<= Index  <= Zpět




                                                                    101/2000
 
Novely:
 
101/2000 Sb. doplňuje ......................................  1.12.2000
227/2000 Sb. mění, doplňuje ................................  1.10.2000
177/2001 Sb. mění, doplňuje ................................ 31. 5.2001
450/2001 Sb. mění, doplňuje ................................ 31.12.2001
107/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 20. 3.2002
309/2002 Sb. mění, doplňuje ................................  1. 1.2004
310/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 12. 7.2002
517/2002 Sb. mění, doplňuje ................................ 1. 1.2003
 
 
 
                                    ZÁKON
                             ze dne 4. dubna 2000
                           o ochraně osobních údajů
                          a o změně některých zákonů
 
    Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
                             Č Á S T   P R V N Í
                            OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
 
                                H L A V A   I
                              ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
                                     § 1
                                Předmět úpravy
 
    Zákon  upravuje  ochranu  osobních  údajů  o  fyzických  osobách,  práva a
povinnosti  při  zpracování  těchto  údajů  a  stanoví  podmínky,  za nichž se
uskutečňuje jejich předávání do jiných států.
 
                                     § 2
 
    (1) Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze (dále jen
"Úřad").
 
    (2)  Úřadu  jsou  svěřeny kompetence ústředního správního úřadu pro oblast
ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
 
                                     § 3
                               Působnost zákona
 
    (1)  Zákon  se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány,
orgány  územní  samosprávy,  jiné  orgány  veřejné  moci,  jakož  i  fyzické a
právnické osoby, pokud tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
 
    (2)  Zákon  se  vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu
dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.
 
    (3)  Zákon  se  nevztahuje  na  zpracování  osobních  údajů, které provádí
fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.
 
    (4)  Zákon  se  nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud
tyto  údaje  nejsou  dále  zpracovávány.  Dále se zákon nevztahuje na nahodilé
shromažďování  osobních  údajů  v  rozsahu  nezbytném  pro  výkon  nezávislého
povolání,  které  není  živností ani jiným podnikáním podle zvláštních zákonů,
/1a/ které stanoví povinnost mlčenlivosti.
 
    (5) Zpracování osobních údajů pro účely statistické a archivnictví stanoví
zvláštní zákony. /2/, /3/
 
    (6)  Ustanovení  §  5,  9,  11,  16  a  27  tohoto zákona se nepoužijí pro
zpracování osobních údajů
 a) zpravodajskými službami, /4/
 b) Policií  České  republiky,  včetně  její  Národní  ústředny Interpolu, při
    odhalování trestné činnosti, /5/
 c) Ministerstvem   financí   v   rámci   finančně-analytické  činnosti  podle
    zvláštního právního předpisu, /6/
 d) Národním  bezpečnostním  úřadem  při  provádění  bezpečnostních prověrek a
    ověřování   bezpečnostní  způsobilosti  fyzických  osob  podle  zvláštního
    právního předpisu, /7/
 e) Ministerstvem  vnitra  při  vydávání  osvědčení  podle zvláštního právního
    předpisu,  /8/  při  vydávání  krycích  dokladů  /9/ a při činnosti útvaru
    inspekce ministra vnitra, /10/
 f) orgány  příslušnými  ke  zpřístupňování  svazků  vzniklých činností bývalé
    Státní  bezpečnosti  podle  zvláštního  zákona, /10a/ pokud tento zvláštní
    zákon nestanoví jinak.
 
                                     § 4
                                Vymezení pojmů
 
    Pro účely tohoto zákona se rozumí
 a) osobním  údajem  jakýkoliv  údaj  týkající  se  určeného  nebo určitelného
    subjektu  údajů.  Subjekt  údajů  se  považuje  za  určený nebo určitelný,
    jestliže  lze  na  základě jednoho či více osobních údajů přímo či nepřímo
    zjistit  jeho  identitu.  O  osobní  údaj  se  nejedná,  pokud je třeba ke
    zjištění  identity  subjektu  údajů  nepřiměřené  množství  času, úsilí či
    materiálních prostředků,
 b) citlivým  údajem  osobní  údaj  vypovídající  o národnostním, rasovém nebo
    etnickém    původu,   politických   postojích,   členství   v   odborových
    organizacích,  náboženství  a  filozofickém přesvědčení, trestné činnosti,
    zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů,
 c) anonymním  údajem  takový  údaj,  který  buď  v  původním  tvaru  nebo  po
    provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu
    údajů,
 d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,
 e) zpracováním  osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací, které
    správce  nebo  zpracovatel  systematicky  provádějí s osobními údaji, a to
    automatizovaně  nebo  jinými  prostředky.  Zpracováním  osobních  údajů se
    rozumí    zejména    shromažďování,    ukládání   na   nosiče   informací,
    zpřístupňování,   úprava   nebo   pozměňování,   vyhledávání,   používání,
    předávání,   šíření,   zveřejňování,   uchovávání,  výměna,  třídění  nebo
    kombinování, blokování a likvidace,
 f) shromažďováním  osobních  údajů  systematický  postup nebo soubor postupů,
    jehož  cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na
    nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování,
 g) uchováváním  osobních  údajů  udržování  údajů  v  takové podobě, která je
    umožňuje dále zpracovávat,
 h) blokováním  osobních  údajů vytvoření takového stavu, při kterém je osobní
    údaj určitou dobu nepřístupný a nelze jej jinak zpracovávat,
 i) likvidací  osobních  údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče, jejich
    fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování,
 j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních
    údajů,  provádí  zpracování  a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů
    může  správce  zmocnit  nebo  pověřit  zpracovatele,  pokud zvláštní zákon
    nestanoví jinak,
 k) zpracovatelem  každý  subjekt,  který  na  základě  zvláštního zákona nebo
    pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona,
 l) zveřejněným  osobním  údajem  osobní  údaj zpřístupněný zejména hromadnými
    sdělovacími   prostředky,   jiným  veřejným  sdělením  nebo  jako  součást
    veřejného seznamu.
 
                               H L A V A   I I
                      PRÁVA A POVINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ
                                OSOBNÍCH ÚDAJŮ
 
                                     § 5
 
    (1) Správce je povinen
 a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
 b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,
 c) zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které získal v souladu s
    tímto  zákonem.  Je  povinen  ověřovat,  zda  jsou osobní údaje pravdivé a
    přesné.  Zjistí-li  správce, že jím zpracovávané údaje nejsou s ohledem na
    stanovený  účel  pravdivé  a  přesné, zejména k námitce subjektu údajů, je
    povinen  je  blokovat  a  bez  zbytečného  odkladu  opravit  nebo doplnit.
    Nelze-li   je  opravit  nebo  doplnit,  musí  je  bez  zbytečného  odkladu
    zlikvidovat.   Nepravdivé,   nepřesné  nebo  neověřené  osobní  údaje  lze
    zpracovávat  pouze  v  případě,  stanoví-li  tak zvláštní zákon. /11/ Tyto
    údaje  se  musí  náležitě  označit  a  vést odděleně od ostatních osobních
    údajů,
 d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu
    nezbytném pro naplnění stanového účelu,
 e) uchovávat  osobní  údaje  pouze  po dobu, která je nezbytná k účelu jejich
    zpracování.  Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze
    pro  účely  statistické, vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro
    tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do
    soukromého a osobního života subjektu údajů,
 f) zpracovávat   osobní  údaje  pouze  v  souladu  s  účelem,  k  němuž  byly
    shromážděny,  pokud  zvláštní  zákon nestanoví jinak. Zpracovávat k jinému
    účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas,
 g) shromažďovat  osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje
    pod  záminkou  jiného  účelu  nebo  jiné  činnosti,  pokud  zvláštní zákon
    nestanoví jinak,
 h) nesdružovat  osobní  údaje,  které  byly získány k rozdílným účelům, pokud
    zvláštní zákon nestanoví jinak.
 
    (2)  Správce  může  zpracovávat  osobní  údaje pouze se souhlasem subjektu
údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,
 a) jestliže  provádí  zpracování  stanovené  zvláštním zákonem nebo nutné pro
    plnění povinností stanovených zvláštním zákonem, /12/
 b) jestliže  je  nezbytné,  aby  subjekt  údajů  mohl  vstoupit  do jednání o
    smluvním vztahu nebo aby plnil ujednání smlouvy uzavřené se správcem,
 c) pokud  je  to  nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů. V
    tomto  případě  je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas. Pokud
    souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat,
 d) jedná-li  se  o  oprávněně  zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním
    právním  předpisem. /13/ Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého
    a osobního života subjektu údajů,
 e) pokud  je to nezbytné pro ochranu práv správce; takové zpracování osobních
    údajů  však  nesmí  být  v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho
    soukromého a osobního života nebo
 f) pokud  je  to  nezbytné  pro  výkon  oprávněné činnosti politických stran,
    politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, církví nebo
    náboženských společností.
 
    (3)  Provádí-li  správce  zpracování  osobních údajů na základě zvláštního
zákona,  /12/  je  povinen  dbát práva na ochranu soukromého a osobního života
subjektu údajů.
 
    (4)  Bez  souhlasu  subjektu  údajů lze osobní údaje zpracovávat pro účely
statistické  nebo  vědecké.  Pro  tyto  účely zpracování je nutno osobní údaje
anonymizovat,  jakmile  je  to  možné.  Při zpracování osobních údajů pro tyto
účely je však nutno zajistit požadovanou úroveň jejich zabezpečení podle § 13.
 
    (5) Souhlasem podle odstavce 2 však nemohou být dotčeny povinnosti uvedené
v  odstavci  1  písm. c) a g). Ze souhlasu musí být patrné, v jakém rozsahu je
poskytován, komu a k jakému účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje. Souhlas
může  být  kdykoliv  odvolán.  Tento  souhlas  musí  správce  prokázat po dobu
zpracování  osobních  údajů,  k  jejichž  zpracování byl dán souhlas, pokud se
subjekt údajů se správcem výslovně nedohodne jinak.
 
    (6)  Provádí-li  správce  nebo  zpracovatel  zpracování  osobních údajů za
účelem  nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel použít
jméno,  příjmení  a  adresu  subjektu  údajů,  pokud tyto údaje byly získány z
veřejného  seznamu  nebo  v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo
zpracovatele.   Správce   nebo  zpracovatel  však  nesmí  uvedené  údaje  dále
zpracovávat,  pokud  s  tím  subjekt  údajů  vyslovil  nesouhlas. Nesouhlas se
zpracováním  je  nutné  vyjádřit  písemně. Bez souhlasu subjektu údajů nelze k
uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje.
 
    (7)  Správce,  který  zpracovává  osobní údaje podle odstavce 6, může tyto
údaje předat jinému správci pouze za splnění těchto podmínek:
 a) údaje subjektu údajů byly získány v souvislosti s činností správce nebo se
    jedná o zveřejněné osobní údaje,
 b) údaje budou využívány pouze za účelem nabízení obchodu a služeb,
 c) subjekt údajů byl o tomto postupu správce předem informován a nevyslovil s
    tímto postupem nesouhlas.
 
    (8)  Jiný správce, kterému byly předány údaje podle odstavce 7, nesmí tyto
údaje předávat jiné osobě.
 
    (9)  Nesouhlas se zpracováním podle odstavce 7 písm. c) musí subjekt údajů
učinit  písemně. Správce je povinen informovat každého správce, kterému předal
jméno,  příjmení  a  adresu  subjektu  údajů, o tom, že subjekt údajů vyslovil
nesouhlas se zpracováním.
 
    (10)  Za  účelem  vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a adresa subjektu
údajů  budou opakovaně použity k nabídce obchodu a služeb, je správce oprávněn
dále  zpracovávat  pro svoji vlastní potřebu jméno, příjmení a adresu subjektu
údajů přesto, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas podle odstavce 6.
 
                                     § 6
 
    Pokud   zmocnění   nevyplývá   z   právního   předpisu,  může  správce  se
zpracovatelem  uzavřít  smlouvu  o zpracování osobních údajů. Smlouva musí mít
písemnou  formu,  jinak je neplatná. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v
jakém  rozsahu,  za  jakým  účelem  a  na  jakou  dobu  se  uzavírá.  Jestliže
zpracovatel   ve   smlouvě   neposkytne   dostatečné  záruky  o  technickém  a
organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů, je taková smlouva neplatná.
 
                                     § 7
 
    Povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně také pro zpracovatele.
 
                                     § 8
 
    Jestliže  zpracovatel  zjistí,  že  správce  porušuje povinnosti stanovené
tímto  zákonem, je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit zpracování
osobních  údajů.  Pokud  tak  neučiní, odpovídá za škodu, která subjektu údajů
vznikla,  společně  a  nerozdílně  se  správcem  údajů.  Tím není dotčena jeho
odpovědnost podle tohoto zákona.
 
                                     § 9
                                Citlivé údaje
 
    Citlivé údaje je možné zpracovávat, jen jestliže
 a) subjekt  údajů  dal  ke  zpracování výslovný souhlas. Souhlas musí být dán
    písemně, podepsán subjektem údajů a musí z něho být zřejmé, k jakým údajům
    je  dáván,  jakému správci údajů, k jakému účelu, na jaké období a kdo jej
    poskytuje. Souhlas může subjekt údajů kdykoliv odvolat. Správce je povinen
    předem  subjekt  údajů  o  jeho právech poučit. Tento souhlas musí správce
    uschovat  po  dobu  zpracování  osobních  údajů,  k jejichž zpracování byl
    souhlas dán,
 b) je  to  nezbytné  v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů nebo
    jiné  osoby  nebo  odvrácení bezprostředního závažného nebezpečí hrozícího
    jejich  majetku,  pokud  není  možno  jeho souhlas získat zejména z důvodů
    fyzické, duševní či právní nezpůsobilosti, v případě, že je nezvěstný nebo
    z  jiných podobných důvodů. Správce musí ukončit zpracování údajů, jakmile
    pominou  uvedené důvody, a údaje musí zlikvidovat, ledaže by subjekt údajů
    dal k dalšímu zpracování souhlas,
 c) se  jedná  o  poskytování  zdravotní  péče,  /14/  jakož i jiné posuzování
    zdravotního  stavu  podle  zvláštního právního předpisu, zejména pro účely
    sociálního zabezpečení, /13/ nebo
 d) je tak stanoveno zvláštním zákonem. /16/
 
                                     § 10
 
    Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů
neutrpěl  újmu  na  svých  právech,  zejména  na  právu  na  zachování  lidské
důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého
a osobního života subjektu údajů.
 
                                     § 11
 
    (1)  Správce  je  před zahájením zpracování osobních údajů povinen subjekt
údajů  řádně  a včas písemně informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel
budou  osobní  údaje  zpracovávány,  kdo  a  jakým  způsobem bude osobní údaje
zpracovávat  a  komu  mohou být osobní údaje zpřístupněny či komu jsou určeny,
nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy.
 
    (2)  Správce  musí  dále  subjekt  údajů poučit o tom, zda je podle zákona
povinen  pro zpracování osobní údaje poskytnout, jaké důsledky budou vyvozeny,
pokud  tak neučiní, a kdy je oprávněn odmítnout poskytnutí osobních údajů nebo
zda poskytnutí osobních údajů je dobrovolné.
 
    (3)  Správce  musí  subjekt  údajů  informovat  o  jeho právu k přístupu k
osobním údajům, jakož i o dalších právech stanovených v § 21 tohoto zákona.
 
    (4)  Jestliže  správce nezískal osobní údaje od subjektu údajů, je povinen
bezodkladně  poskytnout  subjektu údajů na základě písemné žádosti informace o
tom, kdo správci osobní údaje poskytl (zdroj osobních údajů).
 
    (5) Informace podle odstavců 1 až 4 není povinen správce poskytovat, pokud
 a) zpracovává  osobní  údaje  výlučně  pro  účely  statistické,  vědecké nebo
    archivnictví,
 b) zpracování  osobních  údajů mu ukládá zákon nebo je takových údajů třeba k
    uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštních zákonů,
 c) zvláštní zákon /17/ stanoví, že není povinen osobní údaje poskytovat,
 d) zpracovává výlučně zveřejněné osobní údaje, nebo
 e) zpracovává  osobní údaje se souhlasem subjektu údajů podle § 5 odst. 5 a §
    9 písm. a).
 
    (6)  Rozhodnutí  orgánu veřejné moci ani jiný úkon nelze bez ověření vydat
nebo  učinit na základě výlučně automatizovaného zpracování osobních údajů. To
neplatí  v  případě,  že  takové rozhodnutí nebo úkon byly učiněny ve prospěch
subjektu údajů.
 
    (7) Předchozími ustanoveními nejsou dotčena práva subjektu údajů požadovat
informace podle zvláštních zákonů. /18/
 
    (8)  Při  zpracování  osobních údajů podle § 5 odst. 2 písm. e) je správce
povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů informovat o tomto postupu.
 
                                     § 12
 
    (1)  Správce  nemusí  splnit  informační  povinnost  podle  § 11 odst. 1 v
případě, že tyto informace jsou součástí poučení podle právního předpisu.
 
    (2)  Správce  je povinen jednou za kalendářní rok bezplatně, jinak kdykoli
za  přiměřenou  úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace,
subjektu  údajů  na  základě  písemné  žádosti poskytnout informace o osobních
údajích o něm zpracovávaných, pokud zákon nestanoví jinak.
 
                Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů
 
                                     § 13
 
    Správce  a  zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo
dojít  k  neoprávněnému  nebo  nahodilému  přístupu k osobním údajům, k jejich
změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému
zpracování,  jakož  i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i
po ukončení zpracování osobních údajů.
 
                                     § 14
 
    Zaměstnanci  správce  nebo  zpracovatele  a jiné osoby, které zpracovávají
osobní  údaje  na  základě  smlouvy  se  správcem  nebo  zpracovatelem,  mohou
zpracovávat  osobní  údaje  pouze  za  podmínek  a  v  rozsahu  správcem  nebo
zpracovatelem stanoveném.
 
                                     § 15
 
    (1)  Zaměstnanci  správce  nebo  zpracovatele,  jiné  fyzické osoby, které
zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a
další  osoby,  které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností
přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni
zachovávat  mlčenlivost  o  osobních  údajích  a  o bezpečnostních opatřeních,
jejichž   zveřejnění   by   ohrozilo  zabezpečení  osobních  údajů.  Povinnost
mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
 
    (2)  Ustanovením  předchozího  odstavce  není dotčena povinnost zachovávat
mlčenlivost podle zvláštních zákonů. /19/
 
    (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informační povinnost
podle zvláštních zákonů. /20/
 
                                     § 16
                             Oznamovací povinnost
 
    (1)  Ten,  kdo  hodlá zpracovávat osobní údaje, je povinen tuto skutečnost
oznámit  Úřadu před započetím zpracovávání osobních údajů. Oznámení je povinen
učinit  i  správce,  jestliže hodlá změnit zpracování osobních údajů. Oznámení
musí být učiněno písemně.
 
    (2) Oznámení musí obsahovat následující informace:
 a) název  správce,  adresu  jeho  sídla  a  identifikační  číslo,  pokud bylo
    přiděleno,
 b) účel nebo účely zpracování,
 c) kategorie  subjektů  údajů  a  osobních  údajů,  které  se těchto subjektů
    týkají,
 d) zdroje osobních údajů,
 e) popis způsobu zpracování osobních údajů,
 f) místo  nebo  místa  zpracování  osobních  údajů, jsou-li odlišná od adresy
    sídla správce,
 g) příjemce  nebo  kategorie  příjemců, kterým uvedené osobní údaje mohou být
    zpřístupněny či sdělovány,
 h) předpokládané přenosy osobních údajů do jiných států,
 i) popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů podle § 13,
 j) propojení na jiné správce nebo zpracovatele.
 
    (3)  Úřad  je  povinen  do  30 dnů od doručení oznámení Úřadu oznamovateli
sdělit, že jeho oznámení registruje, nebo vydat rozhodnutí podle § 17.
 
    (4)  Pokud  Úřad  oznámení zaregistroval, může dnem registrace oznamovatel
zahájit zpracování osobních údajů.
 
    (5) Jestliže Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 3 oznamovateli nesdělí, že
oznámení  zaregistroval,  ani  nevydá  rozhodnutí,  má  se  za to, že oznámení
zaregistroval.
 
                                     § 17
 
    (1)  Zjistí-li  Úřad,  že  oznamovatel  nesplňuje podmínky stanovené tímto
zákonem, zpracování osobních údajů nepovolí.
 
    (2)  Jestliže oznámení neobsahuje všechny požadované informace, vyzve Úřad
oznamovatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil.
 
    (3)  Vznikne-li z oznámení důvodná obava, že při zpracování osobních údajů
by mohlo dojít k porušení tohoto zákona, vyzve Úřad oznamovatele, aby oznámení
ve stanovené lhůtě doplnil, popřípadě může sám provést šetření na místě samém.
 
    (4)  Po  uplynutí  lhůty  stanovené  podle  odstavce  2  a 3 Úřad oznámení
zaregistruje nebo vydá rozhodnutí, jímž zpracování osobních údajů nepovolí.
 
                                    § 17a
 
    (1)  Zjistí-li  Úřad,  že  správce  zpracovává  osobní  údaje  na  základě
zaregistrovaného  oznámení  podle  §  16  a v rozporu s podmínkami stanovenými
tímto zákonem, rozhodne o zrušení registrace.
 
    (2)  Zjistí-li  Úřad,  že  správce,  jehož  oznámení  bylo  zaregistrováno
postupem  podle  §  16  odst. 3 nebo § 17 odst. 4, porušuje podmínky stanovené
tímto zákonem, registraci zruší.
 
    (3)  Pomine-li  účel,  pro  který  bylo  zpracování zaregistrováno, Úřad z
vlastního podnětu nebo na žádost správce registraci zruší.
 
                                     § 18
 
    Oznamovací  povinnost  podle  §  16  se  nevztahuje na zpracování osobních
údajů,
 a) které jsou součástí evidencí veřejně přístupných,
 b) jejichž  zpracování je správci uloženo zákonem, /21/ nebo kterých je třeba
    k uplatnění práv vyplývajících ze zvláštních zákonů
 c) prováděné    politickými   stranami,   politickými   hnutími,   odborovými
    organizacemi,  církvemi, náboženskými společnostmi, občanskými sdruženími,
    popřípadě  jinými  právnickými  osobami  nevýdělečné povahy, které sledují
    politické,  filozofické, náboženské nebo odborové cíle, pokud zpracovávají
    osobní  údaje  o  svých  členech  a  tyto  údaje slouží pro jejich vnitřní
    potřebu.
 
                                     § 19
 
    Jestliže  správce hodlá ukončit svoji činnost, je povinen Úřadu neprodleně
oznámit,  jak naložil s osobními údaji, pokud se na jejich zpracování vztahuje
oznamovací povinnost.
 
                                     § 20
                           Likvidace osobních údajů
 
    (1)  Správce  nebo  na  základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést
likvidaci  osobních  údajů,  jakmile  pomine účel, pro který byly osobní údaje
zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21.
 
    (2)  Zvláštní  zákon stanoví výjimky týkající se uchovávání osobních údajů
pro účely archivnictví a uplatňování práv v občanském soudním řízení, trestním
řízení a správním řízení.
 
                         Ochrana práv subjektů údajů
 
                                     § 21
 
    (1)  Pokud  subjekt  údajů zjistí, že došlo k porušení povinností správcem
nebo zpracovatelem, má právo obrátit se na Úřad s žádostí o zajištění opatření
k nápravě.
 
    (2) Došlo-li k porušení povinností správcem nebo zpracovatelem, má subjekt
údajů právo požadovat
 a) aby  se  správce  či  zpracovatel zdržel takového jednání, odstranil takto
    vzniklý stav či poskytl na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění,
 b) aby  správce  či  zpracovatel  provedl opravu nebo doplnění osobních údajů
    tak, aby byly pravdivé a přesné,
 c) aby osobní údaje byly zablokovány nebo zlikvidovány,
 d) zaplacení  peněžité  náhrady,  jestliže  tím  bylo  porušeno jeho právo na
    lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či právo na ochranu jména.
 
    (3) Odpovědnosti podle odstavce 2 se zprostí ten, kdo prokáže, že porušení
povinnosti nebylo možno zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze
od  něj  požadovat.  Přesto  však může subjekt údajů požadovat, aby se správce
nebo  zpracovatel  zdržel  závadného  jednání, odstranil závadný stav, provedl
opravu, doplnění, blokování nebo likvidaci osobních údajů.
 
    (4)  Způsobil-li správce nebo zpracovatel subjektu údajů škodu, odpovídají
za ni společně a nerozdílně podle zvláštních právních předpisů. /21/
 
    (5)  Došlo-li k porušení povinností uložených tímto zákonem jak u správce,
tak  u  zpracovatele, odpovídají za ně společně a nerozdílně. Subjekt údajů se
může domáhat svých nároků u kteréhokoliv z nich.
 
    (6)  O  opatřeních  provedených podle odstavce 2 písm. a) až c) je správce
povinen  bez  zbytečného  odkladu zajistit informování každého subjektu, jemuž
byly  v  rámci  zpracování  osobní  údaje  poskytnuty,  s výjimkou informací o
poskytnutí omluvy či jiného zadostiučinění.
 
                                     § 22
 
    Právo  na  zablokování  či  likvidaci  osobních údajů nemůže subjekt údajů
požadovat,  jestliže  je  správce  povinen osobní údaje zpracovávat na základě
zákona nebo pokud by tím mohla být způsobena újma na právech třetích osob.
 
                                     § 23
                           Náprava nemajetkové újmy
 
    (1) Jestliže osoba, která vykonává pro správce či zpracovatele činnosti na
základě smlouvy, poruší uložené povinnosti, má subjekt údajů právo požadovat,
 a) aby se zdržela takového jednání, odstranila takto vzniklý stav či poskytla
    na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění,
 b) aby zlikvidovala osobní údaje, které neoprávněně zpracovává,
 c) aby  zaplatila  peněžitou náhradu újmy, která vznikla porušením jeho práva
    na  lidskou  důstojnost,  osobní  čest,  dobrou pověst či práva na ochranu
    jména.
 
    (2)   Neposkytne-li   tato   osoba  na  svoje  náklady  omluvu  nebo  jiné
zadostiučinění  nebo  nezaplatí  peněžitou  náhradu,  je  povinen  za  ni tuto
povinnost splnit správce nebo zpracovatel.
 
    (3)   Poruší-li  uložené  povinnosti  osoba,  která  je  ke  správci  nebo
zpracovateli v pracovním poměru, řídí se její odpovědnost zákoníkem práce.
 
                                     § 24
 
    Osoby  uvedené  v § 23 se odpovědnosti zprostí, pokud prokáží, že porušení
předpisů  nezavinily. Přesto však může subjekt údajů požadovat, aby se zdržely
jednání  porušujícího stanovené povinnosti, odstranily stav z takového jednání
vzniklý a zlikvidovaly osobní údaje, které neoprávněně zpracovávají.
 
                                     § 25
                                Náhrada škody
 
    V   otázkách   neupravených   tímto   zákonem  se  použije  obecná  úprava
odpovědnosti za škodu. /23/, /24/
 
                                     § 26
 
    Povinnosti  podle  §  21  až  25  se  obdobně  vztahují  i na osoby, které
shromáždily osobní údaje neoprávněně.
 
                              H L A V A   I I I
                   PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮDO JINÝCH STÁTŮ
 
                                     § 27
 
    (1)  Do jiných států mohou být osobní údaje předány za podmínky, že právní
úprava  státu, kde mají být zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným v tomto
zákoně.
 
    (2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna, může být předávání osobních
údajů uskutečněno, jestliže
 a) předávání  údajů  se  děje  se  souhlasem  nebo na základě pokynu subjektu
    údajů, který je oprávněn jej učinit,
 b) je to nezbytné k ochraně práv nebo uplatňování nároků subjektu údajů,
 c) jde  o osobní údaje, které jsou součástí evidencí veřejně přístupných nebo
    přístupných  těm,  kdo  prokáží  právní  zájem,  avšak  jen  pokud se týče
    individuálně určeného údaje nebo údajů,
 d) předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána,
 e) předávání je nutné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů a
    správcem nebo smlouvy, která je uzavírána v zájmu subjektu údajů, nebo
 f) je  to  nezbytné  pro  záchranu  života nebo pro poskytnutí zdravotní péče
    subjektu údajů,
 g) tak stanoví zvláštní zákon. /24a/
 
    (3)  Předávání  osobních  údajů  může  být uskutečněno v jiných případech,
je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a pokud z dvoustranné smlouvy mezi
správcem   a   přijímacím  subjektem  vyplývá,  že  přijímací  strana  zajistí
požadovanou ochranu osobních údajů.
 
    (4)  Správce  je  povinen požádat Úřad o povolení k předání nebo předávání
osobních   údajů  do  jiných  států.  O  žádosti  Úřad  rozhodne  bezodkladně,
nejpozději do 7 kalendářních dnů. Pokud v této lhůtě Úřad nerozhodne, má se za
to,  že  s  předáním osobních údajů souhlasí, a to na dobu, která je uvedena v
žádosti.  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení,  vydá  Úřad rozhodnutí neprodleně.
Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
 
    (5) Vydá-li Úřad rozhodnutí o předávání osobních údajů, stanoví také dobu,
po  kterou  může  správce  předávání provádět. Pokud správce poruší povinnosti
stanovené  tímto zákonem, Úřad toto povolení odejme. Odvolání proti rozhodnutí
nemá odkladný účinek.
 
    (6) Povinnosti podle odstavců 4 a 5 nemá správce v případě, že tak stanoví
zvláštní  zákon  /24/  nebo předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána.
 
                               H L A V A   I V
                         POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU
 
                                     § 28
 
    (1) Úřad je nezávislý orgán. Ve své činnosti postupuje nezávisle a řídí se
pouze zákony a jinými právními předpisy.
 
    (2) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.
 
    (3)  Činnost  Úřadu  je  hrazena  ze samostatné kapitoly státního rozpočtu
České republiky.
 
                                     § 29
 
    (1) Úřad
 a) provádí  dozor  nad  dodržováním  povinností stanovených tímto zákonem při
    zpracování osobních údajů,
 b) vede   evidenci  oznámení  učiněných  podle  §  16  a  registr  povolených
    zpracování osobních údajů (dále jen "registr"),
 c) přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení tohoto zákona,
 d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti,
 e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,
 f) projednává  přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty podle tohoto
    zákona,
 g) zajišťuje  plnění  požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je
    Česká republika vázána,
 h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
 i) spolupracuje s obdobnými úřady jiných států.
 
    (2)  Při  výkonu  dozoru  ve  formě kontroly se postupuje podle zvláštního
právního předpisu. /26/
 
    (3)  Dozor  nad  zpracováním  osobních údajů, které provádějí zpravodajské
služby, stanoví zvláštní právní předpis. /27/
 
                                H L A V A   V
                               ORGANIZACE ÚŘADU
 
                                     § 30
 
    (1) Zaměstnanci Úřadu jsou předseda, inspektoři a další zaměstnanci.
 
    (2)  Kontrolní  činnost  Úřadu provádějí inspektoři a pověření zaměstnanci
(dále jen "kontrolující").
 
    (3)  Na  zaměstnance  Úřadu  se  vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
 
    (4)  Předseda  Úřadu  má  nárok  na  plat,  další  plat,  náhradu výdajů a
naturální  plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního
zákona. /26a/
 
    (5)  Inspektoři  Úřadu  mají  nárok  na plat, další plat, náhradu výdajů a
naturální  plnění  jako  členové Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního
zákona. /26a/
 
    (6) Platové poměry zaměstnanců Úřadu, s výjimkou předsedy a inspektorů, se
řídí  právními  předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců orgánů státní
správy. /28/
 
    (7) Zaměstnancům Úřadu, s výjimkou předsedy a inspektorů, přísluší náhrada
cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu. /29/
 
                                     § 31
 
    Kontrolní  činnost  Úřadu  se provádí na základě kontrolního plánu nebo na
základě podnětů a stížností občanů.
 
                                     § 32
                                Předseda Úřadu
 
    (1)  Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na
návrh Senátu Parlamentu České republiky.
 
    (2)  Předseda Úřadu je jmenován na dobu 5 let. Může být jmenován maximálně
na 2 po sobě jdoucí období.
 
    (3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České republiky, který
 a) je způsobilý k právním úkonům,
 b) je  bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem /30/
    a  jeho  znalosti,  zkušenosti  a morální vlastnosti jsou předpokladem, že
    bude svoji funkci řádně zastávat,
 c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
 
    (4)  Bezúhonnou  je  pro  účel  tohoto  zákona fyzická osoba, která nebyla
pravomocně  odsouzena  pro  úmyslný  trestný čin nebo i trestný čin spáchaný z
nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
 
    (5)  S  výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo
senátora,  soudce,  státního  zástupce,  jakákoliv  funkce  ve veřejné správě,
funkce  člena  orgánů  územní  samosprávy  a členství v politických stranách a
hnutích.
 
    (6)  Předseda  Úřadu  nesmí  zastávat  jinou placenou funkci, být v dalším
pracovním  poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního
majetku  a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké,
pokud  tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost
a nestrannost Úřadu.
 
    (7)  Z  funkce  je  předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z
podmínek pro jeho jmenování.
 
    (8)  Z funkce může být předseda odvolán také tehdy, jestliže nevykonává po
dobu 6 měsíců svoji funkci.
 
                               Inspektoři Úřadu
 
                                     § 33
 
    (1)  Inspektora  jmenuje  a  odvolává  prezident republiky na návrh Senátu
Parlamentu České republiky.
 
    (2) Inspektor je jmenován na období 10 let. Může být jmenován opakovaně.
 
    (3)  Inspektor  vykonává  kontrolu,  řídí  kontrolu, vypracovává kontrolní
protokol a provádí další úkony, jež souvisejí s úkoly Úřadu.
 
    (4) Činnosti podle odstavce 3 vykonává 7 inspektorů Úřadu.
 
                                     § 34
 
    (1)  Inspektorem  může  být  jmenován  občan  České  republiky,  který  je
způsobilý  k  právním  úkonům, bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním
právním předpisem /29/ a má ukončené odborné vysokoškolské vzdělání.
 
    (2)  S  výkonem  funkce  inspektora  je  neslučitelná funkce poslance nebo
senátora,  soudce,  státního  zástupce,  jakákoliv  funkce  ve veřejné správě,
funkce  člena  orgánů  územní  samosprávy  a členství v politických stranách a
hnutích.  Inspektor  nesmí  zastávat  jinou  placenou  funkci, být v pracovním
poměru  ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a
činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato
činnost   nenarušuje   důstojnost  nebo  neohrožuje  důvěru  v  nezávislost  a
nestrannost Úřadu.
 
    (3) Z funkce je inspektor odvolán, přestal-li splňovat některou z podmínek
pro jeho jmenování.
 
                               H L A V A   V I
                                ČINNOST ÚŘADU
 
                                     § 35
                                  Registrace
 
    (1)  Do  registru povolených zpracování osobních údajů se zapisují údaje z
oznámení podle § 16 odst. 2.
 
    (2)  Registraci  nebo  její zrušení zveřejňuje Úřad nejdéle do 2 měsíců ve
Věstníku  Úřadu,  nestanoví-li  zvláštní  zákon,  že  se  registrace nebo její
zrušení nezveřejňuje. Oznámení o registraci nebo oznámení o zrušení registrace
může Úřad zveřejnit i jiným vhodným způsobem.
 
    (3) Registr je veřejně přístupný s výjimkou údajů uvedených v § 16 odst. 2
písm. e) a i).
 
                                     § 36
                                Výroční zpráva
 
    (1)  Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace o provedené kontrolní
činnosti   a   její   zhodnocení,  informace  a  zhodnocení  stavu  v  oblasti
zpracovávání  a  ochrany osobních údajů v České republice a zhodnocení ostatní
činnosti Úřadu.
 
    (2)  Výroční  zprávu  předkládá  předseda  Úřadu  pro informaci Poslanecké
sněmovně  a  Senátu  Parlamentu  České  republiky a vládě České republiky do 2
měsíců po skončení rozpočtového roku a zveřejňuje ji ve Věstníku Úřadu.
 
                                     § 37
                           Oprávnění kontrolujících
 
    Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni
 a) vstupovat  do  objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor
    kontrolovaných  správců a zpracovatelů nebo každého, kdo zpracovává osobní
    údaje,  (dále  jen "kontrolovaný"), pokud to souvisí s předmětem kontroly;
    do  obydlí  mohou  vstupovat  pouze  v  případě,  že  tato  slouží  také k
    provozování podnikatelské činnosti,
 b) požadovat  na  kontrolovaných  a  na  jiných  osobách,  aby ve stanovených
    lhůtách  předložily  originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na
    paměťových  médiích,  výpisy  a  zdrojové kódy programů, pokud je vlastní,
    výpisy  a  opisy  dat  (dále  jen "doklady"), pokud to souvisí s předmětem
    kontroly, a provádět vlastní dokumentaci,
 c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi za podmínek stanovených zvláštním
    právním  předpisem, /31/ jakož i dalšími skutečnostmi, které jsou chráněny
    povinností mlčenlivosti,
 d) požadovat  na  fyzických  i  právnických  osobách  poskytnutí pravdivých a
    úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
 e) zajišťovat   v   odůvodněných  případech  doklady;  jejich  převzetí  musí
    kontrolovanému  písemně  potvrdit  a  na  jeho  žádost  mu  ponechat kopie
    převzatých dokladů,
 f) pořídit   kopie   obsahu  paměťových  médií,  obsahujících  osobní  údaje,
    nacházejících se u kontrolovaného,
 g) požadovat,  aby  kontrolovaní  podali ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o
    odstranění zjištěných nedostatků,
 h) používat  telekomunikační  zařízení  kontrolovaných  v  případech,  kdy je
    jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.
 
                                     § 38
                          Povinnosti kontrolujících
 
    (1)  Kontrolu  nesmějí  provádět  ti  kontrolující, u nichž se zřetelem na
jejich   vztah   ke  kontrolovaným  nebo  k  předmětu  kontroly  jsou  důvodné
pochybnosti o jejich nepodjatosti.
 
    (2)   Kontrolující  je  povinen  bezprostředně  po  tom,  co  se  dozví  o
skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to předsedovi Úřadu.
 
    (3)  O  námitce  podjatosti  kontrolujícího  rozhodne  předseda  Úřadu bez
zbytečného odkladu. Do rozhodnutí o námitce podjatosti činí kontrolující pouze
úkony, které nesnesou odkladu.
 
    (4) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti se nelze odvolat.
 
    (5) Kontrolující jsou povinni
 a) prokázat se kontrolovanému průkazem kontrolora,
 b) oznámit kontrolovanému zahájení kontroly,
 c) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných,
 d) předat  neprodleně  převzaté  doklady,  jakož  i  kopie  paměťových  médií
    kontrolovanému, pominou-li důvody jejich převzetí,
 e) řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě, zničení, poškození
    nebo zneužití,
 f) pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,
 g) zachovávat  mlčenlivost  o  skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly a
    nezneužít   znalosti  těchto  skutečností.  Povinností  mlčenlivosti  není
    dotčena   oznamovací   povinnost   podle   zvláštních   zákonů.  Povinnost
    mlčenlivosti  přetrvává  i  po  skončení  pracovněprávního vztahu k Úřadu.
    Povinnosti   mlčenlivosti   může  kontrolujícího  zbavit  předseda  Úřadu.
    Povinnost   mlčenlivosti   se  nevztahuje  na  anonymizované  a  zobecněné
    informace.
 
    (6)  Kontrolní  protokol  obsahuje  zejména popis zjištěných skutečností s
uvedením  nedostatků  a  označení  ustanovení  právních  předpisů,  které byly
porušeny,  a  opatření, která byla uložena k nápravě, a stanovení lhůt, do kdy
je  třeba  je  učinit.  V kontrolním protokolu se uvádí označení Úřadu a jména
kontrolujících  na kontrole zúčastněných, označení kontrolovaného, místo a čas
provedení  kontroly,  předmět  kontroly,  skutečný  stav,  označení  dokladů a
ostatních  dokumentů a zjištění, o které se protokol opírá. Kontrolní protokol
podepisují kontrolující, kteří se kontroly zúčastnili.
 
    (7)   Povinností   kontrolujících   je  seznámit  kontrolované  s  obsahem
kontrolního  protokolu  a  předat  jim  jeho stejnopis. Seznámení s kontrolním
protokolem   a  jeho  převzetí  potvrzují  kontrolovaní  podpisem  kontrolního
protokolu.  Odmítne-li  kontrolovaný  seznámit se s kontrolním protokolem nebo
toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v kontrolním protokolu.
 
                                     § 39
 
    Každý je povinen v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout kontrolujícím
při výkonu jejich činnosti potřebnou součinnost.
 
                              Opatření k nápravě
 
                                     § 40
 
    (1) Zjistí-li kontrolující, že došlo k porušení povinností uložených tímto
zákonem,  uloží  inspektor,  jaká  opatření je třeba učinit, aby byly zjištěné
nedostatky odstraněny, a stanoví lhůtu pro jejich odstranění.
 
    (2)  Byla-li  uložena  likvidace  osobních  údajů,  jsou  osobní  údaje do
likvidace  blokovány.  Proti  uložení  likvidace  může správce podat námitku k
předsedovi  Úřadu.  Do  doby,  než  bude o námitce rozhodnuto, musí být osobní
údaje  blokovány.  Proti rozhodnutí předsedy lze podat žalobu podle předpisů o
správním   soudnictví.  Do  doby,  než  bude  soudem  rozhodnuto,  jsou  údaje
blokovány.
 
    (3)  Kontrolovaný  je  povinen ve stanovené lhůtě podat zprávu o přijatých
opatřeních.
 
                                     § 41
 
    V  řízení  ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního
řádu, /32/ pokud ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.
 
                                     § 42
 
    Provozováním  informačních  systémů  nakládajících  s osobními údaji podle
dosavadních předpisů se rozumí zpracování osobních údajů.
 
                                     § 43
                      Oprávnění a povinnosti při dozoru
 
    Oprávnění  a  povinnosti  kontrolujících  a  kontrolovaných  osob  se řídí
zvláštním právním předpisem, /26/ pokud tento zákon nestanoví jinak.
 
                              H L A V A   V I I
                                    SANKCE
 
                                     § 44
                                  Přestupky
 
    (1)  Přestupku  se  dopustí  a  pokutou  do výše 50 000 Kč bude potrestána
osoba,  která  je ke správci nebo zpracovateli v pracovním nebo jiném obdobném
poměru  nebo  pro něj vykonává činnosti na základě dohody, nebo osoba, která v
rámci  plnění  zákonem  uložených  oprávnění  a povinností přichází do styku s
osobními  údaji správce nebo zpracovatele, pokud poruší povinnost mlčenlivosti
uloženou podle tohoto zákona.
 
    (2) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 25 000 Kč bude potrestána osoba
uvedená v odstavci 1, pokud poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.
 
    (3)  Na  přestupky  a  jejich  projednávání  se  vztahuje  zvláštní právní
předpis. /33/
 
    (4) K projednávání přestupků je příslušný Úřad.
 
                                     § 45
                               Pořádková pokuta
 
    Osobě,  která  neposkytne  Úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost,
může být uložena pořádková pokuta do výše 25 000 Kč, a to i opakovaně.
 
                                     § 46
                       Pokuty správcům a zpracovatelům
 
    (1) Pokutou do výše 10 000 000 Kč bude potrestán správce nebo zpracovatel,
který poruší povinnost stanovenou tímto zákonem při zpracování osobních údajů.
 
    (2)  Pokud  správce  nebo  zpracovatel  do  1  roku  ode  dne,  kdy nabylo
rozhodnutí  o  uložení  pokuty právní moci, porušil povinnosti stanovené tímto
zákonem při zpracování osobních údajů opakovaně, může mu být uložena pokuta do
výše 20 000 000 Kč.
 
    (3)  Správce nebo zpracovatel, který maří kontrolu prováděnou Úřadem, může
být potrestán pořádkovou pokutou do výše 1 000 000 Kč, a to i opakovaně.
 
    (4) Porušení povinností projednává Úřad.
 
    (5) Při ukládání pokuty podle tohoto zákona vychází Úřad zejména z povahy,
závažnosti,   způsobu   jednání,   míře   zavinění,  doby  trvání  a  následků
protiprávního jednání.
 
    (6)  Pokutu  lze  uložit  do  1 roku ode dne, kdy příslušný orgán porušení
povinnosti  zjistil,  nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo.
 
    (7)  Pokutu  vybírá  Úřad.  Pokutu  vymáhá  územní  finanční  orgán  podle
zvláštního právního předpisu. /34/
 
    (8) Výnos pokut je příjmem rozpočtu republiky.
 
                             H L A V A   V I I I
                        USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
                                 A ZÁVĚREČNÁ
 
                                     § 47
                        Opatření pro přechodné období
 
    (1)  Každý,  kdo  zpracovává  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobní
údaje  a  na  něhož  se vztahuje povinnost oznámení podle § 16, je povinen tak
učinit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
    (2)  Zpracování  osobních  údajů prováděné před účinností tohoto zákona je
nutno uvést do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2001.
 
    (3)  V  případě, že kontrolující zjistí porušení povinnosti podle odstavce
2,  ustanovení  §  46  odst.  1  a 2 se v takovém případě do 31. prosince 2002
nepoužijí.
 
                                     § 48
                             Zrušovací ustanovení
 
    Zrušuje  se zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních
systémech.
 
                             Č Á S T   D R U H Á
 
                                     § 49
                           Novela trestního zákona
 
    Zákon  č.  140/1961  Sb.,  trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb.,
zákona  č.  53/1963 Sb., zákona č. 56/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona
č.  45/1973  Sb.,  zákona  č.  43/1980  Sb.,  zákona č. 10/1989 Sb., zákona č.
159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990
Sb.,  zákona  č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb.,
zákona  č.  557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu ČSFR ze 4. 9. 1992, zákona č.
290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995
Sb.,  zákona  č.  19/1997 Sb., zákona č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb.,
zákona  č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona
č.  167/1998  Sb.,  zákona  č.  96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č.
210/1999  Sb.,  zákona  č.  223/1999  Sb.,  zákona  č. 238/1999 Sb., zákona č.
305/1999  Sb.,  zákona  č.  327/1999  Sb.,  zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č.
29/2000 Sb., se mění takto:
 
    1. V § 178 odstavec 1 zní:
 
    "(1)  Kdo,  byť  i  z  nedbalosti,  neoprávněně  sdělí,  zpřístupní, jinak
zpracovává  nebo  si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v souvislosti s
výkonem  veřejné  správy,  bude  potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo
zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.".
 
    2. V § 178 odst. 2 se za slovo "kdo" vkládá slovo "osobní".
 
                             Č Á S T   T Ř E T Í
 
                                     § 50
               Novela zákona o svobodném přístupu k informacím
 
    Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se mění takto:
 
    1. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
 
    "(3)  Zákon  se nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle
zvláštního právního předpisu. /1/
 
 1] Například  zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně  osobních údajů a o změně
    některých zákonů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním
    prostředí.".
 
    2.  V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně poznámky pod
čarou  č.  3a)  zní:  "Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje povinnost
zamezit sdružování informací podle zvláštního právního předpisu. /3a/
 
3a] §  5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
    změně některých zákonů.".
 
    3.  V  §  8  se  odstavce  1 a 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5)
zrušují.
 
                            Č Á S T   Č T V R T Á
                                   ÚČINNOST
 
                                     § 51
 
    Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2000, s výjimkou ustanovení §
16, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2000.
 
                                 Klaus v. r.
                                 Havel v. r.
                                 Zeman v. r.


Zpět na začátek stránky