám něco takového nehrozí. Ale vzhledem k tomu, že je naše existence akauzálně dána natrvalo, tak asi ne. Bohudík. Nebo bohužel?
Bůh může všechno. Až na jednu věc. - Nebýt.
-
Re: Kauzální past
34 odpověď odeslal(a) ZlutaKocka v Neděli 24.Ledna 2010 20:02:35
:)
Když to vezmu odboku, mnozí, kteří tvrdí, že si vzpomněli na Svůj prvopočátek stvoření se shodují na jedné věci (tedy alespoň ti, s kterými jsem mluvila či jejich výpovědi četla). Totiž že se nalézali jako "duše" či dosaďte cokoliv chcete, v nějakém "prostoru", ze kterého se pak jednou rozhodli odejít a vybrali si jednu z mnohých příležitostí, do které vstoupili. To mi přijde jako docela dobrá možnost analogie prvopočátku jakéhokoliv jiného stvoření.
PS - protože jsem se sic účastnila takové regrese, podotýkám že to je oficielně uznávaná větev psychoterapie, sama si nejsem jistá, zda-li jsem si "vzpomněla" či nikoliv, tak si zároveň nejsem zcela jistá, jestli to popisuji vhodně. Snad mne někdo, kdo má vlastní zkušenost či je znalý tématiky případně doplní či poopraví.
-
Re: Kauzální past
35 odpověď odeslal(a) akomon v Neděli 24.Ledna 2010 22:03:07
Mám jednu takovou dost neurčitou vzpomínku. Vnímal jsem nějaké matné trochu pulzující světlo a nějaký jakoby ruch. Pocit celkem nic moc, vlastně skoro žádné emoce. Ani žádné přemýšlení o tom, co jsem, kde jsem nebo co bych s tím mohl dělat. Jenom toto.
Netuším k čemu se to váže. Ale myslím, že nějak takto by to mohlo vypadat před započetím tvorby.
Takže ne, že lautr šlus žádný vjem, ale něco jsme vnímali. Těžko říci jak a díky čemu jsme si sami sebe uvědomili a poznali naše možnosti. Když se tak stalo, určili jsme pravidla a šli jsme "do světa".
Jestli se Bůh něčemu diví, pak je to, že existuje. To je něco neuvěřitelného. Jak jen se něco takového mohlo stát?
A další věcí jsou jeho možnosti. To je výprava do dosud neprobádaného prostoru.
-
Re: Kauzální past
36 odpověď odeslal(a) ZlutaKocka v Neděli 24.Ledna 2010 22:26:49
A co když Bůh je naší součástí a my máme ony netušené neomezené možnosti? ;)
-
Re: Kauzální past
37 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 25.Ledna 2010 22:17:19
Protože mnohé věci zde za mne již řekl Astronell, omezím se na poznámku, že jsme se evidentně dostali do kauzální pasti. Pomáháme si zaváděním pojmů, vysvětlováním a tvrzeními, která jsou výsledkem deduktivních úvah.
Vzpomínám na jakéhosi mudrce, který v ašrámu pravil ke svým žákům: "Každý výrok, který obsahuje slovo Bůh, je nesprávný". Tento výrok sám o sobě obsahuje slovo Bůh, a proto nemůže být správný. Pochopil jsem nicméně, že se mohu ztotožnit s jeho myšlenkou, jakkoli vede k paradoxu. Boha bych sem raději vůbec nepletl. Neumíme o něm totiž nic říci stejně tak, jako neumíme nic říci o počátku vesmíru. Mnohým se zdá, že to je vyřešeno Velkým třeskem, ale mně se spíše zdá, že se dočkáme mnoha velice silných překvapení. Nevím, zda ještě my, anebo některé příští generace. Avšak vývoj lidského myšlení nemůže být zdaleka ukončen, tudíž není ukončena ani teoretická fyzika. Už zítra může cestovat do světa na zkušenou jiný Ind, který si cestou propočítá nějakou úplně novou teorii (narážím tím na Chandrasekhara, který už jako student cestou do Londýna se na lodi bavil výpočty, podle nichž se mohou hvězdy gravitačně hroutit).
Jsou chvíle, kdy bych mohl závidět zen-buddhistům jejich klid.
-
Re: Kauzální past
38 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pondělí 25.Ledna 2010 22:40:34
http://www.rezonance.cz/wp
samozřejmě že to co myslíme pojmem bůh nebo B_h je uvnitř. Proč bychom ho měli vyhánět někam za humna Kosmu
Nezapomínejme, že to co tu popisujeme jsou modely a schemata, kterými si pomáháme pochopit. Nic víc to není. Může to být pouze více či méně výstižné a poutavé
-
Re: Kauzální past
39 odpověď odeslal(a) KajaK ve Čtvrtek 28.Ledna 2010 09:26:25
http://www.akvarel.eu
Zdravím vás, chceme-li se rozhodnout, čemu věřit s ohledem na výše zmíněná "přesvědčení", staví se nám do cesty jedna zásadní tendence - konfirmační zaujatost. Hledáme tedy jen to, co potvrzuje naši hypotézu či teorii. Chováme-li určité přesvědčení, byť by bylo nejasné a mlhavé, nejsme nestrannými pozorovateli. Je téměř nemožné oprostit se od svého přesvědčení a pozorovat věci objektivně. Platí to o každém člověku, nejen o těch, kteří snad věří tomu, co zde píšou. S tímto typem předpojatosti velmi často souvisí také dokazování kruhem. Stoupenec (čehokoli) je hluchý vůči všem důkazům, protože ignoruje všechno, co se neshoduje s jeho vírou, všímá si ale všeho, co je s jeho vírou v souladu a co ji podporuje. Přesvědčení se pak stává součástí jeho identity. Právě tato vlastnost sdružuje náboženské a jiné horlivce, spiritisty, lidi New Age i cyniky (na rozdíl od skeptiků), prostě bigotní lidi všeho druhu. Je nesmírně obtížné rozetnout nekonečnou smyčku vlastní ideologie. Správnost víry či přesvědčení nezvyšuje ani to, že je s ní spjata naše identita.
-
Re: Kauzální past
40 odpověď odeslal(a) klimVlad ve Čtvrtek 28.Ledna 2010 22:58:40
re 39: Pokud bude má víra a přesvědčení v souladu s absolutním řádem, tak budu objektivní na sto procent. Je tvá víra a přesvědčení v souladu s absolutním řádem? Pokud ne, pracuj!
Jsi mezi astrology, tedy nestrannými pozorovateli.
Tvé akvarely jsou studenější než tahle zima. Jsi zaujatý přístavy a zátišími bez života. Ber to v uvozovkách. Jsi symbolicky sdružen s přesvědčením, které jde proti zdravému citu. Věříš symbolismům svých ukázek?
Víra a přesvědčení je spojená s akaužální synchronicitou kdovíjak.
-
Re: Kauzální past
41 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 29.Ledna 2010 11:23:45
Řekl bych, že nestranný pozorovatel je těžko dostupná meta, neboť mysl nebývá zcela nestranná. Pokud se někdo cítí být astrologem, pak to ještě neznamená, že je dobrým pozorovatelem, natož pozorovatelem nestranným. Co jsem zatím mohl konstatovat je, že astrologové vnášejí do svých interpretací svou vlastní životní zkušenost, jakož i svůj systém přesvědčení, což často půosobí dojmem dogmatické křeče. Dokonce si nejsem jist, zda vůbec existuje objektivní interpretace horoskopu.
Zdá se mi, že i zde se uplatňuje princip komplementarity.
Astrolog a jeho klient mohou tvořit komplementární pár (netvrdím, že vždy tvoří), tudíž jeden druhého potřebují a horoskop může být vytěžen (z hlediska informace) úspěšně tehdy, budou-li se obě strany vzájemně doplňovat. Řekl bych, že astrolog spolu s klientem mají být v takovém vzájemném vztahu, jaký vidíme na symbolu jin - jang. Řekl bych dále, že pokud se to podaří, pak jejich společné úsilí stojí mimo takové pojmy, jako jsou pravda, objektivita, erudice. Může podle mne dojít k situaci, kdy si klient ve spolupráci s astrologem vlastně vyloží svůj horoskop sám, což bych považoval za úspěch, neboť v takovém případě klient pochopil svou situaci a spatřil svůj potenciál.
Ostatně - Kajakův web se mi líbí, rovněž i jeho tvorba.
-
Re: Kauzální past
42 odpověď odeslal(a) Naďa v Pátek 29.Ledna 2010 16:08:39
Falcone - dovolím si oponovat tomuto..:
.... Může podle mne dojít k situaci, kdy si klient ve spolupráci s astrologem vlastně vyloží svůj horoskop sám, což bych považoval za úspěch, neboť v takovém případě klient pochopil svou situaci a spatřil svůj potenciál.
Myslíš, že takové Stelium ve Vahách pochopí o co jde - kde dělá chybu..??? Že jeho bílé rukavičky pod kterými má kladivo je škodlivé...???
Kladivo ti na 100% zalže, zbydou bílé rukavičky, nežný pohled, a za zády Tě rozcupuje.
A co pak Stelium ve Lvu...Štíru...
To by si potom ale dle této teorie mohl každý dle svých subjektivě-objektivních problémů teoreticky i diagnostikovat choroby, no panečku, už vidím hypochondra jak chápe o co ""gou"..opravdu.
To je asi tou strouhankou - z té prostě rohlík nesložíš !
-
Re: Kauzální past
43 odpověď odeslal(a) falcon v Pátek 29.Ledna 2010 16:26:06
Naďo, potešilas mne!!! To proto, že v astrologii zjevně neplatí žádné dogma.
Nicméně mne napadlo, že to stéluim ve Vahách by možná kvůli vyvážení chtělo od astrologa něco jako "Berany, Berany, duc!!!". Chovám naději, že velmistr by to zvládnul.
Co se dotejče lepení rohlíku ze strouhanky - pak to jde, akorat musíš trpělivě a hodně slinit.....
-
Re: Kauzální past
44 odpověď odeslal(a) ZlutaKocka v Pátek 29.Ledna 2010 16:28:24
Já myslím, že záleží na tom, kdo je kdo. Existuje spousta lidí, kteří si dříve či později dokážou onoho "kladiva" ve svých rukách povšimnout sami či si ho přiznat s něčí pomocí. Zrovna tak ale existují lidé, kteří se, ať už jim kdokoliv říká cokoliv, utvrzují o svých bílých rukavičkách. Myslím si, že kdo chce kam, ten se tam dostane, ať už s pomocí či bez ní. Kdo chce zůstat chudákem litovaným, ten jím zůstane; kdo nechce, ten už jím dávno není.
-
Re: Kauzální past
45 odpověď odeslal(a) Naďa v Pátek 29.Ledna 2010 16:38:19
Jenže s tou strouhankou je ještě jeden problém - jak zjištíš, že je z rohlíku či housky..???¨
Slepovat to jde, máš pravdu, ale co když slepíš něco jiného než bylo "to něco" původně ?
-
Re: Kauzální past
46 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 29.Ledna 2010 19:04:05
http://www.rezonance.cz/wp
a musíme Naďo slepovat něco, co bylo předtím? Co když máme za úkol slepit něco jiného. Nepěstujeme z žaludu žalud, ale z žaludu dub.
-
Re: Kauzální past
47 odpověď odeslal(a) Naďa v Pátek 29.Ledna 2010 20:06:21
Nu, to máte pravdu - ale dub jednou začne plodit - a výslednou bude opět žalud !
-
Re: Kauzální past
48 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 29.Ledna 2010 20:21:25
http://www.rezonance.cz/wp
no právě! Teď jste, Naďo, trefila hřebíček na hlavičku. Z jednoho žaludu neuděláme nový žalud jinak, než že z něho vypěstujeme dub a ten ak porodí mnoho mnoho žaludů
-
Re: Kauzální past
49 odpověď odeslal(a) klimVlad v Pátek 29.Ledna 2010 22:21:16
Re 40:
Nějak stárneš, ale vypadáš mladší. Děješ se kompenzací, projekcí, zábranou nebo méněcennou funkcí. To je pseudohistorie, archetyp. Ne, to je historie, kýč. Neoriginální a povrchní sebeobraz.
Nevědomí, asociace, psychoprožívání. Pro život nevytvoříme vzorce.
Omlouvám se, Kajak-u, za akvarely. Samozřejmě, vážný pokus udělat něco krásného, tak to je projevem zdravé citovosti.
Lidé štastní jako medvědi, a zdá se, a není to klam, že pod každým těžkým krokem urputně zadupávají nějaký křehký, jen pod sněhem pučící klíček úzkosti. (Zima, Bohuslav Reynek)