Vážený pane Turnovský,
dostal jsem k posouzení Váš dopis redakci časopisu Vesmír ohledně stanovení počátku třetího tisíciletí. Nevím o žádném
přírodovědci, který by se někomu vysmíval kvůli chybnému přiřazování tohoto okamžiku k datu 1. ledna 2000. Problém se
totiž vlastně přírodních věd netýká, neboť způsob, jakým křesťanský letopočet vznikl, je záležitost historická. Sám v
dopise připomínáte, že historie nezná rok nula, což souvisí s tím, že evropské myšlení neznalo ve starověku číslo 0. Nulu
jako číslo rovnocenné ostatním celým číslům vynalezli Indové a tato povědomost se do Evropy dostala až ve středověku.
Váš manévr s posuvem počátku křesťanského letopočtu na 1. leden roku -1 sice vychází vstříc těm laickým názorům, které
kladou počátek třetího tisíciletí již na 1. ledna r. 2000, jenže pak by např. 1. tisíciletí před n. l. muselo začít již 1. ledna r.
-1001 a končit 31. prosince r. -2, což je přece ještě méně přijatelné. Pravděpodobně je Vám známo, že podobné diskuse se
odehrávaly koncem 19. století, kdy byl spor o počátek 20. stol. Je zajímavé, že např. v Brně tehdy české obyvatelstvo
slavilo jako počátek 20. stol. již 1. leden 1900, kdežto brněnští Němci počkali až na 1. ledna 1901. Poukaz na juliánské
datování je ještě méně vhodný, neboť pak vstupuje do hry i přechod z juliánského na gregoriánský kalendář v 16. stol. n.l.,
což fakticky znamená, že první tisíciletí našeho letopočtu v přepočtu na dny je nejdelší vůbec (365 250 dnů) a druhé
tisíciletí naopak nejkratší vůbec (365 237 dnů). Podrobnosti byste našel v učebnici V. Gutha aj.: Astronomie I, kterou r.
1954 vydalo nakl. ČSAV v Praze (kapitola III: O čase a kalendáři, str. 53). Celý problém správně vystihl již dávno známý
britský spisovatel a vizionář Arthur C. Clarke, kdy? svůj populární sci-fi román (a následně i film) nazval případně
Vesmírná odysea 2001. Ze stejného důvodu jsme s dr. Zdeňkem Pokorným nazvali náš projekt multimediálních
vzdělávacích CD-ROM ASTRO 2001.
S pozdravem, Jiří Grygar