<= Index
<= Zpět
101/2000
Novely:
101/2000 Sb. doplňuje ......................................
1.12.2000
227/2000 Sb. mění, doplňuje ................................ 1.10.2000
177/2001 Sb. mění, doplňuje ................................ 31. 5.2001
450/2001 Sb. mění, doplňuje ................................ 31.12.2001
107/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 20. 3.2002
309/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 1. 1.2004
310/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 12. 7.2002
517/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 1. 1.2003
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000
o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Č Á S T P R V N Í
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
H L A V A I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje ochranu osobních údajů o fyzických
osobách, práva a
povinnosti při zpracování těchto údajů a stanoví podmínky, za nichž
se
uskutečňuje jejich předávání do jiných států.
§ 2
(1) Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v
Praze (dále jen
"Úřad").
(2) Úřadu jsou svěřeny kompetence ústředního správního
úřadu pro oblast
ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
§ 3
Působnost zákona
(1) Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají
státní orgány,
orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické
a
právnické osoby, pokud tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních
údajů, ať k němu
dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.
(3) Zákon se nevztahuje na zpracování osobních
údajů, které provádí
fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.
(4) Zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování
osobních údajů, pokud
tyto údaje nejsou dále zpracovávány. Dále se zákon nevztahuje na
nahodilé
shromažďování osobních údajů v rozsahu nezbytném pro výkon
nezávislého
povolání, které není živností ani jiným podnikáním podle zvláštních
zákonů,
/1a/ které stanoví povinnost mlčenlivosti.
(5) Zpracování osobních údajů pro účely statistické a
archivnictví stanoví
zvláštní zákony. /2/, /3/
(6) Ustanovení § 5, 9, 11, 16 a 27 tohoto zákona
se nepoužijí pro
zpracování osobních údajů
a) zpravodajskými službami, /4/
b) Policií České republiky, včetně její Národní ústředny Interpolu,
při
odhalování trestné činnosti, /5/
c) Ministerstvem financí v rámci finančně-analytické činnosti
podle
zvláštního právního předpisu, /6/
d) Národním bezpečnostním úřadem při provádění bezpečnostních prověrek
a
ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob podle
zvláštního
právního předpisu, /7/
e) Ministerstvem vnitra při vydávání osvědčení podle zvláštního
právního
předpisu, /8/ při vydávání krycích dokladů /9/ a při činnosti
útvaru
inspekce ministra vnitra, /10/
f) orgány příslušnými ke zpřístupňování svazků vzniklých činností
bývalé
Státní bezpečnosti podle zvláštního zákona, /10a/ pokud tento
zvláštní
zákon nestanoví jinak.
§ 4
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo
určitelného
subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo
určitelný,
jestliže lze na základě jednoho či více osobních údajů přímo či
nepřímo
zjistit jeho identitu. O osobní údaj se nejedná, pokud je třeba
ke
zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí
či
materiálních prostředků,
b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém
nebo
etnickém původu, politických postojích, členství v
odborových
organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné
činnosti,
zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů,
c) anonymním údajem takový údaj, který buď v původním tvaru nebo
po
provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému
subjektu
údajů,
d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,
e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací,
které
správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a
to
automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů
se
rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče
informací,
zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání,
používání,
předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění
nebo
kombinování, blokování a likvidace,
f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor
postupů,
jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení
na
nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování,
g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě, která
je
umožňuje dále zpracovávat,
h) blokováním osobních údajů vytvoření takového stavu, při kterém je
osobní
údaj určitou dobu nepřístupný a nelze jej jinak zpracovávat,
i) likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče,
jejich
fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování,
j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování
osobních
údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních
údajů
může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní
zákon
nestanoví jinak,
k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona
nebo
pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona,
l) zveřejněným osobním údajem osobní údaj zpřístupněný zejména
hromadnými
sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako
součást
veřejného seznamu.
H L A V A I I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ
OSOBNÍCH ÚDAJŮ
§ 5
(1) Správce je povinen
a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,
c) zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které získal v souladu
s
tímto zákonem. Je povinen ověřovat, zda jsou osobní údaje pravdivé
a
přesné. Zjistí-li správce, že jím zpracovávané údaje nejsou s ohledem
na
stanovený účel pravdivé a přesné, zejména k námitce subjektu údajů,
je
povinen je blokovat a bez zbytečného odkladu opravit nebo
doplnit.
Nelze-li je opravit nebo doplnit, musí je bez zbytečného
odkladu
zlikvidovat. Nepravdivé, nepřesné nebo neověřené osobní údaje
lze
zpracovávat pouze v případě, stanoví-li tak zvláštní zákon. /11/
Tyto
údaje se musí náležitě označit a vést odděleně od ostatních
osobních
údajů,
d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v
rozsahu
nezbytném pro naplnění stanového účelu,
e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu
jejich
zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány
pouze
pro účely statistické, vědecké a pro účely archivnictví. Při použití
pro
tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním
do
soukromého a osobního života subjektu údajů,
f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž
byly
shromážděny, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat k
jinému
účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas,
g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat
údaje
pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, pokud zvláštní
zákon
nestanoví jinak,
h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se
souhlasem subjektu
údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,
a) jestliže provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem nebo nutné
pro
plnění povinností stanovených zvláštním zákonem, /12/
b) jestliže je nezbytné, aby subjekt údajů mohl vstoupit do jednání
o
smluvním vztahu nebo aby plnil ujednání smlouvy uzavřené se správcem,
c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů.
V
tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas.
Pokud
souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat,
d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se
zvláštním
právním předpisem. /13/ Tím však není dotčeno právo na ochranu
soukromého
a osobního života subjektu údajů,
e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv správce; takové zpracování
osobních
údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu
jeho
soukromého a osobního života nebo
f) pokud je to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti politických
stran,
politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, církví
nebo
náboženských společností.
(3) Provádí-li správce zpracování osobních údajů na
základě zvláštního
zákona, /12/ je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního
života
subjektu údajů.
(4) Bez souhlasu subjektu údajů lze osobní údaje
zpracovávat pro účely
statistické nebo vědecké. Pro tyto účely zpracování je nutno osobní
údaje
anonymizovat, jakmile je to možné. Při zpracování osobních údajů pro
tyto
účely je však nutno zajistit požadovanou úroveň jejich zabezpečení podle §
13.
(5) Souhlasem podle odstavce 2 však nemohou být dotčeny
povinnosti uvedené
v odstavci 1 písm. c) a g). Ze souhlasu musí být patrné, v jakém rozsahu
je
poskytován, komu a k jakému účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje.
Souhlas
může být kdykoliv odvolán. Tento souhlas musí správce prokázat po
dobu
zpracování osobních údajů, k jejichž zpracování byl dán souhlas, pokud
se
subjekt údajů se správcem výslovně nedohodne jinak.
(6) Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování
osobních údajů za
účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel
použít
jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly získány
z
veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností jakožto správce
nebo
zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje
dále
zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas. Nesouhlas
se
zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez souhlasu subjektu údajů nelze
k
uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje.
(7) Správce, který zpracovává osobní údaje podle
odstavce 6, může tyto
údaje předat jinému správci pouze za splnění těchto podmínek:
a) údaje subjektu údajů byly získány v souvislosti s činností správce nebo
se
jedná o zveřejněné osobní údaje,
b) údaje budou využívány pouze za účelem nabízení obchodu a služeb,
c) subjekt údajů byl o tomto postupu správce předem informován a nevyslovil
s
tímto postupem nesouhlas.
(8) Jiný správce, kterému byly předány údaje podle
odstavce 7, nesmí tyto
údaje předávat jiné osobě.
(9) Nesouhlas se zpracováním podle odstavce 7 písm. c)
musí subjekt údajů
učinit písemně. Správce je povinen informovat každého správce, kterému
předal
jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, o tom, že subjekt údajů
vyslovil
nesouhlas se zpracováním.
(10) Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a
adresa subjektu
údajů budou opakovaně použity k nabídce obchodu a služeb, je správce
oprávněn
dále zpracovávat pro svoji vlastní potřebu jméno, příjmení a adresu
subjektu
údajů přesto, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas podle odstavce 6.
§ 6
Pokud zmocnění nevyplývá z právního předpisu,
může správce se
zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí
mít
písemnou formu, jinak je neplatná. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno,
v
jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá.
Jestliže
zpracovatel ve smlouvě neposkytne dostatečné záruky o technickém
a
organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů, je taková smlouva
neplatná.
§ 7
Povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně také pro
zpracovatele.
§ 8
Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje
povinnosti stanovené
tímto zákonem, je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit
zpracování
osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu, která subjektu
údajů
vznikla, společně a nerozdílně se správcem údajů. Tím není dotčena
jeho
odpovědnost podle tohoto zákona.
§ 9
Citlivé údaje
Citlivé údaje je možné zpracovávat, jen jestliže
a) subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Souhlas musí být
dán
písemně, podepsán subjektem údajů a musí z něho být zřejmé, k jakým
údajům
je dáván, jakému správci údajů, k jakému účelu, na jaké období a kdo
jej
poskytuje. Souhlas může subjekt údajů kdykoliv odvolat. Správce je
povinen
předem subjekt údajů o jeho právech poučit. Tento souhlas musí
správce
uschovat po dobu zpracování osobních údajů, k jejichž zpracování
byl
souhlas dán,
b) je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů
nebo
jiné osoby nebo odvrácení bezprostředního závažného nebezpečí
hrozícího
jejich majetku, pokud není možno jeho souhlas získat zejména z
důvodů
fyzické, duševní či právní nezpůsobilosti, v případě, že je nezvěstný
nebo
z jiných podobných důvodů. Správce musí ukončit zpracování údajů,
jakmile
pominou uvedené důvody, a údaje musí zlikvidovat, ledaže by subjekt
údajů
dal k dalšímu zpracování souhlas,
c) se jedná o poskytování zdravotní péče, /14/ jakož i jiné
posuzování
zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu, zejména pro
účely
sociálního zabezpečení, /13/ nebo
d) je tak stanoveno zvláštním zákonem. /16/
§ 10
Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá,
aby subjekt údajů
neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování
lidské
důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do
soukromého
a osobního života subjektu údajů.
§ 11
(1) Správce je před zahájením zpracování osobních údajů
povinen subjekt
údajů řádně a včas písemně informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký
účel
budou osobní údaje zpracovávány, kdo a jakým způsobem bude osobní
údaje
zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny či komu jsou
určeny,
nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy.
(2) Správce musí dále subjekt údajů poučit o tom, zda
je podle zákona
povinen pro zpracování osobní údaje poskytnout, jaké důsledky budou
vyvozeny,
pokud tak neučiní, a kdy je oprávněn odmítnout poskytnutí osobních údajů
nebo
zda poskytnutí osobních údajů je dobrovolné.
(3) Správce musí subjekt údajů informovat o jeho
právu k přístupu k
osobním údajům, jakož i o dalších právech stanovených v § 21 tohoto
zákona.
(4) Jestliže správce nezískal osobní údaje od subjektu
údajů, je povinen
bezodkladně poskytnout subjektu údajů na základě písemné žádosti informace
o
tom, kdo správci osobní údaje poskytl (zdroj osobních údajů).
(5) Informace podle odstavců 1 až 4 není povinen správce
poskytovat, pokud
a) zpracovává osobní údaje výlučně pro účely statistické, vědecké
nebo
archivnictví,
b) zpracování osobních údajů mu ukládá zákon nebo je takových údajů třeba
k
uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštních zákonů,
c) zvláštní zákon /17/ stanoví, že není povinen osobní údaje poskytovat,
d) zpracovává výlučně zveřejněné osobní údaje, nebo
e) zpracovává osobní údaje se souhlasem subjektu údajů podle § 5 odst. 5 a
§
9 písm. a).
(6) Rozhodnutí orgánu veřejné moci ani jiný úkon nelze
bez ověření vydat
nebo učinit na základě výlučně automatizovaného zpracování osobních údajů.
To
neplatí v případě, že takové rozhodnutí nebo úkon byly učiněny ve
prospěch
subjektu údajů.
(7) Předchozími ustanoveními nejsou dotčena práva subjektu
údajů požadovat
informace podle zvláštních zákonů. /18/
(8) Při zpracování osobních údajů podle § 5 odst. 2
písm. e) je správce
povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů informovat o tomto postupu.
§ 12
(1) Správce nemusí splnit informační povinnost podle
§ 11 odst. 1 v
případě, že tyto informace jsou součástí poučení podle právního předpisu.
(2) Správce je povinen jednou za kalendářní rok
bezplatně, jinak kdykoli
za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí
informace,
subjektu údajů na základě písemné žádosti poskytnout informace o
osobních
údajích o něm zpracovávaných, pokud zákon nestanoví jinak.
Povinnosti osob při zabezpečení osobních
údajů
§ 13
Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková
opatření, aby nemohlo
dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k
jejich
změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému
neoprávněnému
zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí
i
po ukončení zpracování osobních údajů.
§ 14
Zaměstnanci správce nebo zpracovatele a jiné osoby,
které zpracovávají
osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem,
mohou
zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek a v rozsahu správcem
nebo
zpracovatelem stanoveném.
§ 15
(1) Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné
fyzické osoby, které
zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem,
a
další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a
povinností
přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou
povinni
zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních
opatřeních,
jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů.
Povinnost
mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
(2) Ustanovením předchozího odstavce není dotčena
povinnost zachovávat
mlčenlivost podle zvláštních zákonů. /19/
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na
informační povinnost
podle zvláštních zákonů. /20/
§ 16
Oznamovací povinnost
(1) Ten, kdo hodlá zpracovávat osobní údaje, je povinen
tuto skutečnost
oznámit Úřadu před započetím zpracovávání osobních údajů. Oznámení je
povinen
učinit i správce, jestliže hodlá změnit zpracování osobních údajů.
Oznámení
musí být učiněno písemně.
(2) Oznámení musí obsahovat následující informace:
a) název správce, adresu jeho sídla a identifikační číslo, pokud
bylo
přiděleno,
b) účel nebo účely zpracování,
c) kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto
subjektů
týkají,
d) zdroje osobních údajů,
e) popis způsobu zpracování osobních údajů,
f) místo nebo místa zpracování osobních údajů, jsou-li odlišná od
adresy
sídla správce,
g) příjemce nebo kategorie příjemců, kterým uvedené osobní údaje mohou
být
zpřístupněny či sdělovány,
h) předpokládané přenosy osobních údajů do jiných států,
i) popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů podle §
13,
j) propojení na jiné správce nebo zpracovatele.
(3) Úřad je povinen do 30 dnů od doručení oznámení
Úřadu oznamovateli
sdělit, že jeho oznámení registruje, nebo vydat rozhodnutí podle § 17.
(4) Pokud Úřad oznámení zaregistroval, může dnem
registrace oznamovatel
zahájit zpracování osobních údajů.
(5) Jestliže Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 3
oznamovateli nesdělí, že
oznámení zaregistroval, ani nevydá rozhodnutí, má se za to, že
oznámení
zaregistroval.
§ 17
(1) Zjistí-li Úřad, že oznamovatel nesplňuje podmínky
stanovené tímto
zákonem, zpracování osobních údajů nepovolí.
(2) Jestliže oznámení neobsahuje všechny požadované
informace, vyzve Úřad
oznamovatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil.
(3) Vznikne-li z oznámení důvodná obava, že při zpracování
osobních údajů
by mohlo dojít k porušení tohoto zákona, vyzve Úřad oznamovatele, aby
oznámení
ve stanovené lhůtě doplnil, popřípadě může sám provést šetření na místě
samém.
(4) Po uplynutí lhůty stanovené podle odstavce 2 a
3 Úřad oznámení
zaregistruje nebo vydá rozhodnutí, jímž zpracování osobních údajů
nepovolí.
§ 17a
(1) Zjistí-li Úřad, že správce zpracovává osobní
údaje na základě
zaregistrovaného oznámení podle § 16 a v rozporu s podmínkami
stanovenými
tímto zákonem, rozhodne o zrušení registrace.
(2) Zjistí-li Úřad, že správce, jehož oznámení bylo
zaregistrováno
postupem podle § 16 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, porušuje podmínky
stanovené
tímto zákonem, registraci zruší.
(3) Pomine-li účel, pro který bylo zpracování
zaregistrováno, Úřad z
vlastního podnětu nebo na žádost správce registraci zruší.
§ 18
Oznamovací povinnost podle § 16 se nevztahuje na
zpracování osobních
údajů,
a) které jsou součástí evidencí veřejně přístupných,
b) jejichž zpracování je správci uloženo zákonem, /21/ nebo kterých je
třeba
k uplatnění práv vyplývajících ze zvláštních zákonů
c) prováděné politickými stranami, politickými hnutími,
odborovými
organizacemi, církvemi, náboženskými společnostmi, občanskými
sdruženími,
popřípadě jinými právnickými osobami nevýdělečné povahy, které
sledují
politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, pokud
zpracovávají
osobní údaje o svých členech a tyto údaje slouží pro jejich
vnitřní
potřebu.
§ 19
Jestliže správce hodlá ukončit svoji činnost, je povinen
Úřadu neprodleně
oznámit, jak naložil s osobními údaji, pokud se na jejich zpracování
vztahuje
oznamovací povinnost.
§ 20
Likvidace osobních údajů
(1) Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je
povinen provést
likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní
údaje
zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21.
(2) Zvláštní zákon stanoví výjimky týkající se uchovávání
osobních údajů
pro účely archivnictví a uplatňování práv v občanském soudním řízení,
trestním
řízení a správním řízení.
Ochrana práv subjektů údajů
§ 21
(1) Pokud subjekt údajů zjistí, že došlo k porušení
povinností správcem
nebo zpracovatelem, má právo obrátit se na Úřad s žádostí o zajištění
opatření
k nápravě.
(2) Došlo-li k porušení povinností správcem nebo
zpracovatelem, má subjekt
údajů právo požadovat
a) aby se správce či zpracovatel zdržel takového jednání, odstranil
takto
vzniklý stav či poskytl na svoje náklady omluvu nebo jiné
zadostiučinění,
b) aby správce či zpracovatel provedl opravu nebo doplnění osobních
údajů
tak, aby byly pravdivé a přesné,
c) aby osobní údaje byly zablokovány nebo zlikvidovány,
d) zaplacení peněžité náhrady, jestliže tím bylo porušeno jeho právo
na
lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či právo na ochranu
jména.
(3) Odpovědnosti podle odstavce 2 se zprostí ten, kdo
prokáže, že porušení
povinnosti nebylo možno zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které
lze
od něj požadovat. Přesto však může subjekt údajů požadovat, aby se
správce
nebo zpracovatel zdržel závadného jednání, odstranil závadný stav,
provedl
opravu, doplnění, blokování nebo likvidaci osobních údajů.
(4) Způsobil-li správce nebo zpracovatel subjektu údajů
škodu, odpovídají
za ni společně a nerozdílně podle zvláštních právních předpisů. /21/
(5) Došlo-li k porušení povinností uložených tímto zákonem
jak u správce,
tak u zpracovatele, odpovídají za ně společně a nerozdílně. Subjekt údajů
se
může domáhat svých nároků u kteréhokoliv z nich.
(6) O opatřeních provedených podle odstavce 2 písm. a)
až c) je správce
povinen bez zbytečného odkladu zajistit informování každého subjektu,
jemuž
byly v rámci zpracování osobní údaje poskytnuty, s výjimkou informací
o
poskytnutí omluvy či jiného zadostiučinění.
§ 22
Právo na zablokování či likvidaci osobních údajů
nemůže subjekt údajů
požadovat, jestliže je správce povinen osobní údaje zpracovávat na
základě
zákona nebo pokud by tím mohla být způsobena újma na právech třetích
osob.
§ 23
Náprava nemajetkové újmy
(1) Jestliže osoba, která vykonává pro správce či
zpracovatele činnosti na
základě smlouvy, poruší uložené povinnosti, má subjekt údajů právo
požadovat,
a) aby se zdržela takového jednání, odstranila takto vzniklý stav či
poskytla
na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění,
b) aby zlikvidovala osobní údaje, které neoprávněně zpracovává,
c) aby zaplatila peněžitou náhradu újmy, která vznikla porušením jeho
práva
na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či práva na
ochranu
jména.
(2) Neposkytne-li tato osoba na svoje náklady
omluvu nebo jiné
zadostiučinění nebo nezaplatí peněžitou náhradu, je povinen za ni
tuto
povinnost splnit správce nebo zpracovatel.
(3) Poruší-li uložené povinnosti osoba, která je
ke správci nebo
zpracovateli v pracovním poměru, řídí se její odpovědnost zákoníkem
práce.
§ 24
Osoby uvedené v § 23 se odpovědnosti zprostí, pokud
prokáží, že porušení
předpisů nezavinily. Přesto však může subjekt údajů požadovat, aby se
zdržely
jednání porušujícího stanovené povinnosti, odstranily stav z takového
jednání
vzniklý a zlikvidovaly osobní údaje, které neoprávněně zpracovávají.
§ 25
Náhrada škody
V otázkách neupravených tímto zákonem se použije
obecná úprava
odpovědnosti za škodu. /23/, /24/
§ 26
Povinnosti podle § 21 až 25 se obdobně vztahují i
na osoby, které
shromáždily osobní údaje neoprávněně.
H L A V A I I I
PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮDO JINÝCH STÁTŮ
§ 27
(1) Do jiných států mohou být osobní údaje předány za
podmínky, že právní
úprava státu, kde mají být zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným v
tomto
zákoně.
(2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna, může být
předávání osobních
údajů uskutečněno, jestliže
a) předávání údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu
subjektu
údajů, který je oprávněn jej učinit,
b) je to nezbytné k ochraně práv nebo uplatňování nároků subjektu údajů,
c) jde o osobní údaje, které jsou součástí evidencí veřejně přístupných
nebo
přístupných těm, kdo prokáží právní zájem, avšak jen pokud se
týče
individuálně určeného údaje nebo údajů,
d) předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána,
e) předávání je nutné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů
a
správcem nebo smlouvy, která je uzavírána v zájmu subjektu údajů, nebo
f) je to nezbytné pro záchranu života nebo pro poskytnutí zdravotní
péče
subjektu údajů,
g) tak stanoví zvláštní zákon. /24a/
(3) Předávání osobních údajů může být uskutečněno v
jiných případech,
je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a pokud z dvoustranné smlouvy
mezi
správcem a přijímacím subjektem vyplývá, že přijímací strana
zajistí
požadovanou ochranu osobních údajů.
(4) Správce je povinen požádat Úřad o povolení k předání
nebo předávání
osobních údajů do jiných států. O žádosti Úřad rozhodne
bezodkladně,
nejpozději do 7 kalendářních dnů. Pokud v této lhůtě Úřad nerozhodne, má se
za
to, že s předáním osobních údajů souhlasí, a to na dobu, která je uvedena
v
žádosti. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá Úřad rozhodnutí
neprodleně.
Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Vydá-li Úřad rozhodnutí o předávání osobních údajů,
stanoví také dobu,
po kterou může správce předávání provádět. Pokud správce poruší
povinnosti
stanovené tímto zákonem, Úřad toto povolení odejme. Odvolání proti
rozhodnutí
nemá odkladný účinek.
(6) Povinnosti podle odstavců 4 a 5 nemá správce v případě,
že tak stanoví
zvláštní zákon /24/ nebo předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou
je
Česká republika vázána.
H L A V A I V
POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU
§ 28
(1) Úřad je nezávislý orgán. Ve své činnosti postupuje
nezávisle a řídí se
pouze zákony a jinými právními předpisy.
(2) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě
zákona.
(3) Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly
státního rozpočtu
České republiky.
§ 29
(1) Úřad
a) provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem
při
zpracování osobních údajů,
b) vede evidenci oznámení učiněných podle § 16 a registr
povolených
zpracování osobních údajů (dále jen "registr"),
c) přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení tohoto zákona,
d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti,
e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,
f) projednává přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty podle
tohoto
zákona,
g) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž
je
Česká republika vázána,
h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
i) spolupracuje s obdobnými úřady jiných států.
(2) Při výkonu dozoru ve formě kontroly se postupuje
podle zvláštního
právního předpisu. /26/
(3) Dozor nad zpracováním osobních údajů, které
provádějí zpravodajské
služby, stanoví zvláštní právní předpis. /27/
H L A V A V
ORGANIZACE ÚŘADU
§ 30
(1) Zaměstnanci Úřadu jsou předseda, inspektoři a další
zaměstnanci.
(2) Kontrolní činnost Úřadu provádějí inspektoři a
pověření zaměstnanci
(dále jen "kontrolující").
(3) Na zaměstnance Úřadu se vztahují ustanovení
zákoníku práce, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(4) Předseda Úřadu má nárok na plat, další plat,
náhradu výdajů a
naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle
zvláštního
zákona. /26a/
(5) Inspektoři Úřadu mají nárok na plat, další plat,
náhradu výdajů a
naturální plnění jako členové Nejvyššího kontrolního úřadu podle
zvláštního
zákona. /26a/
(6) Platové poměry zaměstnanců Úřadu, s výjimkou předsedy a
inspektorů, se
řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců orgánů
státní
správy. /28/
(7) Zaměstnancům Úřadu, s výjimkou předsedy a inspektorů,
přísluší náhrada
cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu. /29/
§ 31
Kontrolní činnost Úřadu se provádí na základě
kontrolního plánu nebo na
základě podnětů a stížností občanů.
§ 32
Předseda Úřadu
(1) Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává
prezident republiky na
návrh Senátu Parlamentu České republiky.
(2) Předseda Úřadu je jmenován na dobu 5 let. Může být
jmenován maximálně
na 2 po sobě jdoucí období.
(3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České
republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem
/30/
a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem,
že
bude svoji funkci řádně zastávat,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(4) Bezúhonnou je pro účel tohoto zákona fyzická
osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo i trestný čin spáchaný
z
nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
(5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná
funkce poslance nebo
senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné
správě,
funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických stranách
a
hnutích.
(6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou
funkci, být v dalším
pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy
vlastního
majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a
umělecké,
pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v
nezávislost
a nestrannost Úřadu.
(7) Z funkce je předseda Úřadu odvolán, přestal-li
splňovat některou z
podmínek pro jeho jmenování.
(8) Z funkce může být předseda odvolán také tehdy,
jestliže nevykonává po
dobu 6 měsíců svoji funkci.
Inspektoři Úřadu
§ 33
(1) Inspektora jmenuje a odvolává prezident republiky
na návrh Senátu
Parlamentu České republiky.
(2) Inspektor je jmenován na období 10 let. Může být
jmenován opakovaně.
(3) Inspektor vykonává kontrolu, řídí kontrolu,
vypracovává kontrolní
protokol a provádí další úkony, jež souvisejí s úkoly Úřadu.
(4) Činnosti podle odstavce 3 vykonává 7 inspektorů
Úřadu.
§ 34
(1) Inspektorem může být jmenován občan České
republiky, který je
způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, splňuje podmínky stanovené
zvláštním
právním předpisem /29/ a má ukončené odborné vysokoškolské vzdělání.
(2) S výkonem funkce inspektora je neslučitelná
funkce poslance nebo
senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné
správě,
funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických stranách
a
hnutích. Inspektor nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v
pracovním
poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku
a
činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud
tato
činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost
a
nestrannost Úřadu.
(3) Z funkce je inspektor odvolán, přestal-li splňovat
některou z podmínek
pro jeho jmenování.
H L A V A V I
ČINNOST ÚŘADU
§ 35
Registrace
(1) Do registru povolených zpracování osobních údajů se
zapisují údaje z
oznámení podle § 16 odst. 2.
(2) Registraci nebo její zrušení zveřejňuje Úřad nejdéle
do 2 měsíců ve
Věstníku Úřadu, nestanoví-li zvláštní zákon, že se registrace nebo
její
zrušení nezveřejňuje. Oznámení o registraci nebo oznámení o zrušení
registrace
může Úřad zveřejnit i jiným vhodným způsobem.
(3) Registr je veřejně přístupný s výjimkou údajů uvedených
v § 16 odst. 2
písm. e) a i).
§ 36
Výroční zpráva
(1) Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace o
provedené kontrolní
činnosti a její zhodnocení, informace a zhodnocení stavu v
oblasti
zpracovávání a ochrany osobních údajů v České republice a zhodnocení
ostatní
činnosti Úřadu.
(2) Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu pro
informaci Poslanecké
sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky do
2
měsíců po skončení rozpočtového roku a zveřejňuje ji ve Věstníku Úřadu.
§ 37
Oprávnění kontrolujících
Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni
a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných
prostor
kontrolovaných správců a zpracovatelů nebo každého, kdo zpracovává
osobní
údaje, (dále jen "kontrolovaný"), pokud to souvisí s předmětem
kontroly;
do obydlí mohou vstupovat pouze v případě, že tato slouží také
k
provozování podnikatelské činnosti,
b) požadovat na kontrolovaných a na jiných osobách, aby ve
stanovených
lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat
na
paměťových médiích, výpisy a zdrojové kódy programů, pokud je
vlastní,
výpisy a opisy dat (dále jen "doklady"), pokud to souvisí s
předmětem
kontroly, a provádět vlastní dokumentaci,
c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi za podmínek stanovených
zvláštním
právním předpisem, /31/ jakož i dalšími skutečnostmi, které jsou
chráněny
povinností mlčenlivosti,
d) požadovat na fyzických i právnických osobách poskytnutí pravdivých
a
úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí
musí
kontrolovanému písemně potvrdit a na jeho žádost mu ponechat
kopie
převzatých dokladů,
f) pořídit kopie obsahu paměťových médií, obsahujících osobní
údaje,
nacházejících se u kontrolovaného,
g) požadovat, aby kontrolovaní podali ve stanovené lhůtě písemnou zprávu
o
odstranění zjištěných nedostatků,
h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných v případech, kdy
je
jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.
§ 38
Povinnosti kontrolujících
(1) Kontrolu nesmějí provádět ti kontrolující, u nichž
se zřetelem na
jejich vztah ke kontrolovaným nebo k předmětu kontroly jsou
důvodné
pochybnosti o jejich nepodjatosti.
(2) Kontrolující je povinen bezprostředně po tom,
co se dozví o
skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to předsedovi
Úřadu.
(3) O námitce podjatosti kontrolujícího rozhodne
předseda Úřadu bez
zbytečného odkladu. Do rozhodnutí o námitce podjatosti činí kontrolující
pouze
úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti se nelze
odvolat.
(5) Kontrolující jsou povinni
a) prokázat se kontrolovanému průkazem kontrolora,
b) oznámit kontrolovanému zahájení kontroly,
c) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných,
d) předat neprodleně převzaté doklady, jakož i kopie paměťových
médií
kontrolovanému, pominou-li důvody jejich převzetí,
e) řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě, zničení,
poškození
nebo zneužití,
f) pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly
a
nezneužít znalosti těchto skutečností. Povinností mlčenlivosti
není
dotčena oznamovací povinnost podle zvláštních zákonů.
Povinnost
mlčenlivosti přetrvává i po skončení pracovněprávního vztahu k
Úřadu.
Povinnosti mlčenlivosti může kontrolujícího zbavit předseda
Úřadu.
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na anonymizované a
zobecněné
informace.
(6) Kontrolní protokol obsahuje zejména popis
zjištěných skutečností s
uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které
byly
porušeny, a opatření, která byla uložena k nápravě, a stanovení lhůt, do
kdy
je třeba je učinit. V kontrolním protokolu se uvádí označení Úřadu a
jména
kontrolujících na kontrole zúčastněných, označení kontrolovaného, místo a
čas
provedení kontroly, předmět kontroly, skutečný stav, označení dokladů
a
ostatních dokumentů a zjištění, o které se protokol opírá. Kontrolní
protokol
podepisují kontrolující, kteří se kontroly zúčastnili.
(7) Povinností kontrolujících je seznámit
kontrolované s obsahem
kontrolního protokolu a předat jim jeho stejnopis. Seznámení s
kontrolním
protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolovaní podpisem
kontrolního
protokolu. Odmítne-li kontrolovaný seznámit se s kontrolním protokolem
nebo
toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v kontrolním
protokolu.
§ 39
Každý je povinen v souvislosti s výkonem kontroly
poskytnout kontrolujícím
při výkonu jejich činnosti potřebnou součinnost.
Opatření k nápravě
§ 40
(1) Zjistí-li kontrolující, že došlo k porušení povinností
uložených tímto
zákonem, uloží inspektor, jaká opatření je třeba učinit, aby byly
zjištěné
nedostatky odstraněny, a stanoví lhůtu pro jejich odstranění.
(2) Byla-li uložena likvidace osobních údajů, jsou
osobní údaje do
likvidace blokovány. Proti uložení likvidace může správce podat námitku
k
předsedovi Úřadu. Do doby, než bude o námitce rozhodnuto, musí být
osobní
údaje blokovány. Proti rozhodnutí předsedy lze podat žalobu podle předpisů
o
správním soudnictví. Do doby, než bude soudem rozhodnuto, jsou
údaje
blokovány.
(3) Kontrolovaný je povinen ve stanovené lhůtě podat
zprávu o přijatých
opatřeních.
§ 41
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje
podle správního
řádu, /32/ pokud ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.
§ 42
Provozováním informačních systémů nakládajících s
osobními údaji podle
dosavadních předpisů se rozumí zpracování osobních údajů.
§ 43
Oprávnění a povinnosti při dozoru
Oprávnění a povinnosti kontrolujících a
kontrolovaných osob se řídí
zvláštním právním předpisem, /26/ pokud tento zákon nestanoví jinak.
H L A V A V I I
SANKCE
§ 44
Přestupky
(1) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 50 000 Kč
bude potrestána
osoba, která je ke správci nebo zpracovateli v pracovním nebo jiném
obdobném
poměru nebo pro něj vykonává činnosti na základě dohody, nebo osoba, která
v
rámci plnění zákonem uložených oprávnění a povinností přichází do styku
s
osobními údaji správce nebo zpracovatele, pokud poruší povinnost
mlčenlivosti
uloženou podle tohoto zákona.
(2) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 25 000 Kč bude
potrestána osoba
uvedená v odstavci 1, pokud poruší jinou povinnost stanovenou tímto
zákonem.
(3) Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje
zvláštní právní
předpis. /33/
(4) K projednávání přestupků je příslušný Úřad.
§ 45
Pořádková pokuta
Osobě, která neposkytne Úřadu při výkonu kontroly
potřebnou součinnost,
může být uložena pořádková pokuta do výše 25 000 Kč, a to i opakovaně.
§ 46
Pokuty správcům a zpracovatelům
(1) Pokutou do výše 10 000 000 Kč bude potrestán správce
nebo zpracovatel,
který poruší povinnost stanovenou tímto zákonem při zpracování osobních
údajů.
(2) Pokud správce nebo zpracovatel do 1 roku ode
dne, kdy nabylo
rozhodnutí o uložení pokuty právní moci, porušil povinnosti stanovené
tímto
zákonem při zpracování osobních údajů opakovaně, může mu být uložena pokuta
do
výše 20 000 000 Kč.
(3) Správce nebo zpracovatel, který maří kontrolu
prováděnou Úřadem, může
být potrestán pořádkovou pokutou do výše 1 000 000 Kč, a to i opakovaně.
(4) Porušení povinností projednává Úřad.
(5) Při ukládání pokuty podle tohoto zákona vychází Úřad
zejména z povahy,
závažnosti, způsobu jednání, míře zavinění, doby trvání a
následků
protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušný
orgán porušení
povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení
povinnosti
došlo.
(7) Pokutu vybírá Úřad. Pokutu vymáhá územní
finanční orgán podle
zvláštního právního předpisu. /34/
(8) Výnos pokut je příjmem rozpočtu republiky.
H L A V A V I I I
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZÁVĚREČNÁ
§ 47
Opatření pro přechodné období
(1) Každý, kdo zpracovává ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona osobní
údaje a na něhož se vztahuje povinnost oznámení podle § 16, je povinen
tak
učinit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Zpracování osobních údajů prováděné před účinností
tohoto zákona je
nutno uvést do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2001.
(3) V případě, že kontrolující zjistí porušení povinnosti
podle odstavce
2, ustanovení § 46 odst. 1 a 2 se v takovém případě do 31. prosince
2002
nepoužijí.
§ 48
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů
v informačních
systémech.
Č Á S T D R U H Á
§ 49
Novela trestního zákona
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona
č. 120/1962 Sb.,
zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb.,
zákona
č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona
č.
159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č.
175/1990
Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991
Sb.,
zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu ČSFR ze 4. 9. 1992, zákona
č.
290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 91/1994 Sb., zákona č.
152/1995
Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997
Sb.,
zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb.,
zákona
č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona
č.
210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona
č.
305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona
č.
29/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 178 odstavec 1 zní:
"(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí,
zpřístupní, jinak
zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v souvislosti
s
výkonem veřejné správy, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta
nebo
zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.".
2. V § 178 odst. 2 se za slovo "kdo" vkládá slovo
"osobní".
Č Á S T T Ř E T Í
§ 50
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
se mění takto:
1. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1)
zní:
"(3) Zákon se nevztahuje na poskytování osobních údajů a
informací podle
zvláštního právního předpisu. /1/
1] Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů a o změně
některých zákonů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o
životním
prostředí.".
2. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou, která
včetně poznámky pod
čarou č. 3a) zní: "Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje
povinnost
zamezit sdružování informací podle zvláštního právního předpisu. /3a/
3a] § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů a o
změně některých zákonů.".
3. V § 8 se odstavce 1 a 2 včetně nadpisu a poznámky
pod čarou č. 5)
zrušují.
Č Á S T Č T V R T Á
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2000, s
výjimkou ustanovení §
16, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.