Zobrazení otázky a odpovědí
-
Dobrá pamět
5483 otázku odeslal(a) zapomnětlivec v Pondělí 9.Listopadu 2009 14:45:53
Dobrý den,
zajímalo by mě,s čím podle vás souvisí dobrá pamět? astrologicky i neastrologicky
díky
-
Re: Dobrá pamět
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 9.Listopadu 2009 14:54:15
http://cs.wikiquote.org/wiki/Jan_Werich
"Paměť je výsadou blbých.
Chytrý nemá čas si pamatovat,chytrý musí vymýšlet."
Jan Werich
-
Re: Dobrá pamět
2 odpověď odeslal(a) Jarmila v Pondělí 9.Listopadu 2009 16:46:01
http://www.jarmila.er.cz
Podle mě astrologicky souvisí paměť s Merkurem a s jeho další aspektací.
-
Re: Dobrá pamět
3 odpověď odeslal(a) Jana Vejsadová v Pondělí 9.Listopadu 2009 16:56:00
autorka on-line kurzu Cvičení paměti:
"Nelze mluvit o jedné paměti, spíš si představte několik různých pamětí vedle sebe, které se vzájemně doplňují, přecházejí jedna do druhé a vyžadují přitom zapojení nejrůznějších oblastí mozku.
Poté, co naše smysly zachytí nový vjem, se informace o něm uloží na několik sekund v oblastech mozku odpovídajících každému ze smyslů. Této fázi říkáme senzorická(okamžitá) paměť.
Informace, které upoutají pozornost nebo vyvolají náš zájem a zůstanou uloženy v tzv. senzorickém registru, jsou přeneseny k bezprostřednímu využití do krátkodobé paměti. V ní zůstanou v pohotovostní podobě po dobu vykonání určitého úkolu.
K přenosu informací do dlouhodobé paměti dochází pouze tehdy, byla-li jim věnována záměrná pozornost a pokud byly dostatečně opakovány. Jestliže nedošlo k jejich vštípení (impregnaci), budou zapomenuty. Dlouhodobá paměť umožňuje vybavit si nebo znovu poznat informace, které jsme si zapamatovali před několika minutami, hodinami nebo lety.
Tato třetí fáze paměti obsahuje epizodickou paměť, která zaznamenává jednotlivé epizody našeho života, jejichž řetězení vytváří náš životopis, sémantickou paměť, v níž máme uloženou naši zásobu poznatků o světě, i procedurální paměť, která uchovává informace potřebné k vykonávání zautomatizovaných pohybů."
-
Re: Dobrá pamět
4 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 9.Listopadu 2009 18:26:28
Dota pro odborníka: Kdysi nám na přednášce na vysoké škole kreslil profesor na tabuli něco, co nazval křivnou zapomínání. Vyplynulo z ní, že když si nejpozději do tří dnů osvěžíme to, co se na přednášce říkalo, pak si to budeme pamatovat.
Je to pravda?
-
Re: Dobrá pamět
5 odpověď odeslal(a) Jana Vejsadová v Úterý 10.Listopadu 2009 11:32:25
Na Vaši otázku Falcone odpovídám ano, ale....podněty vstupující do dlouhodobé paměti musí být nejprve dobře zpracovány v jednotlivých stádiích, aby mohly být v mozku uloženy a upevněny. Musí být opakován příslušný vzorec nervové aktivity v krátkodobé paměti, čímž se upevňuje paměťová stopa. Není-li aktivována dostatečně, slábne. Při vybavování je informace rekonstruována z částečných stop.
Krátkodobá paměť je trvalejší než senzorická paměť a obsahuje položky, na které myslíme v jediném okamžiku. Zážitky jsou v této rovině ve stavu aktivace, snadno dostupné. Nemusíme nad nimi dlouho přemýšlet. Většina z nich vymizí hned poté, co se přihodily. Dá se zjednodušeně říci, že krátkodobá paměť uchovává informace do té doby, než jsou buď zapomenuty nebo uloženy do stabilnější dlouhodobé paměti.Nejméně efektivní technikou zapamatování informací je memorování. Učíme-li se nazpaměť (memorování), snažíme si zapamatovat něco, co si budeme potřebovat vybavit v nepříliš vzdálené době. Ukládáme nové informace bez ladu, neseskupíme je s jinými vědomostmi. Je velmi pravděpodobné, že končí někde v temném koutě našeho skladu paměti.
Určitě si vzpomínáte, jak pomíjivé bylo biflování večer před zkouškou. Ráno se nám ještě cosi vybavilo, ale za velmi krátkou dobu, když pominulo kritické období, to vzal vítr a voda a nezbylo, než se v případě nutnosti k látce znovu podrobně vrátit. Proto bychom měli mít vždy ve „skladišti“ pořádek, abychom potřebné informace i po čase snadno a rychle našli.
To znamená:
1.každou novou informaci zařadit do určitého rámce odkazujícího na jiné informace,
2.uvnitř rámce seskupovat informace podle toho, co je spojuje,
3.vycházet od obecného ke konkrétnímu, aby bylo možné všechny informace nakonec vyhledat na základě jediného pojmu, který spojuje všechny ostatní.
Mnohem efektivnější logické uvažování pomáhá jednak k porozumění informacím (slovům, obrazům, číslům) a jednak k jejich správnému uspořádání a utřídění podle určitého řádu. Najdeme-li mezi nimi logickou souvislost, lépe si je vryjeme do paměti. Stejně dobře se nám pak budou logicky uspořádané informace z paměti vybavovat a budou využitelné při řešení nových úkolů.
Samotné opakování nevede k úspěšnému cíli, pokud se nesnažíme fakta zapamatovat vědomě a s plným soustředěním. Často opakujeme některé úkony, a přesto si zapamatujeme jen zlomek informací, které se nám tím nabízí.
Účinný způsob, jak si získané poznatky zapamatovat, je jejich sdělování další osobě. Obsah lépe utkví v paměti, když ho formulujeme vlastními slovy. Dodáváme tím sdělení logické souvislosti, uspořádáme je a zároveň ve své paměti vyvoláváme asociace. Komunikací předáváme nejen obsah, ale celou škálu vlastních pocitů, které ho lépe fixují. Dlouhodobá paměť, v níž je máme uložené, z nás činí naprosto neopakovatelné bytosti. Je jen naše a nikdo jiný nemá stejnou. Dokonce ani lidé, kteří s námi sdílejí určité prožitky. Každý z nás má zážitky ve svých vzpomínkách uloženy jinak.
-
Re: Dobrá pamět
6 odpověď odeslal(a) Jana Vejsadová v Úterý 10.Listopadu 2009 11:32:28
Na Vaši otázku Falcone odpovídám ano, ale....podněty vstupující do dlouhodobé paměti musí být nejprve dobře zpracovány v jednotlivých stádiích, aby mohly být v mozku uloženy a upevněny. Musí být opakován příslušný vzorec nervové aktivity v krátkodobé paměti, čímž se upevňuje paměťová stopa. Není-li aktivována dostatečně, slábne. Při vybavování je informace rekonstruována z částečných stop.
Krátkodobá paměť je trvalejší než senzorická paměť a obsahuje položky, na které myslíme v jediném okamžiku. Zážitky jsou v této rovině ve stavu aktivace, snadno dostupné. Nemusíme nad nimi dlouho přemýšlet. Většina z nich vymizí hned poté, co se přihodily. Dá se zjednodušeně říci, že krátkodobá paměť uchovává informace do té doby, než jsou buď zapomenuty nebo uloženy do stabilnější dlouhodobé paměti.Nejméně efektivní technikou zapamatování informací je memorování. Učíme-li se nazpaměť (memorování), snažíme si zapamatovat něco, co si budeme potřebovat vybavit v nepříliš vzdálené době. Ukládáme nové informace bez ladu, neseskupíme je s jinými vědomostmi. Je velmi pravděpodobné, že končí někde v temném koutě našeho skladu paměti.
Určitě si vzpomínáte, jak pomíjivé bylo biflování večer před zkouškou. Ráno se nám ještě cosi vybavilo, ale za velmi krátkou dobu, když pominulo kritické období, to vzal vítr a voda a nezbylo, než se v případě nutnosti k látce znovu podrobně vrátit. Proto bychom měli mít vždy ve „skladišti“ pořádek, abychom potřebné informace i po čase snadno a rychle našli.
To znamená:
1.každou novou informaci zařadit do určitého rámce odkazujícího na jiné informace,
2.uvnitř rámce seskupovat informace podle toho, co je spojuje,
3.vycházet od obecného ke konkrétnímu, aby bylo možné všechny informace nakonec vyhledat na základě jediného pojmu, který spojuje všechny ostatní.
Mnohem efektivnější logické uvažování pomáhá jednak k porozumění informacím (slovům, obrazům, číslům) a jednak k jejich správnému uspořádání a utřídění podle určitého řádu. Najdeme-li mezi nimi logickou souvislost, lépe si je vryjeme do paměti. Stejně dobře se nám pak budou logicky uspořádané informace z paměti vybavovat a budou využitelné při řešení nových úkolů.
Samotné opakování nevede k úspěšnému cíli, pokud se nesnažíme fakta zapamatovat vědomě a s plným soustředěním. Často opakujeme některé úkony, a přesto si zapamatujeme jen zlomek informací, které se nám tím nabízí.
Účinný způsob, jak si získané poznatky zapamatovat, je jejich sdělování další osobě. Obsah lépe utkví v paměti, když ho formulujeme vlastními slovy. Dodáváme tím sdělení logické souvislosti, uspořádáme je a zároveň ve své paměti vyvoláváme asociace. Komunikací předáváme nejen obsah, ale celou škálu vlastních pocitů, které ho lépe fixují. Dlouhodobá paměť, v níž je máme uložené, z nás činí naprosto neopakovatelné bytosti. Je jen naše a nikdo jiný nemá stejnou. Dokonce ani lidé, kteří s námi sdílejí určité prožitky. Každý z nás má zážitky ve svých vzpomínkách uloženy jinak.
-
Re: Dobrá pamět
7 odpověď odeslal(a) Jana Vejsadová v Úterý 10.Listopadu 2009 11:42:53
Schopnost dlouhodobé paměti pojmout obrovské množství informací má jediný nedostatek, který tkví v procesu vybavování. Většina lidí se domnívá, že jejich velký problém s pamětí začíná tehdy, když se jim opakovaně stane, že si na cosi, co ještě před týdnem bezpečně věděli, právě teď nevzpomenou. Už v tom je první rozdíl – zda je příslušná informace vůbec uložena a jak je dostupná. Ještě před týdnem tam byla, takže je momentálně jen nedostupná. Dobře zpracované vzpomínky se hned tak neztratí. Jsou „vypáleny“ v mozku jako trvalé chemické změny. Můžeme je tedy zapomenout, ale většinou jen zdánlivě. Jsou zasunuty v podvědomí a odtud je musíme často namáhavě vyvolávat. Bez opakování však blednou.
Hříchy naší paměti spojené s vybavováním patří k nejlehčím prohřeškům. Paměťová stopa je vytvořena, jen se nám nedaří vybavit to, co právě potřebujeme. Příčinou bývá příliš mnoho podnětů, ale často také stres, zaneprázdněnost nebo nemoc. Jak už jsme si dříve řekli, ke každé informaci si vytváříme tolik spojů (vodítek), z kolika pohledů a souvislostí jsme schopni ji zpracovat. Čím více máme životních zkušeností a uložených spojitostí, tím víc máme obsazených vodítek. Ty nám většinou pomohou dostat se k dané informaci „oklikou“, přes oslí můstek, ale někdy se nám v mysli uhnízdí a obsadí přístupové cesty k ní dříve uloženou informací podobného charakteru.